Banskobystrický kraj obsahuje kromě vysokých hor, kde rozhledny nejsou prakticky potřebné (Veľká Fatra, Nízké Tatry), řadu zajímavých, a českým turistům spíš utajených, nižších pohoří, jako jsou sopečné Štiavnické vrchy, Pohronský Inovec či Cerová vrchovina s jižním teplejším podnebím. Díky nim se Banskobystrický kraj dostal v počtu rozhleden na druhou příčku. Atraktivní je i fakt, že jsou roztroušené rovnoměrně po celém kraji a že leckdy ani nízká nadmořská výška a malé převýšení nebrání krásnému rozhledu, jako třeba u Tomášovského vrchu nad Tachtami.
Tradiční region: Hont
Okres: Banská Štiavnica
Geomorfologická jednotka: Štiavnické vrchy
GPS:
48°24'11.505"N, 18°52'38.015"E
Bájná hora Sitno je nejvyšším a jediným tisícovým vrcholem Štiavnických vrchů. První dřevěná rozhledna zde byla postavena již roku 1727 šlechtickým rodem Koháryů, v r. 1852 však byla zničena bleskem. Nová, mnohem bytelnější stavba, byla postavena v roce 1886. Poslední rekonstrukce je datována rokem 1983.
Rozhledna je asi 11 m vysoká, na kamenné podezdívce s dřevěnou střechou. Ve věži se nachází přírodovědná expozice, informační středisko, prodej suvenýrů a občerstvení. Po výstupu po 34 točitých ocelových schodech lze shlédnout Banskou Štiavnici s dominantou Kalvárií, Štiavnické vrchy, Vtáčnik (SZ), Javorie (V) a Krupinskou planinu (JV). Za dobré dohlednosti lze na severu spatřit Malou a Velkou Fatru a na severovýchodě Nízké Tatry.
Nejčastějším východiskem je přehradní nádrž Počúvadlianske jazero (680 m n.m., parkování) asi 2 km západně od vrcholu; odtud vede na vrchol značená naučná stezka. Alternativní cesty jsou z obce Ilija (modrá TZT) nebo ze Štiavnických baní (červená, od rozcestí Krížna modrá TZT). V souvislosti s návštěvou rozhledny samozřejmě nelze opominout prohlídku starobylého hornického města Banská Štiavnica.
snímky: A. Průšová (1-2), zbytek vlastní (září 2015)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.
Tradiční region: Novohrad
Okres: Lučenec
Geomorfologická jednotka: Stolické vrchy
GPS:
48°32'48.089"N, 19°44'2.129"E
[Ladislav Khandl]: 995,2 metrov vysoký vrch Jasenina na južnom okraji Stolických vrchov sa vypína 1,5 km južne od obce Ďubákovo a 4 km severne od obce Krná. Projekt turistickej rozhľadne realizovala obec Krná v rokoch 2007 – 2009 a v roku 2010 vybudovala pri veži aj lavice a veľký stôl. Vyhliadková veža z dubových nosných častí a so strieškou zo smrekového dreva je vysoká 10 m a stojí na zalesnenom vrchole Jaseniny. Z jej tretej vyhliadkovej plošiny vo výške 8 metrov, ku ktorej vedie 32 schodíkov po rebríkoch, sa návštevníkovi odkrýva krásny pohľad, žiaľ len na juhovýchod až juhozápad, v iných smeroch výhľadu bránia mohutné stromy zmiešaného lesa. I tak však výhľad stojí za výstup. Vidno nielen krajinu okolo Fiľakova, Poltára a Lučenca, ale aj vrchy v Maďarsku.
Na rozhľadňu vedie červeno značkovaná trasa z obce Ďubákovo. Do obce možno prísť autobusom z Kokavy nad Rimavicou. Trištvrtehodinová trasa vedie okrajom pasienkov, okolo chráneného územia so slatinno-rašelinnou vegetáciou a neskôr priesekom napätia 22 kV k žlto značkovanej trase, odkiaľ je už len kúsok doprava na vrchol. V daždivom počasí je lepšie ísť hore z obce oblúkom zľava po ceste cez pasienky až do sedla a odtiaľ doprava po žltej trase asi 500 m na vrchol. Zostup môžeme voliť po červenej trase do Málinca, prípadne na druhú stranu po žltej trase k železnici do obce Zlatno. Tretiu možnosť ponúka červená trasa cez Ďubákovo do obce Kokava nad Rimavicou. Všetky tri trasy sú na viacero hodín, na pasienkových úsekoch s peknými výhľadmi treba dávať pozor pomocou mapy a buzoly na správny smer a na pochod cez vyššiu trávu sa vydajme radšej len v suchom počasí.
[Martin Veselý]: Zajímavá cesta k rozhledně vede od železniční stanice Zlatno na trati 162 Lučenec - Utekáč (asi 8,5 km); cesta lesem po žluté TZT je pěkná a nově proznačená, tedy přehledná. Je však třeba počítat s celkovým převýšením 700 m (!). Místem prochází i dálková červená TZT, při dostatku času je možné sejít do Kokavy nad Rimavicou (výborná restaurace). Autaři se k rozhledně dostanou podstatně snáze s minimálním převýšením, a sice od severu z obce Ďubákovo. K výhledům dodám, že je vhodné se zorientovat podle měst Rimavská Sobota a Poltár, která z rozhledny vidíme. Pak lépe identifikujeme např. Stolické vrchy, Veporské vrchy, Bükk, Cserhát, Cerovou vrchovinu či Mátru.
snímky: vlastní (srpen 2016)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 134 - Veporské vrchy.
Tradiční region: Tekov (Dolné Pohronie)
Okres: Žiar nad Hronom
Geomorfologická jednotka: Kremnické vrchy
GPS:
48°42'54.514"N, 18°55'50.713"E
Vynikající zpráva přišla v září 2013 z Kremnici - na Krahuľském vrchu nad městem byla vybudována 13,5 m vysoká dřevěná rozhledna (výška ochozu je 9 m). Zásluhu na tom nemají fondy EU, nýbrž Mestské lesy Kremnica, které byly investorem stavby. Rozhledna má tři podlaží a podle četných ohlasů návštěvníků shlíží do údolí jako strážní věž. Pod rozhlednou se nachází i odpočinkové místo s posezením a výhledem na Kremnicu.
Popis přístupu a výhledu nabízí Tomáš Trstenský ze serveru Hiking.sk: "Hlavný prístup k turistickej rozhľadni je z obce Krahule (bus) na Krahuľský vrch alebo z centra Kremnice (vlak, bus). Trasa je označená miestnym turistickým značením (červená a zelená miestna značka) a drevená veža je dobre viditeľná zo širokého okolia Krahuľského vrchu. Z pohorí a kotlín, ktoré sú vidieť z veže, sú to: Kremnické vrchy, Žiarska kotlina, Vtáčnik, Štiavnické vrchy, Žiar a Turčianska kotlina."
snímky: vlastní (září 2016)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 132 - Kremnické vrchy.
Tradiční region: Pohronie
Okres: Banská Bystrica
Geomorfologická jednotka: Starohorské vrchy
GPS:
48°48'17.4"N 19°08'54.8"E
Rozhledna z roku 2007 se nachází asi 8 km severně od Banské Bystrici. Jedna z mála slovenských železných konstrukcí (a jedna ze tří přístupných telekomunikačních věží) má celkovou výšku 16 metrů a nahoru vyjdeme po 91 schodech (7x13). Klíč lze zapůjčit na recepci horského hotelu Šachtička, vstup není zpoplatněný. Recepční byla velmi příjemná a v baru je možné ochutnat výborné pivo (při mé návštěvě měli jen svrchně kvašené, ale občas je i ležák), které si hotel nechává vařit v některém z okolních minipivovarů (Donovaly to nejsou, ale místo mně neprozradili).
Ačkoli je rozhledna umístěna v sedle, rozhled z ní mě překvapil. Kromě krásného pohledu na hřeben Kremnických vrchů je vidět i část Velké Fatry, Starohorská vrchovina a malá část Nízkých Tater. Problém je však v absenci autobusu (hotel vznikl až v 90. letech a to již kraj neměl bohužel zájem takovou linku zavádět) a lidé jsou odkázáni na auta. Zajímavý výstup přesto lze realizovat z rázovité obce Špania dolina, kam zajíždí autobus z Banské Bystrici i o víkendech. Nádhernou hřebenovkou pak lze dojít do Donoval (celkem asi 14 km) nebo sejít zpět do Bystrici.
snímky: vlastní (srpen 2016)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.100 - Okolie Banskej Bystrice.
Tradiční region: Horehronie
Okres: Brezno
Geomorfologická jednotka: Veporské vrchy
GPS:
48°50'3.930"N, 19°51'56.919"E
Na vrchu Bučník nad obcí Polomka na Horehroní byla vystavěna 30metrová rozhledna s názvem Polomské očko; zpřístupněna byla v červenci 2018. Na ochoz nás dovede 142 železných schodů, opláštění je plastové. Výstavba byla financována z vlastních zdrojů obce, rozpočet celé stavby se odhaduje na 336 tisíc EUR. Nabízí velice atraktivní pohledy prakticky na celý hřeben Nízkých Tater; k jihovýchodu je rozhled sice slabší, přesto vidíme část Muránské planiny. K rozhledně vyjdeme nejsnáze po sjezdovce, lze však využít od ŽST i zelenou značku, která vede příjemně lesem a z rozcestí asi 30 výškových metrů nad rozhlednou odbočíme příjemnou upravenou cestou přímo k rozhledně. Na úpatí Bučníku funguje občerstvení i ubytování.
snímky vlastní (červenec 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.123 - Nízke Tatry, Kráľova hoľa.
Tradiční region: Novohrad (Malohont)
Okres: Rimavská Sobota
Geomorfologická jednotka: Veporské vrchy
GPS:
48°35'43.172"N, 19°50'33.573"E
Dne 22. srpna 2015 byla oficiálně zpřístupněna poslední, zato nejvýše položená z trojice dřevěných rozhleden regionu Malohont. Nachází se na malebném hřebeni v lokalitě Slopovo, Laz mezi údolími Rimavice a Klenovské Rimavy.
K rozhledně se dostaneme buď po nově (2016) vyznačené trase zelené značky z Kokavy nad Rimavicou, nebo po žluté z Utekáče přes sedlo Langovo a kótu 921 m. Třetí a nejsnazší možností je vcelku pohodový výstup ze sedla Chorepa (autobus Kokava - Klenovec). Rozhledna nabízí velmi malebné pohledy na Veporské vrchy, Stolické vrchy, Nízké Tatry, Muránskou planinu, Slovenský ráj, Cerovou vrchovinu, Cserhát či Mátru; pěkně vidět jsou také města Rimavská Sobota a Poltár a přehrada Klenovec.
Na vyhlídkovou plošinu ve výšce asi 5 metrů vyjdeme po 22 schodech. Od roku 2017 má rozhledna své dvojče na Tomášovském vrchu u Tacht.
snímky vlastní (srpen 2016)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.134 - Veporské vrchy.
Tradiční region: Horehronie
Okres: Banská Bystrica
Geomorfologická jednotka: Horehronské podolie
GPS: 48°49'8.602"N, 19°36'16.200"E
Vyhliadková veža na Horných lazoch nad Breznom je oficiálne otvorená od 3. augusta 2021. Po prekonaní 39,6 metrovej výšky a 192 schodov máte možnosť pozorovať jedinečné výhľady na kopce národných parkov, mesto Brezno i krásy jeho okolia. Konštrukcia veže predstavuje vetvenie stromov a jej vrch korunu s odkazom na históriu kráľovského a banského mesta.
K vyhliadkovej veži vedie aj nový náučný chodník po starom bukovom lese, ktorý turistom približuje prírodu v lokalite Horné Lazy a jej zaujímavosti. Trasa náučného chodníka má 5 zastávok, ktoré ponúkajú náučné panely s pútavými fotografiami i drevené sochy zvierat. Celková dľžka chodníka je cca 700 metrov a začína v lokalite Banisko, približne za hodinku sa dostanete na vežu, kde si užijete jedinečné výhľady.
[Martin Veselý]: Výhledy z rozhledny jsou jistě nadstandardní; vidíme jak skoro celý hřeben Nízkých Tater, tak Veporské vrchy a Muránskou planinu. Přesto ji osobně do nejvyšší kategorie neřadím. Rozhledy jsou poměrně klasické (hřeben Chopok - Dereše - Chabenec je vidět skoro odevšad), nejsou ani příliš dálkové (to je dáno relativně nízkou nadmořskou výškou rozhledny ve vztahu k okolí) ani rozmanité. Na rozhlednu je nutné jít jen "nahoru a dolů" a třebaže je možné opsat "bublinu", dojem to příliš nezlepší. Na jednu stranu místní jsou rádi, že mají atraktivní cíl na odpoledne s pěkným počasím a spokojení budou i dovolenkáři (na slovenské rozhledny se poslední dobou jezdí hlavně s malými dětmi). Osobně však jednoznačně výše řadím rozhledny jako Medvedie vrchy, Slopovo, Sitno, Duklu, Devínskou Kobylu nebo Zarúbanou Kýčeru.
slovenský text: www.sdetmi.com, snímky vlastní (srpen 2021)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 122 - Nízke Tatry, Chopok.
Tradiční region: Hont
Okres: Rimavská Sobota
Geomorfologická jednotka: Veporské vrchy
GPS: 48°44'26.9"N, 19°51'01.8"E
[Ladislav Khandl]: Na západnom okraji Národného parku Muránska planina, na kopci Remetisko nad sedlom Zbojská, postavila Štátna ochrana prírody SR za pomoci švajčiarskych fondov v roku 2016 v rámci projektu Rozvoj ochrany prírody a chránených území v slovenských Karpatoch vyhliadkovú vežu. Drevenú trojposchodovú vežu vybudovalo 7 chlapov z Pohronskej Polhory. Väčšinu financií na ňu poskytlo Švajčiarsko prostredníctvom svojho finančného mechanizmu. Zvonku je vstup do kaplnky sv. Juraja, ktorá je súčasťou veže. Na prízemí veže a jej troch podlažiach sú informačné tabule o ochrane prírody, o tradícii chovu oviec i živote ľudí v tejto časti krajiny, doplnené trojrozmernými exponátmi - vypreparovanými zvieratami a vtákmi, predmetmi života a soškami. Časť expozície je venovaná vodcovi zbojníckej skupiny Jakubovi Surovcovi, ktorého v roku 1740 zlapali ako 25-ročného v Pohronskej Polhore a popravili. Na najvyššiu plošinu vedie 47 schodov. Nad plošinou je umiestnený zvon. Z vyhliadkovej plošiny vidno na severovýchode za sedlom Zbojská a známym salašom s občerstvením západný okraj Národného parku Muránska planina s masívom Fabovej hole. Na juhovýchode sa otvára pohľad do údolia. Na severozápade sa črtajú mohutné vrcholky Nízkych Tatier.
Priamo do sedla Zbojská na rozhraní okresov Brezno a Rimavská Sobota možno prísť zo severu či juhu autobusom (zastávka ŽST Zbojská), prípadne vlakom a potom po červenej trase od 1 km vzdialenej železničnej stanice Zbojská. Tu v sedle končí ozubnicový hrebeň medzi vlakovými koľajnicami, ktorý pomáhal parným rušňom prekonávať strmé stúpanie od Tisovca. Zo sedla už stačí vystúpiť po trávnatej stráni k 300 m vzdialenej rozhľadni.
[Martin Veselý]:
Obrázek o "užitečnosti" stavby pro milovníka výhledů si každý udělá sám. Je vskutku smutná a Slováky poněkud degradující podívaná na to, jak provozovatelé místních wellness penzionů vyvážejí lenivé západní cizince po louce až k rozhledně autem. Z pohledu turisty je dále velká škoda, že jinak velmi atraktivní železniční trať Brezno - Jesenské má v úseku Brezno - Tisovec tak chabý provoz. Nutno ovšem i zde, stejně jako v případě Nižné Boci, pochválit architekturu rozhledny a její zasazení do krajiny.
snímky vlastní (září 2017)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.134 - Veporské vrchy nebo SHOCart č.1105 - Muránska planina.
Tradiční region: Pohronie
Okres: Banská Bystrica
Geomorfologická jednotka: Kremnické vrchy
GPS: 48°41'55.521"N, 19°4'30.987"E
Nová dřevěná rozhledna byla vybudovaná na jaře 2017 jako součást naučné stezky "Horné Pršany - Lažtek, rozhľadňa" na úbočí vrchu Lažtek asi 50 výškových metrů pod vrcholem vedle vysílače. Rozhledna je vysoká necelých 9 metrů, na vyhlídkovou plošinu ve výšce kolem 5 m vylezeme po 14 žebříkových stupních. Výhled (jak je dnes bohužel zvykem) není zdaleka kruhový; zato ve směru Banská Bystrica, Poľana a Nízké Tatry je velmi malebný. Obzvláště Nízké Tatry jsou při lepší dohlednosti vidět prakticky celé, od Chabence po Královu hoľu. Dále vidíme i pohoří Javorie, část Veporských vrchů a město Zvolen. Při výstupu je vidět i holní část Veľké Fatry (z rozhledny nikoli).
K rozhledně lze snadno dojít po žluté značce z obce, vášnivější turisté však využijí stoupání z Kremničky, což je městská část Banské Bystrici na samém jihu města. Nejbližší železniční stanicí je Radvaň, kde staví osobní vlaky mezi Banskou Bystricou a Zvolenem. V obou případech je však nutné zdolat převýšení 400 metrů.
snímky: L. Khandl (1), zbytek vlastní (květen 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.132 - Kremnické vrchy.
Tradiční region: Hont
Okres: Banská Štiavnica
Geomorfologická jednotka: Štiavnické vrchy
GPS:
48°22'28.80"N, 18°49'46.65"E
Rozhlednu na vedlejším vrcholku Skalky nad obcí Počúvadlo (viz mapky) vybudovala obec s podporou nadace Ekopolis v roce 2002. Původně k ní vedla naučná stezka, začínající na návsi vedle autobusové zastávky. Ta však vzala postupem času zasvé, a při hledání rozhledny je tak nutno se spolehnout na vlastní síly, příp. navigaci. Osobně mně kromě zkušenosti při pohybu v terénu pomohlo snad i štěstí a rozhlednu jsem objevil bez problémů. Nevede k ní ale pořádná cesta a značení zcela vymizelo. Kromě toho je výhledová plošina již ve značně zchátralém stavu (září 2017) a lze předpokládat, že v příštích letech bude rozhledna znepřístupněna nebo zcela zanikne. Mohu proto doporučit její návštěvu neodkládat.
Na vyhlídkovou plošinu vylezeme po kovovém žebříku se 17 stupni. Ačkoli mladé buky okolo rozhledny se činí, jak je zřejmé z fotografie v galerii, výhled zatím vcelku nenarušují. Ten je až nečekaně slušný, půlkruhový od jihovýchodu k západu. Na západě vidíme Štiavnické vrchy (obec Pukanec, nad ní vršky od Priesilu k Veľkému Žiaru), na jihozápadě jadernou elektrárnu Mochovce, na jihu pak za dobrého počasí maďarské pohoří Börzsöny a na jihovýchodě Krupinskou planinu. Sitno vidět nelze.
snímky vlastní (září 2017)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.
Tradiční region: Horehronie
Okres: Brezno
Geomorfologická jednotka: Veporské vrchy
GPS:
48°44'17.595"N, 19°41'7.585"E
Nevelká, na pohled však sympatická dřevěná rozhledna vznikla v roce 2018 na Pustém vrchu nad Dobročí, která je místní částí Čierného Balogu. Údolí je známé především díky Čiernohronské úzkokolejce, která představuje prvotřídní atrakci zejména pro děti. Rozhled je na přilehlou část Nízkých Tater a Veporských vrchů, parádní pohled je především na typický tvar blízkého Klenovského Veporu. Pod rozhlednu snadno dojedeme autobusem z Brezna, od zastávky Dobroč, Jednota vede nahoru pohodlná, byť neznačená cesta. Na ochoz vystoupáme po třiceti schodech.
snímky vlastní (červenec 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.134 - Veporské vrchy.
Tradiční region: Tekov
Okres: Žarnovica
Geomorfologická jednotka: Vtáčnik
GPS:
48°26'1.378"N, 18°39'27.126"E
[Ladislav Khandl]: Už v roku 2015 prišlo mesto Nová Baňa s návrhom na rozhľadňu v lokalite Háj a navrhlo tri alternatívy. Najviac hlasov Novobančanov si získala rozhľadňa z ryolitu a dreva, na druhom mieste drevená rozhľadňa a až na treťom stavba z betónu a dreva. Práce na rozhľadni s betónovým základom obloženým miestnym červenkastým ryolitom (kameňom sopečného pôvodu) a s drevenou nadstavbou pokročili na toľko, že na 28.10.2017 bolo možné naplánovať slávnostné otvorenie rozhľadne.
Rozhľadňa stojí na okraji bývalého lomu, okolo prechádza okružný náučný chodník Zvonička. Od železničnej stanice po žlto značkovanej trase oblúkom okolo Zvoničky, vyhliadkových miest Červená skala a Havrania skala a niekdajšej šachty Klingsbittner až k rozhľadni. Odtiaľ na sever dolu po lesnej ceste k Prednému Šarvíru a ďalej doľava k pútnickému miestu Kohútovo. Je to krásna lokalita s mohutným sekvojovcom. Odtiaľ po úzkych cestičkách do mesta.
Výhľad z plošiny rozhľadne, na ktorú vedie 65 schodov, je síce len polkruhový, ale veľkolepý. Vľavo vidno údolie Hrona, pod nami je mesto a za ním Pohronský Inovec.
[Martin Veselý]: Půlkruhového rozhledu mi přijde velká škoda, neboť severními směry není vidět absolutně nic, což je na středním Slovensku málo. Rozhledna totiž stojí opět na úbočí, a nikoli na vrcholu. V uvedeném případě to velmi snižuje poměr "cena - výkon", neboť výšlap je poměrně náročný. To se vztahuje především na výstup přes jihozápadní předvrchol Gupňu, na němž je od roku 2019 vybudována síť černě značených naučných stezek mapující historii hornictví v okolí Nové Bani. Rozhledna je i tak vcelku vděčným cílem návštěvníků; pozitivní je jak její estetický dojem (rozhledna je navíc viditelná i z netypicky svažitého náměstí), tak skutečnost, že se nachází daleko od silnice a parkoviště.
snímky: J. Šlapák (1-3), zbytek vlastní (září 2020)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.
Tradiční region: Gemer
Okres: Revúca
Geomorfologická jednotka: Stolické vrchy
GPS: 48°42'8.693"N, 20°6'47.795"E
Téměř dvacetimetrová dřevěná rozhledna byla na podzim 2024 postavena na svahu Šturmanovy hory severně od Revúci. Vybudovaly ji Městské lesy za pomoci dotace 40.000 EUR. Jde o mladší, ale o 4 m vyšší sestru Maginhradu. Na plošinu zdoláme pět podlaží, celkem 70 (5 x 14) schodů a rozhlédneme se na Stolické vrchy, Muráňskou planinu a město Revúcu. Rozhledna byla veřejnosti zpřístupněna 9. listopadu 2024.
Bohužel i tato rozhledna stojí hodně pod vrcholem, což jí výrazně ubírá na atraktivitě. Na druhé straně je tím dostupnější, z centra je to jen něco málo přes dva kilometry.
snímky: vlastní (listopad 2024)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.135 - Stolické vrchy; Revúca.
Tradiční region: Hont
Okres: Veľký Krtíš
Geomorfologická jednotka: Krupinská planina
GPS: 48°11'21.571"N, 19°10'20.864"E
Nová rozhledna vyrostla také v okrese Veľký Krtíš. Jedná se o dřevěnou věž vysokou asi 20 metrů, postavenou z evropských dotačních fondů na kopci Opavská hora u Opavy. Výše uvedený cyklistický server popisuje cestu k rozhledně takto: "Pre peších aj cykloturistov, ale aj motorizovaných turistov je najvhodnejšia cesta na rozhľadňu v Opave popri vodárni na Pahorku. Je to asi kilometer nad obcou, odbočka k vodárni je popri autobusovej zastávke, pri smere od Veľkého Krtíša sa odbočuje naľavo z hlavnej cesty."
Po zdolání šesti pater se naskytne daleký kruhový výhled, jejž přiblížil server okresvk.wordpress.com:
"Výhľad z najvyšších poschodí je dokonale kruhový, keďže vrchol veže sa nachádza vysoko nad okolitou vegetáciou. Od východu až po juhozápad vidieť za dobrej viditeľnosti prakticky všetky maďarské pohoria, od Bukových vrchov (Bükk), cez Mátru, Cserhát až po Pilišské vrchy nad Ostrihomom. Od juhozápadu potom nasledujú slovenské kopce – cez Chrbát pri Hurbanove k nitrianskemu Zoboru, V. Inovcu, Sitnu, Vtáčniku, ďalej cez Smrekov a Rakytov v Nízkych Tatrách až k Vysokým Tatrám, z ktorých je možné za ideálnych podmienok vidieť všetky hlavné štíty (Gerlach, Lomnický, Kriváň), a o niečo východnejšie aj Kráľovu hoľu."
Z vlastní návštěvy dodám, že od zastávky Opava nacházející se mimo obec na hlavní silnici je nově proznačena žlutá značka na vrchol; do obce pak lze pohodlně sejít severním obloukem (od rozhledny po vyježděných kolejích). Rozhledna je velmi bytelná a na plošinu v šestém patře vystoupáme po 101 schodech. K výhledu doplním pohoří Tribeč, Štiavnické vrchy, Javorie, Pohronský Inovec, Krupinskou planinu s Kopaným závozem (775 m), Cerovou vrchovinu s Karančem (727 m), maďarské pohoří Börzsöny s Csóványosem (938 m); z měst zaujmou pohraniční maďarské Balašské Ďarmoty (Balassagyarmat).
snímky: vlastní (srpen 2016)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.146 - Krupinská planina; Veľký Krtíš.
Tradiční region: Hont
Okres: Veľký Krtíš
Geomorfologická jednotka: Krupinská planina
GPS:
48°10'04.183"N, 19°05'35.702"E
Prašný vrch je odlesněné návrší v jižní části Krupinské planiny, které má překvapivě pěkný rozhledový potenciál. Z toho důvodu zde v minulosti byla vybudována drobná vyhlídková stavba, která byla v roce 2016 nahrazena majestátní rozhlednou. Oblast patří k nejodlehlejším na Slovensku vůbec, proto je spojení veřejnou dopravou časově náročné. Asi nejlepší je využít autobusovou linku z města Šahy, které má i vlakové spojení.
K rozhledně vede naučná stezka, která začíná v Hrušově; souběžně s ní jde také modrá TZT. Ta pokračuje k severu přes hlavní silnici Nové Zámky - Veľký Krtíš - Lučenec až ke zřícenině hradu Čabraď. Rozhlednový fanoušek však nevynechá především blízkou výhlednu na úbočí Stráže nad obcí Vinica.
snímky: vlastní (srpen 2017)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.146 - Krupinská planina; Veľký Krtíš.
Tradiční region: Novohrad
Okres: Lučenec
Geomorfologická jednotka: Cerová vrchovina
GPS: 48°11'2.295"N, 19°51'37.928"E
Rozhledna v lokalitě Na Mačacej je mladší sestrou opodál stojící a dnes již neexistující jižní rozhledny. Oproti ní je však zajímavěji rozhledově položená. Podle mého mínění je poloha na mapách.cz malinko nepřesná, rozhledna se totiž nachází přímo nad bývalým kamenolomem, tedy skoro o 10 metrů výše a mimo červenou značenou cestu. Rozhledová plošina je umístěná na druhém podlaží ve výšce asi 8 metrů a poskytuje výhled především na přilehlou Cerovou vrchovinu a Cserhát. Právě kvůli umístění rozhledny nad lomem je zapotřebí lom obejít a vystoupat po cestě sice bez turistických značek, ale spolehlivě označené šipkami.
Pozůstatky dávné těžby čediče, který díky své odolnosti proti zátěži a vlivům počasí nachází své uplatnění při výrobě dlažebních kostek, najdeme nejen v podobě bývalých kamenolomů, ale na území dnešního Maďarska i v podobě tělesa úzkorozchodné dráhy, která vytěžený kámen vozila ke zpracování. Je smutnou skutečností, že přes slovensko-maďarskou hranici nejezdí ani zde, ani jinde osobní vlaky; pro návštěvu oblasti vlakem jsem tak musel cestovat přes Budapešť a Hatvan. Zážitek to byl přesto milý, neboť kromě nových tratí jsem si odpočinul od roušek, které jsou ve slovenských vlacích povinné bez přestávky od jara 2020. Ze stanice Somoskőújfalu, která je v současnosti konečnou stanicí vnitrostátní linky z Hatvanu, jsem vyrazil po červené značce vzhůru. Atraktivní byla cesta mimo jiné tím, že po celou dobu až do současné rekreační osady Eresztvény vede právě po tělese bývalé malodrážky, která byla v nejstrmějším úseku poháněna ozubnicí. Raritou je, že v jednom místě cesta přímo prochází dodnes dochovaným asi 150 m dlouhým tunelem. V Eresztvényi je zbudováno návštěvnické centrum s dobovými fotografiemi této úzkorozchodné průmyslové dráhy. A jelikož káva je nápojem, který má v Maďarsku skvělý poměr mezi cenou a kvalitou, volba občerstvení byla jasná. Slušně vysoko položené Eresztvény je pak dobrým tipem i pro automobilisty, kteří dnes mezi návštěvníky rozhleden výrazně převažují.
snímky: J. Marťáčik (1), zbylé vlastní (září 2021)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.
Tradiční region: Malohont
Okres: Rimavská Sobota
Geomorfologická jednotka: Revúcka vrchovina
GPS:
48°26'51.970"N, 19°59'2.754"E
20. června 2015 byla turistům zpřístupněna dřevěná, 16,8 m vysoká rozhledna na vršku Maginhrad tyčící se nad údolím řeky Rimavy, asi 7 km severně nad Rimavskou Sobotou. Místo je známé jako středověké hradiště, které se však nedochovalo.
Podobně jako u nedaleké menší rozhledny Vŕšok u Rimavské Bani byly náklady na výstavbu částečně pokryty z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj slovenského venkova, dále ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce Veľké Teriakovce a výstavbu zajistila Místní akční skupina Malohont. Součástí projektu byla i výstavba rozhledny na Lazu Slopovo u Klenovce, která byla zpřístupněna z uvedené trojice jako poslední.
Poté, co vystoupáme po 49 schodech na vyhlídkovou plošinu do čtvrtého patra, vychutnáme si daleký a téměř kruhový rozhled. Na rozdíl od Vŕšku vidíme všemi směry kromě východního. Za zmínku stojí výrazný vrch Sinec ve Stolických vrších, za ním pak Ostrá (1.011 m) a Tŕstie (1.121 m). Za ním spatříme Muránskou planinu a na horizontu Nízké Tatry. Krásný pohled máme i k jihu na Cerovou vrchovinu s Karančem a k západu na pohoří Javorie a Ostrôžky. K severovýchodu nás zaujme Poľana a část Veporských vrchů.
Pokud jde o přístup, rád bych upozornil na problematický výstup od Nižného Skálniku po zelené značce; výstup je totiž nejen příkrý, ale také prašný a obuv se nepříjemně smeká; sestup pak lze označit vyloženě za rizikový. Vhodnější je naopak velmi příjemná žlutě značená cesta od železniční zastávky Veľké Teriakovce (která se ovšem nachází v Malých Teriakovcích), která je nejen bezpečná a velmi pěkná, ale zabere jen nepatrně delší dobu.
snímky: vlastní (srpen 2015)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.
Tradiční region: Malohont
Okres: Rimavská Sobota
Geomorfologická jednotka: Revúcka vrchovina
GPS:
48°31'16.9"N, 19°56'28.1"E
Sedmimetrová rozhledna, provedená v kombinaci železa a dřeva, je od jara 2015 novou dominantou lokality Vŕšok nad Rimavskou Baňou v Revúcké vrchovině, která je jedním z osmi celků Slovenského rudohoria. Náklady na výstavbu dosáhly 15 tis. EUR a obec je vynaložila z vlastních zdrojů. Část nákladů by však měla být refinancována z eurofondů díky žádosti Místní akční skupiny Malohont.
Rozhledna není postavena na vrcholu, nýbrž asi 60 výškových metrů pod ním na jižním svahu; kvůli tomu je výhled podstatně slabší než z rozhledny na sousedním Maginhradu. K rozhledně dojdeme od železniční stanice i od autobusové zastávky po červené značce, ze které posléze odbočíme vpravo a kolem dopravní značky "pozor, divoká prasata" a dvorku, toho času se dvěma roztomilými exempláři, se protáhneme na pole; tam zabočíme vpravo vzhůru a vystoupáme k rozhledně. Na vyhlídkovou plošinu nás dovede 21 dřevěných schodů.
snímky: vlastní (srpen 2015)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.135 - Stolické vrchy; Revúca.
Tradiční region: Hont
Okres: Krupina
Geomorfologická jednotka: Krupinská planina
GPS:
48°20'57.421"N, 19°4'45.137"E
Rozhledna Vartovka na vrchu Stražavár nad Krupinou jižně od Zvolena je velmi zvláštní a ojedinělou stavbou. Pochází totiž ze středověku (rok vzniku 1564), kdy byla součástí obranného systému a sloužila jako protiturecká hláska. Na rozhlednu byla přestavěna až v 60. letech 20. století. Původní funkci dodnes připomíná čtvercový půdorys, kamenné zdi a úzké střílny. Původně tedy rozhlednou nebyla a stala se jí až poté, co začala být širší veřejností jako rozhledna akceptována, což je poměrně neobvyklé. Blíže tyto případy popisuji ve stati věnované klasifikaci vyhlídkových objektů.
Celková výška kamenné věže je 12 m, otevřený ochoz se nachází ve výšce 9 metrů a vyjdeme na něj po 42 schodech. Z věže se rozhlédneme na Štiavnické vrchy se Sitnem, Krupinskou planinu, Javorie a maďarské pohoří Börzsöny. K rozhledně dojdeme snadno po modré značce z Krupiny, kam byl od ledna 2019 znovuobnoven provoz vlaků od Zvolena a od Šahů.
snímky: vlastní (květen 2012, červenec 2024)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.145 - Javorie; Ostrôžky nebo č.146 - Krupinská planina; Veľký Krtíš.
Tradiční region: Novohrad
Okres: Poltár
Geomorfologická jednotka: Revúcka vrchovina
GPS: 48°28'28.276"N, 19°48'23.659"E
Třípatrová dřevěná rozhledna vznikla na vršku Hrb východně od Českého Brezova a zpřístupněna byla na konci června 2024. Má výšku 14,5 m a byla postavena za podpory slovenského národního programu pro rozvoj venkova, dotace činila 52.772 EUR. Jejím cílem je zlepšení turistické infrastruktury v lokalitě. Na plošinu vyjdeme po 49 schodech a spatříme z ní především okolní vrchy Revúcké vrchoviny a město Poltár. Daleké výhledy se odkrývají méně intuitivním jižním směrem - do Maďarska. Spatříme jak nejvyšší pohoří Mátru na jihovýchodě, tak Börzsöny na jihozápadě. Pozitivní je dobrá dostupnost od vlaku, od zastávky České Brezovo jsme nahoře za necelé tři čtvrtě hodiny.
Jde o projekt lokálního významu, určený především pro rodiny s dětmi. Nezbývá než věřit, že i díky podobným projektům se v některých z nich probudí láska k přírodě a pěší turistice, které jsou v současné povrchní a zpohodlnělé společnosti na ústupu.
snímky: vlastní (červenec 2024)
Tradiční region: Podpoľanie
Okres: Detva
Geomorfologická jednotka: Krupinská planina
GPS: 48°32'48.506"N, 19°19'12.448"E
Zajímavý vyhlídkový objekt najdeme v areálu Masarykova dvora v Pstruše (asi 10 km východně od Zvolena), který vznikl rekonstrukcí někdejšího zemědělského statku na jezdecký a sportovně-rekreační areál a pro veřejnost byl otevřen v únoru 2015. Nachází se zde rovněž restaurace s minipivovarem a penzion. Vlastní věž vznikla citlivou rekonstrukcí bývalé vodárenské věže, která byla ve stavu prakticky na demolici. Na ochoz vystoupáme po 74 vnějších železných schodech a kromě areálu a blízkého zámku Vígľaš vidíme i část pohoří Javorie, Poľany a Kremnických vrchů.
Ačkoli původně šlo o vodárnu, věž byla zcela rozpadlá a kompletně znovu postavená pro turistické účely; proto ji lze směle zařadit mezi rozhledny. Je výtečně dostupná i od vlaku - ve stanici Pstruša na trati Zvolen - Lučenec zastavují všechny osobní vlaky. Díky upravenosti areálu i nádhernému okolí nabízí rozhled vskutku pohádkový a je velmi příjemné udělat si dost času zde spočinout.
[Ladislav Khandl]: Vyhliadková veža sa nachádza na Podpoľaní, v obci Vígľaš, v jej miestnej časti Pstruša. Je súčasťou areálu Masarykov dvor, v ktorom sa nachádza penzión, wellness centrum a zariadenia pre jazdecký šport. Pôvodne to bola vodárenská veža, ktorú v roku 2015 prebudovali na vyhliadkovú vežu. Miestna časť Pstruša je dostupná osobným vlakom alebo autobusom na trase Zvolen – Detva. Od vlakovej zastávky treba šliapať k veži asi 1 km, autobusová zastávka je priamo pri areáli.
Na vyhliadkovú plošinu vo výške 12,5 m vedie 74 schodov kovového schodiska na vonkajšom okraji veže. Kľúč od bráničky veže si možno vyžiadať na recepcii penziónu, mimo obdobia, kedy by schodisko a pobyt na ňom nemuseli byť bezpečné (v búrke, daždi, pri námraze a snehu). Na vrchu šesťuholníkovej veže je vyhliadková miestnosť s oknami na všetky strany.
Veža poskytuje prakticky kruhový výhľad na okolie. Na juhu sa črtajú vrchy Javoria a na severovýchode mohutná Poľana. V diaľke na severozápade vidno Kremnické vrchy, bližšie k severu aj viaceré vrchy Malej a Veľkej Fatry a na severe vo vzdialenosti iba 35 km kúsok hrebeňa Prašivej v Nízkych Tatrách. Pri návšteve lokality si rozhodne netreba nechať ujsť prehliadku zrenovovaného zámku Vígľaš a stojí zato vidieť na východnom okraji Vígľaša i vystavený rušeň s vagónmi lesnej železničky, ktorá do roku 1974 premávala z obce na Kyslinky.
snímky: vlastní (1-3 září 2016, 4-10 červenec 2023)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.145 - Javorie; Ostrôžky.
Tradiční region: Novohrad
Okres: Lučenec
Geomorfologická jednotka: Cerová vrchovina
GPS:
48°12'7.129"N, 19°43'7.057"E
[Ladislav Khandl]:
Rozhľadňa sa nachádza v katastri obce Lipovany, niekoľko metrov od štátnej hranice s Maďarskom, na hraničnom hrebeni. 20 m vysokú vežu vybudovali v roku 2013 v rámci cezhraničného programu Geoturistická magistrála, na ktorý EÚ prispela sumou takmer 640 000 €. Unikátne je, že vyhliadková plošina má väčšiu rozlohu než vrch veže, dosahuje plochu rovnajúcu sa základom stavby 7,5 x 4.5 m. Ďalším unikátom je, že stavba má okrem bleskozvodov aj odkvapové rúry.
Na vyhliadkovú plošinu vo výške 15,4 m vedie 84 schodov. Na hranici sú v blízkosti aj vyššie miesta, preto smerom na severovýchod až juh zastierajú výhľad do Maďarska stromy, podobne aj smerom na západ. Na slovenskú stranu je však pekný výhľad, za obcou Lipovany vidno okresné mesto Lučenec.
Do Lipovian premáva autobus z Lučenca. Od zastávky treba stúpať po neznačkovanej poľnej ceste vpravo od kostola okolo náučnej geologickej lokality - prírodnej pamiatky Lipovianske pieskovce, v ktorej vidno množstvo skamenených ulitníkov. Z toho hrebienka je aj dobrý výhľad na vrch Karancs s rozhľadňou a telekomunikačnou vežou. Trasa k veži meria 2,5 km. Späť možno ísť oblúkom po cykloturistickej ceste vedúcej z miestnej časti obce Lipovany-Baňa, do ktorej občas jazdí autobus.
[Martin Veselý]: Pro úplnost dodám, že ikony rozhleden v katastru nedaleké obce Ipolytarnóc na mapách.cz neodpovídají realitě. První, níže položený objekt jsou dvě věže propojené mostem v zábavním parku dole u silnice, ze kterých žádný rozhled není, a výše položený objekt je ztrouchnivělá a přerostlá někdejší vyhlídková konstrukce, na kterou je zákaz vstupu. Po vratkém žebříku jsem sice vylezl, ale na plošinu jsem nevstupoval, mohla by se propadnout. Stejně je výhled nulový, jak dokazuje tento snímek. Fajnšmekrům však mohu doporučit jinou věc, pohodlnou zeleně značenou cestu po hranici pustou a panenskou přírodou s občasnými výhledy.
snímky: L. Khandl (1), zbytek vlastní (srpen 2017)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.
Tradiční region: Novohrad
Okres: Rimavská Sobota
Geomorfologická jednotka: Cerová vrchovina
GPS:
48°09'18.0"N, 19°56'9.0"E
Rozhledna, která je dvojčetem severněji položené rozhledny u Slopova, se objevila i v nejjižnější obci okresu Rimavská Sobota, Tachtách. Na rozdíl od ní však byla tato 11metrová dřevěná věž financována výhradně obcí. Navzdory značné odlehlosti je velkým lákadlem pro všechny fanoušky rozhleden - jednak velmi pěkným poměrem mezi vynaloženou námahou a kvalitou rozhledu, pro české turisty pak také s ohledem na méně známý až téměř exotický ráz krajiny a maďarského prostředí na slovenském území.
[Ladislav Khandl]:
Iba s použitím peňazí obce Tachty a s pomocou miestnych majstrov a dobrovoľníkov vyrástla za 6 týždňov v apríli až júni 2016 drevená rozhľadňa na Tomášovom vrchu, vypínajúcim sa na okraji obce. Má výšku približne 11 metrov a je prakticky rovnaká ako rozhľadňa na Slopove. Projektantom bol Barnabáš Máté a realizátorom projektu Stanislav Bystriansky. Obec stála rozhľadňa okolo 15 000 €.
Tachty, ležiace len kilometer od štátnej hranice s Maďarskom, sú prístupne autobusovou linkou od železničnej stanice Hajnáčka (Ajnácskő), autobusová zastávka sa nazýva Hajnáčka, podjazd, prípadne od stanice Jesenské, kde zastavujú rýchliky Zvolen - Košice [kurzívu doplnil MV]. Niektoré linky idú priamo, pri iných treba prestupovať v Gemerskom Jablonci. Po trase vidno skalnaté sopečné výplne sopúchov v Šuriciach (Soví hrad) a Hajnáčke. Od zastávky autobusu treba ísť hore hlavnou ulicou západným smerom. Po 200 m odbočuje doprava asfaltová cestička (šípka s nápisom Rozhľadňa – Kilátó), smerujúca na severozápad k hrádzi vodnej nádrže Tachty. Od trafostaničky vedie spätným smerom trávnatým svahom na temeno Tomášovho vrchu slabo znateľná poľná cesta. Celá pešia trasa k rozhľadni meria len trištvrte kilometra.
Na vyššiu vyhliadkovú plošinu vo výške 6 m vedie 24 schodov. Napriek pomerne malej výške rozhľadne je z nej nádherný kruhový rozhľad. Je to tým, že Tachty ležia v eróznej kotline pramennej oblasti riečky Gortvy, tečúcej do Rimavy a Tarny, smerujúcej do Maďarska. O viditeľných bodoch informujú štyri veľké panoramatická fotografie. Podľa domácich za ideálnych podmienok vidno aj Tatry a Kráľovú hoľu. Severným smerom dominujú Ostrá skala, Zaboda, Matrač a Ragáč. Na juhovýchode sa črtá (už v Maďarsku) obec Cered a v popredí nový (dosiaľ prvý) kostol v Tachtoch z roku 2000, na juhozápade Teplý vrch, vodná nádrž Tachty s rozlohou 24 ha a za ňou svahy hraničnej Medvedej planiny. Na severozápade zaujme Dunivá hora a legendárna kóta Pohanský hrad.
snímky vlastní (září 2017)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.
Úvodní I Bratislavský I Trnavský I Trenčianský I Kysuce & Orava I Liptov & Považie I Nitrianský I Prešovský I Košický