PREŠOVSKÝ KRAJ





Z hlediska krajinného rázu je Prešovský kraj vcelku podobný moravským Karpatům. Členitý zalesněný terén s menším počtem přirozených výhledových míst si tak o sadu rozhleden vyloženě říká. Díky aktivitě místních obcí a spolků k jejich výstavbě skutečně dochází. V září 2017 zde byla postavena první stezka v oblacích na Slovensku.

Na úvod jsem zařadil dvě obnovené rozhledny: Monte Móry na Štrbském Plese (2019) a rozhlednu na původní vodárenské věži v Prešově (2014). První jmenovaná je i druhou nejvýše položenou slovenskou rozhlednou, přičemž i tu prvou nalezneme na Štrbském Plese, tedy v Prešovském kraj.

1. Monte Móry (1 341 m n.m.)

Rozhledna Monte Móry

Tradiční region: Spiš

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°6'58.695"N, 20°3'49.934"E

snímek: vlastní (srpen 2019)

Zděná rozhledna Monte Móry byla součástí areálu, jehož majitelem byl stavební inženýr a architekt, rodák z Banské Bystrice Karol Móry (1845 - 1921). Přehrazením potoka Mlynica vytvořil jezírko nazvané Nové Štrbské pleso a v letech 1904 - 1905 u něj postavil hotel. Blízký kopec nazval Monte Carlo (Karlov kopec) a v roce 1905 na něm postavil dřevěnou rozhlednu. Zprávu o výstavbě hotelu a vyhlídce přinesly i noviny Karpathen Post 12. prosince 1904.

Dědicem areálu se stal synovec Karola Móryho, taktéž banskobystrický rodák Jan Móry (1892 - 1978), hoteliér a skladatel, který dostavěl a zvelebil hotelový areál. V roce 1935 rozhlednu přestavěl na zděnou a využíval ji jako kavárnu. Takto vypadala vyhlídková kavárna na dobové fotografii. Z hotelu tam přinášeli kávu a čaj v termoskách a čerstvé koláče. Ján Móry s manželkou Magdou Szakmáry-Móryovou, vynikající klavíristkou a zpěvačkou, pořádali v hudebním salónu své soukromé vily koncerty, které Radiojournal Košice přenášel v přímém přenosu. Jelikož se do éteru šířily z horské výšky, nazvali tyto koncerty Rádio Monte Móry.

Po válce již nebyla rozhledna v provozu. V roce 1963 byla prohlášena národní kulturní památkou; přesto posléze nebyla příliš udržována a v náročných horských podmínkách rychle chátrala. Obnovit rozhlednu po roce 1989 se navzdory jednáním s TANAPem manželce a dcerám nepodařilo. V současnosti se o to snaží nový majitel objektu, který usiluje o získání finančních prostředků na jeho záchranu.

V roce 2013 byla započata rekonstrukce rozhledny. Práce však probíhaly velmi pomalu a ani po jejich ukončení v roce 2018 nebyla vyhlídka zpřístupněna. To se podařilo až v červnu 2019, kdy v budově vznikla kavárna s vyhlídkou, a optimisticky věřme, že již napořád!

Ke kavárně, umístěné na mírném návrší nad Novým Štrbským plesem, dojdeme asi po 10 minutách od železniční stanice. Z horní vyhlídkové terasy, kam nás vyvede úzké schodiště s vysokými schody, vidíme štíty nad Štrbským Plesem (Kriváň, Predné Solisko), tak i přes Podtatranskou kotlinu na Nízké Tatry. V kavárně si v klidu vychutnáme výbornou kávu nebo třeba tatranský čaj. Stěny jsou ozdobeny historickými fotografiemi, k oddechu hrají skladby Jana Móryho a k prohlédnutí je monografie Marianny Bárdiové věnovaná tomuto skladateli. Měl jsem pocit, že s ohledem na odvrácenou polohu a snad i Móryho příklon k Maďarsku a Německu nepůjde nikdy o mainstreamové místo; o to více jsem si jeho genius loci po nestravitelném "zážitku" na Stezce v korunách vychutnal. A moc za ně autorům děkuji!

text o historii: M. Bárdiová
Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny
Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Letáček o  rozhledně Rozhledna Monte Móry

snímky: A. Průšová (1-2), poslední J. Harnach, zbytek vlastní (červenec 2021)

Rozhledna je přístupná hostům kavárny bez poplatku. Kavárna je otevřena takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

2. Vodárenská věž v Prešově (270 m n.m.)

Rozhledna v Prešově

Tradiční region: Šariš

Okres: Prešov

Město: Prešov

GPS: 48°59'58.101"N, 21°14'48.259"E

snímek: vlastní (srpen 2014)

Mimo tradiční řazení podle nadmořské výšky představím neobyčejnou vyhlídkovou atrakci, které se po letech dočkalo město Prešov. Na Námestí národného povstania (5 minut chůze od chrámu sv. Mikuláše na hlavním náměstí Metodovou ulicí) byla totiž v roce 2013 zrekonstruována rozhledna na staré vodárně.

Jde o původně vodárenskou věž, postavenou v letech 1910 - 1918 jako součást vodovodního řadu; voda z ní sloužila technickým účelům. Uprostřed stavby byly svisle umístěné tři ocelové roury. Jednou se voda vytlačovala do nádrže, druhou se odváděla do vodovodní sítě a třetí sloužila k odvzdušnění nádrží zapuštěných v zemi. Nahoře se nacházel betonový rezervoár užitkové vody s objemem 350 metrů krychlových; přístupný byl po ocelových žebřících a na něm se nacházel kovový poklop, jímž se dalo slézt do nádrže za účelem revize a čištění.

Později, když věž dosloužila pro tyto účely, se z ní stala rozhledna. Provozována byla jako kavárna s vyhlídkou až do 80. let; poté byla na celých 30 let uzavřena. Provoz kavárny je rovněž obnoven. Bohužel hlavní ochoz je kompletně prosklený, otevřené rozhledy se však naskytnou ze schodiště a z nižšího ochozu, který zůstal otevřen. Věž je vysoká 29 metrů a nahoru vede 152 schodů. Kruhový výhled je na město Prešov a jeho blízké i vzdálenější okolí.

Na náměstí je možné navštívit také ochoz věže dómu sv. Mikuláše.

Rozhledna v Prešově Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny
Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

snímky: vlastní (srpen 2014, srpen 2019)

Rozhledna je přístupná celoročně v otevírací době kavárny (v r. 2019 od 13 h). Vstupné 1 euro (r. 2019).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 - Šarišská vrchovina, Branisko.

3. Veža snov na Štrbském Plese (1 367 m n.m.)

Rozhledna Veža snov

Kraj: Prešovský (Spiš)

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°7'38.670"N, 20°3'33.203"E

Veža snov (Tatras Tower) je rozhledna z kategorie stezek v oblacích, kdy návštěvník namísto schodů několikrát obkrouží půdorys věže; při výstupu tak urazí okolo 500 metrů. Smyslem je zprostředkovat mu zajímavé zážitky ve smyslu "i cesta je cílem"; na své si přijdou hlavně děti díky nejrůznějším "vychytávkám", jako jsou sítě, skleněná plošina nebo tobogán. Věž na Štrbském Plese byla zpřístupněna v dubnu 2021 a je unikátní jak nadmořskou výškou (je nejvýše položenou rozhlednou na Slovensku), tak i výškou stavební; jejích úctyhodných 53 m ji řadí na přední příčky co do výšky rozhledové plošiny. Unikátní je i stavební provedení, neboť rozhledna má tvar nakloněného hyperboloidu se sklonem 15°. Obvodový plášť tvoří 24 ocelových sloupů, které se vinou ve dvou směrech.

Ačkoli stavba vyvolává zatím největší kontroverze, jaké jsem u rozhledny zaznamenal, osobně v tomto případě nijak přísný nejsem, na rozdíl od naprostých příšerností na Bachledce a nad českou Dolní Moravou. Architektonicky je věž mnohem lépe řešená a do technického areálu skokanských můstků docela zapadá. Jakkoli jsem zde byl v červenci, nekonaly se žádné nájezdy Poláků ani jiných turistů, okolí rozhledny není jedno velké parkoviště, a člověk tedy má svůj osobní prostor, aby se v klidu pokochal výhledy i cestou. Příjemné je i řešení toalet, kde si lze z umyvadla natočit výbornou studenou vodu. Zůstává samozřejmě otázka, co s věží v průběhu let bude, zůstane-li návštěvnost na současné nízké úrovni.

Z rozhledny je výhled na okolní vrcholy západní části Vysokých Tater, vidíme však i na Nízké Tatry. Samozřejmostí je pohled na jezírko Štrbské pleso. Rozhledna je snadno dostupná od železniční stanice, hlavním korzem projdeme zastavěnou zónou stále rovně, asi po 600 m se napojíme na žlutou značku a po ní stále rovně dojdeme pohodlně až k věži.

Rozhledna Tatras Tower Rozhledna Tatras Tower Rozhledna Tatras Tower Rozhledna Tatras Tower Rozhledna Tatras Tower
Rozhledna Tatras Tower Rozhledna Tatras Tower Rozhledna Tatras Tower Rozhledna Tatras Tower Rozhledna Tatras Tower

snímky: vlastní (červenec 2021), poslední dva P. Zágora

Rozhledna je přístupná denně od 9 h, vstupné 13 EUR (r. 2021).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

4. Stezka v korunách stromů u Ždiaru (1 145 m n.m.)

Stezka v korunách stromů

Tradiční region: Tatry

Okres: Kežmarok

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°17'9.810"N, 20°18'51.961"E

snímek: L. Khandl

[Ladislav Khandl]: Spoločnosť IMMOBAU s.r.o. Bratislava, ktorá prevádzkuje rekreačné zariadenia v Bachledovej doline, uviedla do prevádzky Chodník korunami stromov, ktorý sa končí výstupom na mohutnú vyhliadkovú vežu. Projektantom diela na najvyššom bode strediska BACHLEDKA Ski & Sun je nemecký architekt Josef Stöger a spoločnosť Erlebnis Akademie AG, ktorá už má skúsenosti s podobnými stavbami v Nemecku a v Čechách. Bezbariérový chodník drevenej konštrukcie s tromi náučnými stanovišťami je dlhý 1 236 m a je takmer okružný, miestami až 24 m nad zemou. Na trase sú výhľady na Belianske Tatry i Spišskú Maguru. Deti môžu riešiť prostredníctvom trojrozmerných pomôcok rôzne úlohy s témou prírody alebo sa odvážne prejsť tromi bočnými chodníkmi s pohyblivým lanovým podkladom. V závere možno vystúpiť na 32 m vysokú vyhliadkovú vežu, ktorá je akousi mohutnou špirálou so siedmimi závitmi. Z veže je vidno na západnej strane aj vrcholy Vysokých Tatier a na východnej strane pieninské Tri koruny. Prekvapením na vrchu veže je trampolína v jej strede z pružnej siete. V strede veže bude onedlho v prevádzke aj suchý tobogan. Bez absolvovania chodníka s takmer celoročnou prevádzkou sa na vežu nedá vystúpiť. Stále však je voľne prístupná prvá 15,5 m vysoká vyhliadková veža z roku 2011, ktorá sa nachádza v sedle o 435 m východnejšie a 28 m nižšie.

Prístup do strediska je autobusom z Popradu či Tatranskej Lomnice do Ždiaru (zastávka Ždiar, Bachledova dolina, rázc.) a odtiaľ pešo necelý kilometer k dolnej stanice lanovky (pozn. MV - některé busy zajíždějí až k lanovce, zastávka Ždiar, Bachledova dol.č.12). Až sem sa dá prísť autom. Lanovka dovezie záujemcov až do blízkosti Chodníka korunami stromov; pešo to trvá niečo cez hodinu.

[Martin Veselý, 2019]: Pro mě jakožto introvertního rozhlednáře odporný zážitek. Čistá komerce, móda a chytrý marketingový tah bez většího racionálního efektu. Neskutečná mračna (a to jsem tam byl záměrně v pondělí!) lidí, především Poláků, kteří zřejmě takovou "atrakci" zatím nemají. Tři čtvrtě hodiny na přímém slunku, nejsou odděleny vstupy od výstupů, chybí infrastruktura - ke stanici lanovky nejsou přímé autobusy, je nutné jít po frekventované silnici. Vedle přitom stojí rozhledna se shodným výhledem... Přišel jsem pěknou hřebenovkou Spišské Magury, kde si lze od davů oddechnout. Osobně mě mrzí, že se tyto stezky začaly považovat za turistické rozhledny, s rozhlednařením totiž mají jen málo společného.

[2021]: Podle zkušeností Aleše Svobody se velmi pozitivně projevil omezující účinek koronaviru - masovost již nebyla taková, krom toho došlo k ozelenění okolí rozhledny a k oddělení vstupního prostoru od výstupního, což mně osobně hodně vadilo.

Stezka korunami stromů Stezka korunami stromů Stezka korunami stromů Stezka korunami stromů Výhled ze stezky korunami stromů
Výhled ze stezky korunami stromů Výhled ze stezky korunami stromů Výhled ze stezky korunami stromů Výhled ze stezky korunami stromů Výhled ze stezky korunami stromů

snímky: J. Šlapák (1-4), vlastní (5-7, srpen 2019), A. Svoboda (8-10)

Rozhledna je přístupná celoročně; otevírací doba a vstupné zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

5. Bachledova dolina u Ždiaru (1 105 m n.m.)

Rozhledna Bachledova dolina

Tradiční region: Tatry

Okres: Kežmarok

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°17'1.877"N, 20°19'8.420"E

snímek: L. Khandl

Na hřebeni Spišské Magury, v sedle mezi Malou Poľanou a Bukovinou, byla v roce 2011 postavena 14 m vysoká dřevená rozhledna. Z nejvyššího ze čtyř pater se můžeme kochat pěknými výhledy na Pieniny, Spišskou Maguru, Belianské Tatry i několik tatranských štítů.

Rozhledna, která se nachází v blízkosti lyžařského areálu, je dostupná z obce Ždiar (převýšení 300 m) nebo od severovýchodu z osady Jezersko (po modré značce na sedlo Hrb a dále neznačenou cestou, převýšení 400 až 450 m). Zajímavou přístupová cesta vede po hřebeni Spišské Magury - autobusem vyjedeme na nejvýše položenou zastávku Ždiar, Príslop (1 080 m) a odtud nejprve po asfaltové cyklotrase a dále již po modré turistické značce přes vrcholy Prehrštie a Magurka, již bez výraznějšího převýšení.

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna Bachledova dolina Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

snímky: A. Průšová (1), P. Urbanec (2), zbytek vlastní (srpen 2019)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

6.-7. Žobrák u Hervartova (2 rozhledny, 893 m n.m.)

Rozhledna Žobrák

Tradiční region: Šariš

Okres: Bardejov

Geomorfologická jednotka: Čergov

GPS: nová 49°14'9.855"N, 21°10'22.582"E, stará 49°14'10.940"N, 21°10'22.095"E

Dřevěná rozhledna s útulnou a vyhlídkou ve výšce 7 metrů se nachází v sedle Žebráku těsně pod stejnojmenným vrcholem (920 m). Rozhledna byla postavena v roce 2014 obcí Hervartov z prostředků Evropské unie (Program přeshraniční spolupráce PL - SK 2007-2013) a je vybudována z masivních hranolů. Do nejvyššího, třetího podlaží nás zavede 34 schodů. Uvnitř rozhledny je vystavěna útulna pro přespání se samostatným vchodem. U rozhledny najdeme i přístřešek a velmi potěšující je několik odpadkových košů.

Pěší přístup je možný buď z Hervartova po červené TZT (1:30 h, převýšení 450 m), z vlakové zastávky Šiba po modré TZT (1:45 h, převýšení 500 m) anebo z osady Kríže po modré TZT (0:45 h, převýšení 360 m). Poslední jmenovaná trasa ovšem není dostupná z prešovské strany, a tudíž vyžaduje vyšší časovou dotaci. Osobně považuji červeně značenou cestu z Hervartova za jednodušší, modrou ze Šiby naopak za romantickou a turisticky vděčnou. V Hervartově je příjemné posezení v místní krčmě, z něhož jsem si jako "suvenýr" odnesl bodnutí sršněm do stehna. Pan výčepní mně ovšem pohotově sehnal cibuli a ani několikadenní poměrně bolestivý otok mi nezabránil v návštěvě dalších rozhleden a zajímavostí v nádherné slovenské krajině.

Výhled je sice dosti limitovaný severním směrem, neboť rozhledna je umístěna v plochém sedle těsně pod vrcholem, přesto pohled od SV k JV je úchvatný. Vidíme krásně Ondavskou vrchovinu, Laboreckou vrchovinu, při dobrém počasí část Bukovských vrchů a Vihorlat, na jihovýchodě krásně vystupují Slanské vrchy. Západním směrem vidíme blízký hlavní hřeben Čergova a k SZ Nízké Beskydy s Busovem a na obzoru již polský Beskid Sądecki.

Kuriozitou je, že rozhledna nahradila původní dřevěnou věž, dnes již značně zchátralou, která ovšem nebyla stržena. Vzhledem k tomu, že se jedná o nezávislá stavební díla, zařadil jsem do databáze obě rozhledny jako přístupné. Nutno ovšem podotknout, že původní rozhledna zřejmě dlouho nevydrží a komu stačí pohodlně vystoupit na plošinu nové rozhledny, neměl by se raději do výstupu po 31 žebříkových stupních na původní rozhlednu pouštět.

Zastávka Šiba Rozhledna Žobrák Výhled z rozhledny Žobrák Výhled z nové rozhledny Rozhledna Žobrák
Výhled z rozhledny Žobrák Výhled z rozhledny Žobrák Výhled z rozhledny Žobrák Výhled z rozhledny Žobrák Rozhledna Žobrák

snímky: vlastní (září 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

8. Medvedí vrch u Spišského Hrhova (668 m n.m.)

Rozhledna u Spišského Hrhova

Tradiční region: Spiš

Okres: Levoča

Geomorfologická jednotka: Hornádska kotlina

GPS: 48°59'26.952"N, 20°37'31.197"E

Počátkem února 2020 byla zkolaudována a veřejnosti zpřístupněna rozhledna na Medvědím vrchu u Spišského Hrhova. Projektantem je pan Jakub Ptačín, který ji navrhl jako sestavu pěti krychlových modulů o hraně 2.880 mm. Především má ale velkou zásluhu na její výstavbě, neboť jeho tým daroval tento projekt obci Spišský Hrhov, která jej následně vlastními prostředky realizovala.

Rozhledna je 12 m vysoká a na vyhlídkovou plošinu vystoupáme po 36 schodech. Milovník vyhlídek ocení její perfektní polohu - vidíme jak město Levoča a na východě Spišský hrad, tak celou řadu okolních pohoří: Vysoké Tatry, Levočské vrchy, Spišsko-gemerský kras, Kráľovu hoľu v Nízkých Tatrách, Branisko, Volovské vrchy a Čiernou horu. Nejčastější a velice atraktivní výstup k rozhledně je po modré značce z Levoči (vlakový provoz o letních sobotách) vzhůru vyhlídkovými návršími. Modrá značka pak uhne a začne klesat, my však udržujeme přímý směr a zanedlouho dojdeme až k rozhledně.

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna na Medvedím vrchu

snímky: vlastní (červenec 2021)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

9. Čierna hora u Svidníku 2 (667 m n.m.)

Rozhledna na Čierné hore

Tradiční region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

GPS: 49°18'9.693"N, 21°30'31.152"E

Poněkud zvláštním počinem je obnova dřevěné rozhledny na Čierné hoře nad Svidníkem, která proběhla v roce 2020. Jde totiž o to, že obnovená rozhledna zvláště ve vegetačním období neposkytuje téměř žádný rozhled, jak je zřejmé z druhé řady mých snímků. Je to velká škoda, protože jinak je stavba mnohem bytelnější i hezčí než původní věž, na kterou se lezlo po pofiderních žebřících. Vršek rozhledny je tvořen nevelkým kukátkem, ani to však kvalitní rozhled nezajistí. Až k němu vyjdeme po 52 schodech.

K rozhledně dojdeme ideálně ze Svidníku po červené TZT přes Horu (459 m) a Ostrý vrch (599 m, výhledy k jihu). Délka cesty je asi 6 km, převýšení 500 m. Vedle rozhledny se nachází poměrně velká útulna patřící KST Svidník, stěny zdobí fotografie z výstavby rozhledny. Původní rozhledna byla stržena v roce 2018.

Rozhledna Čierna hora Rozhledna Čierna hora Rozhledna Čierna hora Rozhledna Čierna hora Výhled od rozhledny

snímky: vlastní (srpen 2021)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

10. Balážka u Lipan (585 m n.m.)

Rozhledna Balážka

Tradiční region: Šariš

Okres: Sabinov

Geomorfologická jednotka: Spišsko-šarišské mezihoří

GPS: 49°10'29.186"N, 20°56'55.750"E

V létě 2019 byla dokončena dřevěná rozhledna na vrchu Balážka mezi obcí Kamenica a městečkem Lipany v okrese Sabinov. Vyhlídková plošina se nachází asi ve 12 metrech. Nabízí pohledy především na pohoří Čergov, Bachureň a atraktivní úsek železniční trati Lipany - Pusté Pole. Přístup z Lipan je naprosto skvělý - dalo by se parafrázovat, všechny cesty vedou na Balážku. Přímý lesní úsek je dosti strmý, avšak díky červenému a žlutému místnímu značení (ve směru od Kamenici) lze vyjít i pohodlnějšími cestami. Na horní plošinu vede 49 schodů. Rozhledna je bytelná, pohledná a její návštěva patří mezi velmi podařené rozhlednové zážitky.

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna Balážka

snímky: vlastní (srpen 2020)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

11. Dukla u Vyšného Komárniku (576 m n.m.)

Rozhledna na Dukle

Tradiční region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Laborecká vrchovina

GPS: 49°24'53.417"N, 21°42'29.561"E

snímek: vlastní (prosinec 2009)

Dukelský průsmyk je znám z období 2. světové války Karpatsko-dukelskou operací, při níž mezi 8. 9. a 27. 10. 1944 zahynulo nebo bylo zraněno až 85 000 sovětských a 6 500 československých vojáků. Památník a hřbitov příslušníků 1. čsl. armádního sboru je národní kulturní památkou, jsou zde hroby se jmény 1 265 padlých. Přímo na státní hranici byla v roce 1974 vztyčena 49 metrů vysoká rozhledna, aktuálně (r. 2021) druhá nejvyšší mimo Bratislavu. Odsud až po obec Krajná Poľana se prostírá areál Vojenského přírodního muzea na Dukle.

K rozhledně lze dojít po 12 minutách chůze od státní hranice, kde je i zastávka autobusu (zajíždí sem párkrát denně, ostatní spoje končí na okraji obce Vyšný Komárnik), po červené značce; druhou možností je vyjít neznačenou cestou od památníku se hřbitůvkem vzhůru lesem.

Výstup se mně, s ohledem na značnou odlehlost místa, podařil až po čtyřech letech od prvního pokusu, který ztroskotal na odstávce kvůli opravám elektrického vedení. O to větší byla radost, když se mi podařilo splnit si tento dávný sen o dovolené 2018. Ta byla znásobena tím, že rozhledna má otevřenou terasu, o níž jsem předtím nevěděl. Jak je vidět na předposledním snímku, terasa je nově zrekonstruovaná. Výtahem lze sice dojet až na horní terasu, ale ta je prosklená a okna nejdou otevřít. Hezčí zážitek tedy poskytne právě otevřená terasa o patro níže, kam snadno sejdeme po schodech. Provozovatele chválím i za barevné vstupenky, což je na Slovensku spíše rarita.

Půjdeme-li po schodech, musíme jich zdolat celkem 227 (5 do zvýšeného patra a 222 vnitřkem věže). Rozhled je unikátní a téměř kruhový, krytý je jen východní směr. Vidíme Laboreckou a Ondavskou vrchovinu, část Laborecké vrchoviny, na jihu defilují Slanské vrchy a na jihozápadě Čergov. Na jihovýchodě spatříme dokonce Bieszczady, pěkný výhled je i na polský Beskid Niski. Dukla je rozhledna sice odlehlá, ale podaří-li se již na slovensko-polskou hranici dojet, má vynikající poměr dostupnosti od veřejné dopravy a kvality výhledu.

Výhled z rozhledny Dukla Výhled z rozhledny Dukla Výhled z rozhledny Dukla Výhled z rozhledny Dukla
Výhled z rozhledny Dukla Výhled z rozhledny Dukla Rozhledna Dukla Rozhledna Dukla Rozhledna Dukla

snímky: vlastní (srpen 2018)

Rozhledna je přístupná od 1.5. do 15.10. denně mimo pondělí 9-17 hod. Vstupné 1 € (r. 2018).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.

12. Kýčera u Medzilaborců (530 m n.m.)

Rozhledna Kýčera

Tradiční region: Zemplín

Okres: Medzilaborce

Geomorfologická jednotka: Laborecká vrchovina

GPS: 49°16'29.419"N, 21°55'52.604"E

Tuto rozhlednu jsem objevil přímo v terénu, pohledem z vlaku při cestě do polského Sanoku. Byť bylo ukrutné horko, cestou zpátky vybylo trochu času a veškerý zbytek svých sil jsem vynaložil na výstup k rozhledně a sestup na poslední vlak. Dřevěná rozhledna vznikla v roce 2019 z podnětu Regionálního rozvojového sdružení LABOREC, o.z. Má tři nestejná poschodí, na vyhlídkovou plošinu ve výšce okolo šesti metrů vystoupáme po 27 schodech. Z Medzilaborců vede nahoru neznačená cesta horskými loukami, druhá polovina je hodně strmá. Z města můžeme vyjít od zastávky Medzilaborce mesto na ulici kpt. Nálepky, posléze odbočíme vpravo mezi domky dobře viditelnou cestou k řece Laborec, tu přejdeme a hned za řekou se dáme doleva vzhůru. Druhou možností je vyjít od muzea Andyho Warhola Komenského ulicí; dále již stoupáme nezalesněnými loukami, přičemž vršek s rozhlednou místy vidíme, takže bychom jej neměli minout. Přesto by určitě pomohlo cestu od vlaku proznačit, nejlépe kolem některé z místních občerstvovacích stanic.

Z rozhledny vidíme nádherně jak do vnitrozemí, tak na hraniční hřeben Laborecké vrchoviny.

Výhled z rozhledny Kýčera Výhled z rozhledny Kýčera Výhled z rozhledny Kýčera Výhled z rozhledny Kýčera
Výhled z rozhledny Kýčera Výhled z rozhledny Kýčera Výhled z rozhledny Kýčera Rozhledna Kýčera

snímky: vlastní (srpen 2020)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.

13. Okružná (463 m n.m.)

Rozhledna Okružná

Tradiční region: Šariš

Okres: Prešov

Geomorfologická jednotka: Slanské vrchy

GPS: 49°01'5.628"N, 21°21'42.481"E

Asi 5 metrů vysoká dřevěná rozhledna se nachází v lokalitě Na bani v katastru obce Okružná a byla veřejnosti zpřístupněna 30. června 2019. Postavili ji dobrovolníci z místní farnosti v rámci projektu Oáza pokoja, autorem a realizátorem myšlenky je pan Jozef Sukovský. Výstavba představuje velmi pěknou ukázku aktivního spolkového života v obci, neboť přes 50 dobrovolníků uspořádalo 41 brigád a rozhlednu vybudovalo vlastními silami.

Rozhledna je součástí odpočinkové cesty, vedoucí nad starým dolem ke studánce s pitnou vodou. Z rozhledny lze spatřit kromě okolních obcí Kapušianský hrad, Šarišský hrad, část Slanských vrchů, Čergov a v případě příznivého počasí dokonce i štíty Vysokých Tater. Nahoru vede 22 schodů, pod rozhlednou je dřevěný přístřešek s posezením.

Výhled z rozhledny Okružná Výhled z rozhledny Okružná Výhled z rozhledny Okružná Výhled z rozhledny Okružná Rozhledna u Okružné

snímky: vlastní (srpen 2019)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č. č.116 - Slanské vrchy, Veľká Domaša.

14. Kamenná hora u Bardejova (420 m n.m.)

Rozhledna Kamenná hora

Tradiční region: Šariš

Okres: Bardejov

Geomorfologická jednotka: Busov

GPS: 49°19'22.21"N 21°16'15"E

Na úbočí Kamenné hory nad Bardejovem byla postavena dřevěná, devět a půl metru vysoká rozhledna; veřejnosti byla zpřístupněna počátkem roku 2018. Náklady na výstavbu rozhledny činily 17 942 EUR, z čehož sumou 11 100 EUR přispěla KOCR Severovýchod Slovenska, zbytek financovala Oblastná organizácia cestovného ruchu (OOCR) "ŠARIŠ" Bardejov. Projekt byl ovšem převzat z daleké Dúbravky u Soblahova od architekta Miroslava Mrázika.

Rozhledna nemá valné ambice, jde spíše o zatraktivnění nejbližšího okolí krásného historického města s přiléhajícími lázněmi. Je totiž postavena pod lesem a úhel výhledu nepřesahuje 75°. Pěkně vidíme na celé město Bardejov s kostelní věží a na hlavní hřeben Čergova s Minčolem a Veľkou Javorinou. Rozhledna se nachází na červené značce spojující město Bardejov s lázněmi a z lázeňského centra k ní dojdeme zhruba za čtvrt hodiny.

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna Kamenná hora

snímky: vlastní (srpen 2018)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov a 105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

15. Švabľovka u Sabinova (418 m n.m.)

Rozhledna Švabľovka

Tradiční region: Šariš

Okres: Sabinov

Geomorfologická jednotka: Bachureň

GPS: 49°5'59.536"N, 21°5'15.603"E

Dvoupatrová dřevěnka je přístupná veřejnosti od září 2020 a najdeme ji na návrší Šanec u Sabinova, který je součástí příměstského lesoparku Švabľovka. Radnice na ni získala tuzemskou dotaci 50.000 EUR v rámci podpory cestovního ruchu a zvýšení atraktivity lesoparku. Vyhlídková plošina je ve výšce zhruba sedm metrů a vyjdeme na ni po 31 schodech. Z okolních pohoří vidíme východní část Čergova s Lysou a na jihovýchodě zaujmou vrcholy Stráž, Lysá stráž a Šarišský hradný vrch; mezi nimi defilují Slanské vrchy.

Pro přístup k rozhledně lze využít obou stran města Sabinov - hlavní vstup do lesoparku je za mostem přes Torysu naproti městskému koupališti (přijdeme křížovou cestou), z druhé strany pak jdeme od nádraží společně po modré a zelené TZT, včas ale odbočíme vlevo a k rozhledně dojdeme mírným klesáním.

Výhled z rozhledny Švabľovka Výhled z rozhledny Švabľovka Výhled z rozhledny Švabľovka Výhled z rozhledny Švabľovka Rozhledna Švabľovka

snímky: vlastní (červenec 2021)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

16. Zlatník (370 m n.m.)

Rozhledna Zlatník

Tradiční region: Horný Zemplín

Okres: Vranov nad Topľou

Geomorfologická jednotka: Slanské vrchy

GPS: 48°58'5.872"N, 21°31'26.213"E

[www.vranovske.sk]: Novú vyhliadkovú vežu na úpätí Slanských vrchov v katastri obce Zlatník navštívia cez víkend aj dve stovky turistov. „Zlatník patrí medzi menšie obce, no sme obkolesení nádhernou prírodou, preto sme sa chceli v očiach turistov trošku zviditeľniť a i takto podporiť turizmus v našom regióne. Zatiaľ sme veľmi milo prekvapení návštevnosťou, pretože najmä cez víkendy ju navštívi sto, až dvesto turistov. Za ideálneho počasia je vidieť celú kotlinu okolo Tople od Hanušoviec až po Vranov, či časť Strážskeho. Ak je počasie naozaj dokonalé, zahliadnuť dokonca môžete až vrcholky Tatier," uviedol starosta Zlatníka Juraj Balog. Vyhliadková veža s dvoma pozorovacími plošinami vo výške 11, resp. 18,7 m je vysoká 21,7 m. Vyrobená je z oceľovej konštrukcie, pričom pri jej projektovaní sa zohľadňovalo, aby nenarúšala prírodný vzhľad okolia.

[Martin Veselý]: Rozhledna je viditelná již z velké dálky díky mohutné konstrukci a zelené střeše. Přístupových cest je celá řada, malebná je například vzhůru loukami od Bystrého (vlak) přes výhledově vděčné návrší. Jinak je rozhledna výhledově nezajímavá s ohledem na nešikovné umístění pod kopcem (viz první obrázek). Vzdálenější pohledy nabídne alespoň v pásmu od severozápadu k severovýchodu (Ondavská vrchovina, Bukovské vrchy, Vihorlat). Na bytelný ochoz vystoupáme po 92 schodech.

Rozhledna u Zlatníku Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

snímky: vlastní (září 2019)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č. č.116 - Slanské vrchy, Veľká Domaša.

17. Ščob u Stropkova (355 m n.m.)

Rozhledna  Ščob u Stropkova

Tradiční region: Zemplín

Okres: Stropkov

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

GPS: 49°11'39.539"N, 21°37'34.518"E

Díky iniciativě města Stropkova byly na odlesněných návrších nad městem vybudovány dvě typově stejné rozhledny v rámci projektu polsko-slovenské spolupráce "Karpatské výhľady". Rozhledna Ščob je o něco výše položená, je také o patro vyšší a nabízí kvalitní výhledy na Ondavskou a Laboreckou vrchovinu. Na severovýchodě zaujme mohutný hřbet Pasek (847 m) nad Medzilaborcemi.

Orientačně nejsnazší přístup k rozhledně je z města po žluté značce - nejprve po mostě přejdeme Ondavu a pokračujeme stále rovně (žlutá značka se odpojí doleva, ale vzhledem k nové zástavbě, která cestu podstatně narušuje, nedoporučuji touto cestou jít) vyšlapanou pěšinou po sjezdovce. Alternativou je pohodlný výstup po horské louce od zastávky Šandal, osada Baňa autobusovou linkou ze Stropkova.

Výhled z rozhledny Ščob Výhled z rozhledny Ščob Výhled z rozhledny Ščob Výhled z rozhledny Ščob Rozhledna  Ščob u Stropkova

snímky: vlastní (srpen 2021)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č. č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.

18. Ščerbovka u Stropkova (307 m n.m.)

Rozhledna  Ščerbovka u Stropkova

Tradiční region: Zemplín

Okres: Stropkov

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

GPS: 49°11'30.048"N, 21°40'15.888"E

Na holém návrší Ščerbovka (v mapách.cz uváděna jako Šterbovka, což je podle webu skgeodesy.sk variantní název) nad okresním městem Stropkovem byla v rámci programu Interreg vztyčena menší dvoupatrová dřevěnka; veřejnosti byla zpřístupněna v červenci 2018. V rámci projektu byla proznačena rovněž cyklotrasa Po stopách Rakúsko - Uhorska.

K rozhledně dojdeme snadno od autobusové zastávky Stropkov, Tesla nebo nedaleké Stropkov, Sitník (vyjdeme po silnici nad místní část a pokračujeme pěknou cestou po hřebínku). Vzhledem k poloze je výhled docela pěkný, kromě Stropkova vidíme i značnou část Ondavské vrchoviny. Na rozhlednu vylezeme po 22 žebříkových stupních.

Výhled z rozhledny Ščerbovka Výhled z rozhledny Ščerbovka Výhled z rozhledny Ščerbovka Výhled z rozhledny Ščerbovka Rozhledna  Ščerbovka u Stropkova

snímky: vlastní (září 2019)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č. č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.

Hostovice (v přípravě)

Rozhledna Hostovice

Tradiční region: Zemplín

Okres: Snina

Geomorfologická jednotka: Laborecká vrchovina

GPS: nezjištěno

snímek: FB Pohostinstvo Hostovice

Menší kovová rozhledna s dřevěnými prvky byla postavena v roce 2021 z operačního programu "PRV SR 2014 - 2020" jako odpočinkové místo v katastru obce Hostovice. Podle informace z října 2021 však není zatím oficiálně přístupná, a to z důvodu chybějící cesty k rozhledně, kterou je třeba dokončit.

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.118 - Bukovské vrchy.

Úvodní I Bratislavský I Trnavský I Trenčianský I Kysuce & Orava I Liptov & Považie I Banskobystrický I Nitrianský I Košický