Prešovský kraj je krajem poměrně hornatým. Členitý lesnatý terén s relativně malým počtem přirozených výhledových míst si tak o sadu rozhleden vyloženě říká. Ačkoli zde najdeme dvě nejvýše položené rozhledny na Slovensku, průměrná nadmořská výška rozhleden je zde 640 m, tedy o celých 200 m méně než v Žilinském kraji. Vynikajicím počinem je obnova historické rozhledny Monte Móry na Štrbském Plese. Rozhledny situované východně od linie Prešov - Bardejov včetně katastrů těchto dvou měst jsou popsány na samostatné kartě.

1. Veža snov na Štrbském Plese (1367 m)

Tradiční region: Tatry

Okres: Poprad

Geomorf. celek: Vysoké Tatry

GPS: 49°7'38.670"N, 20°3'33.203"E

Veža snov (Tatras Tower) je rozhledna z kategorie stezek v oblacích, kdy návštěvník namísto schodů několikrát obkrouží půdorys věže; při výstupu tak urazí okolo 500 metrů. Smyslem je zprostředkovat mu zajímavé zážitky ve smyslu "i cesta je cílem"; na své si přijdou hlavně děti díky nejrůznějším "vychytávkám", jako jsou sítě, skleněná plošina nebo tobogán. Věž na Štrbském Plese byla zpřístupněna v dubnu 2021 a je unikátní jak nadmořskou výškou (je nejvýše položenou rozhlednou na Slovensku), tak i výškou stavební; jejích úctyhodných 53 m ji řadí na přední příčky co do výšky rozhledové plošiny. Unikátní je i stavební provedení, neboť rozhledna má tvar nakloněného hyperboloidu se sklonem 15°. Obvodový plášť tvoří 24 ocelových sloupů, které se vinou ve dvou směrech.

Ačkoli stavba vyvolává zatím největší kontroverze, jaké jsem u rozhledny zaznamenal, osobně v tomto případě nijak přísný nejsem, na rozdíl od naprostých příšerností na Bachledce a nad českou Dolní Moravou. Architektonicky je věž mnohem lépe řešená a do technického areálu skokanských můstků docela zapadá. Jakkoli jsem zde byl v červenci, nekonaly se žádné nájezdy Poláků ani jiných turistů, okolí rozhledny není jedno velké parkoviště, a člověk tedy má svůj osobní prostor, aby se v klidu pokochal výhledy i cestou. Příjemné je i řešení toalet, kde si lze z umyvadla natočit výbornou studenou vodu. Zůstává samozřejmě otázka, co s věží v průběhu let bude, zůstane-li návštěvnost na současné nízké úrovni.

Z rozhledny je výhled na okolní vrcholy západní části Vysokých Tater, vidíme však i na Nízké Tatry. Samozřejmostí je pohled na jezírko Štrbské pleso. Rozhledna je snadno dostupná od železniční stanice, hlavním korzem projdeme zastavěnou zónou, asi po 600 m se napojíme na žlutou značku a po ní stále rovně dojdeme pohodlně až k věži.

snímky: vlastní (červenec 2021 / červenec 2025), poslední dva Petr Zágora

Rozhledna je přístupná denně od 9 h, vstupné 13 EUR (r. 2021).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

2. Monte Móry (1341 m)

Tradiční region: Tatry

Okres: Poprad

Geomorf. celek: Vysoké Tatry

GPS: 49°6'58.695"N, 20°3'49.934"E

Zděná rozhledna Monte Móry byla součástí areálu, jehož majitelem byl stavební inženýr a architekt, rodák z Banské Bystrici Karol Móry (1845 - 1921). Přehrazením potoka Mlynica vytvořil jezírko nazvané Nové Štrbské pleso a v letech 1904 - 1905 u něj postavil hotel. Blízký kopec nazval Monte Carlo (Karlov kopec) a v roce 1905 na něm postavil dřevěnou rozhlednu. Zprávu o výstavbě hotelu a vyhlídce přinesly i noviny Karpathen Post 12. prosince 1904.

Dědicem areálu se stal synovec Karola Móryho, taktéž banskobystrický rodák Ján Móry (1892 - 1978), hoteliér a skladatel, který dostavěl a zvelebil hotelový areál. V roce 1935 rozhlednu přestavěl na zděnou a využíval ji jako kavárnu. Takto vypadala vyhlídková kavárna na dobové fotografii. Z hotelu tam přinášeli kávu a čaj v termoskách a čerstvé koláče. Ján Móry s manželkou Magdou Szakmáry-Móryovou, vynikající klavíristkou a zpěvačkou, pořádali v hudebním salónu své soukromé vily koncerty, které Radiojournal Košice přenášel v přímém přenosu. Jelikož se do éteru šířily z horské výšky, nazvali tyto koncerty Rádio Monte Móry.

Po válce již nebyla rozhledna v provozu. V roce 1963 byla prohlášena národní kulturní památkou; přesto posléze nebyla příliš udržována a v náročných horských podmínkách rychle chátrala. Obnovit rozhlednu po roce 1989 se navzdory jednáním s TANAPem manželce a dcerám nepodařilo. Později o to začal usilovat nový majitel objektu, který následně v roce 2013 zahájil rekonstrukci rozhledny. Práce však probíhaly velmi pomalu a ani po jejich ukončení v roce 2018 nebyla vyhlídka zpřístupněna. To se definitivně podařilo až v červnu 2019, kdy v budově vznikla kavárna s vyhlídkou.

Ke kavárně, umístěné na mírném návrší nad Novým Štrbským plesem, dojdeme asi po 10 minutách od železniční stanice. Z horní vyhlídkové terasy, kam nás vyvede úzké schodiště s vysokými schody, se rozhlédneme jak na tatranské štíty Kriváň a Predné Solisko, tak k jihu na Nízké Tatry. V kavárně si v klidu vychutnáme výbornou kávu nebo třeba tatranský čaj. Stěny jsou ozdobeny historickými fotografiemi, k oddechu hrají skladby Jana Móryho a k prohlédnutí je monografie Marianny Bárdiové věnovaná tomuto skladateli. Měl jsem pocit, že s ohledem na odvrácenou polohu a snad i Móryho příklon k Maďarsku a Německu nepůjde nikdy o mainstreamové místo; o to více jsem si jeho genius loci po nestravitelném "zážitku" na Stezce v korunách užil. A moc za ně autorům děkuji!

snímky: A. Průšová (6-7), poslední J. Harnach, zbytek vlastní (červenec 2021, červenec 2025)

Rozhledna je přístupná hostům kavárny bez poplatku. Kavárna je otevřena takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

3. Javorina - Marčulina (1214 m)

Tradiční region: Tatry

Okres: Levoča

Geomorf. celek: Levočské vrchy

GPS: 49°7'14.418"N, 20°36'40.880"E

Levočské vrchy jsou pohoří odlehlé a dodnes téměř prázdné, neboť za socialismu se zde nacházel rozlehlý vojenský prostor. Ten byl oficiálně zrušen k 1. lednu 2011. Postupně bylo doplněno turistické značení a značení cyklotras, které zde mají obrovský význam díky širokým a pohodlným cestám. S rozšířením elektrokol zde mají cyklisté jednoznačnou převahu nad pěšími turisty. Prakticky uprostřed tohoto pohoří lze nyní navštívit vysoko položenou rozhlednu na Marčulině. Iniciátorem projektu bylo místní Združenie pre rozvoj turizmu Levoča v čele s ing. Ernestem Rusnákem.

Vlastní výstavba ale probíhala kvůli covidové pandemii a následnému zdražení stavebních materiálů složitě a na etapy. V první fázi (listopad 2020) byl vybudován železobetonový skelet, v roce 2021 pak ve druhé etapě dvě nadzemní podlaží z lepených dřevěných hranolů a kovovým schodištěm. Tyto etapy byly realizovány prostřednictvím Programu přeshraniční spolupráce Interreg Polsko-Slovensko, který jako celek na slovenské straně zastřešoval Prešovský samosprávny kraj. Příspěvek z eurofondů a státního rozpočtu činil 106.171 EUR, pan Rusnák přispěl ze soukromých zdrojů částkou 40.844 EUR. Následující třetí a čtvrtá etapa, ve kterých byly dobudovány třetí až sedmé podlaží a střecha, již byly financovány z prostředků slovenského Ministerstva investic, regionálního rozvoje a informatizace. V těchto etapách se ze státního rozpočtu proinvestovalo 173.826 EUR. Poté se stavba z důvodu nedostatku peněz zastavila a nedostavěná rozhledna byla v létě 2023 zpřístupněna turistům; v tomto stavu jsem ji zvěčnil v říjnu 2023. Takto byla turistům přístupná dva roky. V létě 2025 bylo dostavěno poslední patro, rozhledna byla zastřešena a slavnostně zpřístupněna 25. července 2025.

Rozhledna měří úctyhodných 31 metrů a nachází se na jižním odštěpku vrcholu Javorina, pro který se vžil neoficiální název Marčulina. Katastrálně spadá do města Levoči. Poskytuje daleký kruhový rozhled na celou řadu bližších i vzdálenějších pohoří. Kromě vlastních Levočských vrchů jsou to Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Kozí hřbety, Spišská Magura, Čergov, Branisko, Čierna hora, Volovské vrchy a Spišsko-gemerský kras. Do nejvyššího patra vystoupáme po 130 schodech.

Nejbližší autobusová zastávka je v obci Torysky. Nejkratší cestou k rozhledně je žlutá cyklotrasa; na značeném rozcestí Uhliská odbočíme po modré cyklotrase vlevo a stoupáme až na hřebínek, kde přejdeme na žlutou značku; po tomto hřebínku pokračujeme vzhůru a napojíme se na vrcholovou červenou k rozhledně. Celkem asi 6,5 km, převýšení 400 m. Celou dobu jdeme po široké štěrkové cestě. Sejít můžeme po červené značce a následně po žluté cyklotrase do Levočské doliny (restaurace, bus 1x denně v pracovní dny nebo taxi), délka sestupu je okolo 8,5 km. Jsou samozřejmě i jiné možnosti, kilometricky ale delší a s větším převýšením. Nicméně jak uvádím výše, většina návštěvníků použije bicykl.

snímky: FB Ján Kmeť (1), zbytek vlastní (duben 2026)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.114 - Levočské vrchy.

4. Bachledka - stezka v korunách stromů u Ždiaru (1145 m)

Tradiční region: Tatry

Okres: Kežmarok

Geomorf. celek: Vysoké Tatry

GPS: 49°7'14.418"N, 20°36'40.880"E

[Ladislav Khandl]: Spoločnosť IMMOBAU s.r.o. Bratislava, ktorá prevádzkuje rekreačné zariadenia v Bachledovej doline, uviedla do prevádzky Chodník korunami stromov, ktorý sa končí výstupom na mohutnú vyhliadkovú vežu. Projektantom diela na najvyššom bode strediska BACHLEDKA Ski & Sun je nemecký architekt Josef Stöger a spoločnosť Erlebnis Akademie AG, ktorá už má skúsenosti s podobnými stavbami v Nemecku a v Čechách. Bezbariérový chodník drevenej konštrukcie s tromi náučnými stanovišťami je dlhý 1 236 m a je takmer okružný, miestami až 24 m nad zemou. Na trase sú výhľady na Belianske Tatry i Spišskú Maguru. Deti môžu riešiť prostredníctvom trojrozmerných pomôcok rôzne úlohy s témou prírody alebo sa odvážne prejsť tromi bočnými chodníkmi s pohyblivým lanovým podkladom. V závere možno vystúpiť na 32 m vysokú vyhliadkovú vežu, ktorá je akousi mohutnou špirálou so siedmimi závitmi. Z veže je vidno na západnej strane aj vrcholy Vysokých Tatier a na východnej strane pieninské Tri koruny. Prekvapením na vrchu veže je trampolína v jej strede z pružnej siete. V strede veže bude onedlho v prevádzke aj suchý tobogan. Bez absolvovania chodníka s takmer celoročnou prevádzkou sa na vežu nedá vystúpiť. Stále však je voľne prístupná prvá 15,5 m vysoká vyhliadková veža z roku 2011, ktorá sa nachádza v sedle o 435 m východnejšie a 28 m nižšie.

Prístup do strediska je autobusom z Popradu či Tatranskej Lomnice do Ždiaru (zastávka Ždiar, Bachledova dolina, rázc.) a odtiaľ pešo necelý kilometer k dolnej stanice lanovky (pozn. MV - některé busy zajíždějí až k lanovce, zastávka Ždiar, Bachledova dol.č.12). Až sem sa dá prísť autom. Lanovka dovezie záujemcov až do blízkosti Chodníka korunami stromov; pešo to trvá niečo cez hodinu.

[Martin Veselý, 2019]: Pro mě jakožto introvertního rozhlednáře odporný zážitek. Čistá komerce, móda a chytrý marketingový tah bez většího racionálního efektu. Neskutečná mračna (a to jsem tam byl záměrně v pondělí!) lidí, především Poláků, kteří zřejmě takovou "atrakci" zatím nemají. Tři čtvrtě hodiny na přímém slunku, nejsou odděleny vstupy od výstupů, chybí infrastruktura - ke stanici lanovky nejsou přímé autobusy, je nutné jít po frekventované silnici. Vedle přitom stojí rozhledna se shodným výhledem... Přišel jsem pěknou hřebenovkou Spišské Magury, kde si lze od davů oddechnout. Osobně mě mrzí, že se tyto stezky začaly považovat za turistické rozhledny, s rozhlednařením totiž mají jen málo společného.

[2021]: Podle zkušeností Aleše Svobody se velmi pozitivně projevil omezující účinek koronaviru - masovost již nebyla taková, krom toho došlo k ozelenění okolí rozhledny a k oddělení vstupního prostoru od výstupního, což mně osobně hodně vadilo.

snímky: J. Šlapák (1-4), vlastní (5-7, srpen 2019), A. Svoboda (8-10)

Rozhledna je přístupná celoročně; otevírací doba a vstupné zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

5. Bachledova dolina u Ždiaru (1105 m)

Tradiční region: Tatry

Okres: Kežmarok

Geomorf. celek: Vysoké Tatry

GPS: 49°17'1.877"N, 20°19'8.420"E

Na hřebeni Spišské Magury, v sedle mezi Malou Poľanou a Bukovinou, byla v roce 2011 postavena 14 m vysoká dřevená rozhledna. Z nejvyššího ze čtyř pater se můžeme kochat pěknými výhledy na Pieniny, Spišskou Maguru, Belianské Tatry i několik tatranských štítů. Rozhledna je dostupná z obce Ždiar (převýšení 300 m) nebo od severovýchodu z osady Jezersko (po modré značce na sedlo Hrb a dále neznačenou cestou, převýšení 400 až 450 m). Zajímavou přístupová cesta vede po hřebeni Spišské Magury - autobusem vyjedeme na nejvýše položenou zastávku Ždiar, Príslop (1 080 m) a odtud nejprve po asfaltové cyklotrase a dále již po modré turistické značce přes vrcholy Prehrštie a Magurka, již bez výraznějšího převýšení.

Od roku 2025 je opravená rozhledna součástí dětského zábavního parku s využitím taktéž jako herní prvek. Zasíťováním a začlenením mezi komerční prvky rozhledna bohužel zcela ztratila svůj dřívější půvab.

snímky: A. Průšová (1), P. Urbanec (2), zbytek vlastní (srpen 2019)

Rozhledna je přístupná v otevírací době areálu.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

6. Chotárna na Mindžové u Lipovec (918 m)

Tradiční region: Šariš

Okres: Sabinov

Geomorf. celek: Bachureň

GPS: 49°4'30.791"N, 20°57'54.890"E

Mindžová je vrch ve střední části nevelkého pohoří Bachureň. V roce 2024 byla poblíž jejího vrcholu vybudována kovová rozhledna, zpřístupněna je od října. Neobvyklé je, že v takovémto místě jde o soukromý projekt; rozhledna totiž stojí na soukromém pozemku. Má čtyři poschodí a na nejvyšší plošinu ve výšce 13,5 m vystoupáme po 55 schodech. Kromě tisícovkového hřebínku Bučie - Magura - Bachureň vidíme řadu okolních pohoří - Čergov, Levočské vrchy, Beskid Sądecki, Branisko, Volovské vrchy, Spišsko-šarišské mezihoří a úbočí Kráľovy holi. Asi 200 m od rozhledny se nachází útulna Chotárna, kterou spravuje KST Hermanovce a podle níž je rozhledna pojmenována. Kromě dalekého rozhledu a milé krajiny jsem ocenil i variabilitu cest - k výstupu lze využít hned několik značených tras z různých směrů. Za východisko lze zvolit Lipovce, Hermanovce, Uzovské Pekľany nebo Renčišov. Přírodní lahůdkou je středně náročná neznačená cesta z Renčišova kolem dvou propastí a soutěsky Parkaň.

snímky vlastní (květen 2026, zimní prosinec 2024)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 - Šarišská vrchovina; Branisko; Bachureň.

7. Berzewiczova veža na Stebnické Maguře (900 m)

Tradiční region: Šariš

Okres: Bardejov

Geomorf. celek: Busov

GPS: 49°21'36.051"N, 21°14'43.499"E

Na vrcholu Stebnické Magury nad Bardejovem vyrostla architektonicky zajímavá rozhledna, jejíž slavnostní zpřístupnění proběhlo 21. listopadu 2024. Má železobetonovou konstrukci opláštěnou dřevem, 104 kovových schodů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 21 metrů. Investorem byla OOCR Šariš - Bardejov, podstatnou část uhradila Ministerstvo dopravy a Ministerstvo cestovního ruchu a sportu. Název Berzewiczova veža není náhodný, navazuje na původní rozhlednu na tomto místě, zničenou v průběhu první světové války. I nová rozhledna je téměř kopií svojí předchůdkyně.

Ačkoliv vrchol Stebnické Magury je místem vhodným pro rozhlednu, nepodařilo se zajistit kruhový rozhled. Východním směrem se totiž od samého počátku díváme na vrcholky vzrostlých stromů a to mi přijde obrovská škoda. Na ostatní směry jsou rozhledy daleké; uchvátí zejména kompletní pohled na Čergov ze severu a na pohled atraktivní sopečné pohoříčko Busov. Vidíme ale i Slanské vrchy, Čiernou horu a částečně Ondavskou vrchovinu. Nejsnazší výstup je buď od východu ze Zborova, nebo z lázní Bardejovské kúpele, kde si lze natočit do láhve vynikající minerální pramen.

snímky: vlastní (květen 2025)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov a 105 - Ondavská vrchovina; Bardejov.

8. Žobrák u Hervartova (893 m)

Tradiční region: Šariš

Okres: Bardejov

Geomorf. celek: Čergov

GPS: 49°14'9.855"N, 21°10'22.582"E

Dřevěná rozhledna s útulnou a vyhlídkou ve výšce 7 metrů se nachází v sedle Žebráku těsně pod stejnojmenným vrcholem (920 m). Rozhledna byla postavena v roce 2014 obcí Hervartov z prostředků Evropské unie (Program přeshraniční spolupráce PL - SK 2007-2013) a je vybudována z masivních hranolů. Do nejvyššího, třetího podlaží nás zavede 34 schodů. Uvnitř rozhledny je vystavěna útulna pro přespání se samostatným vchodem. U rozhledny najdeme i přístřešek a potěšující je několik odpadkových košů.

Pěší přístup je možný buď z Hervartova po červené TZT (1:30 h, převýšení 450 m), z vlakové zastávky Šiba po modré TZT (1:45 h, převýšení 500 m) anebo z osady Kríže po modré TZT (0:45 h, převýšení 360 m). Poslední jmenovaná trasa ovšem není dostupná z prešovské strany, a tudíž vyžaduje vyšší časovou dotaci. Osobně považuji červeně značenou cestu z Hervartova za jednodušší, modrou ze Šiby naopak za romantickou a turisticky vděčnou. V Hervartově je příjemné posezení v místní krčmě, z něhož jsem si jako "suvenýr" odnesl bodnutí sršněm do stehna. Pan výčepní mně ovšem pohotově sehnal cibuli a ani několikadenní poměrně bolestivý otok mi nezabránil v návštěvě dalších rozhleden a zajímavostí v nádherné slovenské krajině.

Výhled je sice dosti limitovaný severním směrem, neboť rozhledna je umístěna v plochém sedle těsně pod vrcholem, přesto pohled od SV k JV je úchvatný. Vidíme krásně Ondavskou vrchovinu, Laboreckou vrchovinu, při dobrém počasí část Bukovských vrchů a Vihorlatské vrchy, na jihovýchodě krásně vystupují Slanské vrchy. Západním směrem vidíme blízký hlavní hřeben Čergova a k SZ Nízké Beskydy s Busovem a na obzoru již polský Beskid Sądecki. Kuriozitou je, že rozhledna nahradila původní rozhlednu, která ale nebyla stržena a až do roku 2024 se dalo na její plošinu rovněž vylézt.

snímky: vlastní (září 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

9. Gerlachov (837 m)

Tradiční region: Tatry

Okres: Poprad

Geomorf. celek: Podtatranská kotlina

GPS: 49°6'13.236"N, 20°12'13.165"E

V srpnu 2025 byla u silnice nad Gerlachovem zpřístupněna menší dřevěná rozhledna s pěkným výhledem na Vysoké Tatry, Kozí hřbety i Slovenský ráj. Na vyhlídkovou plošinu vystoupáme po 22 schodech.

snímky: vlastní (září 2025)

Rozhledna je volně přístupná.

10. Kráľova studňa u Lenartova (773 m)

Tradiční region: Šariš

Okres: Bardejov

Geomorf. celek: Ľubovnianska vrchovina

GPS: 49°20'6.535"N, 21°0'31.389"E

Kovová, čtyřpatrová rozhledna v lokalitě Kráľova studňa nad Lenartovem na slovensko-polské hranici je již druhou stavbou v této lokalitě. Předchozí dřevěná rozhledna z roku 2011 totiž sloužila pouhých devět let. Členům občanského sdružení Kráľova studňa Lenartov však patří velká pochvala za to, že společnými silami dokázali v nelehkém postcovidovém období zafinancovat a postavit novou rozhlednu. Slavnostní zpřístupnění proběhlo 13. září 2025.

Na místo lze dojít po pěkné červeně značené cestě z Obručného, k rozhledně však scházíme z kopce; sejít můžeme po zelené značce do Lenartova. Z plošiny je vidět zejména na pohoří Čergov, Busov, Ondavskou vrchovinu, Bukovské vrchy a Vihorlat. Na polskou stranu vidíme jen malým průhledem Jaworzynu Krynickou v pohoří Beskid Sądecki. Úhel rozhledu je bohužel poměrně malý, jen asi 120°. Na plošinu vystoupáme po 64 dosti strmých schodech.

snímky: vlastní (květen 2026)

Rozhledna je volně přístupná.

11. Golf Tower u Malého Slavkova (725 m)

Tradiční region: Tatry

Okres: Kežmarok

Geomorf. celek: Podtatranská kotlina

GPS: 49°8'41.225"N, 20°23'6.465"E

Zajímavý projekt vznikl v průběhu roku 2025 v golfovém areálu Royal Valley pod Vysokými Tatrami. Byl realizován s finanční podporou Ministerstva investic, regionálního rozvoje a informatizace a zahrnuje i rozhlednu; ta má dokonce i vlastní stránku. Rozhledna je snadno dostupná a díky slušné výšce nabízí výborný poměr odměny a výkonu. Vidíme celé Levočské vrchy, Vysoké Tatry i část Nízkých Tater s mohutnou Kráľovou hoľou.

snímky: vlastní (únor 2026)

Rozhledna je volně přístupná.

12. Medvedí vrch u Spišského Hrhova (668 m)

Tradiční region: Spiš

Okres: Levoča

Geomorf. celek: Hornádska kotlina

GPS: 48°59'26.952"N, 20°37'31.197"E

Počátkem února 2020 byla zkolaudována a veřejnosti zpřístupněna rozhledna na Medvědím vrchu u Spišského Hrhova. Projektantem je pan Jakub Ptačín, který ji navrhl jako sestavu pěti krychlových modulů o hraně 2.880 mm. Především má ale velkou zásluhu na její výstavbě, neboť jeho tým daroval tento projekt obci Spišský Hrhov, která jej následně vlastními prostředky realizovala.

Rozhledna je 12 m vysoká a na vyhlídkovou plošinu vystoupáme po 36 schodech. Milovník vyhlídek ocení její perfektní polohu - vidíme jak město Levoča a na východě Spišský hrad, tak celou řadu okolních pohoří: Vysoké Tatry, Levočské vrchy, Spišsko-gemerský kras, Kráľovu hoľu v Nízkých Tatrách, Branisko, Volovské vrchy a Čiernou horu. Nejčastější a velice atraktivní výstup k rozhledně je po modré značce z Levoči (vlakový provoz o letních sobotách) vzhůru vyhlídkovými návršími. Modrá značka pak uhne a začne klesat, my však udržujeme přímý směr a zanedlouho dojdeme až k rozhledně.

snímky: vlastní (červenec 2021)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

13. Hora u Údolu (600 m)

Tradiční region: Šariš

Okres: Stará Ľubovňa

Geomorf. celek: Spišsko-šarišské medzihorie

GPS: 49°17'8.490"N, 20°48'46.028"E

Za klasickou třípatrovou dřevěnku jsme ve střídmějším postcovidovém období velmi vděčni jak obci Údol, tak Prešovskému kraji, který se na její výstavbě podílel dotací 20.000 EUR. Tím spíše, že holé návrší Hora nabízí pohledy prakticky všemi směry, od Vysokých Tater přes Spišskou Maguru, Levočské vrchy a Čergov po polský Beskid Sądecki. Rozhledna byla zpřístupněna v září 2023. Výška posledního podlaží je 10,33 m, celková výška je 14,23 m (za přesné informace děkuji starostovi obce ing. Kravcovi); nahoru vystoupáme po 52 schodech. Pěkný přístup je od ŽST Plaveč po cyklotrase, celou cestu stoupáme výhledově vděčným hřebínkem. Kolaudace proběhla 6. září 2023, poté byla rozhledna zpřístupněna veřejnosti.

snímky: vlastní (srpen 2023)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.103 - Spišská Magura; Pieniny.

14. Balážka u Lipan (585 m)

Tradiční region: Šariš

Okres: Sabinov

Geomorf. celek: Spišsko-šarišské mezihoří

GPS: 49°10'29.186"N, 20°56'55.750"E

V létě 2019 byla dokončena dřevěná rozhledna na vrchu Balážka mezi obcí Kamenica a městem Lipany v okrese Sabinov. Vyhlídková plošina se nachází asi ve 12 metrech a dovede nás na ni 49 schodů. Nabízí pohledy na pohoří Čergov, Bachureň, Levočské vrchy a atraktivní úsek železniční trati Lipany - Pusté Pole. Přístup z Lipan je defaultně po zelené značce, v terénu však existuje několik zkratek (vesměs poměrně strmých). Od severu pak lze využít žluté místní značení (psaníčko) z Kamenici. Jde o přírodně pěknou cestu, vyšperkovanou tunelem (jde vlastně o dlouhý propustek) pod vysokým náspem již zmíněné trati. Rozhledna je bytelná, pohledná a její návštěva patří mezi podařené rozhlednové zážitky.

snímky: vlastní (srpen 2020, květen 2026)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

15. Švabľovka u Sabinova (424 m)

Tradiční region: Šariš

Okres: Sabinov

Geomorf. celek: Bachureň

GPS: 49°5'59.536"N, 21°5'15.603"E

Dvoupatrová dřevěnka je přístupná veřejnosti od září 2020 a najdeme ji na návrší Šanec u Sabinova, který je součástí příměstského lesoparku Švabľovka. Radnice na ni získala tuzemskou dotaci 50.000 EUR v rámci podpory cestovního ruchu a zvýšení atraktivity lesoparku. Vyhlídková plošina je ve výšce zhruba sedm metrů a vyjdeme na ni po 31 schodech. Z okolních pohoří vidíme východní část Čergova s Lysou a na jihovýchodě zaujmou vrcholy Stráž, Lysá stráž a Šarišský hradný vrch; mezi nimi defilují Slanské vrchy.

Pro přístup k rozhledně lze využít obou stran města Sabinov - hlavní vstup do lesoparku je za mostem přes Torysu naproti městskému koupališti (přijdeme křížovou cestou), z druhé strany pak jdeme od nádraží společně po modré a zelené TZT, včas ale odbočíme vlevo a k rozhledně dojdeme mírným klesáním.

snímky: vlastní (červenec 2021)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

16. Pečovská Nová Ves (374 m)

Tradiční region: Šariš

Okres: Sabinov

Geomorf. celek: Spišsko-šarišské medzihorie

GPS: 49°7'47.535"N, 21°2'10.132"E

Dřevěná 16metrová rozhledna vyrostla v lokalitě u židovského hřbitova na severozápadním okraji Pečovské Nové Vsi. Postavila ji obec, investice dosáhla 190 tis. EUR. Rozhledna byla zpřístupněna 28. ledna 2026. Konstrukce je doplněná o kotvící a spojovací prvky z oceli, sedlová střecha je plechová. Má tři poschodí, čtvercový půdorys s hranou 5 m a 48 schodů. Projekt je až na drobné odchylky stejný jako u Českého Brezova a na Kontesce. V létě 2026 bude areál doplněn o odpočinkovou zónu s altánkem a ohništěm. Z plošiny se lze rozhlédnout na Čergov, Levočské vrchy, Slanské vrchy a Šarišský hrad. Rozhledna je sice snadno dostupná, ale tyto i lepší rozhledy se běžně naskytnou ze strání a pastvin nad údolím Torysy.

snímky: vlastní (květen 2026)

Rozhledna je volně přístupná.

Úvodní • Prešovský - východ • Trenčianský • Kysuce & Orava • Nitrianský • Liptov & Považie • Košický • Banskobystrický