Zaniklé a nepřístupné stavby

Každá rozhledna jednou zanikne. Zejména dřevěné rozhledny mají životnost poměrně krátkou, zvláště pokud jim provozovatelé nevěnují patřičnou péči v podobě pravidelných nátěrů a výměny dosluhujících prvků. Někdy se však podaří rozhlednu nejen obnovit, ale dokonce zvýšit (Prašný vrch, Sedlo Beskyd, Vápenný vrch u Skýcova). V jiných případech se postaví na stejném (Veľká Homoľa) nebo blízkém místě (Mačacia) rozhledna podobná. Jindy ale rozhledna zanikne bez náhrady, příp. je přechodně uzavřena a plány na její obnovu se vlečou, až nakonec ztroskotají.

Aby byl přehled popsaných vyhlídkových staveb úplný, mapuji na této kartě rozhledny a výhledny novodobě znepřístupněné a zaniklé. Mezníkem je rok 2010, nemám tak popsané rozhledny zaniklé dříve (Drieňová, původní Kukla) ani rozhledny historické. Stavby jsou řazeny chronologicky podle doby zániku. Spolu s rozhlednami zde zachycuji také výhledny, které s ohledem na nižší zatížení vydrží v průměru o něco déle.

1. Herlica u Petrovců (výhledna, 635 m)

Kraj: Prešovský (okr. Vranov nad Topľou)

Geomorfologický celek: Slanské vrchy

Existence: 2014 - 2025

GPS: 48°58'59.301"N, 21°26'57.129"E

V poměrně odlehlém koutě Slovenska, v hlubokých lesích Slanských vrchů byla vybudována naučná stezka Herlica. Jejím cílem je mimo jiné připomenout partyzánskou činnost v roce 1944 v okolí obce Petrovce; ta byla poté jako pomsta nacisty vypálena. Zastavení v nejvyšším místě stezky připomíná pozorovatelnu partyzánské jednotky Čapajev, ze které měli její členové dobrý přehled o dění ve Slanských vrších. Jinam (k severu, do otevřené krajiny) vidět není, pěkné rozhledy se však otevřou z přilehlých luk, využijeme-li jedním směrem neznačené cesty. Navigace je zde nicméně nezbytná.

Na jaře 2025 však byla výhledna uzavřena z důvodu špatného stavu plošiny a opěrných konstrukcí. Její případnou obnovu osobně považuji za spornou vzhledem k okolní vegetaci, která výhledům výrazně brání.

snímky: vlastní (květen 2025), poslední J. Hlatký

Výhledna je nepřístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.116 - Slanské vrchy; Veľká Domaša.

2. Alžbetina rozhľadňa v Podolie (185 m)

Kraj: Trenčianský

Okres: Nové Mesto nad Váhom

Existence: asi 2008 - 2024

GPS: 48°40'36.843"N, 17°46'14.252"E

V obci Podolie, necelých 10 km jihozápadně od Nového Mesta nad Váhom, se nachází Park miniatur, ve kterém je možné zhlédnout přes 80 modelů slovenských hradů, zámků, kostelů, rozhleden a rodných domů významných osobností. Miniatury jsou zhotoveny v měřítku 1:50 nebo 1:25. Součástí parku je rovněž malá dřevěná výhledna zvaná Alžbetina rozhľadňa. Je vysoká 4,7 m, vyhlídkovou plošinu má ve třech metrech a vede na ni 10 schodů.

V sezóně 2025 je nicméně výhledna kvůli zhoršenému stavu nepřístupná.

snímky: vlastní (duben 2025)

Park miniatur je přístupný od dubna do října.

3. Borová u Tvrdošína (779 m)

Kraj: Žilinský (okr. Tvrdošín)

Geomorfologický celek: Oravská vrchovina

Existence: 2016 - 2024

GPS: 49°21'16.7"N, 19°33'59.2"E

Jednoduchá dřevěná rozhledna se nachází na rozlehlých pastvinách asi 3 km nad Tvrdošínem nedaleko zahrádkářské oblasti na úbočí vrchu Uhlisko. Nabízí zajímavý rozhled na Babí horu, Oravskou přehradu, Pilsko, vysílač Magurku (1107) v Oravské Maguře, Chočské vrchy i Západní Tatry. Rozhledna je krásně viditelná prakticky po celou cestu mezi Tvrdošínem a Trstenou. Na horní plošinu ve výšce 7,4 m vede 33 schodů.

V srpnu 2024 jsem si chtěl výstup zopakovat, ale na místě jsem s hrůzou zjistil, že rozhledna zmizela. Dožila se tak pouhých osmi (!) let. Věřme, že město Tvrdošín tuto finančně nenáročnou rozhlednu s pěkným výhledem obnoví...

snímky: A. Průšová (1-3), zbytek vlastní (poslední srpen 2024)

Rozhledna zanikla bez náhrady.

4. Ptačí pozorovatelna u Beši (výhledna, 100 m)

Kraj: Košický (okr. Michalovce)

Geomorfologický celek: Východoslovenská rovina

Existence: 2011 - 2024

GPS: 48°31'22.6"N, 21°57'52.9"E

[Ladislav Khandl]: Pozorovateľnu vtáctva postavila Štátna ochrana prírody v rámci projektu Ochrana diverzity vodných vtákov a ich biotopov podporeného z Nórskeho finančného mechanizmu, Finančného mechanizmu EH0P a štátneho rozpočtu SR na trase náučného chodníka vedúceho z Beše do Čičaroviec. Od informačných tabúľ pri obecnom úrade sa vyberieme južným a vzápätí východným smerom. Po ceste možno navštíviť rozhľadňu pri Čičarovciach.

[Martin Veselý]: V létě 2024 jsem výhlednu našel s uřezaným schodištěm. Spojka od rozcestníku k výhledně je již zcela neprůchodná a totálně zarostlé bylo i pokračování k rozhledně Čičarovce, načež jsem se musel vrátit po rozlivové hrázi. Nicméně stejně jsem žádné ptáky v oblasti neviděl, za těmi je nutné se dostavit k Senianským rybníkům.

snímky: vlastní (srpen 2024)

Výhledna je nepřístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.147 - Východoslovenská rovina - Veľké Kapušany.

5. Vrabčia hora u Ipeľského Predmostie (262 m)

Kraj: Banskobystrický, okr. Veľký Krtíš

Geomorfologický celek: Krupinská planina

Existence: 2013 - 2023

GPS: 48°5'18.833"N, 19°1'48.996"E

[Ladislav Khandl]: Jednou z mokraďových lokalít chránených Ramsarskou dohodou, je aj lokalita Poiplie s jej častami Ryžovisko, Cúdeninský močiar a Ipeľské hony. V roku 2013 tu združenie Ipeľská únia v rámci programu cezhraničnej spolupráce zriadila náučný chodník, vedúci sčasti aj po svahoch, z ktorých je na mokrade pekný výhľad.

Vhodný nástup na putovanie po horskej časti náučného chodníka je od autobusovej zastávky Šahy, Tešmák, Šomoš, vzdialenej 6 km od centra Šiah. Z tohto sedla (136 m) na rozhraní Nitrianskeho a Banskobystrického kraja vedie k 6,7 m vysokej rozhľadni (vzdialenej 2 km) náročnejšia vetva náučného chodníka cez vrch Šomoš a aj nižšie položená, pohodlnejšia vetva chodníka. Kamenistá lesná cesta stúpa od asfaltky do lesa na severovýchod okolo náučných tabúľ "Na okraji lesa" a "Cerovo-dubový les" a smeruje k vrchu Vrabčia hora (310,5 m). V závere, na vodorovnej plošinke s križovatkou lesných ciest, kde sa pripája horná vetva náučného chodníka, už pokračuje lesná cesta vodorovne smerom doprava. Značka náučného chodníka nás o chvíľu dovedie okolo soliska a posedu až k rozhľadni, situovanej vpravo, trochu nižšie od cesty. Pri rozhľadni je stôl s lavicami a náučná tabuľa o živočíchoch a rastlinách v lokalite.

Pri otvorení rozhľadne vyznačkovali prístup na ňu aj priamo cez vinice od autobusovej zastávky Ipeľské Predmostie, Ryžovisko. Značenie tejto neoficiálnej červenej turistickej trasy je dnes len slabo viditeľné. Trasa má len čosi nad jeden kilometer. Vedie od zastávky doprava k vrstevnicovej ceste lemovanej vinnými domčekmi a pivnicami. Neskôr sa cesta stáča oblúkom opačne, doľava. Pred najvyšším vinárskym domčekom značka odbočuje z cesty na strmý chodník doprava, priamo proti spádnici, povedľa najvyššej vinice.

Na vyhliadkovú plošinu rozhľadne vo výške 4 m vedie samostatné schodisko s 18 schodíkmi. Nekrytá plošina je ohradená 1,2 m vysokým zábradlím. Pre stromy na svahu je však výhľad v pozadí len v rozsahu 100 uhlových stupňov, v popredí vidno naše chránené územia Ryžovisko a Ipeľské hony a za riekou Ipeľ maďarský Národný park Dunaj – Ipeľ. V pozadí smerom na juhojuhozápad (JJZ) sa vypína Csóványos, najvyšší vrch pohoria Börzsöny.

[Martin Veselý]: Jako už tradičně v těchto končinách doplním, že značení je naprosto katastrofální, včetně ukazatele "do nikam" (prý na vrch Šomoš) na vratech uzavřeného areálu u zastávky Tešmák, Šomoš. Opět je zapotřebí mít podrobný popis cesty, orientační pomůcky, časovou rezervu a počítat s místy zarostlými cestami, kterými téměř nikdo nechodí. Zjevně se jedná o jednu z nejméně navštěvovaných rozhleden na Slovensku.

Od roku 2023 je rozhledna nebezpečně nakloněná, vyhnilá a zapáskovaná.

snímky vlastní (srpen 2017), poslední Pavel Zhorný

Rozhledna je nepřístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.140 - Krupinská planina; Dudince.

6. Hrajky u Myjavy (320 m)

Kraj: Trenčianský (okr. Myjava)

Geomorfologický celek: Bílé Karpaty

Existence: 2009 - 2023

GPS: 48°44'48.441"N, 17°30'57.603"E

Dřevěná rozhledna Hrajky byla vybudována ve stejnojmenné lokalitě na okraji Turé Lúky (dnes součást Myjavy) v rámci společného projektu "Pozrime sa cez hranice z výšky" při silnici č. 581 směr Sobotiště - Senica těsně za obcí, spolu s odpočívadlem a infotabulí. Na rozhledovou plošinu vedlo 61 schodů.

Bohužel v tomto případě šlo o velmi pochybnou investici. Umístění rozhledny bylo naprosto nevhodné, neposkytovala prakticky žádný rozhled a jako odpočívadlo by plně postačoval zastřešený altánek. Kromě toho rozhledna postrádala jakoukoli originalitu. V létě 2023 rozhledna skončila svůj neslavný život, jak je vidět z posledního snímku. Následně byla odstraněna, v březnu 2025 již na místě byly jen základové patky.

snímky: vlastní (červenec 2010), poslední Ján Drábek

Rozhledna zanikla bez náhrady.

7. Luby u Vysoké nad Kysucou (908 m)

Kraj: Žilinský (Kysuce, okr. Čadca)

Geomorfologický celek: Javorníky

Existence: 2010 - 2022

GPS: 49°21'4.583"N, 18°31'46.608"E

Dřevěná, 19 metrů vysoká rozhledna Luby se nacházela na zalesněném dvojvrcholu asi 3 km JZ od Vysoké nad Kysucou. Byla financována z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a šlo o jednu z prvních protipožárních hlásek na Slovensku. Poloha na výhledově vděčném odlesněném hřebínku umožnila pěkné výhledy zejména severním směrem na nejvyšší pásmo Moravskoslezských Beskyd (Kněhyni, Smrk, Lysou horu, Travný, rozhlednu Čartak). Na severovýchodě bylo možné spatřit hraniční hřeben s Velkým Polomem, na jihovýchodě pak Malou Fatru s Martinskými holemi. Na vyhlídkovou plošinu bylo nutné zdolat 54 žebříkových stupňů.

V roce 2022 byla rozhledna uzavřena z důvodu vyhnilých trámů a lze očekávat její demontáž.

snímky vlastní (září 2017)

Rozhledna je nepřístupná.

8. Poľana u Myjavy (585 m)

Kraj: Trenčianský (okr. Myjava)

Geomorfologický celek: Bílé Karpaty

Existence: 2009 - 2022

GPS: 48°48'13.010"N, 17°32'41.329"E

Dřevěná rozhledna na Poľaně byla vybudována v rámci přeshraničního projektu "Pozrime sa cez hranice z výšky" v roce 2009. Rozhledna nestojí na samém vrcholu (asi 40 výškových metrů pod vrcholem Kobylího vŕšku, který tak stíní výhled severním směrem, a výhledy jsou tak především na Slovensko), přesto si zde milovníci výhledů přijdou na své. Jedná se o ca. 20 m vysokou konstrukci stylu Veľká Homoľa; na výhledovou plošinu vystoupáme po 119 schodech. Díky dobře zvolené poloze lze pozorovat kromě města Myjavy okolní pohoří - Bílé Karpaty s Velkou Javořinou, Žalostinou a Ostrým vrchem, Malé Karpaty (Záruby, Vápennou, Korlátka) a Považský Inovec; za dobré viditelnosti spatříme i část Malé Fatry. Příjemné je, že rozhledna je viditelná cestou i z různých míst v okolí.

V létě 2022 byla rozhledna pro celkovou zchátralost demontována, zbyly z ní jen základové patky.

snímky: vlastní (1-3 červenec 2010, 4-10 srpen 2021)

Rozhledna zanikla bez náhrady.

9. Kloptaň (1 153 m)

Tradiční region: Spiš

Existence: 1999 - 2021

Geomorfologický celek: Volovské vrchy

GPS: 48°46'46.035"N, 20°51'35.417"E

Vysoko položená, osmimetrová rozhledna na Kloptani byla postavena v roce 1999. Najdeme ji ve východní části hřebene Volovských vrchů. Sestává ze dvou pater přístupných po žebřících a v jejích útrobách se nachází menší útulna.

Bohužel se jedná o jednoduchou dřevěnou konstrukci, která již má něco za sebou, a podle toho také vypadá. Ve spodním, vnějším žebříku chybí příčka a jak kvůli tomu, tak kvůli celkovému stavu a malému prostoru nahoře se nejedná o nijak příjemnou návštěvu. Další věc je, že rozhledna přerůstá a výhledy nejsou nijak zvláštní. Nejlépe vidíme jižním směrem na Volovské vrchy a do Maďarska, na sever pouze na údolí Hnilce. Západním a východním směrem není kvůli probíhajícímu hřebenu vidět nikam.

Nejbližší vlakovou stanicí je Mníšek nad Hnilcom na trati Banská Bystrica - Nálepkovo - Margecany, je zde však obrovské převýšení 780 m. Výstup jako celek přitom není příliš atraktivní; zajímavost některých úseků je bohatě vykoupena fyzickou námahou. Alternativní cesty jsou od jihu z Medzevu nebo od jihozápadu ze Štosu - kúpelí. Poslední jmenovaná cesta je s menším a rozmělněnějším převýšením, vyžaduje však delší čas jak na túru samotnou, tak na cestu do lázní, které jsou velmi odlehlé. Na značené cestě ve zdejších hlubokých lesích pravděpodobně vůbec nikoho nepotkáte.

Zchátralá rozhledna byla znepřístupněna odstraněním schodů v roce 2021.

snímky: V. Pohorecký ml. (1-2), A. Svoboda (3), vlastní (4-5, srpen 2018)

Rozhledna je nepřístupná.

10. Kráľova studňa u Lenartova (773 m)

Kraj: Prešovský (okres Bardejov)

Geomorfologický celek: Ľubovnianska vrchovina

Existence: 2011 - 2021

GPS: 49°20'5.388"N, 21°0'29.857"E

[Ladislav Khandl]: V Ľubovnianskej vrchovine na hranici Slovenska s Poľskom pri kóte Kráľova studňa (773.3 m) 17. septembra 2011 otvorili novú drevenú turistickú rozhľadňu vysokú 13 metrov. Rozhľadňu postavilo Občianske združenie Kráľova studňa Lenartov, na čele ktorého stojí Marian Dudra. Začali ju stavať v júli 2010 a členom a sympatizantom občianskeho združenia pomohli okrem sponzorov aj obce Lenartov, Malcov, Snakov a Gerlachov. Zo štvorpodlažnej zastrešenej veže je vidno celý hrebeň Čergova, Busov, Maguru, viaceré blízke obce i poľskú Jaworzynu Krynickú v Beskide Sądeckom.

Na rozhľadňu vedie červeno značkovaná trasa z obce Obručné (663 m n. m.). Päť kilometrov dlhý úsek možno zdolať výstupom po zalesnenom hrebeni s malými výhľadmi asi za jeden a pol hodiny, späť o štvrťhodinu skôr. Trasa je vhodná aj na lyžiarsku turistiku. Asi výhodnejšia je neznačkovaná 4 km dlhá trasa zväčša lúkami po hrebienku od cintorína v Lenartove (477 m n. m.), dá sa zdolať za hodinu.

[Martin Veselý]: V Obručném zastavují dálkové autobusy na lince Poprad - Bardejov, takže spojení je sem možné i o víkendech. Hřebenová hraniční cesta k rozhledně ze sedla Obručné mezi pohořími Čergov a Ľubovnianská vrchovina je vskutku turistickou lahůdkou. Od září 2021 je však rozhledna minulostí, byla stržena kvůli nevyhovujícímu spodku a výhledově by měla být nahrazena rozhlednou novou.

snímky: A. Průšová (8, 9), zbytek vlastní

Rozhledna zanikla bez náhrady.

11. Na Mačacej - jižní rozhledna (460 m)

Kraj: Bankobystrický (okres Lučenec)

Geomorfologický celek: Cerová vrchovina

Existence: 2008 - 2021

GPS: 48°10'47.357"N, 19°51'39.751"E

Dvoupatrová dřevěná rozhledna s vyhlídkou ve výšce 8 m se nachází v Cerové vrchovině na turistickém rozcestí Mačacia. Přístup je možný z obce Šiatorská Bukovinka po zelené TZT (2,5 km po asfaltu ke vstupu do areálu, odtud asi 20 minut lesem), nebo po červené TZT (pěkná, s výhledy, kolem lávového příkrovu, ale o něco delší). Výhled poskytovala prakticky pouze na blízký hrad Šomoška s přístupnou vyhlídkovou věží.

V roce 2021 byla již ne zcela bezpečná rozhledna uzavřena uřezáním schodů, jak je patrné z mého snímku. V roce 2024 byla rozhledna odstraněna; zbyly z ní jen základové patky.

snímky: vlastní (září 2010)

Rozhledna zanikla s náhradou o něco severněji.

12. Kukla u Dubové (564 m)

Kraj: Bratislavský (okres Pezinok)

Geomorfologický celek: Malé Karpaty

Existence: 2007 - 2021

GPS: 48°23'1.908"N, 17°19'2.822"E

Kukla je výrazný samostatný vrch v Malých Karpatech nad obcí Dubová. Namísto původní, nižší konstrukce na něm byla v roce 2007 vztyčena 12 metrů vysoká dřevěná rozhledna. Parkovat lze v osadě Píla, pěšky z Píly 80 minut po žluté a dále po modré TZT. Alternativně můžeme na vrchol vyjít po modré značce z obce Dubová, kde je vyšší frekvence autobusových spojů. Na rozhlednu vedlo 32 žebříkových stupňů.

Kvůli havarijnímu stavu byla rozhledna od 5. června 2021 uzavřena, zimní počasí pak její zkázu dokonalo.

snímky vlastní; poslední Boris Goga, FB Turistické rozhľadne

Rozhledna zanikla bez náhrady.

13. Čierna Mláka (výhledna, 604 m)

Původní výhledna byla stržena a nahrazena novou.

14. Rohuľa u Nižné Jedľové (595 m)

Kraj: Prešovský (okres Svidník)

Geomorfologický celek: Ondavská vrchovina

Existence: 2006 - 2020

GPS: 49°21'31.544"N, 21°33'24.255"E

Rohuľa je samostatný vrchol ca. 6 km severně od Svidníku. V roce 2006 zde byla postavena dřevěná rozhledna s vyhlídkou ve výšce 14 metrů. Rozhledna skýtala pěkný výhled přes údolí Kapišová - Kružlová k hraničnímu hřebeni a k jihu na Ondavskou vrchovinu. V roce 2019 byla kvůli špatnému stavu uzavřena a později byla bez náhrady odstraněna.

snímky: vlastní (srpen 2014)

Rozhledna zanikla bez náhrady.

15. Blatná Polianka (100 m)

Kraj: Košický (okres Sobrance)

Geomorfologický celek: Východoslovenská rovina

Existence: 2010 - 2019

GPS: 48°41'05.2"N, 22°04'42.4"E

Tato rozhledna byla postavena v roce 2010 v podmáčené lokalitě uprostřed hustého porostu. Posledních asi 50 metrů bylo proto nutné překonat po povalovém chodníku, který byl za účelem přístupu vybudován. K rozhledně se dalo dojít po naučné stezce asi 2,5 km z malé obce Blatná Polianka.

Zub času se na rozhledně bohužel neúprosně podepsal. Povalový chodník je rozebrán a odvezen, chybí většina schodů do prvního patra i část zábradlí. Rozhledna je tak z důvodu nemožnosti vylézt po schodech nepřístupná. Přilehlá oblast Senianských rybníků navíc vlivem suchých posledních let zarostla a vidět není ani do dálky. Z původně zajímavého projektu, těžícího z přírodně originálního umístění rozhledny, tak již po několika letech zbyla jen bída a zmar.

snímky: vlastní (srpen 2020)

Rozhledna je nepřístupná.

16. Stratenec (1055 m)

Kraj: Trenčianský (okres Považská Bystrica)

Geomorfologický celek: Javorníky

Existence: 2008 - 2019

GPS: 49°18'54.258"N, 18°20'6.617"E

Původní rozhledna na Stratenci vznikla v roce 2008. Vydržela 11 let, pro zchátralost byla stržena v roce 2019 a v roce 2020 byla na stejném místě nahrazena rozhlednou novou.

snímky: A. Průšová (1-2), zbytek vlastní

Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.

17. Nástavok (752 m)

Kraj: Prešovský (okres Svidník)

Geomorfologický celek: Ondavská vrchovina

Existence: 2006 - 2019

GPS: 49°26'11.986"N, 21°35'51.334"E

Vrchol Nástavok (místy uváděn též jako Stavok, příp. polským názvem Baranie) je hraničním vrcholem vypínajícím se západně od Dukelského průsmyku a současně nejvyšším vrcholem okresu Svidník. Dřevěná rozhledna byla postavena v roce 2006 a měla výšku 15 metrů.

Možný přístup je od východu z osady Šarbov po zelené TZT (3 km, převýšení 300 m) nebo od jihovýchodu, taktéž po zelené, z obce Vyšná Pisaná (4,5 km, převýšení 400 m). Zajímavou a turisticky velmi hodnotnou možností je výstup z obce Dlhoňa po neznačené, ale výborně schůdné cestě do sedla Mazgalica (580 m) a dále po slovensko-polské hranici k rozhledně. Pohledy jsou na Ondavskou a Laboreckou vrchovinu, dále k Čergovu (výrazná je např. Stebnická Magura) a Čierné hoře. Zážitek namísto jednotlivých dominant umocňuje především mnohovrstevné horské panorama. Vyhnilá rozhledna spadla v létě 2019.

snímky: vlastní (prosinec 2009, srpen 2014), poslední Peter Blažek

Rozhledna zanikla bez náhrady.

18. Ostredok (1167 m)

Kraj: Žilinský (okres Liptovský Mikuláš)

Geomorfologický celek: Nízké Tatry

Existence: 2010 - 2018

GPS: 48°58'30.978"N, 19°35'6.639"E

Rozhledna v závěru Demänovské doliny na vyvýšenině Ostredok byla po svém postavení v roce 2010 na několik let druhou nejvýše položenou slovenskou rozhlednou. Po osmi letech byla nicméně již v nevyhovujícím stavu, a z toho důvodu byla stržena a nahrazena rozhlednou novou.

Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.

19. Čierna hora u Svidníku (667 m)

Kraj: Prešovský (okres Svidník)

Geomorfologický celek: Ondavská vrchovina

Existence: 2006 - 2018

GPS: 49°18'9.693"N, 21°30'31.152"E

Původní rozhledna na Čierné hoře nad Svidníkem byla postavena v roce 2006 spolu s turistickou útulnou KST Svidník. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 16 metrů byl pěkný rozhled na Ondavskou vrchovinu k jihu a rovněž k severu přes údolí řeky Ondavy. Rozhledna vydržela pouhých 12 let; na podzim roku 2018 byla jako první ze tří podobných rozhleden v okolí Svidníku odstraněna a posléze nahrazena novou, bytelnější rozhlednou na témže místě. Zde došlo ke kuriózní situaci, když zřejmě chybou v projektu došlo k výstavbě rozhledny, ze které nebylo nic vidět. Proto po čase došlo k jejímu navýšení.

snímky: vlastní (prosinec 2009, srpen 2014)

Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.

20. Veľká Homoľa (709 m)

Kraj: Bratislavský (okres Pezinok)

Geomorfologický celek: Malé Karpaty

Existence: 2001 - 2016

GPS: 48°21'48.138"N, 17°15'39.937"E

První novodobá rozhledna na Veľké Homoľe byla vztyčena v roce 2001 a záhy se stala jednou z nejznámějších a nejnavštěvovanějších slovenských rozhleden. V klimaticky náročném horském podnebí vydržela poměrně slušných 15 let, odstraněna byla v roce 2016 a posléze na stejném místě nahrazena rozhlednou novou.

Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.

21. Vápenný vrch u Skýcova (536 m)

Kraj: Nitrianský (okres Zlaté Moravce)

Geomorfologický celek: Tribeč

Existence: asi 2000 - 2011

GPS: 48°30'26.7"N 18°24'52.9"E

Původní dřevěná rozhledna na zalesněné vyvýšenině nad obcí Skýcov měla velmi zvláštní tvar a připomínala spíše vojenskou či měřičskou věž. Byla součástí naučné stezky, která informuje o někdejší těžbě vápence v této lokalitě. Nabízela výhledy na pohoří Tribeč, Drieňovou a hrad Hrušov. Pro celkovou zchátralost však byla v roce 2011 stržena; v roce 2020 byla nahrazena rozhlednou novou.

Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.

Úvodní stránka I Jmenný seznam