Prešovský kraj je krajem poměrně hornatým. Členitý lesnatý terén s relativně malým počtem přirozených výhledových míst si tak o sadu rozhleden vyloženě říká. Ačkoli zde najdeme dvě nejvýše položené rozhledny na Slovensku, průměrná nadmořská výška rozhleden je zde 640 m, tedy o celých 200 m méně než v Žilinském kraji.
Na úvod jsem zařadil dvě obnovené rozhledny: Monte Móry na Štrbském Plese a rozhlednu na staré vodárenské věži v Prešově. I s ohledem na malý počet historických rozhleden na Slovensku je úžasné, že k těmto dvěma počinům v Prešovském kraji došlo.
Zděná rozhledna Monte Móry byla součástí areálu, jehož majitelem byl stavební inženýr a architekt, rodák z Banské Bystrici Karol Móry (1845 - 1921). Přehrazením potoka Mlynica vytvořil jezírko nazvané Nové Štrbské pleso a v letech 1904 - 1905 u něj postavil hotel. Blízký kopec nazval Monte Carlo (Karlov kopec) a v roce 1905 na něm postavil dřevěnou rozhlednu. Zprávu o výstavbě hotelu a vyhlídce přinesly i noviny Karpathen Post 12. prosince 1904.
Dědicem areálu se stal synovec Karola Móryho, taktéž banskobystrický rodák Jan Móry (1892 - 1978), hoteliér a skladatel, který dostavěl a zvelebil hotelový areál. V roce 1935 rozhlednu přestavěl na zděnou a využíval ji jako kavárnu. Takto vypadala vyhlídková kavárna na dobové fotografii. Z hotelu tam přinášeli kávu a čaj v termoskách a čerstvé koláče. Ján Móry s manželkou Magdou Szakmáry-Móryovou, vynikající klavíristkou a zpěvačkou, pořádali v hudebním salónu své soukromé vily koncerty, které Radiojournal Košice přenášel v přímém přenosu. Jelikož se do éteru šířily z horské výšky, nazvali tyto koncerty Rádio Monte Móry.
Po válce již nebyla rozhledna v provozu. V roce 1963 byla prohlášena národní kulturní památkou; přesto posléze nebyla příliš udržována a v náročných horských podmínkách rychle chátrala. Obnovit rozhlednu po roce 1989 se navzdory jednáním s TANAPem manželce a dcerám nepodařilo. Později o to začal usilovat nový majitel objektu, který následně v roce 2013 zahájil rekonstrukci rozhledny. Práce však probíhaly velmi pomalu a ani po jejich ukončení v roce 2018 nebyla vyhlídka zpřístupněna. To se definitivně podařilo až v červnu 2019, kdy v budově vznikla kavárna s vyhlídkou.
Ke kavárně, umístěné na mírném návrší nad Novým Štrbským plesem, dojdeme asi po 10 minutách od železniční stanice. Z horní vyhlídkové terasy, kam nás vyvede úzké schodiště s vysokými schody, se rozhlédneme jak na tatranské štíty Kriváň a Predné Solisko, tak k jihu na Nízké Tatry. V kavárně si v klidu vychutnáme výbornou kávu nebo třeba tatranský čaj. Stěny jsou ozdobeny historickými fotografiemi, k oddechu hrají skladby Jana Móryho a k prohlédnutí je monografie Marianny Bárdiové věnovaná tomuto skladateli. Měl jsem pocit, že s ohledem na odvrácenou polohu a snad i Móryho příklon k Maďarsku a Německu nepůjde nikdy o mainstreamové místo; o to více jsem si jeho genius loci po nestravitelném "zážitku" na Stezce v korunách užil. A moc za ně autorům děkuji!
snímky: A. Průšová (1-2), poslední J. Harnach, zbytek vlastní (červenec 2021)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.
Mimo tradiční řazení podle nadmořské výšky představím neobyčejnou vyhlídkovou atrakci, které se po letech dočkalo město Prešov. Na Námestí národného povstania (5 minut chůze od chrámu sv. Mikuláše na hlavním náměstí Metodovou ulicí) byla totiž v roce 2013 zrekonstruována rozhledna na staré vodárně. Jde o původně vodárenskou věž, postavenou v letech 1910 - 1918 jako součást vodovodního řadu; voda z ní sloužila technickým účelům. Uprostřed stavby byly svisle umístěné tři ocelové roury. Jednou se voda vytlačovala do nádrže, druhou se odváděla do vodovodní sítě a třetí sloužila k odvzdušnění nádrží zapuštěných v zemi. Nahoře se nacházel betonový rezervoár užitkové vody s objemem 350 metrů krychlových; přístupný byl po ocelových žebřících a na něm se nacházel kovový poklop, jímž se dalo slézt do nádrže za účelem revize a čištění.
Později, když věž dosloužila pro tyto účely, se z ní stala rozhledna. Provozována byla jako kavárna s vyhlídkou až do 80. let; poté byla na celých 30 let uzavřena. Provoz kavárny je rovněž obnoven. Bohužel hlavní ochoz je kompletně prosklený, otevřené rozhledy se však naskytnou ze schodiště a z nižšího ochozu, který zůstal otevřen. Věž je vysoká 29 metrů a nahoru vede 152 schodů. Kruhový výhled je na město Prešov a jeho blízké i vzdálenější okolí.
Na náměstí je možné navštívit také ochoz věže dómu sv. Mikuláše.
snímky: vlastní (srpen 2014, srpen 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 - Šarišská vrchovina, Branisko.
Veža snov (Tatras Tower) je rozhledna z kategorie stezek v oblacích, kdy návštěvník namísto schodů několikrát obkrouží půdorys věže; při výstupu tak urazí okolo 500 metrů. Smyslem je zprostředkovat mu zajímavé zážitky ve smyslu "i cesta je cílem"; na své si přijdou hlavně děti díky nejrůznějším "vychytávkám", jako jsou sítě, skleněná plošina nebo tobogán. Věž na Štrbském Plese byla zpřístupněna v dubnu 2021 a je unikátní jak nadmořskou výškou (je nejvýše položenou rozhlednou na Slovensku), tak i výškou stavební; jejích úctyhodných 53 m ji řadí na přední příčky co do výšky rozhledové plošiny. Unikátní je i stavební provedení, neboť rozhledna má tvar nakloněného hyperboloidu se sklonem 15°. Obvodový plášť tvoří 24 ocelových sloupů, které se vinou ve dvou směrech.
Ačkoli stavba vyvolává zatím největší kontroverze, jaké jsem u rozhledny zaznamenal, osobně v tomto případě nijak přísný nejsem, na rozdíl od naprostých příšerností na Bachledce a nad českou Dolní Moravou. Architektonicky je věž mnohem lépe řešená a do technického areálu skokanských můstků docela zapadá. Jakkoli jsem zde byl v červenci, nekonaly se žádné nájezdy Poláků ani jiných turistů, okolí rozhledny není jedno velké parkoviště, a člověk tedy má svůj osobní prostor, aby se v klidu pokochal výhledy i cestou. Příjemné je i řešení toalet, kde si lze z umyvadla natočit výbornou studenou vodu. Zůstává samozřejmě otázka, co s věží v průběhu let bude, zůstane-li návštěvnost na současné nízké úrovni.
Z rozhledny je výhled na okolní vrcholy západní části Vysokých Tater, vidíme však i na Nízké Tatry. Samozřejmostí je pohled na jezírko Štrbské pleso. Rozhledna je snadno dostupná od železniční stanice, hlavním korzem projdeme zastavěnou zónou, asi po 600 m se napojíme na žlutou značku a po ní stále rovně dojdeme pohodlně až k věži.
snímky: vlastní (červenec 2021), poslední dva P. Zágora
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.
Levočské vrchy jsou pohoří odlehlé a prakticky prázdné, neboť za socialismu se zde nacházel rozlehlý vojenský prostor. Ten byl oficiálně zrušen k 1. lednu 2011. Postupně došlo alespoň k základnímu proznačení turistickými značkami a v letech 2021 až 2023 zde byla dokonce vybudována rozhledna. O toto pozoruhodné dílo se nejvíce zasloužil celoživotní turista a nadšenec do cestovního ruchu ing. Ernest Rusnák.
Rozhledna se nachází na jižní části vrcholu Javorina (1225 m), pro který se vžil neoficiální název Marčulina, a to přímo na rozvodí Baltského a Černého moře; katastrálně spadá do města Levoči. Rozhledna je vysoká 23 metrů. Opěrné prvky a zábradlí jsou dřevěné, podezdívka a 15 schodů do prvního patra jsou betonové. Do dalších pater pokračuje spirálové železné schodiště (4x 25 schodů); na vrcholovou plošinu v pátém podlaží tedy vede celkem 115 schodů. První dvě etapy byly financovány z přeshraničního fondu Interreg, třetí etapa z prostředků Ministerstva investic, regionálního rozvoje a informatizace. Projekt původně počítal se šesti patry, stříškou a celkovou výškou 36 m. Na dokončení rozhledny však nejsou peníze a zůstane prozatím v této podobě, ve které byla v létě 2023 zkolaudována a zpřístupněna veřejnosti. Poskytuje daleký kruhový rozhled na celou řadu bližších i vzdálenějších pohoří - Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Gorce, Spišskou Maguru, Čergov, Branisko, Ondavskou vrchovinu, Volovské vrchy, Spišsko-gemerský kras a samozřejmě okolní Levočské vrchy.
Rozhledna je nejlépe dostupná z obce Torysky od autobusové zastávky Torysky, MŠ po žluté cyklotrase; na značeném rozcestí Uhliská odbočíme po modré cyklotrase vlevo a stoupáme až na žlutou TZT; po ní jdeme asi kilometr vzhůru a napojíme se na vrcholovou červenou k rozhledně. Celkem asi 6,5 km, převýšení 400 m. Celou dobu jdeme po široké štěrkové cestě. Sejít můžeme do Levočské doliny (bus) nejdříve po červené značce, z rozcestí Kozí hrb pak po žluté cyklotrase, celkem 8,5 km. Jsou samozřejmě i jiné možnosti, kilometricky ale delší a s větším převýšením. Výhodou je zde nesporně bicykl.
Musíme bohužel počítat s tím, že rozhledna je nedokončená a tento základní dojem nás provází na každém kroku. Je samozřejmě bezpečná a rozhled tím není ovlivněn, přesto se nemohu ubránit dojmu, že se měla zvolit jednodušší a levnější konstrukce namísto požadované výšky, na kterou pak rozpočet nestačí; tím spíš, že dřevěná počasím zkoušená konstrukce zde rychleji odchází. V říjnu 2024 se objevila informace, že v roce 2025 dojde k dostavbě a zastřešení rozhledny.
snímky: FB Ján Kmeť (1-2), zbytek vlastní
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.114 - Levočské vrchy.
[Ladislav Khandl]: Spoločnosť IMMOBAU s.r.o. Bratislava, ktorá prevádzkuje rekreačné zariadenia v Bachledovej doline, uviedla do prevádzky Chodník korunami stromov, ktorý sa končí výstupom na mohutnú vyhliadkovú vežu. Projektantom diela na najvyššom bode strediska BACHLEDKA Ski & Sun je nemecký architekt Josef Stöger a spoločnosť Erlebnis Akademie AG, ktorá už má skúsenosti s podobnými stavbami v Nemecku a v Čechách. Bezbariérový chodník drevenej konštrukcie s tromi náučnými stanovišťami je dlhý 1 236 m a je takmer okružný, miestami až 24 m nad zemou. Na trase sú výhľady na Belianske Tatry i Spišskú Maguru. Deti môžu riešiť prostredníctvom trojrozmerných pomôcok rôzne úlohy s témou prírody alebo sa odvážne prejsť tromi bočnými chodníkmi s pohyblivým lanovým podkladom. V závere možno vystúpiť na 32 m vysokú vyhliadkovú vežu, ktorá je akousi mohutnou špirálou so siedmimi závitmi. Z veže je vidno na západnej strane aj vrcholy Vysokých Tatier a na východnej strane pieninské Tri koruny. Prekvapením na vrchu veže je trampolína v jej strede z pružnej siete. V strede veže bude onedlho v prevádzke aj suchý tobogan. Bez absolvovania chodníka s takmer celoročnou prevádzkou sa na vežu nedá vystúpiť. Stále však je voľne prístupná prvá 15,5 m vysoká vyhliadková veža z roku 2011, ktorá sa nachádza v sedle o 435 m východnejšie a 28 m nižšie.
Prístup do strediska je autobusom z Popradu či Tatranskej Lomnice do Ždiaru
(zastávka Ždiar, Bachledova dolina, rázc.) a odtiaľ pešo necelý kilometer k dolnej stanice lanovky (pozn. MV - některé busy zajíždějí až k lanovce, zastávka Ždiar, Bachledova dol.č.12). Až sem sa dá prísť autom. Lanovka dovezie záujemcov až do blízkosti Chodníka korunami stromov; pešo to trvá niečo cez hodinu.
[Martin Veselý, 2019]: Pro mě jakožto introvertního rozhlednáře odporný zážitek. Čistá komerce, móda a chytrý marketingový tah bez většího racionálního efektu. Neskutečná mračna (a to jsem tam byl záměrně v pondělí!) lidí, především Poláků, kteří zřejmě takovou "atrakci" zatím nemají. Tři čtvrtě hodiny na přímém slunku, nejsou odděleny vstupy od výstupů, chybí infrastruktura - ke stanici lanovky nejsou přímé autobusy, je nutné jít po frekventované silnici. Vedle přitom stojí rozhledna se shodným výhledem... Přišel jsem pěknou hřebenovkou Spišské Magury, kde si lze od davů oddechnout. Osobně mě mrzí, že se tyto stezky začaly považovat za turistické rozhledny, s rozhlednařením totiž mají jen málo společného.
[2021]: Podle zkušeností Aleše Svobody se velmi pozitivně projevil omezující účinek koronaviru - masovost již nebyla taková, krom toho došlo k ozelenění okolí rozhledny a k oddělení vstupního prostoru od výstupního, což mně osobně hodně vadilo.
snímky: J. Šlapák (1-4), vlastní (5-7, srpen 2019), A. Svoboda (8-10)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.
Na hřebeni Spišské Magury, v sedle mezi Malou Poľanou a Bukovinou, byla v roce 2011 postavena 14 m vysoká dřevená rozhledna. Z nejvyššího ze čtyř pater se můžeme kochat pěknými výhledy na Pieniny, Spišskou Maguru, Belianské Tatry i několik tatranských štítů.
Rozhledna, která se nachází v blízkosti lyžařského areálu, je dostupná z obce Ždiar (převýšení 300 m) nebo od severovýchodu z osady Jezersko (po modré značce na sedlo Hrb a dále neznačenou cestou, převýšení 400 až 450 m). Zajímavou přístupová cesta vede po hřebeni Spišské Magury - autobusem vyjedeme na nejvýše položenou zastávku Ždiar, Príslop (1 080 m) a odtud nejprve po asfaltové cyklotrase a dále již po modré turistické značce přes vrcholy Prehrštie a Magurka, již bez výraznějšího převýšení.
snímky: A. Průšová (1), P. Urbanec (2), zbytek vlastní (srpen 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.
Mindžová je vrch ve střední části nevelkého pohoří Bachureň. V roce 2024 byla poblíž jejího vrcholu vybudována kovová rozhledna. Ačkoli ještě na přelomu října a listopadu probíhají dokončovací práce, majitel ji koncem října zpřístupnil veřejnosti. Neobvyklé je, že v takovémto místě jde o soukromý projekt; rozhledna totiž stojí na soukromém pozemku. Má čtyři poschodí a výška plošiny je 13,5 metru. Rozhlédneme se na samotnou Bachureň a několik okolních pohoří - Čergov, Šarišskou vrchovinu, Levočské vrchy, Branisko, Vysoké a Nízké Tatry, Spišsko-šarišské mezihoří (Stráž, Šarišský hrad). Majitel mi potvrdil, že zůstane volně přístupná i přes zimu. Vedle rozhledny se nachází útulna, kterou spravuje KST Hermanovce. V noci prý bude rozhledna osvětlená, obdobně jako nedaleký Green Point u Kluknavy. Oceníme i to, že se nachází na turistické značce, přičemž k výstupu lze využít více značených cest z různých směrů - za východisko lze zvolit jak Lipovce, tak Hermanovce nebo Renčišov. To je na Slovensku u rozhleden poměrně vzácný jev.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 - Šarišská vrchovina; Branisko; Bachureň.
Dřevěná rozhledna s útulnou a vyhlídkou ve výšce 7 metrů se nachází v sedle Žebráku těsně pod stejnojmenným vrcholem
(920 m). Rozhledna byla postavena v roce 2014 obcí Hervartov z prostředků Evropské unie (Program přeshraniční spolupráce PL - SK 2007-2013) a je vybudována z masivních hranolů. Do nejvyššího, třetího podlaží nás zavede 34 schodů. Uvnitř rozhledny je vystavěna útulna pro přespání se samostatným vchodem. U rozhledny najdeme i přístřešek a velmi potěšující je několik odpadkových košů.
Pěší přístup je možný buď z Hervartova po červené TZT (1:30 h, převýšení 450 m), z vlakové zastávky Šiba po modré TZT (1:45 h, převýšení 500 m) anebo z osady Kríže po modré TZT (0:45 h, převýšení 360 m). Poslední jmenovaná trasa ovšem není dostupná z prešovské strany, a tudíž vyžaduje vyšší časovou dotaci. Osobně považuji červeně značenou cestu z Hervartova za jednodušší, modrou ze Šiby naopak za romantickou a turisticky vděčnou. V Hervartově je příjemné posezení v místní krčmě, z něhož jsem si jako "suvenýr" odnesl bodnutí sršněm do stehna. Pan výčepní mně ovšem pohotově sehnal cibuli a ani několikadenní poměrně bolestivý otok mi nezabránil v návštěvě dalších rozhleden a zajímavostí v nádherné slovenské krajině.
Výhled je sice dosti limitovaný severním směrem, neboť rozhledna je umístěna v plochém sedle těsně pod vrcholem, přesto pohled od SV k JV je úchvatný. Vidíme krásně Ondavskou vrchovinu, Laboreckou vrchovinu, při dobrém počasí část Bukovských vrchů a Vihorlat, na jihovýchodě krásně vystupují Slanské vrchy. Západním směrem vidíme blízký hlavní hřeben Čergova a k SZ Nízké Beskydy s Busovem a na obzoru již polský Beskid Sądecki. Kuriozitou je, že rozhledna nahradila původní dřevěnou věž, dnes již značně zchátralou, která ovšem nebyla stržena. Vzhledem k tomu, že se jedná o nezávislá stavební díla, zařadil jsem do databáze obě rozhledny jako přístupné. Nutno ovšem podotknout, že původní rozhledna zřejmě dlouho nevydrží a komu stačí pohodlně vystoupit na plošinu nové rozhledny, neměl by se raději do výstupu po 31 žebříkových stupních na původní rozhlednu pouštět (dodatek r. 2023 - nejvyšší patro je již prakticky nepřístupné).
snímky: vlastní (září 2017)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.
Počátkem února 2020 byla zkolaudována a veřejnosti zpřístupněna rozhledna na Medvědím vrchu u Spišského Hrhova. Projektantem je pan Jakub Ptačín, který ji navrhl jako sestavu pěti krychlových modulů o hraně 2.880 mm. Především má ale velkou zásluhu na její výstavbě, neboť jeho tým daroval tento projekt obci Spišský Hrhov, která jej následně vlastními prostředky realizovala.
Rozhledna je 12 m vysoká a na vyhlídkovou plošinu vystoupáme po 36 schodech. Milovník vyhlídek ocení její perfektní polohu - vidíme jak město Levoča a na východě Spišský hrad, tak celou řadu okolních pohoří: Vysoké Tatry, Levočské vrchy, Spišsko-gemerský kras, Kráľovu hoľu v Nízkých Tatrách, Branisko, Volovské vrchy a Čiernou horu. Nejčastější a velice atraktivní výstup k rozhledně je po modré značce z Levoči (vlakový provoz o letních sobotách) vzhůru vyhlídkovými návršími. Modrá značka pak uhne a začne klesat, my však udržujeme přímý směr a zanedlouho dojdeme až k rozhledně.
snímky: vlastní (červenec 2021)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.
Doslova kuriózním počinem je obnova dřevěné rozhledny na Čierné hoře nad Svidníkem (původní rozhledna byla stržena v roce 2018), která proběhla pod záštitou Prešovského kraje v roce 2020. Jakkoli nová věž je bytelnější i hezčí než původní věž, na kterou se lezlo po pofiderních žebřících, zadání či zpracování projektu bylo odbyté a v důsledku chybných výpočtů byla navržena a postavena rozhledna příliš nízká. Ve vegetačním období neposkytovala prakticky žádný rozhled, jak je zřejmé z prvních dvou snímků. Vršek rozhledny byl opatřen nevelkým kukátkem, ani to však kvalitní rozhled nezajistilo. Proto došlo v průběhu roku 2022 k navýšení rozhledny o kovovou nástavbu, která výhled výrazně zkvalitnila. Z rozhledny nyní dohlédneme prakticky všemi směry na okolní pohoří - Laboreckou vrchovinu, Čergov, Čiernou horu nebo Slanské vrchy. Určitou daní však je nižší stabilita kovové konstrukce a málo prostoru na samém vršku rozhledny. Při zdolání nejvyššího patra také potřebujeme zapojit ruce - k původním 52 dřevěným schodům totiž přibylo 16 kovových žebříkových příček.
K rozhledně dojdeme ze Svidníku po červené značce přes Horu (459 m) a Ostrý vrch (599 m, výhledy k jihu). Délka cesty je asi 6 km, převýšení 500 m. Vedle rozhledny se nachází poměrně velká útulna patřící KST Svidník, stěny zdobí fotografie z výstavby rozhledny.
snímky: vlastní (1-2 srpen 2021, 3-5 říjen 2022)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.
Za klasickou třípatrovou dřevěnku jsme ve střídmějším postcovidovém období velmi vděčni jak obci Údol, tak Prešovskému kraji, který se na její výstavbě podílel dotací 20.000 EUR. Tím spíše, že holé návrší Hora nabízí pohledy prakticky všemi směry, od Vysokých Tater přes Spišskou Maguru, Levočské vrchy a Čergov po polský Beskid Sądecki. Rozhledna byla zpřístupněna v září 2023. Výška posledního podlaží je 10,33 m, celková výška je 14,23 m (za přesné informace děkuji starostovi obce ing. Kravcovi); nahoru vystoupáme po 52 schodech. Pěkný přístup je od ŽST Plaveč po cyklotrase, celou cestu stoupáme výhledově vděčným hřebínkem. Kolaudace proběhla 6. září 2023, poté byla rozhledna zpřístupněna veřejnosti.
snímky: vlastní (srpen 2023)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.103 - Spišská Magura; Pieniny.
V létě 2019 byla dokončena dřevěná rozhledna na vrchu Balážka mezi obcí Kamenica a městem Lipany v Okrese Sabinov. Vyhlídková plošina se nachází asi ve 12 metrech. Nabízí pohledy především na pohoří Čergov, Bachureň a atraktivní úsek železniční trati Lipany - Pusté Pole. Přístup z Lipan je naprosto skvělý - dalo by se parafrázovat, všechny cesty vedou na Balážku. Přímý lesní úsek je dosti strmý, avšak díky červenému a žlutému místnímu značení (ve směru od Kamenici) lze vyjít i pohodlnějšími cestami. Na horní plošinu vede 49 schodů. Rozhledna je bytelná, pohledná a její návštěva patří mezi velmi podařené rozhlednové zážitky.
snímky: vlastní (srpen 2020)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.
Dukelský průsmyk je znám z období 2. světové války Karpatsko-dukelskou operací, při níž mezi 8. 9. a 27. 10. 1944 zahynulo nebo bylo zraněno až 85 000 sovětských a 6 500 československých vojáků. Památník a hřbitov příslušníků 1. čsl. armádního sboru je národní kulturní památkou, jsou zde hroby se jmény 1 265 padlých. Přímo na státní hranici byla v roce 1974 vztyčena 49 metrů vysoká rozhledna, aktuálně (r. 2021) druhá nejvyšší mimo Bratislavu. Odsud až po obec Krajná Poľana se prostírá
areál Vojenského přírodního muzea na Dukle.
K rozhledně lze dojít po 12 minutách chůze od státní hranice, kde je i zastávka autobusu (zajíždí sem párkrát denně, ostatní spoje končí na okraji obce Vyšný Komárnik), po červené značce; druhou možností je vyjít neznačenou cestou od památníku se hřbitůvkem vzhůru lesem.
Výstup se mně, s ohledem na značnou odlehlost místa, podařil až po čtyřech letech od prvního pokusu, který ztroskotal na odstávce kvůli opravám elektrického vedení. O to větší byla radost, když se mi podařilo splnit si tento dávný sen o dovolené 2018. Ta byla znásobena tím, že rozhledna má otevřenou terasu, o níž jsem předtím nevěděl. Jak je vidět na předposledním snímku, terasa je nově zrekonstruovaná. Výtahem lze sice dojet až na horní terasu, ale ta je prosklená a okna nejdou otevřít. Hezčí zážitek tedy poskytne právě otevřená terasa o patro níže, kam snadno sejdeme po schodech. Provozovatele chválím i za barevné vstupenky, což je na Slovensku spíše rarita.
Půjdeme-li po schodech, musíme jich zdolat celkem 227 (5 do zvýšeného patra a 222 vnitřkem věže). Rozhled je unikátní a téměř kruhový, krytý je jen východní směr. Vidíme Laboreckou a Ondavskou vrchovinu, část Laborecké vrchoviny, na jihu defilují Slanské vrchy a na jihozápadě Čergov. Na jihovýchodě spatříme dokonce Bieszczady, pěkný výhled je i na polský Beskid Niski. Dukla je rozhledna sice odlehlá, ale podaří-li se již na slovensko-polskou hranici dojet, má vynikající poměr dostupnosti od veřejné dopravy a kvality výhledu.
snímky: vlastní (srpen 2018)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.
Tuto rozhlednu jsem objevil přímo v terénu, pohledem z vlaku při cestě do polského Sanoku. Byť bylo ukrutné horko, cestou zpátky vybylo trochu času a veškerý zbytek svých sil jsem vynaložil na výstup k rozhledně a sestup na poslední vlak. Dřevěná rozhledna vznikla v roce 2019 z podnětu Regionálního rozvojového sdružení LABOREC, o.z. Má tři nestejná poschodí, na vyhlídkovou plošinu ve výšce okolo šesti metrů vystoupáme po 27 schodech. Z Medzilaborců vede nahoru neznačená cesta horskými loukami, druhá polovina je hodně strmá. Z města můžeme vyjít od zastávky Medzilaborce mesto na ulici kpt. Nálepky, posléze odbočíme vpravo mezi domky dobře viditelnou cestou k řece Laborec, tu přejdeme a hned za řekou se dáme doleva vzhůru. Druhou možností je vyjít od muzea Andyho Warhola Komenského ulicí; dále již stoupáme nezalesněnými loukami, přičemž vršek s rozhlednou místy vidíme, takže bychom jej neměli minout. Přesto by určitě pomohlo cestu od vlaku proznačit, nejlépe kolem některé z místních občerstvovacích stanic.
Z rozhledny vidíme nádherně jak do vnitrozemí, tak na hraniční hřeben Laborecké vrchoviny.
snímky: vlastní (srpen 2020)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.
Dvoupatrová kovová rozhledna s dřevěnými prvky byla postavena v roce 2021 z operačního programu "PRV SR 2014 - 2020" na podlouhlém vršku Osoj nad Hostovicemi v okrese Snina. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce okolo čtyř metrů vystoupáme po 21 schodech. Nabízí rozhledy na obec Hostovice a okolní vršky Laborecké vrchoviny, v dáli pak spatříme Vihorlat se stejnojmennou nejvyšší horou.
Pěkné rozhledy na Vihorlatské a Bukovské vrchy se nabízejí zejména z cesty, která vede z větší části odlesněnou krajinou. Od obecního úřadu (rozcestník modrého a zeleného místního značení) vyjdeme po zeleně značené cestě, těsně za obcí setrváme na přímé cestě (zelená se začne stáčet vpravo) a širokou vyjetou cestou pokračujeme pastvinami; dobře viditelná odbočka vlevo vzhůru okolo posedu nás již zavede na hřeben Osoje, po němž dojdeme již pohodlnou cestou asi za 12 minut až k rozhledně.
snímky: vlastní (srpen 2022)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.118 - Bukovské vrchy.
Dřevěná vyhlídková a monitorovací věž byla v letech 2021 až 2022 postavena na nejvyšším bodě příměstského lesoparku Borkút jihozápadně od Prešova. Slavnostně zpřístupněna byla 27. března 2022 ve spolupráci s Klubem prešovských turistů jako součást obřadu loučení se se zimou (pálení a topení Morény) a vítání jara. Rozhledna má podobnou konstrukci jako Klenová u Brezové pod Bradlom; je však o něco nižší - pětipatrová. Výška nejvyššího poschodí je 15 metrů a vyjdeme na něj po 75 schodech (5 x 15).
Rozhlédnout se můžeme na město Prešov, pohoří Čergov a Slanské vrchy, Šarišský hrad, vrch Stráž a Kapušiansky hrad. Rozhledy jsou velmi plastické, bohužel však k západu není vidět vůbec a jižními směry jen omezeně. K rozhledně se dostaneme buď po červené značce k rozcestníku Za Kalvárií a od něj vzhůru po zelené značce (kousek pod vrcholem odbočíme vlevo po neznačené cestě), anebo od železniční zastávky Haniska pri Prešove 300 m po modré a následně po žluté TZT.
snímky: vlastní (duben 2022)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.116 - Slanské vrchy, Veľká Domaša.
Asi 5 metrů vysoká dřevěná rozhledna se nachází v lokalitě Na bani v katastru obce Okružná a byla veřejnosti zpřístupněna 30. června 2019. Postavili ji dobrovolníci z místní farnosti v rámci projektu Oáza pokoja, autorem a realizátorem myšlenky je pan Jozef Sukovský. Výstavba představuje velmi pěknou ukázku aktivního spolkového života v obci, neboť přes 50 dobrovolníků uspořádalo 41 brigád a rozhlednu vybudovalo vlastními silami.
Rozhledna je součástí odpočinkové cesty, vedoucí nad starým dolem ke studánce s pitnou vodou. Z rozhledny lze spatřit kromě okolních obcí Kapušianský hrad, Šarišský hrad, část Slanských vrchů, Čergov a v případě příznivého počasí dokonce i štíty Vysokých Tater. Nahoru vede 22 schodů, pod rozhlednou je dřevěný přístřešek s posezením.
snímky: vlastní (srpen 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.116 - Slanské vrchy, Veľká Domaša.
Třípatrová dřevěná rozhledna byla v červnu 2024 zpřístupněna daleko na východě v Bukovských vrších, čímž se stala jednoznačně nejvýchodnější slovenskou rozhlednou. Odlehlost se však vztahuje pouze k regionu, nikoli k vlastní lokalitě s rozhlednou. Jakmile již do Zboje autem či autobusem dojedeme (v roce 2024 je celý okres Humenné bez vlakové dopravy, takže je nutné jet autobusy už z Michalovců), není již problém k rozhledně dojít. Nachází se totiž ve stráni nedaleko od obce. Cesta k ní není značená, ale je vcelku nenáročná; výstup poklidnou chůzí se stometrovým převýšením zabere 40 minut.
Na rozhledovou plošinu zdoláme 44 schodů a otevřou se z ní atraktivní rozhledy na poloninský národní park, rozkládající se v pohoří Bukovské vrchy. Mohu zde zopakovat totéž, co jsem uváděl u jiné nové rozhledny nad Českým Brezovem: rozhledna je v atraktivní a neokoukané krajině, ale na místě pro rozhlednu naprosto nevhodném. V tomto případě na dva směry nevidíme prakticky nic, rozhled je pouze k západu na 5 kilometrů vzdálený hřbet Veľkého Bukovce a k severu na část hřebene zhruba od Jarabé skaly po Wielkou Rawku. Navzdory celkově špatné poloze jsem ocenil pohledy přes obě údolí, kdy plasticita obou hřebenů vynikla tak, že se mně ani po půlhodině nechtělo zpět do civilizace.
snímky: vlastní (srpen 2024)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.118 - Bukovské vrchy.
Na úbočí Kamenné hory nad Bardejovem byla postavena dřevěná, devět a půl metru
vysoká rozhledna; veřejnosti byla zpřístupněna počátkem roku 2018. Náklady na výstavbu rozhledny činily 17 942 EUR, z čehož sumou 11 100 EUR přispěla KOCR Severovýchod Slovenska, zbytek financovala Oblastná organizácia cestovného ruchu (OOCR) "ŠARIŠ" Bardejov. Projekt byl ovšem převzat z daleké Dúbravky u Soblahova od architekta Miroslava Mrázika.
Rozhledna nemá valné ambice, jde spíše o zatraktivnění nejbližšího okolí krásného historického města s přiléhajícími lázněmi. Je totiž postavena pod lesem a úhel výhledu nepřesahuje 75°. Pěkně vidíme na celé město Bardejov s kostelní věží a na hlavní hřeben Čergova s Minčolem a Veľkou Javorinou. Rozhledna se nachází na červené značce spojující město Bardejov s lázněmi a z lázeňského centra k ní dojdeme zhruba za čtvrt hodiny.
snímky: vlastní (srpen 2018)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov a 105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.
Dvoupatrová dřevěnka je přístupná veřejnosti od září 2020 a najdeme ji na návrší Šanec u Sabinova, který je součástí příměstského lesoparku Švabľovka. Radnice na ni získala tuzemskou dotaci 50.000 EUR v rámci podpory cestovního ruchu a zvýšení atraktivity lesoparku. Vyhlídková plošina je ve výšce zhruba sedm metrů a vyjdeme na ni po 31 schodech. Z okolních pohoří vidíme východní část Čergova s Lysou a na jihovýchodě zaujmou vrcholy Stráž, Lysá stráž a Šarišský hradný vrch; mezi nimi defilují Slanské vrchy.
Pro přístup k rozhledně lze využít obou stran města Sabinov - hlavní vstup do lesoparku je za mostem přes Torysu naproti městskému koupališti (přijdeme křížovou cestou), z druhé strany pak jdeme od nádraží společně po modré a zelené TZT, včas ale odbočíme vlevo a k rozhledně dojdeme mírným klesáním.
snímky: vlastní (červenec 2021)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.
[www.vranovske.sk]: Novú vyhliadkovú vežu na úpätí Slanských vrchov v katastri obce Zlatník navštívia cez víkend aj dve stovky turistov. „Zlatník patrí medzi menšie obce, no sme obkolesení nádhernou prírodou, preto sme sa chceli v očiach turistov trošku zviditeľniť a i takto podporiť turizmus v našom regióne. Zatiaľ sme veľmi milo prekvapení návštevnosťou, pretože najmä cez víkendy ju navštívi sto, až dvesto turistov. Za ideálneho počasia je vidieť celú kotlinu okolo Tople od Hanušoviec až po Vranov, či časť Strážskeho. Ak je počasie naozaj dokonalé, zahliadnuť dokonca môžete až vrcholky Tatier," uviedol starosta Zlatníka Juraj Balog.
Vyhliadková veža s dvoma pozorovacími plošinami vo výške 11, resp. 18,7 m je vysoká 21,7 m. Vyrobená je z oceľovej konštrukcie, pričom pri jej projektovaní sa zohľadňovalo, aby nenarúšala prírodný vzhľad okolia.
[Martin Veselý]: Rozhledna je viditelná již z velké dálky díky mohutné konstrukci a zelené střeše. Přístupových cest je celá řada, malebná je například vzhůru loukami od Bystrého (vlak) přes výhledově vděčné návrší. Jinak je rozhledna výhledově nezajímavá s ohledem na nešikovné umístění pod kopcem (viz první obrázek). Vzdálenější pohledy nabídne alespoň v pásmu od severozápadu k severovýchodu (Ondavská vrchovina, Bukovské vrchy, Vihorlat). Na bytelný ochoz vystoupáme po 92 schodech.
snímky: vlastní (září 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.116 - Slanské vrchy, Veľká Domaša.
Díky iniciativě města Stropkova byly na odlesněných návrších nad městem vybudovány dvě typově stejné rozhledny v rámci projektu polsko-slovenské spolupráce "Karpatské výhľady". Rozhledna Ščob je o něco výše položená, je také o patro vyšší a nabízí kvalitní výhledy na Ondavskou a Laboreckou vrchovinu. Na severovýchodě zaujme mohutný hřbet Pasek (847 m) nad Medzilaborcemi.
Orientačně nejsnazší přístup k rozhledně je z města po žluté značce - nejprve po mostě přejdeme Ondavu a pokračujeme stále rovně (žlutá značka se odpojí doleva, ale vzhledem k nové zástavbě, která cestu podstatně narušuje, nedoporučuji touto cestou jít) vyšlapanou pěšinou po sjezdovce. Alternativou je pohodlný výstup po horské louce od zastávky Šandal, osada Baňa autobusovou linkou ze Stropkova.
snímky: vlastní (srpen 2021)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.
Na holém návrší Ščerbovka (v mapách.cz uváděna jako Šterbovka, což je podle webu skgeodesy.sk variantní název) nad Okresním městem Stropkovem byla v rámci programu Interreg vztyčena menší dvoupatrová dřevěnka; veřejnosti byla zpřístupněna v červenci 2018. V rámci projektu byla proznačena rovněž cyklotrasa Po stopách Rakúsko - Uhorska.
K rozhledně dojdeme snadno od autobusové zastávky Stropkov, Tesla nebo nedaleké Stropkov, Sitník (vyjdeme po silnici nad místní část a pokračujeme pěknou cestou po hřebínku). Vzhledem k poloze je výhled docela pěkný, kromě Stropkova vidíme i značnou část Ondavské vrchoviny. Na rozhlednu vylezeme po 22 žebříkových stupních.
snímky: vlastní (září 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.
Kombinovaná rozhledna s prosklenou útulnou, v níž je možné i přespat, byla otevřena v listopadu 2021. Nachází se v lokalitě bývalého lyžařského vleku a je vysoká 13 metrů. Poskytuje především hezký pohled shora na celé město, které je schoulené v dolíku.
Věž vybudovalo město Svidník za 80.000 EUR. Z toho polovinou přispěli sponzoři, 20.000 EUR činila dotace Prešovského kraje z programu Výzva pre región a zbylých 20.000 EUR uhradilo město.
K rozhledně dojdeme nejsnáze po zelené značce z města na starou sjezdovku, odkud již rozhlednu vidíme nad sebou (rozhledna je vidět i přímo z autobusového nádraží). Nehodláme-li šlapat do prudkého kopce, můžeme po zelené značce pokračovat asi 10 minut do lesa na rozcestí se žlutou značkou Prielazok. Zelená se tam stáčí jakoby zpět, stále však stoupá vzhůru. Hned na dalším rozcestí, asi po pěti minutách, odbočuje doprava širší neznačená cesta; ta nás dovede přímo k rozhledně. Na otevřenou výhledovou plošinu vystoupáme po 37 schodech.
snímky: Jan Holešovský (1), zbytek vlastní (duben 2022)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.
V Údolí smrti poblíž obce Kružlová vyrostla na podzim 2021 nová rozhledna; zpřístupněna byla v prosinci. Tvarem připomíná náboj do československé pušky vz. 24, jež byla ve své době považována za nejlepší opakovací pušku systému Mauser na světě. Tímto tvarem rozhledna poskytuje pietní vzpomínku na tvrdé boje v rámci Karpatsko-dukelské operace, jež se na tomto území odehrávaly v roce 1944. Čtyřpodlažní rozhledna je vyrobena z kombinace kovu a dřeva a je vysoká 13 metrů. Náklady na výstavbu činily 22 380 €, z čehož 9 000 € přispěl Prešovský kraj. Na vyhlídkové stupátko vyjdeme po 51 točitých kovových schodech. Z pohledu rozhlednáře se však musí vyloženě "přetrpět".
snímky: vlastní (duben 2022)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.
Úvodní I Bratislavský I Trnavský I Trenčianský I Kysuce & Orava I Liptov & Považie I Banskobystrický I Nitrianský I Košický