Trnavský kraj byl vytvořen víceméně z politických důvodů, aby byla maďarská menšina rozptýlená do různých krajů. Jde tedy o kraj spádově nepřirozený, kdy na jedné straně do něj patří Skalica a na druhé Gabčíkovo či Veľký Meder.

Z krajinného hlediska je však krajem vcelku sourodým, rovinatým až pahorkatým. Vyšší je pouze oblast kolem Zárub v Malých Karpatech, kde však žádnou rozhlednu nenajdeme. Jedinou výše položenou rozhlednou tak je Marhát, který najdeme v okrajové nejvýchodnější části kraje. Ostatní rozhledny nemají větší ambice; často však jde o atraktivní originální stavby, jakými jsou např. Galanta, Veľký Meder, dvojčata Rozbehy a Lipovec nebo Gabčíkovo. Sympatické je, že všechny rozhledny v kraji jsou volně přístupné.

1. Marhát (748 m n.m.)

Tradiční region: Tribečsko-Inovecký

Okres: Piešťany

Geomorfologická jednotka: Považský Inovec

GPS: 48°35'40.962"N, 17°58'14.410"E

snímek: vlastní (duben 2011)

Považský Inovec je pohoří blízké slovensko-české hranici, které se vypíná nad Váhem a táhne se od severu (prakticky od Trenčína) k jihu (Piešťany, nádrž Sľňava). Severní část Vysoký Inovec zahrnuje nejvyšší vrchol Inovec (1042 m) a Panskou Javorinu s rozhlednami. Jižní část se nazývá Nízký Inovec a jejím nejvyšším vrcholem je právě Marhát.

Dřevěná rozhledna z r. 2008 měří 17 metrů a nabízí pohled na pohoří Považský Inovec (Inovec, Panská Javorina), Tribeč, Vtáčnik, Bílé Karpaty (Javorina, Lopeník). Při samostatném výstupu se jako nejvhodnější jeví šestikilometrový výstup z Nitrianské Blatnici po zelené, později žluté TZT; převýšení činí 500 m.

snímky: pete.green (1-3), zbytek vlastní

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.130 - Považský Inovec; Piešťany.

2. Rozbehy u Cerové (450 m n.m.)

Tradiční region: Záhorie

Okres: Senica

Geomorfologická jednotka: Malé Karpaty

GPS: 48°34'20.315"N, 17°23'27.210"E

Sedmimetrová rozhledna byla vybudována v rámci přeshraniční spolupráce v regionu Podluží obcí Cerová, která se nachází asi 15 km jižně od Senice. Rozhledna je atypicky kamenná s dřevěnou stříškou. Nalezneme ji na jihozápadním okraji osady Rozbehy (administrativně součást Cerové) u hřbitova. Slavnostně zpřístupněna byla 24. října 2009 za účasti obou starostů, p. Jánoše za Cerovou a ing. Kremla za Lužici (okr. Hodonín). Při dobré dohlednosti by mělo být vidět z jedné rozhledny na druhou. Na vyhlídkovou plošinu vede 35 schodů.

Rozhledna je dostupná z vlakové zastávky Cerová-Lieskove na trati Kúty - Trnava. Orientaci již zdálky napomáhají čtyři mohutné větrné elektrárny. Nejhezčí pěší výstup je po zelené TZT od vlakové staničky Buková umístěné v lesích na téže trati. Sestoupit pak lze lesní cestou po žluté značce na autobus do Prieval (občerstvení v minipivovaru Sandorf).

Rozhledna nabízí poměrně omezené výhledy, nejlépe je vidět mohutný hřebínek blízkého nejvyššího vrcholu Malých Karpat Záruby (767 m). Jen několik minut pěší chůze od rozhledny se však nachází zřícenina hradu Korlátka, jehož kořeny sahají až do 11. století, odkud se otevírají daleké rozhledy směrem k Senici a k Rohožníku.

snímky: vlastní (duben 2010)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.128 - Malé Karpaty, Záruby.

3. Rozhledna Lipovec (431 m n.m.)

Tradiční region: Záhorie

Okres: Senica

Geomorfologická jednotka: Malé Karpaty

GPS: 48°39'52.739"N, 17°28'57.442"E

snímek: vlastní (červenec 2016)

V rámci téhož partnerského programu byla v roce 2013 vybudována rozhledna - dvojče Rozbehů. Nalezneme ji na vrchu Lipovec v katastru obce Prietrž, asi 3 km směrem na Brezovou pod Bradlom. Navštívil jsem ji v červenci 2016 za výborné dohlednosti a byl jsem mile překvapen takřka kruhovým rozhledem – mj. na Bílé Karpaty s Velkou Javořinou, Malé Karpaty a Považský Inovec. Škoda její nízké výšky (35 schodů odpovídá asi 7 metrům); okolní porost ji totiž již začíná přerůstat.

Rozhledna není příliš dobře dostupná veřejnou dopravou, zejména kvůli zrušení provozu na trati Jablonica - Brezová pod Bradlom. Je zapotřebí jet autobusem do Hradište pod Vrátnom (jezdí i o víkendech), odkud vede k rozhledně zpevněná cesta s převýšením necelých 200 m. V pracovní dny zajíždí ze Senice autobus do Prietrže (několik spojů až přímo pod rozhlednu), odkud je rozhledna dostupná vůbec nejlépe.

[Ladislav Khandl]: Rozhľadňa v katastri obce Prietrž je opakovaným projektom (od ing.arch. Ivety Kopeckej) rozhľadne vymurovanej z betónových kvádrov a obloženej kameňom na Cerovej. Postavilo ju občianske združenie Podhoran v rámci cezhraničnej spolupráce SR a ČR z európskych fondov v apríli a máji 2013, celkové náklady boli 22 000 €. Stojí na plochej kóte 431 m s nízkym porastom, čo umožňuje kruhový výhľad na Malé Karpaty i Myjavskú pahorkatinu s Bradlom.

Prístup k rozhľadni je z autobusovej zastávky Dolné Potoky na trase Senica – Brezová pod Bradlom. Asfaltová cesta vedie k osade U Rehušov a nad ňou sa oblúkom doprava a potom doľava vinie k pamätníku SNP. Odtiaľ je na kótu už len kúsok.

snímky: L. Khandl (1-2), P. Gejdoš (3), J. Šlapák (4), zbytek vlastní

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.128 - Malé Karpaty, Záruby.

4. Lipka u Unína (418 m n.m.)

Tradiční region: Záhorie

Okres: Skalica

Geomorfologická jednotka: Chvojnická pahorkatina

GPS: 48°43'36.802"N, 17°14'42.186"E

Nová, jedenáct a půl metru vysoká rozhledna Lipka ozdobila v červnu 2014 oblast Horného Záhoria, konkrétně lokalitu Boroviště pod vrchem Zámčisko (434 m n.m.) v katastru obce Unín. Je postavena z železobetonových tvárnic a zvenku tak vypadá jako kamenná. Minimalistický styl zaujme zejména zevnitř - místo klasických schodů byly zvoleny kovové žebříky, a tak se při zdolání čtyř poschodí (4x 11 stupňů) návštěvníci neobejdou bez pomoci rukou.

Rozhledna, postavená z prostředků eurofondů v partnerské spolupráci s moravskou obcí Zaječí, poskytuje výhled na tři světové strany: východ, západ a jih. Z ochozu dohlédneme na Bílé Karpaty, Malé Karpaty, Pálavu, Hustopečsko, Ždánický les a rakouské příhraničí. Poblíž se nachází Hoštečná studánka s pitnou vodou, vedle ní stojí dřevěná zvonička a kaplička so sochou Panny Márie.

Rozhledna je dostupná z obce Unín, kam zajíždí autobus několikrát i o víkendu ze Skalice a Holíče. Pokračovat je možné pěkným zalesněným hřebínkem, po jehož přechodu následuje sestup do malých lázní Smrdáky (autobus do Senice, MHD k vlakovému nádraží).

[Ladislav Khandl]: Murovanú rozhľadňu postavila obec Unín z kvádrov vo svojom katastri na pasienkoch v lokalite Borovištia (na niektorých mapách konkrétnejšie Pri lipkách). Realizácia od júla 2013 do júna 2014 stála celkovo takmer 40 000 €, z toho EÚ prispela 30 000 €. Podľa záznamov z kroniky na tomto mieste na počesť návštevy lokality rakúskym panovníkom Ferdinandom v roku 1818 vysadili skupinu líp. Z mapy z roku 1839 vidno, že tu stál vyhliadkový pavilón Ferdinanda a Márie Anny, ktorý bolo údajne vidieť ďalekohľadom až z Viedne. V roku 1902 tu postavili 60 m vysokú pozorovaciu vežu, z ktorej sa na v blízkosti prebiehajúce manévre pozeral rakúsko-uhorský cisár František Jozef I. Terajšia 15 m vysoká rozhľadňa má vyhliadkovú plošinu vo výške 11 m. Vedú k nej štyri kovové rebríky po vnútornom obvode štvorhrannej veže.

Na východe možno rozpoznať hrad Branč, na juhovýchode Senicu, ďalej hrebeň Malých Karpát a na západe Unín. Severným smerom zakrýva výhľad les. Prístup k stavbe je z obce Unín (zastávka Zdravotné stredisko a OcÚ na trase autobusu Holíč - Unín) po asfaltovej a neskôr neznačkovanej poľnej ceste 2,6 km smerom na severovýchod. Pri odchode z obce treba využiť zastávku Unín – Pri potoku.

snímky: vlastní (září 2014)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.149 - Chvojnická pahorkatina; Skalica.

5. Vinohrady u Senici (295 m n.m.)

Tradiční region: Záhorie

Okres: Senica

Geomorfologická jednotka: Chvojnická pahorkatina

GPS: 48°41'59.921"N, 17°23'42.416"E

Sedmimetrová kovová rozhledna zdobí od jara 2021 mírné návrší nad Senicou, asi 3 km severovýchodním směrem nad zahrádkářskou osadou v místní části Kunov; slavnostně předána veřejnosti byla 7. července. Nabízí výhledy na přehradu Kunov, hrad Branč, město Senicu a okolí. Vyhlídková plošina je ve výšce pěti metrů. Rozhledna je dobře dostupná z města, kde začneme na červené značce a v údolí říčky Teplici přejdeme vlevo na žlutou; po ní dojdeme až k rozhledně. Alternativně dojedeme autobusem na zastávku Kunov, rozcestí; odsud je zapotřebí dostat se nad zahrádkářskou kolonii, kterou ale není možné projít skrz. Avšak po obou stranách lze neznačenými cestami kolonii obejít, vystoupat nad ni a dojít k rozhledně.

snímky: vlastní (srpen 2021)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.128 - Malé Karpaty, Záruby.

6. Mojmírova bašta na Ostrém vrchu u Gbel (255 m n.m.)

Tradiční region: Záhorie

Okres: Skalica

Geomorfologická jednotka: Chvojnická pahorkatina

GPS: 48°42'18.200"N, 17°7'8.803"E

Rozhledna se nachází na bezlesém návrší Ostrý vrch asi 1,5 km jižně od centra města. Jde o další projekt z dílny prověřeného architekta Stanislava Mikovčáka, za vybudováním rozhledny stojí občanské sdružení Gbelskí strýci. Veřejnosti byla slavnostně zpřístupněna 17. června 2023. Vedle rozhledny je plánována výstavba dětského hřiště, na jedné z cest k rozhledně bylo vysazeno 44 ovocných stromů, věnovaných dětem narozeným v obci v roce 2022.

Od vlakové stanice můžeme k rozhledně dojít příjemnou cestou téměř zcela mimo zástavbu - za replikou naftové věže odbočíme vpravo a nejdříve polní, poté asfaltovou a ve třetím úseku opět polní cestou vystoupáme k rozhledně prakticky přímo; cesta měří 3,5 km. Na otevřený ochoz vystoupáme po 46 točitých schodech a rozhlédneme se na Malé Karpaty, Bílé Karpaty, vrch Zámčisko, Chřiby, Ždánický les a Pavlovské vrchy; vidíme i daleko do rakouské spolkové země Weinviertel. Rozhledna nabízí pěkný zážitek a kvalitní poměr "odměna/výkon". Nevýhodou pro turisty cestující vlakem z Česka je nedávné rozvázání přípojů od linky Ex 3 v Kútech v obou směrech, čímž se cesta o víkendu protahuje. Vhodnější je tedy použití mezinárodního autobusu Hodonín - Holíč, případně tento úsek projít pěšky po zelené značce; bohužel cesta není příliš dobře značená a počáteční úsek při říčce Chvojnici byl hodně zarostlý.

snímky: vlastní (červen 2023)

Rozhledna je přístupná takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.149 - Chvojnická pahorkatina; Skalica.

7. Na Hrebeni u Holíče (220 m n.m.)

Tradiční region: Záhorie

Okres: Skalica

Geomorfologická jednotka: Chvojnická pahorkatina

GPS: 48°48'2.516"N, 17°10'19.962"E

snímek: vlastní (červen 2023)

V květnu 2021 zpřístupněná 17metrová rozhledna Na Hrebeni se nachází na jihovýchodním okraji města Holíč, těsně pod vrcholem Hrebeně (240 m n.m.). Byla vybudována v rámci přeshraničního projektu VISIO a jako již tradičně na západním Slovensku je z dílny architekta Staňa Mikovčáka. Konstrukce je kamenná se železobetonovou výplní, obložená lomovým kamenem; horní část je dřevěná. Vyhlídková plošina se nachází ve 12 metrech a vyjdeme na ni po 47 betonových točitých schodech. Kromě měst Holíč, Hodonín a Skalica rozhledna nabízí pěkné výhledy na celý hřbet Chřibů, Pavlovské vrchy, rakouský Galgenberg a velmi hezky defiluje vrchol Babí lom u Kyjova (417 m). Z Bílých Karpat je vidět prakticky jen jihozápadní výspa (Turecký stôl, Čupy). Je však dobré počítat s tím, že rozhledna patří do kategorie takových, kde je rozhlednový zážitek vázán na nadprůměrnou dohlednost. Z bližších míst totiž toho moc nevidíme, zvláště když jižním směrem (na Malé Karpaty) není vidět kvůli umístění pod vrcholem zhola nic.

K rozhledně se dostaneme snadno z centra po žluté TZT. Cesta není příliš dobře značená, ale orientačně není složitá. Mně se vyplatilo na upraveném Náměstí míru (se žlutým kostelem) odbočit nahoru podle směrovek k Větrnému mlýnu; tato cesta je přímá a bez automobilové dopravy, zpátky navíc žlutá značka vede přímo kolem minipivovaru Wywar s pizzerií, kde se lze bezvadně občerstvit.

snímky: vlastní (červenec 2021)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.149 - Chvojnická pahorkatina; Skalica.

8. Baťův kanál u Skalici (164 m n.m.)

Tradiční region: Záhorie

Okres: Skalica

GPS: 48°52'20.408"N 17°12'45.656"E

Také tato rozhledna je dřevěná. Na rozdíl od předchozí zde zahlédneme i několik hor v Bílých Karpatech. Nahoru nás zavede 45 schodů, přesto není vyšší než rozhledna na Adamovských jezerech. V sezóně občerstvení a plavby po Baťově kanálu, mimo sezónu zde spíše pocítíte tajemnou melancholickou atmosféru.

snímky: vlastní (listopad 2009)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.149 - Chvojnická pahorkatina; Skalica.

9. Rozhledna u Adamovských jezer (160 m n.m.)

Tradiční region: Záhorie

Okres: Skalica

Geomorfologická jednotka: Dyjsko-moravská niva

GPS: 48°43'36.484"N, 17°1'56.632"E

Dřevěná pozorovatelna ptactva, které hnízdí na přilehlých pískových jezerech, byla postavena z prostředků Evropské unie. Má dvě patra, měří 6,5 m a na plošinu vystoupáme po 26 schodech. Shodnou rozhlednu (s poněkud menším potenciálem) nalezneme nedaleko u rakouského Hohenau.

snímky: vlastní (listopad 2009)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.149 - Chvojnická pahorkatina; Skalica.

10. Přehrada Gabčíkovo (131 m n.m.)

Tradiční region: Podunajsko

Okres: Dunajská Streda

Geomorfologická jednotka: Podunajská rovina

GPS: 47°52'54.605"N, 17°32'29.843"E

snímek: vlastní (prosinec 2018)

Vodní dílo Gabčíkovo na řece Dunaj je největší vodní plochou v bývalém Československu (46 km²). Původně bylo budováno jako vodní dílo Gabčíkovo - Nagymaros na základě mezinárodní smlouvy z roku 1977. Kromě výroby elektrické energie mělo také zamezit pravidelným záplavám v oblasti. Maďarsko v roce 1989 tuto smlouvu jednostranně vypovědělo a bez oznámení ukončilo práce na stavbě své části, čímž donutilo tehdejší Československo dokončit jen část díla za Bratislavou v pozměněné podobě (tzv. varianta C). Dílo bylo uvedeno do provozu v říjnu 1992. Odstoupení Maďarska od smlouvy je předmětem mezinárodního právního sporu.

Zajímavé je řešení přehrady, která od bratislavského Čunova (vodní zdrž Hrušov) vytváří zcela samostatný tok Dunaje. Stupeň Gabčíkovo je tvořen dvěma hlavními objekty: vodní elektrárnou a plavebními komorami. Voda odtéká do odpadového kanálu, který se stéká s přírodním korytem řeky až po dalších 9 kilometrech.

Rozhledová plošina se nachází na řídicí věži, která je umístěná na středním pilíři plavebních komor. Vyjdeme na ni po 54 schodech. Rozhlédneme se přes celý areál, za dobré dohlednosti vidíme pás Malých Karpat hned se třemi rozhlednami - Königswarte, Kamzíkem a Veľkou Homoľou. V květnu 2024 jsem na místě zaznamenal malý skywalk nad hladinou řeky a také přístupnou střechu infocentra vybavenou lavičkami; na tuto vyhlídku vystoupáme po 27 schodech. Do areálu zajíždí přímá autobusová linka z Bratislavy, jezdí ale dost málo, většina lidí tak přijede autem nebo na bicyklu. Místo lze využít k návštěvě nedaleké pozorovatelny ptactva.

snímky: D. Voříšková (1-2), zbytek vlastní (2018/2024)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.143 - Gabčíkovo.

11. Ranč na Striebornom jazere pri Galante (120 m n.m.)

Tradiční region: Dolné Považie

Okres: Galanta

Geomorfologická jednotka: Podunajská rovina

GPS: 48°12'31.657"N, 17°43'39.852"E

Rozhledna na Ranči na Striebornom jazere nedaleko Galanty, okresního města v Podunajské nížině na hlavní trati Bratislava - Nové Zámky / Levice, je architektonickou ozdobou stejnojmenného areálu, ve kterém se lze i ubytovat. Zajímavostí rozhledny jsou čtyři symetrická schodiště, z nichž však pouze jedno nás dovede až na ochoz. Další údaje připojil dr. Khandl.

[Ladislav Khandl]: Areál Ranča na Striebornom jazere sa nachádza len niekoľko kilometrov od Galanty smerom na Sereď. V oddychovom centre si prídu na svoje najmä milovníci jazdy na koni, rybári, labužníci a všetci tí, ktorým sa žiada spolu s deťmi trochu netradičný oddych. Bývajú tam aj zaujímavé súťaže, letné tábory, školy v prírode a iné podujatia. V roku 2011 v areáli pribudla architektonicky unikátna rozhľadňa. Tvoria ju vodorovne upevnené drevené hranoly. Základnú vrstvu tvoria dva hranoly zrubovo zaseknuté kolmo do seba (do kríža), ktoré pri základe merajú 6 m. Každá ďalšia vrstva dvoch hranolov je posunutá do strany o šírku schodov tvorených vlastnými hranolmi. Tak vznikla osemmetrová stavba v tvare skrutkovice, ktorá sa pod strieškou rozširuje. Logicky má štyri schodiská, iba jedno je však pravé, ostatné tri sú hore zaslepené. Predpokladá sa celkom správne, že návštevníka táto skutočnosť skôr zaujme a pobaví, než rozladí (pravé je schodisko, pri ktorom je upozornenie, že na rozhľadni môže byť naraz maximálne 10 osôb).

Z rozhľadne, ktorá stojí na násype vysokom asi 3 m nad okolitou krajinou, je pekný kruhový rozhľad na areál s oboma jazerami a na Galantu. Pri dobrej viditeľnosti vidieť aj vzdialené vrcholy Tribeča (Zobor, Žibricu) a Malých Karpát. Vstup k jazerám je volný, kúpanie v jazerách je na vlastnú zodpovednosť.

snímky: vlastní (září 2015)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.152 - Nitrianska pahorkatina; Hlohovec.

12. Veľký Meder (110 m n.m.)

Tradiční region: Dolné Považie

Okres: Dunajská Streda

Geomorfologická jednotka: Podunajská rovina

GPS: 47°50'54.43"N 17°46'42.85"E

snímek: vlastní (listopad 2021)

[Ladislav Khandl]: Murovaná rozhľadňa je súčasťou oddychového areálu pri hoteli Plauter Kúria na Kurtaserskej ulici č. 3369 v južnej časti mesta Veľký Meder. Známe termálne kúpalisko sa nachádza odtiaľ 1,5 km západným smerom. Približne 2 km dlhá trasa k hotelu vedie od železničnej stanice po modrej turistickej značke k Mestskému úradu. Tu treba odbočiť doľava na Komárňanskú ulicu a z nej po chvíli doprava na Kurtaserskú ulicu až k cintorínu. Z ulice vedie doľava odbočka k hotelu. Vľavo od budovy hotela sú priestory na jazdu na koni a na spoločenské a kultúrne podujatia. Rozhľadňa, vysoká asi 9 m, je 200 m od hotela, za jazerom, určeným na športový rybolov. Prístup k nej je sprava okolo elektrickej ohrady pre dobytok. Vo vnútri rozhľadne z tehál je kovové točité schodisko, na vyhliadkovú plošinu vo výške 5,8 m vedie 25 schodíkov. Z rozhľadne je kruhový výhľad na celý areál a na sever k mestu.

[Martin Veselý]: Na rozdíl od Veľkých Kosih lze na této rozhledně zažít milou romantickou atmosféru. Zajímavější jsou i rozhledy (areál, město Veľký Meder a blízké okolí) a pěkně vyřešené jsou i schody a výhledová plošina, takže toto rozhledové zpestření mohu jen pochválit! Alternativní cestou (kolem kostela a restaurací) je sledovat modrou značku až za kruhový objezd (odbočujeme spolu s ní vlevo) a pak již pokračovat rovně ulicí sv. Štefana (značka po chvíli odbočí doprava) kolem kostela až na Kurtaserskou; po ní jdeme doleva a hned vpravo k hotelu. Rozhlednu spatříme průhledem do areálu za hotelem. V listopadu 2021 měla rozhledna nové dřevěné schodiště.