Banskobystrický kraj je přírodně velmi členitý a rozhlednově nesmírně bohatý. Dvě rozhledny jsou staré a doslova ikonické (Sitno, Vartovka). Přitom stále přibývají nové - jen v roce 2025 se jejich počet zvýšil o třetinu. Roční přírůstek sedmi rozhleden v kraji je stejný jako v celé České republice...

Asi největším nešvarem je to, že poslední dobou se častěji stavějí na nevhodných místech. Následkem toho finanční investice ani odměna pro návštěvníka neodpovídají vynaložené námaze. V pořadí druhou nevýhodou je poměrně časté klonování projektů. Tyto aspekty se ale pochopitelně týkají i rozhleden umístěných v jiných krajích. Na druhé straně zde najdeme i oku lahodící stavby (Pustý vrch, Urbanov klobúk, Zbojská).

1. Telgárt (1237 m)

Tradiční region: Horehronie

Okres: Brezno

Geomorf. celek: Stolické vrchy

GPS: 48°50'36.484"N, 20°13'16.418"E

Rozhledna na sjezdovce jižně od Telgártu byla postavena v létě 2025 a financována z Programu rozvoje venkova, využity byly i evropské dotace. Stejně jako u Šturmanky jde o kopii projektu u Maginhradu. Ačkoli jde o nejvýše položenou rozhlednu v kraji, výběr místa musím zkritizovat; jde totiž o učebnicový příklad toho, kde se rozhledny nemají stavět. Nejen že vidíme jen v úzkém úhlu ca. 60°, ale katastrofální je i poměr odměny a výkonu - k rozhledně musíme zdolat 350metrové převýšení strmým, nezajímavým terénem. Z vyhlídkové plošiny, na kterou vyjdeme po 49 příkrých schodech, vidíme obec Telgárt se známou železniční smyčkou, Kráľovu hoľu a přilehlou část Nízkých Tater.

snímky vlastní (září 2025)

Rozhledna je volně přístupná.

2. Sitno (1009 m)

Tradiční region: Hont

Okres: Banská Štiavnica

Geomorf. celek: Štiavnické vrchy

GPS: 48°24'11.505"N, 18°52'38.015"E

Bájná hora Sitno je nejvyšším a jediným tisícovým vrcholem Štiavnických vrchů. První dřevěná rozhledna zde byla postavena již roku 1727 šlechtickým rodem Koháryů, v r. 1852 však byla zničena bleskem. Nová, mnohem bytelnější stavba, byla postavena v roce 1886. Poslední rekonstrukce je datována rokem 1983.

Rozhledna je asi 11 m vysoká, na kamenné podezdívce s dřevěnou střechou. Ve věži se nachází přírodovědná expozice, informační středisko, prodej suvenýrů a občerstvení. Po výstupu po 34 točitých ocelových schodech lze shlédnout Banskou Štiavnici s dominantou Kalvárií, Štiavnické vrchy, Vtáčnik (SZ), Javorie (V) a Krupinskou planinu (JV). Za dobré dohlednosti lze na severu spatřit Malou a Velkou Fatru a na severovýchodě Nízké Tatry.

Nejčastějším východiskem je přehradní nádrž Počúvadlianske jazero (680 m n.m., parkování) asi 2 km západně od vrcholu; odtud vede na vrchol značená naučná stezka. Alternativní cesty jsou z obce Ilija (modrá TZT) nebo ze Štiavnických baní (červená, od rozcestí Krížna modrá TZT). V souvislosti s návštěvou rozhledny samozřejmě nelze opominout prohlídku starobylého hornického města Banská Štiavnica.

snímky: A. Průšová (1-2), zbytek vlastní (září 2015)

Rozhledna je přístupná od května do srpna denně 10-18 hod., o víkendech až do konce října. Vstupné dobrovolné.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.

3. Jasenina u Ďubákova (995 m)

Tradiční region: Novohrad

Okres: Lučenec

Geomorf. celek: Stolické vrchy

GPS: 48°32'48.089"N, 19°44'2.129"E

[Ladislav Khandl]: 995,2 metrov vysoký vrch Jasenina na južnom okraji Stolických vrchov sa vypína 1,5 km južne od obce Ďubákovo a 4 km severne od obce Krná. Projekt turistickej rozhľadne realizovala obec Krná v rokoch 2007 – 2009 a v roku 2010 vybudovala pri veži aj lavice a veľký stôl. Vyhliadková veža z dubových nosných častí a so strieškou zo smrekového dreva je vysoká 10 m a stojí na zalesnenom vrchole Jaseniny. Z jej tretej vyhliadkovej plošiny vo výške 8 metrov, ku ktorej vedie 32 schodíkov po rebríkoch, sa návštevníkovi odkrýva krásny pohľad, žiaľ len na juhovýchod až juhozápad, v iných smeroch výhľadu bránia mohutné stromy zmiešaného lesa. I tak však výhľad stojí za výstup. Vidno nielen krajinu okolo Fiľakova, Poltára a Lučenca, ale aj vrchy v Maďarsku.

Na rozhľadňu vedie červeno značkovaná trasa z obce Ďubákovo. Do obce možno prísť autobusom z Kokavy nad Rimavicou. Trištvrtehodinová trasa vedie okrajom pasienkov, okolo chráneného územia so slatinno-rašelinnou vegetáciou a neskôr priesekom napätia 22 kV k žlto značkovanej trase, odkiaľ je už len kúsok doprava na vrchol. V daždivom počasí je lepšie ísť hore z obce oblúkom zľava po ceste cez pasienky až do sedla a odtiaľ doprava po žltej trase asi 500 m na vrchol. Zostup môžeme voliť po červenej trase do Málinca, prípadne na druhú stranu po žltej trase k železnici do obce Zlatno. Tretiu možnosť ponúka červená trasa cez Ďubákovo do obce Kokava nad Rimavicou. Všetky tri trasy sú na viacero hodín, na pasienkových úsekoch s peknými výhľadmi treba dávať pozor pomocou mapy a buzoly na správny smer a na pochod cez vyššiu trávu sa vydajme radšej len v suchom počasí.

[Martin Veselý]: Zajímavá cesta k rozhledně vede od železniční stanice Zlatno na trati 162 Lučenec - Utekáč (asi 8,5 km); cesta lesem po žluté TZT je pěkná a nově proznačená, tedy přehledná. Je však třeba počítat s celkovým převýšením 700 m (!). Místem prochází i dálková červená TZT, při dostatku času je možné sejít do Kokavy nad Rimavicou (výborná restaurace). Autaři se k rozhledně dostanou podstatně snáze s minimálním převýšením, a sice od severu z obce Ďubákovo. K výhledům dodám, že je vhodné se zorientovat podle měst Rimavská Sobota a Poltár, která z rozhledny vidíme. Pak lépe identifikujeme např. Stolické vrchy, Veporské vrchy, Bükk, Cserhát, Cerovou vrchovinu či Mátru.

snímky: vlastní (srpen 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 134 - Veporské vrchy.

4. Krahuľský vrch u Kremnici (959 m)

Tradiční region: Tekov (Dolné Pohronie)

Okres: Žiar nad Hronom

Geomorf. celek: Kremnické vrchy

GPS: 48°42'54.514"N, 18°55'50.713"E

Vynikající zpráva přišla v září 2013 z Kremnici - na Krahuľském vrchu nad městem byla vybudována 13,5 m vysoká dřevěná rozhledna (výška ochozu je 9 m). Zásluhu na tom nemají fondy EU, nýbrž Mestské lesy Kremnica, které byly investorem stavby. Rozhledna má tři podlaží a podle četných ohlasů návštěvníků shlíží do údolí jako strážní věž. Pod rozhlednou se nachází i odpočinkové místo s posezením a výhledem na Kremnicu.

Popis přístupu a výhledu nabízí Tomáš Trstenský ze serveru Hiking.sk: "Hlavný prístup k turistickej rozhľadni je z obce Krahule (bus) na Krahuľský vrch alebo z centra Kremnice (vlak, bus). Trasa je označená miestnym turistickým značením (červená a zelená miestna značka) a drevená veža je dobre viditeľná zo širokého okolia Krahuľského vrchu. Z pohorí a kotlín, ktoré sú vidieť z veže, sú to: Kremnické vrchy, Žiarska kotlina, Vtáčnik, Štiavnické vrchy, Žiar a Turčianska kotlina."

snímky: vlastní (září 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 132 - Kremnické vrchy.

5. Šachtička (957 m)

Tradiční region: Pohronie

Okres: Banská Bystrica

Geomorf. celek: Starohorské vrchy

GPS: 48°48'17.4"N 19°08'54.8"E

Rozhledna z roku 2007 se nachází asi 8 km severně od Banské Bystrici. Jedna z mála slovenských železných konstrukcí (a jedna ze tří přístupných telekomunikačních věží) má celkovou výšku 16 metrů a nahoru vyjdeme po 91 schodech (7x13). Klíč lze zapůjčit na recepci horského hotelu Šachtička, vstup není zpoplatněný. Recepční byla velmi příjemná a v baru je možné ochutnat výborné pivo (při mé návštěvě měli jen svrchně kvašené, ale občas je i ležák), které si hotel nechává vařit v některém z okolních minipivovarů (Donovaly to nejsou, ale místo mně neprozradili).

Ačkoli je rozhledna umístěna v sedle, rozhled z ní mě překvapil. Kromě krásného pohledu na hřeben Kremnických vrchů je vidět i část Velké Fatry, Starohorská vrchovina a malá část Nízkých Tater. Problém je však v absenci autobusu (hotel vznikl až v 90. letech a to již kraj neměl bohužel zájem takovou linku zavádět) a lidé jsou odkázáni na auta. Zajímavý výstup přesto lze realizovat z rázovité obce Špania dolina, kam zajíždí autobus z Banské Bystrici i o víkendech. Nádhernou hřebenovkou pak lze dojít do Donoval (celkem asi 14 km) nebo sejít zpět do Bystrici.

Necelé 3 km od rozhledny na žluté značce se nachází vrch Selčiansky diel, na kterém se nachází malá výhledna ve tvaru posedu s názvem Selčiansky výhľad (snímek: Dan Kysel).

snímky: vlastní (srpen 2016)

Rozhledna je přístupná celoročně.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.100 - Okolie Banskej Bystrice.

6. Bučník u Polomky (906 m)

Tradiční region: Horehronie

Okres: Brezno

Geomorf. celek: Veporské vrchy

GPS: 48°50'3.930"N, 19°51'56.919"E

Na vrchu Bučník nad obcí Polomka na Horehroní byla vystavěna 30metrová rozhledna s názvem Polomské očko; zpřístupněna byla v červenci 2018. Na ochoz nás dovede 142 železných schodů, opláštění je plastové. Výstavba byla financována z vlastních zdrojů obce, rozpočet celé stavby se odhaduje na 336 tisíc EUR. Nabízí velice atraktivní pohledy prakticky na celý hřeben Nízkých Tater; k jihovýchodu je rozhled sice slabší, přesto vidíme část Muránské planiny. K rozhledně vyjdeme nejsnáze po sjezdovce, lze však využít od ŽST i zelenou značku, která vede příjemně lesem a z rozcestí asi 30 výškových metrů nad rozhlednou odbočíme příjemnou upravenou cestou přímo k rozhledně. Na úpatí Bučníku funguje občerstvení i ubytování.

snímky vlastní (červenec 2019)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.123 - Nízke Tatry, Kráľova hoľa.

7. Slopovo u Kokavy nad Rimavicou (848 m)

Tradiční region: Novohrad (Malohont)

Okres: Rimavská Sobota

Geomorf. celek: Veporské vrchy

GPS: 48°35'43.172"N, 19°50'33.573"E

Dne 22. srpna 2015 byla oficiálně zpřístupněna poslední, zato nejvýše položená z trojice dřevěných rozhleden regionu Malohont. Nachází se na malebném hřebeni v lokalitě Slopovo, Laz mezi údolími Rimavice a Klenovské Rimavy.

K rozhledně se dostaneme buď po zelené značce z Kokavy nad Rimavicou, nebo po žluté z Utekáče přes sedlo Langovo a kótu 921 m. Třetí a nejsnazší možností je vcelku pohodový výstup ze sedla Chorepa (autobus Kokava - Klenovec). Rozhledna nabízí velmi malebné pohledy na Veporské vrchy, Stolické vrchy, Nízké Tatry, Muránskou planinu, Slovenský ráj, Cerovou vrchovinu, Cserhát či Mátru; pěkně vidět jsou také města Rimavská Sobota a Poltár a přehrada Klenovec.

Na vyhlídkovou plošinu ve výšce asi 5 metrů vyjdeme po 22 schodech. Od roku 2017 má rozhledna své dvojče na Tomášovském vrchu u Tacht.

snímky vlastní (srpen 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.134 - Veporské vrchy.

8. Urbanov klobúk u Čierného Balogu (805 m)

Tradiční region: Horehronie

Okres: Brezno

Geomorf. celek: Veporské vrchy

GPS: 48°44'19.017"N, 19°37'57.932"E

Atraktivní dřevěná rozhledna Urbanov klobúk byla vybudována na Urbanově vrchu nad Čierným Balogem díky projektu místní akční skupiny Partnerstvo Muránska Planina - Čierny Hron a zpřístupněna v červenci 2025. Z převážné části (100 tis. € z celkových nákladů 120 tis. €) byla financována z operačního programu rozvoje slovenského venkova. Její tvar symbolizuje balocký klobouk, který se jakožto nezbytná pomůcka místních dřevorubců stal symbolem balockého folklorního kroje. Rozhledna má výšku 14 metrů a na plošinu ve třetím podlaží vystoupáme po 51 schodech. Vidíme z ní panorama Nízkých Tater, Veporských vrchů a Poľany; přesto úhel rozhledu nepřesahuje 120°. V sezóně u rozhledny funguje občerstvení, využít lze rovněž půjčovnu tříkolek. Pěší cesta zatravněným svahem, který není tak příkrý jako v Telgártu, je velmi příjemná.

snímky vlastní (září 2025)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.134 - Veporské vrchy.

9. Horné lazy u Brezna (805 m)

Tradiční region: Horehronie

Okres: Banská Bystrica

Geomorf. celek: Horehronské podolie

GPS: 48°49'8.602"N, 19°36'16.200"E

Vyhliadková veža na Horných lazoch nad Breznom je oficiálne otvorená od 3. augusta 2021. Po prekonaní 39,6 metrovej výšky a 192 schodov máte možnosť pozorovať jedinečné výhľady na kopce národných parkov, mesto Brezno i krásy jeho okolia. Konštrukcia veže predstavuje vetvenie stromov a jej vrch korunu s odkazom na históriu kráľovského a banského mesta.

K vyhliadkovej veži vedie aj nový náučný chodník po starom bukovom lese, ktorý turistom približuje prírodu v lokalite Horné Lazy a jej zaujímavosti. Trasa náučného chodníka má 5 zastávok, ktoré ponúkajú náučné panely s pútavými fotografiami i drevené sochy zvierat. Celková dľžka chodníka je cca 700 metrov a začína v lokalite Banisko, približne za hodinku sa dostanete na vežu, kde si užijete jedinečné výhľady.

[Martin Veselý]: Výhledy z rozhledny jsou jistě nadstandardní; vidíme jak skoro celý hřeben Nízkých Tater, tak Veporské vrchy a Muránskou planinu. Přesto ji osobně do nejvyšší kategorie neřadím. Rozhledy jsou poměrně klasické (hřeben Chopok - Dereše - Chabenec je vidět skoro odevšad), nejsou ani příliš dálkové (to je dáno relativně nízkou nadmořskou výškou rozhledny ve vztahu k okolí) ani rozmanité. Na rozhlednu je nutné jít jen "nahoru a dolů" a třebaže je možné opsat "bublinu", dojem to příliš nezlepší. Na jednu stranu místní jsou rádi, že mají atraktivní cíl na odpoledne s pěkným počasím a spokojení budou i dovolenkáři (na slovenské rozhledny se poslední dobou jezdí hlavně s malými dětmi). Osobně však jednoznačně výše řadím rozhledny jako Medvedie vrchy, Slopovo, Sitno, Duklu, Devínskou Kobylu nebo Zarúbanou Kýčeru.

slovenský text: www.sdetmi.com, snímky vlastní (srpen 2021)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 122 - Nízke Tatry, Chopok.

10. Zbojská (763 m)

Tradiční region: Hont

Okres: Rimavská Sobota

Geomorf. celek: Veporské vrchy

GPS: 48°44'26.9"N, 19°51'01.8"E

[Ladislav Khandl]: Na západnom okraji Národného parku Muránska planina, na kopci Remetisko nad sedlom Zbojská, postavila Štátna ochrana prírody SR za pomoci švajčiarskych fondov v roku 2016 v rámci projektu Rozvoj ochrany prírody a chránených území v slovenských Karpatoch vyhliadkovú vežu. Drevenú trojposchodovú vežu vybudovalo 7 chlapov z Pohronskej Polhory. Väčšinu financií na ňu poskytlo Švajčiarsko prostredníctvom svojho finančného mechanizmu. Zvonku je vstup do kaplnky sv. Juraja, ktorá je súčasťou veže. Na prízemí veže a jej troch podlažiach sú informačné tabule o ochrane prírody, o tradícii chovu oviec i živote ľudí v tejto časti krajiny, doplnené trojrozmernými exponátmi - vypreparovanými zvieratami a vtákmi, predmetmi života a soškami. Časť expozície je venovaná vodcovi zbojníckej skupiny Jakubovi Surovcovi, ktorého v roku 1740 zlapali ako 25-ročného v Pohronskej Polhore a popravili. Na najvyššiu plošinu vedie 47 schodov. Nad plošinou je umiestnený zvon. Z vyhliadkovej plošiny vidno na severovýchode za sedlom Zbojská a známym salašom s občerstvením západný okraj Národného parku Muránska planina s masívom Fabovej hole. Na juhovýchode sa otvára pohľad do údolia. Na severozápade sa črtajú mohutné vrcholky Nízkych Tatier.

Priamo do sedla Zbojská na rozhraní okresov Brezno a Rimavská Sobota možno prísť zo severu či juhu autobusom (zastávka ŽST Zbojská), prípadne vlakom a potom po červenej trase od 1 km vzdialenej železničnej stanice Zbojská. Tu v sedle končí ozubnicový hrebeň medzi vlakovými koľajnicami, ktorý pomáhal parným rušňom prekonávať strmé stúpanie od Tisovca. Zo sedla už stačí vystúpiť po trávnatej stráni k 300 m vzdialenej rozhľadni.

[Martin Veselý]: Obrázek o "užitečnosti" stavby pro milovníka výhledů si každý udělá sám. Je vskutku smutná a Slováky poněkud degradující podívaná na to, jak provozovatelé místních wellness penzionů vyvážejí lenivé západní cizince po louce až k rozhledně autem. Z pohledu turisty je dále velká škoda, že jinak velmi atraktivní železniční trať Brezno - Jesenské má v úseku Brezno - Tisovec tak chabý provoz. Nutno ovšem i zde, stejně jako v případě Nižné Boci, pochválit architekturu rozhledny a její zasazení do krajiny.

snímky vlastní (září 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.134 - Veporské vrchy nebo SHOCart č.1105 - Muránska planina.

11. Lažtek u Horných Pršan (750 m)

Tradiční region: Pohronie

Okres: Banská Bystrica

Geomorf. celek: Kremnické vrchy

GPS: 48°41'55.521"N, 19°4'30.987"E

Nová dřevěná rozhledna byla vybudovaná na jaře 2017 jako součást naučné stezky "Horné Pršany - Lažtek, rozhľadňa" na úbočí vrchu Lažtek asi 50 výškových metrů pod vrcholem vedle vysílače. Rozhledna je vysoká necelých 9 metrů, na vyhlídkovou plošinu ve výšce kolem 5 m vylezeme po 14 žebříkových stupních. Výhled (jak je dnes bohužel zvykem) není zdaleka kruhový; zato ve směru Banská Bystrica, Poľana a Nízké Tatry je velmi malebný. Obzvláště Nízké Tatry jsou při lepší dohlednosti vidět prakticky celé, od Chabence po Kráľovu hoľu. Dále vidíme i pohoří Javorie, část Veporských vrchů a město Zvolen. Při výstupu je vidět i holní část Veľké Fatry (z rozhledny nikoli).

K rozhledně lze snadno dojít po žluté značce z obce, vášnivější turisté však využijí stoupání z Kremničky, což je městská část Banské Bystrici na samém jihu města. Nejbližší železniční stanicí je Radvaň, kde staví osobní vlaky mezi Banskou Bystricou a Zvolenem. V obou případech je však nutné zdolat převýšení 400 metrů.

snímky: vlastní (květen 2019)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.132 - Kremnické vrchy.

12. Skalka u Počúvadla (705 m)

Tradiční region: Hont

Okres: Banská Štiavnica

Geomorf. celek: Štiavnické vrchy

GPS: 48°22'28.80"N, 18°49'46.65"E

Rozhledna na vedlejším vrcholku Skalky nad obcí Počúvadlo byla vybudována s podporou nadace Ekopolis již v roce 2002. Původně k ní vedla naučná stezka, začínající na návsi vedle autobusové zastávky. Ta však vzala postupem času zasvé, a při hledání rozhledny je tak nutno se spolehnout na vlastní síly, příp. navigaci. Osobně mně kromě zkušenosti při pohybu v terénu pomohlo snad i štěstí a rozhlednu jsem objevil bez problémů. Nevede k ní ale pořádná cesta a značení zcela vymizelo. Kromě toho je výhledová plošina již v poměrně zchátralém stavu (září 2017) a lze předpokládat, že v příštích letech bude rozhledna znepřístupněna nebo zcela zanikne. Mohu proto doporučit její návštěvu neodkládat.

Na vyhlídkovou plošinu vylezeme po kovovém žebříku se 17 stupni. Ačkoli mladé buky okolo rozhledny se činí, jak je zřejmé z fotografie v galerii, výhled zatím vcelku nenarušují. Ten je až nečekaně slušný, půlkruhový od jihovýchodu k západu. Na západě vidíme Štiavnické vrchy (obec Pukanec, nad ní vršky od Priesilu k Veľkému Žiaru), na jihozápadě jadernou elektrárnu Mochovce, na jihu pak za dobrého počasí maďarské pohoří Börzsöny a na jihovýchodě Krupinskou planinu. Sitno vidět nelze.

snímky vlastní (září 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.

13. Pustý vrch u Dobroče (661 m)

Tradiční region: Horehronie

Okres: Brezno

Geomorf. celek: Veporské vrchy

GPS: 48°44'17.595"N, 19°41'7.585"E

Nevelká, na pohled však sympatická dřevěná rozhledna vznikla v roce 2018 na Pustém vrchu nad Dobročí, která je místní částí Čierného Balogu. Údolí je známé především díky Čiernohronské úzkokolejce, která představuje prvotřídní atrakci zejména pro děti. Rozhled je na přilehlou část Nízkých Tater a Veporských vrchů, parádní pohled je především na typický tvar blízkého Klenovského Veporu. Pod rozhlednu snadno dojedeme autobusem z Brezna, od zastávky Dobroč, Jednota vede nahoru pohodlná, byť neznačená cesta. Na ochoz vystoupáme po třiceti schodech.

snímky vlastní (červenec 2019)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.134 - Veporské vrchy.

14. Háj u Nové Bani (617 m)

Tradiční region: Tekov

Okres: Žarnovica

Geomorf. celek: Vtáčnik

GPS: 48°26'1.378"N, 18°39'27.126"E

[Ladislav Khandl]: Už v roku 2015 prišlo mesto Nová Baňa s návrhom na rozhľadňu v lokalite Háj a navrhlo tri alternatívy. Najviac hlasov Novobančanov si získala rozhľadňa z ryolitu a dreva, na druhom mieste drevená rozhľadňa a až na treťom stavba z betónu a dreva. Práce na rozhľadni s betónovým základom obloženým miestnym červenkastým ryolitom (kameňom sopečného pôvodu) a s drevenou nadstavbou pokročili na toľko, že na 28.10.2017 bolo možné naplánovať slávnostné otvorenie rozhľadne.

Rozhľadňa stojí na okraji bývalého lomu, okolo prechádza okružný náučný chodník Zvonička. Od železničnej stanice po žlto značkovanej trase oblúkom okolo Zvoničky, vyhliadkových miest Červená skala a Havrania skala a niekdajšej šachty Klingsbittner až k rozhľadni. Odtiaľ na sever dolu po lesnej ceste k Prednému Šarvíru a ďalej doľava k pútnickému miestu Kohútovo. Je to krásna lokalita s mohutným sekvojovcom. Odtiaľ po úzkych cestičkách do mesta. Výhľad z plošiny rozhľadne, na ktorú vedie 65 schodov, je síce len polkruhový, ale veľkolepý. Vľavo vidno údolie Hrona, pod nami je mesto a za ním Pohronský Inovec.

[Martin Veselý]: Půlkruhového rozhledu mi přijde velká škoda, neboť severními směry není vidět absolutně nic, což je na středním Slovensku málo. Rozhledna totiž stojí opět na úbočí, a nikoli na vrcholu. V uvedeném případě to velmi snižuje poměr "cena - výkon", neboť výšlap je poměrně náročný. To se vztahuje především na výstup přes jihozápadní předvrchol Gupňu, na němž je od roku 2019 vybudována síť černě značených naučných stezek mapující historii hornictví v okolí Nové Bani. Rozhledna je i tak vcelku vděčným cílem návštěvníků; pozitivní je jak její estetický dojem (rozhledna je navíc viditelná i z netypicky svažitého náměstí), tak skutečnost, že se nachází daleko od silnice a parkoviště.

snímky: J. Šlapák (1-3), zbytek vlastní (září 2020)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.

15. Šturmanka u Revúci (613 m)

Tradiční region: Gemer

Okres: Revúca

Geomorf. celek: Stolické vrchy

GPS: 48°42'8.693"N, 20°6'47.795"E

Téměř 20metrová dřevěná rozhledna se nachází severně nad městem Revúcou na úbočí Šturmanovy hory. Vybudovaly ji Městské lesy za pomoci dotace 40.000 EUR, slavnostní zpřístupnění proěhlo 9. listopadu 2024. Jde o mladší, ale o 4 m vyšší sestru Maginhradu. Na ochoz vyjdeme po 70 schodech a rozhlédneme se na Stolické vrchy, Muráňskou planinu a město Revúcu. Rozhledna se bohužel nachází na nevhodném místě - evidentně šlo o kompromisní řešení z hlediska dostupnosti - takto stačí z centra města ujít lehce přes 2 kilometry s převýšením 250 metrů. Je však třeba počítat s poměrně příkrým svahem. U rozhledny je vybudováno prostorné posezení.

snímky: vlastní (září 2025)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.135 - Stolické vrchy; Revúca.

16. Opavská hora u Opavy (577 m)

Tradiční region: Hont

Okres: Veľký Krtíš

Geomorf. celek: Krupinská planina

GPS: 48°11'21.571"N, 19°10'20.864"E

Bytelná, asi dvacetimetrová dřevěnka vyrostla na Opavské hoře u Opavy v okrese Veľký Krtíš. Byla postavena z evropských dotačních fondů. Od autobusové zastávky Opava nacházející se mimo obec na hlavní silnici je k rozhledně proznačena žlutá značka; do obce pak lze pohodlně sejít severním obloukem, od rozhledny po vyježděných kolejích. Na plošinu v nejvyšším šestém patře vystoupáme po 101 schodech a rozhlédneme se prakticky do všech směrů. Vidíme řadu pohoří jižního a středního Slovenska - Tribeč, Vtáčnik, Štiavnické vrchy, Javorie, Ostrôžky, Pohronský Inovec, Krupinskou planinu s Kopaným závozem (775 m), Cerovou vrchovinu s Karančem (727 m), za ideálních podmínek i Nízké a Vysoké Tatry. Z maďarských pohoří jsou to pak Mátra, Bükk, Börzsöny s Csóványosem (938 m), zaujme i město Balassagyarmat (Balašské Ďarmoty).

snímky: vlastní (srpen 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.146 - Krupinská planina; Veľký Krtíš.

17. Prašný vrch u Hrušova (513 m)

Tradiční region: Hont

Okres: Veľký Krtíš

Geomorf. celek: Krupinská planina

GPS: 48°10'04.183"N, 19°05'35.702"E

Prašný vrch je odlesněné návrší v jižní části Krupinské planiny, které má překvapivě pěkný rozhledový potenciál. Z toho důvodu zde v minulosti byla vybudována drobná vyhlídková stavba, která byla v roce 2016 nahrazena majestátní rozhlednou. Oblast patří k nejodlehlejším na Slovensku vůbec, proto je spojení veřejnou dopravou časově náročné. Asi nejlepší je využít autobusovou linku z města Šahy, které má i vlakové spojení.

K rozhledně vede naučná stezka, která začíná v Hrušově; souběžně s ní jde také modrá TZT. Ta pokračuje k severu přes hlavní silnici Nové Zámky - Veľký Krtíš - Lučenec až ke zřícenině hradu Čabraď. Rozhlednový fanoušek však nevynechá především blízkou výhlednu na úbočí Stráže nad obcí Vinica.

snímky: vlastní (srpen 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.146 - Krupinská planina; Veľký Krtíš.

18. Na Mačacej (495 m)

Tradiční region: Novohrad

Okres: Lučenec

Geomorf. celek: Cerová vrchovina

GPS: 48°11'2.295"N, 19°51'37.928"E

Rozhledna v lokalitě Na Mačacej je mladší sestrou opodál stojící a dnes již neexistující jižní rozhledny. Oproti ní je však zajímavěji rozhledově položená. Podle mého mínění je poloha na mapách.cz malinko nepřesná, rozhledna se totiž nachází přímo nad bývalým kamenolomem, tedy skoro o 10 metrů výše a mimo červenou značenou cestu. Rozhledová plošina je umístěná na druhém podlaží ve výšce asi 8 metrů a poskytuje výhled především na přilehlou Cerovou vrchovinu a Cserhát. Právě kvůli umístění rozhledny nad lomem je zapotřebí lom obejít a vystoupat po cestě sice bez turistických značek, ale spolehlivě označené šipkami.

Pozůstatky dávné těžby čediče, který díky své odolnosti proti zátěži a vlivům počasí nachází své uplatnění při výrobě dlažebních kostek, najdeme nejen v podobě bývalých kamenolomů, ale na území dnešního Maďarska i v podobě tělesa úzkorozchodné dráhy, která vytěžený kámen vozila ke zpracování. Je smutnou skutečností, že přes slovensko-maďarskou hranici nejezdí ani zde, ani jinde osobní vlaky; pro návštěvu oblasti vlakem jsem tak musel cestovat přes Budapešť a Hatvan. Zážitek to byl přesto milý, neboť kromě nových tratí jsem si odpočinul od roušek, které jsou ve slovenských vlacích povinné bez přestávky od jara 2020. Ze stanice Somoskőújfalu, která je v současnosti konečnou stanicí vnitrostátní linky z Hatvanu, jsem vyrazil po červené značce vzhůru. Atraktivní byla cesta mimo jiné tím, že po celou dobu až do současné rekreační osady Eresztvény vede právě po tělese bývalé malodrážky, která byla v nejstrmějším úseku poháněna ozubnicí. Raritou je, že v jednom místě cesta přímo prochází dodnes dochovaným asi 150 m dlouhým tunelem. V Eresztvényi je zbudováno návštěvnické centrum s dobovými fotografiemi této úzkorozchodné průmyslové dráhy. A jelikož káva je nápojem, který má v Maďarsku skvělý poměr mezi cenou a kvalitou, volba občerstvení byla jasná. Slušně vysoko položené Eresztvény je pak dobrým tipem i pro automobilisty, kteří dnes mezi návštěvníky rozhleden výrazně převažují.

snímky: J. Marťáčik (1), zbylé vlastní (září 2021)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.

19. Maginhrad u Nižného Skálniku (429 m) - 2026 v rekonstrukci

Tradiční region: Malohont

Okres: Rimavská Sobota

Geomorf. celek: Revúcka vrchovina

GPS: 48°26'51.970"N, 19°59'2.754"E

20. června 2015 byla turistům zpřístupněna dřevěná, 16,8 m vysoká rozhledna na vršku Maginhrad tyčící se nad údolím řeky Rimavy, asi 7 km severně nad Rimavskou Sobotou. Místo je známé jako středověké hradiště, které se však nedochovalo. Podobně jako u nedaleké menší rozhledny Vŕšok u Rimavské Bani byly náklady na výstavbu částečně pokryty z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj slovenského venkova, dále ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce Veľké Teriakovce a výstavbu zajistila Místní akční skupina Malohont. Součástí projektu byla i výstavba rozhledny na Lazu Slopovo u Klenovce, která byla zpřístupněna z uvedené trojice jako poslední.

Po zdolání 49 schodů na vyhlídkovou plošinu ve čtvrtém patře si vychutnáme daleký a téměř kruhový rozhled. Na rozdíl od Vŕšku vidíme všemi směry kromě východního. Za zmínku stojí výrazný vrch Sinec ve Stolických vrších, za ním pak Ostrá (1.011 m) a Tŕstie (1.121 m). Za ním spatříme Muránskou planinu a na horizontu Nízké Tatry. Krásný pohled máme i k jihu na Cerovou vrchovinu s Karančem a k západu na pohoří Javorie a Ostrôžky. K severovýchodu nás zaujme Poľana a část Veporských vrchů.

Pokud jde o přístup, rád bych upozornil na problematický výstup od Nižného Skálniku po zelené značce; výstup je totiž nejen příkrý, ale také prašný a obuv se nepříjemně smeká; sestup pak lze označit vyloženě za rizikový. Vhodnější je naopak velmi příjemná žlutě značená cesta od železniční zastávky Veľké Teriakovce (která se ovšem nachází v Malých Teriakovcích), která je nejen bezpečná a velmi pěkná, ale zabere jen nepatrně delší dobu.

snímky: vlastní (srpen 2015)

V roce 2026 je rozhledna uzavřena z důvodu rozsáhlé rekonstrukce.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.

20. Vŕšok u Rimavské Bani (380 m)

Tradiční region: Malohont

Okres: Rimavská Sobota

Geomorf. celek: Revúcka vrchovina

GPS: 48°31'16.9"N, 19°56'28.1"E

Sedmimetrová rozhledna, provedená v kombinaci železa a dřeva, je od jara 2015 novou dominantou lokality Vŕšok nad Rimavskou Baňou v Revúcké vrchovině, která je jedním z osmi celků Slovenského rudohoria. Náklady na výstavbu dosáhly 15 tis. EUR a obec je vynaložila z vlastních zdrojů. Část nákladů by však měla být refinancována z eurofondů díky žádosti Místní akční skupiny Malohont.

Rozhledna není postavena na vrcholu, nýbrž asi 60 výškových metrů pod ním na jižním svahu; kvůli tomu je výhled podstatně slabší než z rozhledny na sousedním Maginhradu. K rozhledně dojdeme od železniční stanice i od autobusové zastávky po červené značce, ze které posléze odbočíme vpravo a kolem dopravní značky "pozor, divoká prasata" a dvorku, toho času se dvěma roztomilými exempláři, se protáhneme na pole; tam zabočíme vpravo vzhůru a vystoupáme k rozhledně. Na vyhlídkovou plošinu nás dovede 21 dřevěných schodů.

snímky: vlastní (srpen 2015)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.135 - Stolické vrchy; Revúca.

21. Vartovka u Krupiny (380 m)

Tradiční region: Hont

Okres: Krupina

Geomorf. celek: Krupinská planina

GPS: 48°20'57.421"N, 19°4'45.137"E

Rozhledna Vartovka na vrchu Stražavár nad Krupinou jižně od Zvolena je velmi zvláštní a ojedinělou stavbou. Pochází totiž ze středověku (rok vzniku 1564), kdy byla součástí obranného systému a sloužila jako protiturecká hláska. Na rozhlednu byla přestavěna až v 60. letech 20. století. Původní funkci dodnes připomíná čtvercový půdorys, kamenné zdi a úzké střílny. Původně tedy rozhlednou nebyla a stala se jí až poté, co začala být širší veřejností jako rozhledna akceptována, což je poměrně neobvyklé. Blíže tyto případy popisuji ve stati věnované klasifikaci vyhlídkových objektů.

Celková výška kamenné věže je 12 m, otevřený ochoz se nachází ve výšce 9 metrů a vyjdeme na něj po 42 schodech. Z věže se rozhlédneme na Štiavnické vrchy se Sitnem, Krupinskou planinu, Javorie a maďarské pohoří Börzsöny. K rozhledně dojdeme snadno po modré značce z Krupiny, kam byl od ledna 2019 znovuobnoven provoz vlaků od Zvolena a od Šahů.

snímky: vlastní (květen 2012, červenec 2024)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.145 - Javorie; Ostrôžky nebo č.146 - Krupinská planina; Veľký Krtíš.

22. Jeden strom u Jesenského (362 m)

Tradiční region: Gemer

Okres: Rimavská Sobota

Geomorf. celek: Cerová vrchovina

GPS: 48°16'55.477"N, 20°3'38.843"E

Poměrně nízko položenou rozhlednu, zato na výborném rozhledovém místě na okraji Cerové vrchoviny postavila v létě 2025 obec Jesenské. Slavnostní zpřístupnění proběhlo 28. srpna 2025. Název Jeden strom odkazuje na osamocený dub, který zde v minulosti stával. Dřevěná rozhledna se železobetonovými základy je 13 m vysoká a výstavba stála 82 tis. EUR. Po zdolání 34 schodů se rozhlédneme na řadu okolních pohoří - Cerovou vrchovinu, Cserhát, Stolické vrchy, Bükk nebo Mátru. Rozhledna je dostupná od vlakové stanice nebo od zastávky Jesenské zastávka, je však třeba jít východní cestou přes Bartovu pustatinu; západní cesta vede přes oplocené pastviny. Zajímavá cesta vede z obce Širkovce po modré značce, z časových důvodů jsem ji ale bohužel neprošel.

snímky: vlastní (září 2025)

Rozhledna je volně přístupná.

23. Hrb u Českého Brezova (360 m)

Tradiční region: Novohrad

Okres: Poltár

Geomorf. celek: Revúcka vrchovina

GPS: 48°28'28.276"N, 19°48'23.659"E

Třípatrová dřevěná rozhledna vznikla na vršku Hrb východně od Českého Brezova a zpřístupněna byla na konci června 2024. Má výšku 14,5 m a byla postavena za podpory slovenského národního programu pro rozvoj venkova, dotace činila 52.772 EUR. Jejím cílem je zlepšení turistické infrastruktury v lokalitě. Na plošinu vyjdeme po 49 schodech a spatříme z ní především okolní vrchy Revúcké vrchoviny a město Poltár. Daleké výhledy se odkrývají méně intuitivním jižním směrem - do Maďarska. Spatříme jak nejvyšší pohoří Mátru na jihovýchodě, tak Börzsöny na jihozápadě. Pozitivní je dobrá dostupnost od vlaku, od zastávky České Brezovo jsme nahoře za necelé tři čtvrtě hodiny.

Jde o projekt lokálního významu, určený především pro rodiny s dětmi. Nezbývá než věřit, že i díky podobným projektům se v některých z nich probudí láska k přírodě a pěší turistice, které jsou v současné povrchní a zpohodlnělé společnosti na ústupu.

snímky: vlastní (červenec 2024)

Rozhledna je volně přístupná.

24. Masarykov dvor v Pstruše (360 m)

Tradiční region: Podpoľanie

Okres: Detva

Geomorf. celek: Krupinská planina

GPS: 48°32'48.506"N, 19°19'12.448"E

Zajímavý vyhlídkový objekt najdeme v areálu Masarykova dvora v Pstruše (asi 10 km východně od Zvolena), který vznikl rekonstrukcí někdejšího zemědělského statku na jezdecký a sportovně-rekreační areál a pro veřejnost byl otevřen v únoru 2015. Nachází se zde rovněž restaurace s minipivovarem a penzion. Vlastní věž vznikla citlivou rekonstrukcí bývalé vodárenské věže, která byla ve stavu prakticky na demolici. Na ochoz vystoupáme po 74 vnějších železných schodech a kromě areálu a blízkého zámku Vígľaš vidíme i část pohoří Javorie, Poľany a Kremnických vrchů.

Ačkoli původně šlo o vodárnu, věž byla zcela rozpadlá a kompletně znovu postavená pro turistické účely; proto ji lze směle zařadit mezi rozhledny. Je výtečně dostupná i od vlaku - ve stanici Pstruša na trati Zvolen - Lučenec zastavují všechny osobní vlaky. Díky upravenosti areálu i nádhernému okolí nabízí rozhled vskutku pohádkový a je velmi příjemné udělat si dost času zde spočinout.

[Ladislav Khandl]: Vyhliadková veža sa nachádza na Podpoľaní, v obci Vígľaš, v jej miestnej časti Pstruša. Je súčasťou areálu Masarykov dvor, v ktorom sa nachádza penzión, wellness centrum a zariadenia pre jazdecký šport. Pôvodne to bola vodárenská veža, ktorú v roku 2015 prebudovali na vyhliadkovú vežu. Miestna časť Pstruša je dostupná osobným vlakom alebo autobusom na trase Zvolen – Detva. Od vlakovej zastávky treba šliapať k veži asi 1 km, autobusová zastávka je priamo pri areáli.

Na vyhliadkovú plošinu vo výške 12,5 m vedie 74 schodov kovového schodiska na vonkajšom okraji veže. Kľúč od bráničky veže si možno vyžiadať na recepcii penziónu, mimo obdobia, kedy by schodisko a pobyt na ňom nemuseli byť bezpečné (v búrke, daždi, pri námraze a snehu). Na vrchu šesťuholníkovej veže je vyhliadková miestnosť s oknami na všetky strany. Veža poskytuje prakticky kruhový výhľad na okolie. Na juhu sa črtajú vrchy Javoria a na severovýchode mohutná Poľana. V diaľke na severozápade vidno Kremnické vrchy, bližšie k severu aj viaceré vrchy Malej a Veľkej Fatry a na severe vo vzdialenosti iba 35 km kúsok hrebeňa Prašivej v Nízkych Tatrách. Pri návšteve lokality si rozhodne netreba nechať ujsť prehliadku zrenovovaného zámku Vígľaš a stojí zato vidieť na východnom okraji Vígľaša i vystavený rušeň s vagónmi lesnej železničky, ktorá do roku 1974 premávala z obce na Kyslinky.

snímky: vlastní (1-3 září 2016, 4-10 červenec 2023)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.145 - Javorie; Ostrôžky.

25. Lipovany (341 m)

Tradiční region: Novohrad

Okres: Lučenec

Geomorf. celek: Cerová vrchovina

GPS: 48°12'7.129"N, 19°43'7.057"E

[Ladislav Khandl]: Rozhľadňa sa nachádza v katastri obce Lipovany, niekoľko metrov od štátnej hranice s Maďarskom, na hraničnom hrebeni. 20 m vysokú vežu vybudovali v roku 2013 v rámci cezhraničného programu Geoturistická magistrála, na ktorý EÚ prispela sumou takmer 640 000 €. Unikátne je, že vyhliadková plošina má väčšiu rozlohu než vrch veže, dosahuje plochu rovnajúcu sa základom stavby 7,5 x 4.5 m. Ďalším unikátom je, že stavba má okrem bleskozvodov aj odkvapové rúry.

Na vyhliadkovú plošinu vo výške 15,4 m vedie 84 schodov. Na hranici sú v blízkosti aj vyššie miesta, preto smerom na severovýchod až juh zastierajú výhľad do Maďarska stromy, podobne aj smerom na západ. Na slovenskú stranu je však pekný výhľad, za obcou Lipovany vidno okresné mesto Lučenec.

Do Lipovian premáva autobus z Lučenca. Od zastávky treba stúpať po neznačkovanej poľnej ceste vpravo od kostola okolo náučnej geologickej lokality - prírodnej pamiatky Lipovianske pieskovce, v ktorej vidno množstvo skamenených ulitníkov. Z toho hrebienka je aj dobrý výhľad na vrch Karancs s rozhľadňou a telekomunikačnou vežou. Trasa k veži meria 2,5 km. Späť možno ísť oblúkom po cykloturistickej ceste vedúcej z miestnej časti obce Lipovany-Baňa, do ktorej občas jazdí autobus.

[Martin Veselý]: Pro úplnost dodám, že ikony rozhleden v katastru nedaleké obce Ipolytarnóc na mapách.cz neodpovídají realitě. První, níže položený objekt jsou dvě věže propojené mostem v zábavním parku dole u silnice, ze kterých žádný rozhled není, a výše položený objekt je ztrouchnivělá a přerostlá někdejší vyhlídková konstrukce, na kterou je zákaz vstupu (stav 2017). Po vratkém žebříku jsem sice vylezl, ale na plošinu jsem nevstupoval, mohla by se propadnout. Stejně je výhled nulový, jak dokazuje tento snímek. Pěším turistům však mohu doporučit jinou věc, pohodlnou zeleně značenou cestu po hranici pustou a panenskou přírodou s občasnými výhledy.

snímky: vlastní (srpen 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.

26. Tomášovský vrch u Tacht (300 m)

Tradiční region: Novohrad

Okres: Rimavská Sobota

Geomorf. celek: Cerová vrchovina

GPS: 48°09'18.0"N, 19°56'9.0"E

Rozhledna, která je dvojčetem severněji položené rozhledny u Slopova, se objevila i v nejjižnější obci okresu Rimavská Sobota, Tachtách. Na rozdíl od ní však byla tato 11metrová dřevěná věž financována výhradně obcí. Navzdory značné odlehlosti je velkým lákadlem pro všechny fanoušky rozhleden - jednak velmi pěkným poměrem mezi vynaloženou námahou a kvalitou rozhledu, pro české turisty pak také s ohledem na méně známý až téměř exotický ráz krajiny a maďarského prostředí na slovenském území.

[Ladislav Khandl]: Iba s použitím peňazí obce Tachty a s pomocou miestnych majstrov a dobrovoľníkov vyrástla za 6 týždňov v apríli až júni 2016 drevená rozhľadňa na Tomášovom vrchu, vypínajúcim sa na okraji obce. Má výšku približne 11 metrov a je prakticky rovnaká ako rozhľadňa na Slopove. Projektantom bol Barnabáš Máté a realizátorom projektu Stanislav Bystriansky. Obec stála rozhľadňa okolo 15 000 €.

Tachty, ležiace len kilometer od štátnej hranice s Maďarskom, sú prístupne autobusovou linkou od železničnej stanice Hajnáčka (Ajnácskő), autobusová zastávka sa nazýva Hajnáčka, podjazd, prípadne od stanice Jesenské, kde zastavujú rýchliky Zvolen - Košice [kurzívu doplnil MV]. Niektoré linky idú priamo, pri iných treba prestupovať v Gemerskom Jablonci. Po trase vidno skalnaté sopečné výplne sopúchov v Šuriciach (Soví hrad) a Hajnáčke. Od zastávky autobusu treba ísť hore hlavnou ulicou západným smerom. Po 200 m odbočuje doprava asfaltová cestička (šípka s nápisom Rozhľadňa – Kilátó), smerujúca k hrádzi vodnej nádrže Tachty. Od trafostaničky vedie spätným smerom trávnatým svahom na temeno Tomášovho vrchu slabo znateľná poľná cesta. Celá pešia trasa k rozhľadni meria len trištvrte kilometra.

Na vyššiu vyhliadkovú plošinu vo výške 6 m vedie 24 schodov. Napriek pomerne malej výške rozhľadne je z nej nádherný kruhový rozhľad. Je to tým, že Tachty ležia v eróznej kotline pramennej oblasti riečky Gortvy, tečúcej do Rimavy a Tarny, smerujúcej do Maďarska. O viditeľných bodoch informujú štyri veľké panoramatická fotografie. Podľa domácich za ideálnych podmienok vidno aj Tatry a Kráľovú hoľu. Severným smerom dominujú Ostrá skala, Zaboda, Matrač a Ragáč. Na juhovýchode sa črtá (už v Maďarsku) obec Cered a v popredí nový (dosiaľ prvý) kostol v Tachtoch z roku 2000, na juhozápade Teplý vrch, vodná nádrž Tachty s rozlohou 24 ha a za ňou svahy hraničnej Medvedej planiny. Na severozápade zaujme Dunivá hora a legendárna kóta Pohanský hrad.

snímky: vlastní (září 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.

27. Tuba u Rimavských Janovců (287 m)

Tradiční region: Gemer

Okres: Rimavská Sobota

Geomorf. celek: Juhoslovenská kotlina

GPS: 48°21'6.412"N, 20°4'10.892"E

Rozhledna na bezlesém návrší Tuba byla vybudována v létě 2025 a financována z evropského fondu Interreg částkou 79 tis. €. Stala se jubilejní třicátou rozhlednou v Banskobystrickém kraji. Rozhledna je dřevěná a má tvar zkoseného hranolu. Vidíme z ní město Rimavskou Sobotu a pohoří Stolické vrchy, Krupinskou planinu, Cerovou vrchovinu i maďarský Bükk. Podle telefonického sdělení pracovníků obecního úřadu bude zkolaudována v průběhu listopadu, veřejnosti je však již přístupná.

Rozhledna je volně přístupná.

28. Konteska u Veľké Vsi (249 m)

Tradiční region: Novohrad

Okres: Poltár

Geomorf. celek: Juhoslovenská kotlina

GPS: 48°23'58.542"N, 19°39'43.836"E

Rozhledna v lokalitě Kontesová pustatina v severní části katastru Veľké Vsi byla postavena jako mladší dvojče rozhledny u Českého Brezova, slavnostní zpřístupnění proběhlo 19. července 2025. Podle internetového zpravodaje Sobotnik.sk byla financována v rámci výzvy MAS Hornohrad z prostředků operačního programu zaměřeného na rozvoj turistiky. K rozhledně dojdeme snadnou procházkou, obec má i vlakové spojení. Do třetího podlaží vystoupáme po 48 schodech.

Ačkoliv je rozhledna vizuálně zdařilá, je odrazem trendu posledních let, kdy se rozhledny staví na nevhodných místech, kde by bohatě stačily třeba vyhlídkové lavičky.

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.

29. Hontianske Tesáre (225 m)

Tradiční region: Hont

Okres: Krupina

Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina

GPS: 48°12'21.559"N, 18°54'53.507"E

Rozhledna nad obcí Hontianske Tesáre se nalézá v nejvýchodnější výspě Podunajské pahorkatiny. Vybudovala ji obec v rámci projektu zahrnujícího taktéž výstavbu kapličky, přístřešku a informační tabule. Výdaje ve výši 78.500 € byly uhrazeny dotací z rozpočtové rezervy předsedy vlády Slovenské republiky. Z deseti shodných rozhleden financovaných z tohoto programu byla tato zpřístupněna jako první, dne 1. srpna 2025. Z plošiny vidíme méně známou krajinu Krupinské planiny a Štiavnické vrchy. Rozhled popsal Dan Kysel: "Čakal som, že bude dobre vidieť vzdialené kopce v Maďarsku, ale moc nevidieť. Zato pekne vidieť blízku Tesársku roklinu. Dobre vidieť aj Sitno a ďalšie kopce v Štiavnických vrchoch, napríklad Priesil či Agraš."

Smutnou zprávou je, že od prosince 2025 skončil provoz vlaků v relaci Zvolen - Šahy; rozhlednu tak bylo možné navštívit vlakem po dobu pouhých čtyř měsíců. K rozhledně dojdeme z obce snadno přes hřbitov a dále některou z vychozených cestiček. Na plošinu vyjdeme po 40 mlynářských schodech.

snímky: D. Kysel (1), zbytek vlastní (listopad 2025)

Rozhledna je volně přístupná.

30. Vrbovka (150 m)

Tradiční region: Novohrad (Poiplie)

Okres: Veľký Krtíš

Geomorf. celek: Ipeľská kotlina

GPS: 48°5'31.912"N, 19°25'7.704"E

Třípatrová dřevěnka u malé obce Vrbovka (dříve Varbov, maď. Ipolyvarbó) se nachází v rovinatém území u Iplu, pouhých 700 metrů od centra obce. Jde však o oblast v rámci Slovenska velmi odlehlou, pročež o rozhledně nemám žádné bližší informace kromě toho, že vznikla v roce 2024. Příjemné je, že v prosinci 2023 byl otevřen silniční most přes Ipeľ, který spojuje Slovensko s Maďarskem. Díky tomu lze překvapivě rozhlednu navštívit vlakem, a to z maďarské zastávky Őrhalom na trati Vác - Balašské Ďarmoty - Ipolytarnóc.

Rozhledna je volně přístupná.

Úvodní • Bratislavský • Trnavský • Trenčianský • Kysuce & Orava • Liptov & Považie • Nitrianský • Prešovský • Košický