Každá rozhledna jednou zanikne. Zejména dřevěné rozhledny mají životnost dosti krátkou; za téměř 15 let shromažďování údajů o slovenských rozhlednách jsem nahledal zaniklých či uzavřených celou řadu. Někdy se podaří rozhlednu nejen obnovit, ale dokonce zvýšit (Prašný vrch, Sedlo Beskyd, Vápenný vrch u Skýcova). V jiných případech se postaví na stejném (Veľká Homoľa) nebo blízkém místě (Mačacia) rozhledna podobná. Jindy ale rozhledna zanikne bez náhrady, příp. je přechodně uzavřena a plány na její obnovu se vlečou, až nakonec ztroskotají.
Aby byl přehled popsaných vyhlídkových staveb popsaných na těchto stránkách úplný, mapuji na této kartě rozhledny novodobě zaniklé a znepřístupněné. Mezníkem je rok 2010, nemám tak popsané rozhledny zaniklé dříve (Drieňová, původní Kukla) ani rozhledny historické. Rozhledny jsou řazeny chronologicky podle doby zániku.
1. Poľana u Myjavy (585 m n.m.)
Kraj: Trenčianský (okr. Myjava)
Geomorfologická jednotka: Bílé Karpaty
Existence: 2009 - 2022
GPS: 48°48'13.010"N, 17°32'41.329"E
Dřevěná rozhledna na Poľaně byla vybudována v rámci přeshraničního projektu "Pozrime sa cez hranice z výšky" v roce 2009. Rozhledna nestojí na samém vrcholu (asi 40 výškových metrů pod vrcholem Kobylího vŕšku, který tak stíní výhled severním směrem, a výhledy jsou tak především na Slovensko), přesto si zde milovníci výhledů přijdou na své. Jedná se o ca. 20 m vysokou konstrukci stylu Veľká Homoľa; na výhledovou plošinu vystoupáme po 119 schodech. Díky dobře zvolené poloze lze pozorovat kromě města Myjavy okolní pohoří - Bílé Karpaty s Velkou Javořinou, Žalostinou a Ostrým vrchem, Malé Karpaty (Záruby, Vápennou, Korlátka) a Považský Inovec; za dobré viditelnosti spatříme i část Malé Fatry. Příjemné je, že rozhledna je viditelná cestou i z různých míst v okolí.
V létě 2022 byla rozhledna pro celkovou zchátralost demontována, zbyly z ní jen základové patky.
snímky: vlastní (1-3 červenec 2010, 4-10 srpen 2021)
Rozhledna zanikla bez náhrady.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 129 Malé Karpaty, Bradlo.
2. Kloptaň (1 153 m n.m.)
Tradiční region: Spiš
Existence: 1999 - 2021
Geomorfologická jednotka: Volovské vrchy
GPS:
48°46'46.035"N, 20°51'35.417"E
Vysoko položená, osmimetrová rozhledna na Kloptani byla postavena v roce 1999. Najdeme ji ve východní části hřebene Volovských vrchů. Sestává ze dvou pater přístupných po žebřících a v jejích útrobách se nachází menší útulna.
Bohužel se jedná o jednoduchou dřevěnou konstrukci, která již má něco za sebou, a podle toho také vypadá. Ve spodním, vnějším žebříku chybí příčka a jak kvůli tomu, tak kvůli celkovému stavu a malému prostoru nahoře se nejedná o nijak příjemnou návštěvu. Další věc je, že rozhledna přerůstá a výhledy nejsou nijak zvláštní. Nejlépe vidíme jižním směrem na Volovské vrchy a do Maďarska, na sever pouze na údolí Hnilce. Západním a východním směrem není kvůli probíhajícímu hřebenu vidět nikam.
Nejbližší vlakovou stanicí je Mníšek nad Hnilcom na trati Banská Bystrica - Nálepkovo - Margecany, je zde však obrovské převýšení 780 m. Výstup jako celek přitom není příliš atraktivní; zajímavost některých úseků je bohatě vykoupena fyzickou námahou. Alternativní cesty jsou od jihu z Medzevu nebo od jihozápadu ze Štosu - kúpelí. Poslední jmenovaná cesta je s menším a rozmělněnějším převýšením, vyžaduje však delší čas jak na túru samotnou, tak na cestu do lázní, které jsou velmi odlehlé. Na značené cestě ve zdejších hlubokých lesích pravděpodobně vůbec nikoho nepotkáte.
Zchátralá rozhledna byla znepřístupněna odstraněním schodů v roce 2021.
snímky: V. Pohorecký ml. (1-2), A. Svoboda (3), vlastní (4-5, srpen 2018)
Rozhledna je nepřístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.136 Volovské vrchy, Košice.
3. Kráľova studňa u Lenartova (773 m n.m.)
Kraj: Prešovský (okres Bardejov)
Geomorfologická jednotka: Ľubovnianska vrchovina
Existence: 2011 - 2021
GPS: 49°20'5.388"N, 21°0'29.857"E
[Ladislav Khandl]: V Ľubovnianskej vrchovine na hranici Slovenska s Poľskom pri kóte Kráľova studňa (773.3 m n.m.) 17. septembra 2011 otvorili novú drevenú turistickú rozhľadňu vysokú 13 metrov. Rozhľadňu postavilo Občianske združenie Kráľova studňa Lenartov, na čele ktorého stojí Marian Dudra. Začali ju stavať v júli 2010 a členom a sympatizantom občianskeho združenia pomohli okrem sponzorov aj obce Lenartov, Malcov, Snakov a Gerlachov. Zo štvorpodlažnej zastrešenej veže je vidno celý hrebeň Čergova, Busov, Maguru, viaceré blízke obce i poľskú Jaworzynu Krynickú v Beskide Sądeckom.
Na rozhľadňu vedie červeno značkovaná trasa z obce Obručné (663 m n. m.). Päť kilometrov dlhý úsek možno zdolať výstupom po zalesnenom hrebeni s malými výhľadmi asi za jeden a pol hodiny, späť o štvrťhodinu skôr. Trasa je vhodná aj na lyžiarsku turistiku. Asi výhodnejšia je neznačkovaná 4 km dlhá trasa zväčša lúkami po hrebienku od cintorína v Lenartove (477 m n. m.), dá sa zdolať za hodinu. Uvažuje sa, že trasu čo najskôr vyznačia.
[Martin Veselý]: V Obručném zastavují dálkové autobusy na lince Poprad - Bardejov, takže spojení je sem možné i o víkendech. Hřebenová hraniční cesta k rozhledně ze sedla Obručné mezi pohořími Čergov a Ľubovnianská vrchovina je vskutku turistickou lahůdkou. Od září 2021 je však rozhledna minulostí, byla stržena kvůli nevyhovujícímu spodku a výhledově by měla být nahrazena rozhlednou novou.
snímky: A. Průšová (poslední dva), zbytek vlastní
Rozhledna zanikla bez náhrady.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.
4. Na Mačacej - jižní rozhledna (460 m n.m.)
Kraj: Bankobystrický (okres Lučenec)
Geomorfologická jednotka: Cerová vrchovina
Existence: 2008 - 2021
GPS: 48°10'47.357"N, 19°51'39.751"E
Dvoupatrová dřevěná rozhledna s vyhlídkou ve výšce 8 m se nachází v Cerové vrchovině na turistickém rozcestí Mačacia. Přístup je možný z obce Šiatorská Bukovinka po zelené TZT (2,5 km po asfaltu ke vstupu do areálu, odtud asi 20 minut lesem), nebo po červené TZT (pěkná, s výhledy, kolem lávového příkrovu, ale o něco delší). Výhled poskytovala prakticky pouze na blízký hrad Šomoška s přístupnou vyhlídkovou věží.
V roce 2021 byla již ne zcela bezpečná rozhledna uzavřena uřezáním schodů.
snímky: vlastní (září 2010, poslední září 2021)
Rozhledna je nepřístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.
5. Kukla u Dubové (564 m n.m.)
Kraj: Bratislavský (okres Pezinok)
Geomorfologická jednotka: Malé Karpaty
Existence: 2007 - 2021
GPS: 48°23'1.908"N, 17°19'2.822"E
Kukla je výrazný samostatný vrch v Malých Karpatech nad obcí Dubová. Namísto původní, nižší konstrukce (na snímku H. Holubářové) zde byla v roce 2007 vztyčena 12 metrů vysoká dřevěná rozhledna. Parkovat lze v osadě Píla, pěšky z Píly 80 minut po žluté a dále po modré TZT. Lze však vystoupat i po modré značce z obce Dubová, kde je vyšší frekvence autobusových spojů. Na rozhlednu vede 32 žebříkových stupňů.
Kvůli havarijnímu stavu byla rozhledna od 5. června 2021 uzavřena, zimní počasí pak její zkázu dokonalo.
snímky vlastní; poslední Boris Goga, FB Turistické rozhľadne
Rozhledna zanikla bez náhrady.
Turistická mapa 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.
6. Rohuľa u Nižné Jedľové (595 m n.m.)
Kraj: Prešovský (okres Svidník)
Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina
Existence: 2006 - 2020
GPS:
49°21'31.544"N, 21°33'24.255"
Rohuľa je samostatný vrchol ca. 6 km severně od Svidníku. V roce 2006 zde byla postavena dřevěná rozhledna s vyhlídkou ve výšce 14 metrů. Rozhledna skýtala pěkný výhled přes údolí Kapišová - Kružlová k hraničnímu hřebeni a k jihu na Ondavskou vrchovinu. V roce 2019 byla kvůli špatnému stavu uzavřena a později byla bez náhrady odstraněna.
snímky: vlastní (srpen 2014)
Rozhledna zanikla bez náhrady.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.
7. Blatná Polianka (100 m n.m.)
Kraj: Košický (okres Sobrance)
Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina
Existence: 2010 - 2019
GPS: 48°41'05.2"N, 22°04'42.4"E
Tato rozhledna byla postavena v roce 2010 v podmáčené lokalitě uprostřed hustého porostu. Posledních asi 50 metrů bylo proto nutné překonat po povalovém chodníku, který byl za účelem přístupu vybudován. K rozhledně se dalo dojít po naučné stezce asi 2,5 km z malé obce Blatná Polianka.
Zub času se na rozhledně bohužel neúprosně podepsal. Povalový chodník je rozebrán a odvezen, chybí většina schodů do prvního patra i část zábradlí. Rozhledna je tak z důvodu nemožnosti vylézt po schodech nepřístupná. Přilehlá oblast Senianských rybníků navíc vlivem suchých posledních let zarostla a vidět není ani do dálky. Z původně zajímavého projektu, těžícího z přírodně originálního umístění rozhledny, tak již po několika letech zbyla jen bída a zmar.
snímky: vlastní (srpen 2020)
Rozhledna je nepřístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.147 Východoslovenská rovina; Veĺké Kapušany.
8. Stratenec (1055 m n.m.)
Kraj: Trenčianský (okres Považská Bystrica)
Geomorfologická jednotka: Javorníky
Existence: 2008 - 2019
GPS: 49°18'54.258"N, 18°20'6.617"E
Původní rozhledna na Stratenci vznikla v roce 2008. Vydržela 11 let, pro zchátralost byla stržena v roce 2019 a v roce 2020 byla na stejném místě nahrazena rozhlednou novou.
snímky: A. Průšová (1-3), zbytek vlastní
Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.108 Javorníky, Púchov.
9. Nástavok (752 m n.m.)
Kraj: Prešovský (okres Svidník)
Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina
Existence: 2006 - 2019
GPS:
49°26'11.986"N, 21°35'51.334"E
Vrchol Nástavok (místy uváděn též jako Stavok, příp. polským názvem Baranie) je hraničním vrcholem vypínajícím se západně od Dukelského průsmyku a současně nejvyšším vrcholem okresu Svidník. Dřevěná rozhledna byla postavena v roce 2006 a měla výšku 15 metrů.
Možný přístup je od východu z osady Šarbov po zelené TZT (3 km, převýšení 300 m) nebo od jihovýchodu, taktéž po zelené, z obce Vyšná Pisaná (4,5 km, převýšení 400 m). Zajímavou a turisticky velmi hodnotnou možností je výstup z obce Dlhoňa po neznačené, ale výborně schůdné cestě do sedla Mazgalica (580 m) a dále po slovensko-polské hranici k rozhledně. Pohledy jsou na Ondavskou a Laboreckou vrchovinu, dále k Čergovu (výrazná je např. Stebnická Magura) a Čierné hoře. Zážitek namísto jednotlivých dominant umocňuje především mnohovrstevné horské panorama. Vyhnilá rozhledna spadla v létě 2019.
snímky: vlastní (zimní - prosinec 2009, letní - srpen 2014), poslední Peter Blažek
Rozhledna zanikla bez náhrady.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.
10. Ostredok (1 167 m n.m.)
Kraj: Žilinský (okres Liptovský Mikuláš)
Geomorfologická jednotka: Nízké Tatry
Existence: 2010 - 2018
GPS: 48°58'30.978"N, 19°35'6.639"E
Rozhledna v závěru Demänovské doliny na vyvýšenině Ostredok byla po svém postavení v roce 2010 na několik let druhou nejvýše položenou slovenskou rozhlednou. Po osmi letech byla nicméně již v nevyhovujícím stavu, a z toho důvodu byla stržena a nahrazena rozhlednou novou.
Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.
11. Čierna hora u Svidníku (667 m n.m.)
Kraj: Prešovský (okres Svidník)
Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina
Existence: 2006 - 2018
GPS: 49°18'9.693"N, 21°30'31.152"E
Původní rozhledna na Čierné hoře nad Svidníkem byla postavena v roce 2006 spolu s turistickou útulnou KST Svidník. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 16 metrů byl pěkný rozhled na Ondavskou vrchovinu k jihu a rovněž k severu přes údolí řeky Ondavy. Rozhledna vydržela pouhých 12 let; na podzim roku 2018 byla jako první ze tří podobných rozhleden v okolí Svidníku odstraněna a posléze nahrazena novou, bytelnější rozhlednou na témže místě. Zde došlo ke kuriózní situaci, když zřejmě chybou v projektu došlo k výstavbě rozhledny, ze které nebylo nic vidět. Proto po čase došlo k jejímu navýšení.
snímky: vlastní (prosinec 2009, srpen 2014)
Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.
12. Veľká Homoľa (709 m n.m.)
Kraj: Bratislavský (okres Pezinok)
Geomorfologická jednotka: Malé Karpaty
Existence: 2001 - 2016
GPS:
48°21'48.138"N, 17°15'39.937"E
První novodobá rozhledna na Veľké Homoľe byla vztyčena v roce 2001 a záhy se stala jednou z nejznámějších a nejnavštěvovanějších slovenských rozhleden. V klimaticky náročném horském podnebí vydržela poměrně slušných 15 let, odstraněna byla v roce 2016 a posléze na stejném místě nahrazena rozhlednou novou.
Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.
13. Vápenný vrch u Skýcova (536 m n.m.)
Kraj: Nitrianský (okres Zlaté Moravce)
Geomorfologická jednotka: Tribeč
Existence: asi 2000 - 2011
GPS: 48°30'26.7"N 18°24'52.9"E
Původní dřevěná rozhledna na zalesněné vyvýšenině nad obcí Skýcov měla velmi zvláštní tvar a připomínala spíše vojenskou či měřičskou věž. Byla součástí naučné stezky, která informuje o někdejší těžbě vápence v této lokalitě. Nabízela výhledy na pohoří Tribeč, Drieňovou a hrad Hrušov. Pro celkovou zchátralost však byla v roce 2011 stržena; v roce 2020 byla nahrazena rozhlednou novou.
Rozhledna zanikla s náhradou na témže místě.
snímek: vlastní (květen 2009)
Úvodní stránka I Jmenný seznam