Každá rozhledna jednou zanikne. Zejména dřevěné rozhledny mají životnost dosti krátkou; za více než 10 let shromažďování údajů o slovenských rozhlednách jsem nahledal těch znepřístupněných dvojciferný počet. Optimální je, pokud samospráva rozhodne o její obnově - někdy se povede rozhlednu dokonce zvýšit (Prašný vrch, Sedlo Beskyd, Vápenný vrch). Jindy je rozhledna víceméně stejná (Ostredok, Stratenec) a vyskytují se i případy, kdy nová rozhledna je bohužel nižší (Čierna hora u Svidníku). Stává se ale, že rozhledna zanikne bez náhrady, příp. je přechodně uzavřena a je otázkou času, zda obnovena bude či nebude. Aby byl přehled vyhlídkových staveb popsaných na těchto stránkách úplný, mapuji zde proto i rozhledny novodobě zaniklé a znepřístupněné. Mezníkem je rok 2010, nemám tak popsané rozhledny zaniklé dříve (Drieňová, původní Kukla) ani rozhledny historické.

Rozhledny jsou řazeny chronologicky podle doby zániku.

1. Kloptaň (1 153 m n.m.)

Tradiční region: Spiš

Existence: 1999 - 2021

Geomorfologická jednotka: Volovské vrchy

GPS: 48°46'46.035"N, 20°51'35.417"E

Vysoko položená, osmimetrová rozhledna na Kloptani byla postavena v roce 1999. Najdeme ji ve východní části hřebene Volovských vrchů. Sestává ze dvou pater přístupných po žebřících a v jejích útrobách se nachází menší útulna.

Bohužel se jedná o jednoduchou dřevěnou konstrukci, která již má něco za sebou, a podle toho také vypadá. Ve spodním, vnějším žebříku chybí příčka a jak kvůli tomu, tak kvůli celkovému stavu a malému prostoru nahoře se nejedná o nijak příjemnou návštěvu. Další věc je, že rozhledna přerůstá a výhledy nejsou nijak zvláštní. Nejlépe vidíme jižním směrem na Volovské vrchy a do Maďarska, na sever pouze na údolí Hnilce. Západním a východním směrem není kvůli probíhajícímu hřebenu vidět nikam.

Nejbližší vlakovou stanicí je Mníšek nad Hnilcom na trati Banská Bystrica - Nálepkovo - Margecany, je zde však obrovské převýšení 780 m. Výstup jako celek přitom není příliš atraktivní; zajímavost některých úseků je bohatě vykoupena fyzickou námahou. Alternativní cesty jsou od jihu z Medzevu nebo od jihozápadu ze Štosu - kúpelí. Poslední jmenovaná cesta je s menším a rozmělněnějším převýšením, vyžaduje však delší čas jak na túru samotnou, tak na cestu do lázní, které jsou velmi odlehlé. Na značené cestě ve zdejších hlubokých lesích pravděpodobně vůbec nikoho nepotkáte.

Zchátralá rozhledna byla znepřístupněna odstraněním schodů v roce 2021.

snímky: V. Pohorecký ml. (1-2), A. Svoboda (3), vlastní (4-5, srpen 2018)

Rozhledna je nepřístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.136 Volovské vrchy, Košice.

2. Kráľova studňa u Lenartova (773 m n.m.)

Kraj: Prešovský (okres Bardejov)

Geomorfologická jednotka: Ľubovnianska vrchovina

Existence: 2011 - 2021

GPS: 49°20'5.388"N, 21°0'29.857"E

[Ladislav Khandl]: V Ľubovnianskej vrchovine na hranici Slovenska s Poľskom pri kóte Kráľova studňa (773.3 m n.m.) 17. septembra 2011 otvorili novú drevenú turistickú rozhľadňu vysokú 13 metrov. Rozhľadňu postavilo Občianske združenie Kráľova studňa Lenartov, na čele ktorého stojí Marian Dudra. Začali ju stavať v júli 2010 a členom a sympatizantom občianskeho združenia pomohli okrem sponzorov aj obce Lenartov, Malcov, Snakov a Gerlachov. Zo štvorpodlažnej zastrešenej veže je vidno celý hrebeň Čergova, Busov, Maguru, viaceré blízke obce i poľskú Jaworzynu Krynickú v Beskide Sądeckom.

Na rozhľadňu vedie červeno značkovaná trasa z obce Obručné (663 m n. m.). Päť kilometrov dlhý úsek možno zdolať výstupom po zalesnenom hrebeni s malými výhľadmi asi za jeden a pol hodiny, späť o štvrťhodinu skôr. Trasa je vhodná aj na lyžiarsku turistiku. Asi výhodnejšia je neznačkovaná 4 km dlhá trasa zväčša lúkami po hrebienku od cintorína v Lenartove (477 m n. m.), dá sa zdolať za hodinu. Uvažuje sa, že trasu čo najskôr vyznačia.

[Martin Veselý]: V Obručném zastavují dálkové autobusy na lince Poprad - Bardejov, takže spojení je sem možné i o víkendech. Hřebenová hraniční cesta k rozhledně ze sedla Obručné mezi pohořími Čergov a Ľubovnianská vrchovina je vskutku turistickou lahůdkou. Od září 2021 je však rozhledna minulostí, byla stržena kvůli nevyhovujícímu spodku a výhledově by měla být nahrazena rozhlednou novou.

snímky: A. Průšová (poslední dva), zbytek vlastní

Rozhledna zanikla bez náhrady.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

3. Na Mačacej - jižní rozhledna (460 m n.m.)

Kraj: Bankobystrický (okres Lučenec)

Geomorfologická jednotka: Cerová vrchovina

Existence: 2008 - 2021

GPS: 48°10'47.357"N, 19°51'39.751"E

Dvoupatrová dřevěná rozhledna s vyhlídkou ve výšce 8 m se nachází v Cerové vrchovině na turistickém rozcestí Mačacia. Přístup je možný z obce Šiatorská Bukovinka po zelené TZT (2,5 km po asfaltu ke vstupu do areálu, odtud asi 20 minut lesem), nebo po červené TZT (pěkná, s výhledy, kolem lávového příkrovu, ale o něco delší). Výhled poskytovala prakticky pouze na blízký hrad Šomoška s přístupnou vyhlídkovou věží.

V roce 2021 byla již ne zcela bezpečná rozhledna uzavřena uřezáním schodů.

snímky: vlastní (září 2010, poslední září 2021)

Rozhledna je nepřístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

4. Kukla u Dubové (564 m n.m.)

Kraj: Bratislavský (okres Pezinok)

Geomorfologická jednotka: Malé Karpaty

Existence: 2007 - 2021

GPS: 48°23'1.908"N, 17°19'2.822"E

Kukla je výrazný samostatný vrch v Malých Karpatech nad obcí Dubová. Namísto původní, nižší konstrukce (na snímku H. Holubářové) zde byla v roce 2007 vztyčena 12 metrů vysoká dřevěná rozhledna. Parkovat lze v osadě Píla, pěšky z Píly 80 minut po žluté a dále po modré TZT. Lze však vystoupat i po modré značce z obce Dubová, kde je vyšší frekvence autobusových spojů. Na rozhlednu vede 32 žebříkových stupňů.

Kvůli špatnému stavu je rozhledna od 5. června 2021 uzavřena.

snímky vlastní (duben 2010)

Rozhledna je nepřístupná.

Turistická mapa 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.

5. Veľký Dudok u Nevidzan (195 m n.m.)

Kraj: Nitrianský (okres Zlaté Moravce)

Geomorfologická jednotka: Podunajská pahorkatina (podcelek Hronská pahorkatina)

Existence: 2016 - 2021

GPS: 48°16'35.599"N, 18°22'35.576"E

Dřevěná, poměrně vysoká (celkem 19,3 m, plošina asi v 17 m) rozhledna se nachází ve vinohradech Novosady u obce Nevidzany (mikroregion "Požitavie - Širočina") asi 6 km SV od Vráblí. Jakožto součást projektu "Obnovme strážní věže historické cesty Magna Via" byla z větší části zadotována fondy Evropské unie. K rozhledně vede vyasfaltovaná odbočka z Nevidzan, nejbližší železniční zastávkou je Nová Ves nad Žitavou na trati Nové Zámky - Zlaté Moravce, bohužel nepříliš frekventované.

Rozhledna poskytuje výhled od jihozápadu k severovýchodu. Kromě okolních vinic vidíme města Vráble a Nitru, pohoří Tribeč se Zoborem, Žibricou a Veľkým Tribčem, hrad Gýmeš a pěkně je vidět na Pohronský Inovec. Na rozhledovou plošinu vystoupáme po 51 nadstandardně vysokých schodech. Podle informace občanského sdružení pro rozvoj mikroregionu "Požitavie - Širočina" je však rozhledna od roku 2021 z důvodu špatného technického stavu do odvolání uzavřena.

snímky: vlastní (listopad 2018), poslední J. Šlapák

Rozhledna je nepřístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.155 - Hronská pahorkatina; Levice.

6. Rohuľa u Nižné Jedľové (595 m n.m.)

Kraj: Prešovský (okres Svidník)

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

Existence: 2006 - 2020

GPS: 49°21'31.544"N, 21°33'24.255"

Rohuľa je samostatný vrchol ca. 6 km severně od Svidníku. V roce 2006 zde byla postavena dřevěná rozhledna s vyhlídkou ve výšce 14 metrů. Rozhledna skýtala pěkný výhled přes údolí Kapišová - Kružlová k hraničnímu hřebeni a k jihu na Ondavskou vrchovinu. V roce 2019 byla kvůli špatnému stavu uzavřena a později byla bez náhrady odstraněna.

snímky: vlastní (srpen 2014)

Rozhledna zanikla bez náhrady.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

7. Blatná Polianka (100 m n.m.)

Kraj: Košický (okres Sobrance)

Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina

Existence: 2010 - 2019

GPS: 48°41'05.2"N, 22°04'42.4"E

Tato rozhledna byla postavena v roce 2010 v podmáčené lokalitě uprostřed hustého porostu. Posledních asi 50 metrů bylo proto nutné překonat po povalovém chodníku, který byl za účelem přístupu vybudován. K rozhledně se dalo dojít po naučné stezce asi 2,5 km z malé obce Blatná Polianka.

Zub času se na rozhledně bohužel neúprosně podepsal. Povalový chodník je rozebrán a odvezen, chybí většina schodů do prvního patra i část zábradlí. Rozhledna je tak z důvodu nemožnosti vylézt po schodech nepřístupná. Přilehlá oblast Senianských rybníků navíc vlivem suchých posledních let zarostla a vidět není ani do dálky. Z původně zajímavého projektu, těžícího z přírodně originálního umístění rozhledny, tak již po několika letech zbyla jen bída a zmar.

snímky: vlastní (srpen 2020)

Rozhledna je nepřístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.147 Východoslovenská rovina; Veĺké Kapušany.

8. Stratenec (1 055 m n.m.)

Kraj: Trenčianský (okres Považská Bystrica)

Geomorfologická jednotka: Javorníky

Existence: 2008 - 2019

GPS: 49°18'54.258"N, 18°20'6.617"E

Původní rozhledna na Stratenci vznikla v roce 2008. Vydržela 11 let, pro zchátralost byla stržena v roce 2019 a v roce 2020 byla na stejném místě nahrazena rozhlednou novou.

snímky: A. Průšová (1-3), zbytek vlastní

Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.

9. Nástavok (752 m n.m.)

Kraj: Prešovský (okres Svidník)

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

Existence: 2006 - 2019

GPS: 49°26'11.986"N, 21°35'51.334"E

Vrchol Nástavok (místy uváděn též jako Stavok, příp. polským názvem Baranie) je hraničním vrcholem vypínajícím se západně od Dukelského průsmyku a současně nejvyšším vrcholem okresu Svidník. Dřevěná rozhledna byla postavena v roce 2006 a měla výšku 15 metrů.

Možný přístup je od východu z osady Šarbov po zelené TZT (3 km, převýšení 300 m) nebo od jihovýchodu, taktéž po zelené, z obce Vyšná Pisaná (4,5 km, převýšení 400 m). Zajímavou a turisticky velmi hodnotnou možností je výstup z obce Dlhoňa po neznačené, ale výborně schůdné cestě do sedla Mazgalica (580 m) a dále po slovensko-polské hranici k rozhledně. Pohledy jsou na Ondavskou a Laboreckou vrchovinu, dále k Čergovu (výrazná je např. Stebnická Magura) a Čierné hoře. Zážitek namísto jednotlivých dominant umocňuje především mnohovrstevné horské panorama. Vyhnilá rozhledna spadla v létě 2019.

snímky: vlastní (zimní - prosinec 2009, letní - srpen 2014), poslední Peter Blažek

Rozhledna zanikla bez náhrady.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

10. Ostredok (1 167 m n.m.)

Kraj: Žilinský (okres Liptovský Mikuláš)

Geomorfologická jednotka: Nízké Tatry

Existence: 2010 - 2018

GPS: 48°58'30.978"N, 19°35'6.639"E

Rozhledna v závěru Demänovské doliny na vyvýšenině Ostredok byla po svém postavení v roce 2010 na několik let druhou nejvýše položenou slovenskou rozhlednou. Po osmi letech byla nicméně již v nevyhovujícím stavu, a z toho důvodu byla stržena a nahrazena rozhlednou novou.

Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.

11. Čierna hora u Svidníku (667 m n.m.)

Kraj: Prešovský (okres Svidník)

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

Existence: 2006 - 2018

GPS: 49°18'9.693"N, 21°30'31.152"E

Původní rozhledna na Čierné hoře nad Svidníkem byla postavena v roce 2006 spolu s turistickou útulnou KST Svidník. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 16 metrů byl pěkný rozhled na Ondavskou vrchovinu k jihu a rovněž k severu přes údolí řeky Ondavy. Rozhledna vydržela pouhých 12 let; na podzim roku 2018 byla jako první ze tří podobných rozhleden v okolí Svidníku odstraněna a posléze nahrazena novou, bytelnější rozhlednou na témže místě. Bohužel však výška nové stavby je nedostatečná, a došlo tak ke ztrátě relativně kvalitního rozhledu.

snímky: vlastní (prosinec 2009, srpen 2014)

Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.

12. Veľká Homoľa (709 m n.m.)

Kraj: Bratislavský (okres Pezinok)

Geomorfologická jednotka: Malé Karpaty

Existence: 2001 - 2016

GPS: 48°21'48.138"N, 17°15'39.937"E

První novodobá rozhledna na Veľké Homoľe byla vztyčena v roce 2001 a záhy se stala jednou z nejznámějších a nejnavštěvovanějších slovenských rozhleden. V klimaticky náročném horském podnebí vydržela poměrně slušných 15 let, odstraněna byla v roce 2016 a posléze na stejném místě nahrazena rozhlednou novou.

Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.

13. Vápenný vrch u Skýcova (536 m n.m.)

Kraj: Nitrianský (okres Zlaté Moravce)

Geomorfologická jednotka: Tribeč

Existence: asi 2000 - 2011

GPS: 48°30'26.7"N 18°24'52.9"E

Původní dřevěná rozhledna na zalesněné vyvýšenině nad obcí Skýcov měla velmi zvláštní tvar a připomínala spíše vojenskou či měřičskou věž. Byla součástí naučné stezky, která informuje o někdejší těžbě vápence v této lokalitě. Nabízela výhledy na pohoří Tribeč, Drieňovou a hrad Hrušov. Pro celkovou zchátralost však byla v roce 2011 stržena; v roce 2020 byla nahrazena rozhlednou novou.

Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.

snímek: vlastní (květen 2009)

14. Ibovka na Čechovce u Trenčína (390 m n.m.)

Kraj: Trenčianský (Záhorie)

Okres: Trenčín

Geomorfologická jednotka: Malé Karpaty

GPS: 48°55'17.543"N, 18°0'37.997"E

[Ladislav Khandl]: Protipožiarnu vežu zaujímavej konštrukcie stavajú spolu s novou lesnou cestou na zalesnenej plochej kóte 394 m na juhozápadných výbežkoch Bielych Karpát, 2 km západne od Horného Orechového. Nie je to prvá takáto veža u nás, ale prvenstvo (zo všetkých štyroch protipožiarnych veží) má v tom, že tabuľa na nej avizuje po kolaudácii a otvorení prístup pre všetkých záujemcov. Veža je postavená z drevených nosníkov, vystužených kovovými žrďami, na oboch koncoch opatrených kovovými pätkami na vzájomné zoskrutkovanie prostredníctvom špeciálnych platničiek. Prierez veže je štvorcový, pridané výstužné nosníky však z nej robia osemuholníkovú stavbu. Osem štvorcových vyhliadkových plošín, na ktoré sa vystupuje po drevených schodíkoch, je otvorených. Najvyššia deviata osemuholníková vyhliadková plošina je zhora i zo strán krytá.

Veža sľubuje pekné výhľady najmä na Považie a Strážovské vrchy a Považský Inovec z ním. K rozhľadni zatiaľ nevedie turistická značkovaná trasa. Jedna z možností je odviesť sa z Trenčina autobusom (smer Hrabovka) k zastávke Závažie-cintorín (Orechové). Na toto miesto sa dá prísť aj pešo od železničnej stanice v Trenčíne (3 km), v závere po modrej značke. Odtiaľ ďalej na sever k pol kilometra vzdialenej diaľnice. Podchodom a potom doľava k Orechovskému potoku. Za ním po poľnej ceste, opäť v severnom smere asi 300 m až k veľkému poľu. Po jeho ľavom okraji treba stúpať popri lese až k novej vyhliadkovej besiedke. Za ňou je nová okružná lesná cesta. Treba ísť po nej doľava dohora až k rozhľadni. Spolu od cintorína sú to 3 km.

[Juraj Hlatký]: Rozhľadňu - požiarnu vežu - postavil pán Igor Boledovič, jeho firma IBO. Je vysoká 32,5 m, má 10 polí a vedie na ňu 150 schodov. Hoci je vysoká, je postavená na zníženom mieste kopca a na prekvapenie nie je z nej najlepší výhľad. Hlavný vrchol kopca napríklad cloní výhľad v smere na Trenčín a bohužiaľ nie je vidno Trenčiansky hrad. Kolaudácia sa predpokladá na jeseň.

GPS a snímky: L. Khandl

Rozhledna by měla být volně přístupná po kolaudaci.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 129 Malé Karpaty, Bradlo.

Úvodní stránka I Jmenný seznam