Výhledny s lokálním rozhledem

Na této stránce popisuji výhledny s lokálním rozhledem, které nejsou součástí areálů. Zohlednil jsem přitom funkční hledisko, tedy zda stavba poskytuje globální rozhled či nikoli. Důvodem rozdělení bylo to, že výhledny přibývají rychlým tempem a jednotlivé stránky začínaly být příliš dlouhé. Uvádím zde objekty na celém Slovensku, tedy bez krajového omezení; řazeny jsou podle nadmořské výšky. Výhledny v areálech mapuji samostatně.

1.-2. Oravice ‒ rašeliniště
Peciská (990 m),
úbočí Krúpové (820 m)

Kraj: Žilinský

Tradiční region: Orava

Okres: Tvrdošín

Geomorf. celek: Skorušinské vrchy
/ Západní Tatry

Oravice jsou menší rekreační středisko na rozhraní Skorušinských vrchů a Západních Tater, katastrálně jde o exklávu města Tvrdošína. V jejich atraktivním okolí byl v roce 2016 vybudován Naučný chodník Antona Kocyana hned se čtyřmi výhlednami:

-  v rašeliništi Peciská (820 m),
GPS 49°17'29.288"N, 19°44'37.312"E,
-  na začátku Tiché doliny (814 m),
GPS 49°17'40.0"N, 19°45'28.6"E

‒ snesená v létě 2026,
-  na jižním úbočí Krúpové (990 m),
GPS 49°18'16.207"N,
19°45'50.011"E,
-  pod Witowskou Magurou (1025 m),
GPS 49°17'28.596"N,
19°47'28.521"E
‒ od roku 2026 nepřístupná.

Použitý koncept naučné stezky ukazuje bohužel přesně na to, jak to nemá vypadat. Správný přístup je pouze na krátkém povalovém okruhu rašeliništěm Peciská, který kromě naučných tabulí (některé již nahlodal zub času) nabízí i esteticky příjemně řešenou výhlednu. Zbylé tři jsou však na nevhodných místech; výhledy jsou nezajímavé či přerostlé. Na naučné stezce chybějí značky v terénu a směrovky včetně orientace, tedy kam a za jak dlouho člověk po stezce dojde. Ani u jediného přístřešku s posezením (!) umístěn odpadkový koš. Pečlivě jsem sice všechny odpadky vysbíral, včetně vrcholových partií kolem Magury, ale jak dlouho to vydrží, těžko říct. Nabízím k zamyšlení tvrdošínským radním - opravdu to chceme mít takhle a je nám to jedno? Skutečně příjmy z turistického ruchu nepokryjí ani pravidelné vyvážení odpadkových košů? ... Přesto mně byl nakonec dopřán parádní rozhledový zážitek. Po výstupu po modré značce na Maguru Witowskou (1232 m) jsem shledal, že jižní svah byl zcela odtěžen a z odlesněného vrcholu je nyní nádherný rozhled na Západní Tatry, Skorušinu a Oravskou Maguru. Pochválím rovněž atmosféru turistické chaty Oravica a příjemné posezení v prostorném maxistánku v centru obce.

Kvůli špatnému stavu byla v létě 2026 výhledna v Tiché dolině snesena, té pod Magurou pak bylo uřezáno schodiště. Aktuálně tedy lze navštívit pouze dvě.

snímky: vlastní (září 2023)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.112 ‒
Západné Tatry; Roháče.

3. Liptovská Lúžna (877 m)

Kraj: Žilinský (Liptov)

Okres: Ružomberok

Geomorf. celek: Nízké Tatry

GPS: 49°19'50.210"N,
18°35'20.944"E

Mimo turistickej aktivity členov odboru je rozhľadňa. Rozhľadňa je ešte väčšia aktivita. Tu sa už jednalo o tvrdú prácu a um jednotlivých členov odboru turistiky. Tento nápad sme začali na výročnej členskej schôdzi ešte v roku 2018. Začal sa kolotoč vybavovania po úradoch a majiteľmi pozemkov. V tomto nám bol nápomocný aj starosta Ing. Albín Husarčík. Nakoľko sme chceli, aby táto rozhľadňa ostala stáť dlhšie ako predošlá, ktorej stojky boli osadené v zemi a po piatich rokoch začali hniť a tak musela byť zlikvidovaná. Novú rozhľadňu sme chceli postaviť na betónových pätkách. Tu sme narazili na problém, bolo treba stavebné povolenie, následne k tomu nájomnú zmluvu na pozemok, projekt a začal sa kolotoč vybavovaní po úradoch a sedení (Životné prostredie, správa NAPANT-u, užívateľov pozemkov). V správe NAPANT-u sme žiadosť mali zamietnutú. Na odvolanie bolo vybavené konanie na mieste úspešné. Celá táto agenda bola úspešne ukončená 31. 8. 2020 vydaním stavebného povolenie. Ešte v roku 2020 boli v obci oslovené ústne aj písomne spoločnosti vlastniace lesy o sponzorstvo v dodaní dreva na rozhľadňu. Po písomných žiadostiach nám bolo drevo prisľúbené. Týmto sa chcem v mene členov turistiky v obci poďakovať nielen predsedom týchto spoločnosti, ale aj členom predstavenstva, že mali pochopenie a odsúhlasili nám drevo na stavbu.

Sponzori rozhľadne pri meandroch Lúžňanky: obec Liptovská Lúžna – pomocný materiál, náter, poplatky Urbariát Liptovská Lúžna – drevo Šoltýsky komposesorát Liptovská Lúžna – drevo Bartkova spoločnosť Liptovská Lúžna – drevo Iveta Veselovská – projekt Vladimír Veselovský – autodoprava Branislav Veselovský – technický materiál Samotná výstavba začala 1. 9. 2020 kopaním jám a 6. 10. 2020 bola pozastavená pre pandémiu Covid-19. Za toto obdobie bola postavená hlavná konštrukcia rozhľadne. Členovia odpracovali 387 hodín, účasť 25 členov. V roku 2021 sme začali 1. júla a ukončili 30. októbra. Odpracovali sme 519 hodín, členovia odboru celkom odpracovali 906 hodín. Touto cestou chcem poďakovať členom, ktorí reagovali na správy a prišli pomôcť dostavať. Ako predseda som sám mal na výstavbe odpracovaných 315 hodín, keď veľakrát som musel robiť aj sám. Prišiel som na to, že zanietenosť má svoje hranice. Keď mali čas aj členovia, pršalo. Takto sa to točilo dookola. 1. 12. 2021 bola konečne rozhľadňa po odstránení nedostatkov skolaudovaná a bolo vydané kolaudačné rozhodnutie. Členovia sa rozhodli správne, aby také niečo bolo postavené pri jedinečnom prírodnom výtvore, ako sú meandre Lúžňanky. Táto rozhľadňa ešte nebola skolaudovaná a už sa objavovala v médiách ako prvá postavená rozhľadňa v okrese Ružomberok. V mene členov odboru turistiky v obci vás prosíme, nepoškodzujte ju a udržujte okolo nej poriadok. Nech slúži všetkým, ktorí ju prídu pozrieť, nie len občanom Liptovskej Lúžnej!

text: Lúžňanský Hlásnik

Tato sympatická stavba umožňuje příjemný pohled na přírodní rezervaci Meandre Lúžňanky. Neumožňuje však globální rozhled, je vidět to samé co ze země a na tři strany od výhledny terén stoupá; proto se ani při výšce okolo pěti metrů nejedná o pravou turistickou rozhlednu. Výhledna je zpřístupněna od prosince 2021 a na plošinu druhého patra vystoupáme po 24 schodech. Obec je vcelku slušně dostupná autobusem z Ružomberku i o víkendech.

snímky: vlastní (duben 2023)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.122 ‒
Nízké Tatry; Chopok.

4. Záblatie (770 m)

Kraj: Žilinský

Okres: Bytča

Geomorf. celek: Javorníky

GPS: 49°20'29.4"N,
18°31'01.3"E

Výhlednu Záblatie, spojenou s krmelcem pro zvěř, najdeme na soukromém pozemku při červeně značené cestě ze sedla Javorník k bývalé rozhledně Luby. Jedná se o nevýznamnou stavbu na louce asi 20 m pod cestou, která průhled na Moravskoslezské Beskydy nijak nevylepšuje ve srovnání s pohledem z cesty.

snímky: vlastní (září 2017)

5. Čierna mláka (604 m)

Kraj: Prešovský

Okres: Bardejov

Geomorf. celek: Busov

GPS: 49°20'54.156"N,
21°15'50.344"E

První výhledna nad bardejovskými lázněmi byla postavena v roce 2008 jakožto desáté zastavení na naučné stezce Čierna mláka v lese asi 2 km severně od Bardejovských kúpelí. Jejím účelem bylo zlepšit výhled na blízký hrad Zborov; nahoru vedlo 12 žebříkových příček. U výhledny byla umístěna informační tabule. V roce 2020 již byl stav výhledny nevyhovující, a proto Lesy SR ve spolupráci s Oblastní organizací cestovního ruchu Šariš - Bardejov postavily vyhlídku novou, elegantnější a zastřešenou. Vylezeme na ni po 10 žebříkových stupních.

snímky: vlastní (srpen 2018, květen 2025)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 ‒
Ondavská vrchovina; Bardejov.

6. Tri studničky u Kolárovic (590 m)

Kraj: Žilinský

Okres: Bytča

Geomorf. celek: Javorníky

GPS: 49°16'34.279"N,
18°32'57.449"E

Dřevěná výhledna v atraktivním přírodním prostředí (studánka u lesa, jezírko) vznikla v roce 2022 v katastru Kolárovic v Javorníkách. Nachází se asi kilometr východně od centra obce při Kvapľovém potoce, převýšení je rovných sto metrů. Rozhledy nabízí pouze k jihu až jihozápadu, vidíme však téměř 20 km vzdálené výrazné vrcholy Veľkého a Malého Manína. Pod výhlednou lze využít odpočinkové posezení.

snímky: vlastní (březen 2025)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.109 ‒
Javorníky; Čadca.

7. Krivoklát (500 m)

Kraj: Trenčiansky

Okres: Ilava

Geomorf. celek: Biele Karpaty

GPS: 49°3'16.138"N,
18°8'0.649"E

Výhlednu podobnou posedu můžeme navštívit v Bílých Karpatech, na zeleně značené cyklotrase z obce Krivoklát přes hájovnu Chrastková do Bolešova. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce necelé 4 metry a vylezeme na ni po žebříku s 15 stupni. Výhled popisuje Alena Průšová takto: "Výhledu dost brání stromy kolem - Chmeľovou je ještě vidět, ale Vršatec už moc ne."

Při mé návštěvě v roce 2025 bylo zřejmé, že stavba je velmi dobře udržovaná, měla novou střechu i nátěr. To ale nic nemění na tom, že výhled se stále zhoršuje a v současnosti je již zcela nezajímavý. Pro daleké rozhledy však můžeme přejít do nedalekého Vršatského Podhradie (občerstvení), kam dojdeme příjemnou, mírně stoupající lesní cestou s převýšením okolo 200 metrů. Tato cesta odbočuje půl kilometru před výhlednou ve směru od Krivoklátu a je značena jako žlutá cyklotrasa. Nad obcí se vypíná Chmeľová (925 m), což je druhý nejvyšší vrchol celých Bílých Karpat. Na vrchol dojdeme po žlutě značené cestě a rozhlédneme se na Javorníky, Bílé Karpaty, Strážovské vrchy a Malou Fatru. V zimě je sestup kluzký, rozhodně lze doporučit nesmeky a turistické hůlky.

snímky: letní A. Průšová, zimní vlastní
(leden 2025)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.157 ‒
Súľovské vrchy.

8. Pod Drieňovcem (380 m)

Kraj: Bratislavský

Okres: Bratislava III

Geomorf. celek: Malé Karpaty

GPS: 48°12'21.945"N,
17°6'12.098"E

snímek: D. Kysel

Výhledna Pod Drieňovcem se nachází v bratislavském katastru na žlutě značené cyklotrase pod hlavním hřebenem Malých Karpat, od nejbližší zástavby v místní části Koliba je vzdálená asi 4 kilometry. Vypadá jako malý posed, je umístěná na nevhodném místě pod vrcholem a umožňuje pohled jen na protější severozápadní hřebínek, o nic lepší než z cesty. Pro rozhlednáře je zcela nezajímavá a jediné, co bych pochválil, je možnost návštěvy oblasti, kam by se příchozí zdaleka jinak podíval jen stěží. Z konečné autobusu 43 od zastávky Lesopark je to k výhledně jen něco málo přes kilometr. Pokračovat lze rozlehlými lesy buď do místní části Slanec, nebo až do Rači s útulným minipivovarem.

snímky: vlastní (1-2, březen 2024), D. Kysel (3-4)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 ‒
Malé Karpaty; Bratislava.

9. Monument Majer
v Banské Bystrice (355 m)

Kraj: Banskobystrický

Okres: Banská Bystrica

Geomorf. celek: Zvolenská kotlina

GPS: 48°44'25.834"N,
19°10'46.421"E

V banskobystrické části Majer, asi 2,5 km východně od náměstí, vznikl za 1. sv. války jeden z největších lazaretů na území Uherska. V jeho blízkosti bylo v letech 1915 až 1918 pochovaných 1380 vojáků. Místo bylo v 60. letech výrazně zasaženo výstavbou silnic a po roce 2000 dokonce výstavbou autosalónu. V rámci obnovy části pietního místa posléze došlo k výstavbě kovového památníku s výhlednou. Ta je nyní volně přístupná a vyjdeme na ni po čtyřiceti schodech.

snímky: vlastní (červenec 2024)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.100 ‒
Okolie Banskej Bystrice; Donovaly.

10. Hniezdo u Cíferu (140 m)

Kraj: Trnavský

Okres: Trnava

Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina

GPS: 48°18'20.229"N,
17°30'45.379"E

Dřevěná výhledna ve tvaru hnízda se nachází u naučné stezky vybudované v roce 2023, která vede zámeckým parkem a dále při potoku Gidře do místní části Pácu. Deset infotabulí je věnovaných jak přírodnímu charakteru, tak archeologické historii území. Cesty byly revitalizovány a osazeny lavičkami. Výhledna ve tvaru hnízda je sice poměrně vysoká (16 schodů), ale postavená vysloveně na efekt. Nenabízí totiž výhled ani na konkrétní biotop nebo lokalitu, vidíme pouze kostelík v Pácu. Obec Cífer má nicméně výborné vlakové spojení a cesta od vlaku k výhledně netrvá více než tři čtvrtě hodiny. V závěru dne jsem ocenil restauraci s chutnou kuchyní a výbornou plzní.

snímky: vlastní (duben 2025)

11. Hniezdo u Pustých Úľan (131 m)

Kraj: Trnavský (Dolné Považie)

Okres: Galanta

Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina

GPS: 48°14'23.392"N,
17°33'41.150"E

Výhledna ve tvaru hnízda byla postavena na nejvyšším místě katastru Pustých Úľan, na rozhraní se sousedními Pavlicemi. Jde spíše o záležitost okrasnou, finančně podpořenou Nadačním fondem DM. U přilehlé cesty byly vysazeny stromky. Z plošiny, na kterou vylezeme po 14 žebříkových stupních, spatříme hřeben Malých Karpat a za výborné dohlednosti zřejmě i Tribeč a Bílé Karpaty. V obci se dále nachází minizoo, v němž lze navštívit výhlednu a obří lavičku.

snímky: vlastní (září 2024)

12. Dropie (115 m)

Kraj: Nitrianský

Okres: Komárno

Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina

GPS: 47°52'20.339"N,
17°55'4.101"E

Tato stavba vznikla v roce 2021 v rámci projektu LIFE 12 ‒ Ochrana ptáků v chráněném území Ostrovné lúky a je situovaná u silnice vedle autobusové zastávky Zemianska Olča, Dropie. Rozhledově prakticky nemá smysl, nabízí rozhledy pouze na okolní pole a louky. V blízkém areálu Střediska environmentální výchovy můžeme navštívit prakticky totožnou pozorovatelnu zvířat.

snímky: vlastní (duben 2024)

13. Trstice (111 m)

Kraj:Trnavský

Okres: Galanta

Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina

GPS: 48°0'50.551"N,
17°48'24.509"E

Nevelkou výhlednu můžeme navštívit v parčíku přímo na návsi v obci Trstice. Po třinácti kamenných schodech se zábradlím vystoupáme ke kříži, který sousedí s památníkem vojáků padlých v první světové válce. Kromě památníku vidíme již jen přilehlé prostranství s kostelem.

snímky: vlastní (říjen 2022)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.153 ‒
Podunajská rovina; Diakovce.

14. Římská strážní věž u Iži (110 m)

Kraj: Nitrianský

Okres: Komárno

Geomorf. celek: Podunajská rovina

GPS: 47°44'40.116"N,
18°14'28.446"E

Iža je obec u Dunaje s 1.800 obyvateli, situovaná necelých 8 km východně od Komárna. A právě Dunaj je klíčový pro připomínku zajímavého historického období, ve kterém zde tvořil severní hranici Římské říše. Na její obranu byl vybudován hraniční pevnostní systém Limes Romanus, který sestával ze sítě pevností. V Iže, tedy na severním břehu řeky, byla vybudována předsunutá vojenská pevnost. Z jejího hlavního tábora se dnes dochovaly jen zbytky základových zdí. Celá pevnost sloužila na ochranu proti útokům germánských kmenů ze severu, tedy z území dnešního Slovenska, kde sídlily v 1. až 4. století kmeny Markomanů a Kvádů. A právě během markomanských válek ve 2. st. byla značná část pevností silně poškozena anebo úplně zničena. Replika Římské strážní věže byla postavena v roce 2022 jako součást projektu Po stopách Římanů, na kterém se podílely obce Iža a maďarská Almásfüzitő, občanské sdružení Kelemantia a Regionálne združenie Váh-Dunaj-Ipeľ. Finančně byl projekt zastřešen Fondem malých projektů Interreg SK/HU a také Evropským fondem regionálního rozvoje. Pro doplnění lze uvést, že byly postaveny dvě identické věže. Západněji položená věž se nachází u silnice poblíž autobusové zastávky Iža, Komárňanská, veřejnosti je však nepřístupná a její smysl mi zcela unikl.

Vzhledem k poloze a charakteru stavby je rozhledová funkce zcela marginální, proto ani tuto stavbu neřadím mezi pravé turistické rozhledny. Otevírací dobu jsem ověřil telefonicky na obecním úřadě. Na plošinu vyjdeme vnitřkem po 34 schodech.