BANSKOBYSTRICKÝ KRAJ








Banskobystrický kraj obsahuje kromě vysokých hor, kde rozhledny nejsou prakticky potřebné (Veĺká Fatra, Nízké Tatry), řadu zajímavých, a českým turistům spíš utajených, nižších pohoří, jako jsou sopečné Štiavnické vrchy, Pohronský Inovec či Cerová vrchovina s jižním teplejším podnebím. Je potěšující, že zejména díky nim se kraj v posledních letech dostal na druhou příčku v počtu rozhleden! Atraktivní je i fakt, že jsou roztroušené rovnoměrně po celém kraji a že leckdy ani nízká nadmořská výška a malé převýšení nebrání krásnému rozhledu, jako třeba u Tomášovského vrchu nad Tachtami.

1. Sitno (1 009 m n.m.)

Rozhledna Sitno

Tradiční region: Hont

Okres: Banská Štiavnica

Geomorfologická jednotka: Štiavnické vrchy

GPS: 48°24'19.51"N, 18°52'18.724"E

snímek: H. Holubářová

Bájná hora Sitno je nejvyšším a jediným tisícovým vrcholem Štiavnických vrchů. První dřevěná rozhledna zde byla postavena již roku 1727 šlechtickým rodem Koháryů, v r. 1852 však byla zničena bleskem. Nová, mnohem bytelnější stavba, byla postavena v roce 1886. Poslední rekonstrukce je datována rokem 1983.

Rozhledna je asi 11 m vysoká, na kamenné podezdívce s dřevěnou střechou. Ve věži se nachází přírodovědná expozice, informační středisko, prodej suvenýrů a občerstvení. Po výstupu po 34 točitých ocelových schodech lze shlédnout Banskou Štiavnici s dominantou Kalvárií, Štiavnické vrchy, Vtáčnik (SZ), Javorie (V) a Krupinskou planinu (JV). Za dobré dohlednosti lze na severu spatřit Malou a Velkou Fatru a na severovýchodě Nízké Tatry (informace od V. Pohoreckého).

Nejčastějším východiskem je přehradní nádrž Počúvadlianske jazero (680 m n.m., parkování) asi 2 km západně od vrcholu; odtud vede na vrchol značená naučná stezka. Alternativní cesty jsou z obce Ilija (modrá TZT) nebo ze Štiavnických baní (červená, od rozcestí Krížna modrá TZT). V souvislosti s návštěvou rozhledny samozřejmě nelze opominout prohlídku starobylého hornického města Banská Štiavnica.

Rozhledna Sitno Rozhledna Sitno Rozhledna Sitno Rozhledna Sitno Rozhledna Sitno
Rozhledna Sitno Rozhledna Sitno Výhled z rozhledny Sitno Rozhledna Sitno Rozhledna Sitno

snímky: A. Průšová (1-2), zbytek vlastní (září 2015)

Rozhledna je přístupná od května do srpna denně 10-18 hod., o víkendech až do konce října. Vstupné dobrovolné.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.

2. Jasenina (995 m n.m.)

Rozhledna na Jasenině

Tradiční region: Novohrad

Okres: Lučenec

Geomorfologická jednotka: Stolické vrchy

GPS: 48°32'49.1"N 19°44'01.9"E

[Ladislav Khandl]: 995,2 metrov vysoký vrch Jasenina na južnom okraji Stolických vrchov sa vypína 1,5 km južne od obce Ďubákovo a 4 km severne od obce Krná. Projekt turistickej rozhľadne realizovala obec Krná v rokoch 2007 – 2009 a v roku 2010 vybudovala pri veži aj lavice a veľký stôl.

Vyhliadková veža z dubových nosných častí a so strieškou zo smrekového dreva je vysoká 10 m a stojí na zalesnenom vrchole Jaseniny. Z jej tretej vyhliadkovej plošiny vo výške 8 metrov, ku ktorej vedie 32 schodíkov po rebríkoch, sa návštevníkovi odkrýva krásny pohľad, žiaľ len na juhovýchod až juhozápad, v iných smeroch výhľadu bránia mohutné stromy zmiešaného lesa. I tak však výhľad stojí za výstup. Vidno nielen krajinu okolo Fiľakova, Poltára a Lučenca, ale aj vrchy v Maďarsku.

Na rozhľadňu vedie červeno značkovaná trasa z obce Ďubákovo. Do obce možno prísť autobusom z Kokavy nad Rimavicou. Trištvrtehodinová trasa vedie okrajom pasienkov, okolo chráneného územia so slatinno-rašelinnou vegetáciou a neskôr priesekom napätia 22 kV k žlto značkovanej trase, odkiaľ je už len kúsok doprava na vrchol. V daždivom počasí je lepšie ísť hore z obce oblúkom zľava po ceste cez pasienky až do sedla a odtiaľ doprava po žltej trase asi 500 m na vrchol. Zostup môžeme voliť po červenej trase do Málinca, prípadne na druhú stranu po žltej trase k železnici do obce Zlatno. Tretiu možnosť ponúka červená trasa cez Ďubákovo do obce Kokava nad Rimavicou. Všetky tri trasy sú na viacero hodín, na pasienkových úsekoch s peknými výhľadmi treba dávať pozor pomocou mapy a buzoly na správny smer a na pochod cez vyššiu trávu sa vydajme radšej len v suchom počasí.

[Martin Veselý]: Zajímavá cesta k rozhledně vede od železniční stanice Zlatno na trati 162 Lučenec - Utekáč (asi 8,5 km); cesta lesem po žluté TZT je pěkná a nově proznačená, tedy přehledná. Je však třeba počítat s celkovým převýšením 700 m (!). Místem prochází i dálková červená TZT, při dostatku času je možné sejít do Kokavy nad Rimavicou (výborná restaurace). Autaři se k rozhledně dostanou podstatně snáze s minimálním převýšením, a sice od severu z obce Ďubákovo. K výhledům dodám, že je vhodné se zorientovat podle měst Rimavská Sobota a Poltár, která z rozhledny vidíme. Pak lépe identifikujeme např. Stolické vrchy, Veporské vrchy, Bükk, Cserhát, Cerovou vrchovinu či Mátru.

Na zastávce Kokava - Liešnica Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

snímky: vlastní (srpen 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 134 - Veporské vrchy.

3. Krahuĺský vrch (959 m n.m.)

Rozhledna na Krahuĺském vrchu

Tradiční region: Tekov (Dolné Pohronie)

Okres: Žiar nad Hronom

Geomorfologická jednotka: Kremnické vrchy

GPS: 48°42'54.085"N, 18°55'49.994"E

Vynikající zpráva přišla v září 2013 z Kremnice - na Krahuĺském vrchu nad městem byla vybudována 13,5 m vysoká dřevěná rozhledna (výška ochozu je 9 m). Zásluhu na tom nemají fondy EU, nýbrž Mestské lesy Kremnica, které byly investorem stavby. Rozhledna má tři podlaží a podle četných ohlasů návštěvníků shlíží do údolí jako strážní věž. Pod rozhlednou se nachází i odpočinkové místo s posezením a výhledem na Kremnicu.

Popis přístupu a výhledu nabízí Tomáš Trstenský ze serveru Hiking.sk: "Hlavný prístup k turistickej rozhľadni je z obce Krahule (bus) na Krahuľský vrch alebo z centra Kremnice (vlak, bus). Trasa je označená miestnym turistickým značením (červená a zelená miestna značka) a drevená veža je dobre viditeľná zo širokého okolia Krahuľského vrchu. Z pohorí a kotlín, ktoré sú vidieť z veže, sú to: Kremnické vrchy (podcelky Flochovský chrbát-hlavný hrebeň horstva, Jastrabská vrchovina a Kunešovská hornatina/planina), Žiarska kotlina, Vtáčnik, Štiavnické vrchy, Žiar a Turčianska kotlina."

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Odjezd ze ŽST Kremnica

snímky: vlastní (září 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 132 - Kremnické vrchy.

4. Šachtička (957 m n.m.)

Rozhledna Šachtička

Tradiční region: Pohronie

Okres: Banská Bystrica

Geomorfologická jednotka: Starohorské vrchy

GPS: 48°48'17.4"N 19°08'54.8"E

snímek: A. Průšová

Rozhledna se nachází asi 8 km severně od Banské Bystrice. Jedna z mála slovenských železných konstrukcí (a jedna ze tří přístupných telekomunikačních věží) má celkovou výšku 16 metrů a nahoru vyjdeme po 91 schodech (7x13). Klíč lze zapůjčit na recepci horského hotelu Šachtička, vstup není zpoplatněný. Recepční byla velmi příjemná a v baru je možné ochutnat výborné pivo (při mé návštěvě měli jen svrchně kvašené, ale občas je i ležák), které si hotel nechává vařit v některém z okolních minipivovarů (Donovaly to nejsou, ale místo mně neprozradili).

Jakkoli platí, že rozhledna je umístěna v sedle, přiznám se, že rozhled mě překvapil. Kromě krásného pohledu na hřeben Kremnických vrchů je vidět i část Velké Fatry, Starohorská vrchovina a malá část Nízkých Tater. Problém je však v absenci autobusu (hotel vznikl až v 90. letech a to již kraj neměl bohužel zájem takovou linku zavádět) a lidé jsou odkázáni na auta. Zajímavý výstup přesto lze realizovat z rázovité obce Špania dolina, kam zajíždí autobus z Banské Bystrice i o víkendech. Nádhernou hřebenovkou pak lze dojít do Donoval (celkem asi 14 km) nebo sejít zpět do Bystrice.

Detail Španie Doliny Výhled na Kremnické vrchy Výhled z rozhledny Výhled na Veĺkou Fatru Výhled na Kremnické vrchy

snímky: vlastní (srpen 2016)

Rozhledna je přístupná celoročně.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.100 - Okolie Banskej Bystrice.

5. Slopovo u Kokavy nad Rimavicou (860 m n.m.)

Rozhledna Slopovo

Tradiční region: Malohont

Okres: Rimavská Sobota

Geomorfologická jednotka: Veporské vrchy

GPS: 48°35'43.172"N, 19°50'33.573"E

Dne 22. srpna 2015 byla oficiálně zpřístupněna poslední, zato nejvýše položená z trojice dřevěných rozhleden regionu Malohont. Nachází se na malebném hřebeni v lokalitě Slopovo, Laz mezi údolími Rimavice a Klenovské Rimavy.

K rozhledně se dostaneme buď po nově (2016) vyznačené trase zelené značky z Kokavy nad Rimavicou, nebo po zcela nové žluté z Utekáče přes sedlo Langovo a kótu 921 m (v srpnu 2016 nebyla ještě zaznačena ani na slovenských internetových mapách). Třetí a nejsnazší možností je vcelku pohodový výstup ze sedla Chorepa (autobus Kokava - Klenovec). Rozhledna nabízí velmi malebné pohledy na Veporské vrchy, Stolické vrchy, Nízké Tatry, Muránskou planinu, Slovenský ráj, Cerovou vrchovinu, Cserhát či Mátru; pěkně vidět jsou také města Rimavská Sobota a Poltár a přehrada Klenovec.

Na vyhlídkovou plošinu ve výšce asi 5 metrů vyjdeme po 22 schodech. Od roku 2017 má rozhledna své dvojče na Tomášovském vrchu u Tacht.

Umístění rozhledny Rozhledna Slopovo Rozhledna Slopovo Rozhledna Slopovo Výhled na Veporské vrchy
Výhled na Veporské vrchy Výhled na Veporské vrchy Výhled na Veporské vrchy Výhled na Veporské vrchy Výhled na Veporské vrchy
Pohled z hřebene na Klenovec Pohled z hřebene na Klenovec Pohled z hřebene na Klenovec

mapky: mapy.cz, snímky vlastní (srpen 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.134 - Veporské vrchy.

6. Zbojská (763 m n.m.)

Rozhledna Zbojská

Tradiční region: Hont

Okres: Rimavská Sobota

Geomorfologická jednotka: Veporské vrchy

GPS: 48°44'26.9"N, 19°51'01.8"E

[Ladislav Khandl]: Na západnom okraji Národného parku Muránska planina, na kopci Remetisko nad sedlom Zbojská, postavila Štátna ochrana prírody SR za pomoci švajčiarskych fondov v roku 2016 v rámci projektu Rozvoj ochrany prírody a chránených území v slovenských Karpatoch vyhliadkovú vežu. Drevenú trojposchodovú vežu vybudovalo 7 chlapov z Pohronskej Polhory. Väčšinu financií na ňu poskytlo Švajčiarsko prostredníctvom svojho finančného mechanizmu. Zvonku je vstup do kaplnky sv. Juraja, ktorá je súčasťou veže. Na prízemí veže a jej troch podlažiach sú informačné tabule o ochrane prírody, o tradícii chovu oviec i živote ľudí v tejto časti krajiny, doplnené trojrozmernými exponátmi - vypreparovanými zvieratami a vtákmi, predmetmi života a soškami. Časť expozície je venovaná vodcovi zbojníckej skupiny Jakubovi Surovcovi, ktorého v roku 1740 zlapali ako 25-ročného v Pohronskej Polhore a popravili. Na najvyššiu plošinu vedie 47 schodov. Nad plošinou je umiestnený zvon. Z vyhliadkovej plošiny vidno na severovýchode za sedlom Zbojská a známym salašom s občerstvením západný okraj Národného parku Muránska planina s masívom Fabovej hole. Na juhovýchode sa otvára pohľad do údolia. Na severozápade sa črtajú mohutné vrcholky Nízkych Tatier.

Priamo do sedla Zbojská na rozhraní okresov Brezno a Rimavská Sobota možno prísť zo severu či juhu autobusom (zastávka ŽST Zbojská), prípadne vlakom a potom po červenej trase od 1 km vzdialenej železničnej stanice Zbojská. Tu v sedle končí ozubnicový hrebeň medzi vlakovými koľajnicami, ktorý pomáhal parným rušňom prekonávať strmé stúpanie od Tisovca. Zo sedla už stačí vystúpiť po trávnatej stráni k 300 m vzdialenej rozhľadni.

[Martin Veselý]: Obrázek o "užitečnosti" stavby pro milovníka výhledů si každý udělá sám. Je vskutku smutná a Slováky poněkud degradující podívaná na to, jak provozovatelé místních wellness penzionů vyvážejí lenivé západní cizince po louce až k rozhledně autem. Z pohledu turisty je dále velká škoda, že jinak velmi atraktivní železniční trať Brezno - Jesenské má v úseku Brezno - Tisovec tak chabý provoz. Nutno ovšem i zde, stejně jako v případě Nižné Boci, pochválit architekturu rozhledny a její zasazení do krajiny.

Umístění rozhledny Zastávka Zbojská Výhled z rozhledny Zbojská Výhled z rozhledny Zbojská Výhled z rozhledny Zbojská
Výhled z rozhledny Zbojská Výhled z rozhledny Zbojská Rozhledna Zbojská

mapka: mapy.cz, snímky vlastní (září 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.134 Veporské vrchy / SHOCart č.1105 Muránska planina.

7. Lažtek u Horních Pršan (750 m n.m.)

Rozhledna Lažtek

Tradiční region: Pohronie

Okres: Banská Bystrica

Geomorfologická jednotka: Kremnické vrchy

GPS: 48°41'55.0"N, 19°04'33.8"E

snímek a GPS: L. Khandl

Nová dřevěná rozhledna byla vybudovaná na jaře roku 2017 jako součást naučné stezky "Horní Pršany - Lažtek, rozhĺadňa" na úbočí vrchu Lažtek (v mapě Laštok, 807 m) asi 50 výškových metrů pod vrcholem (jakmile získám přesnější údaje, polohu upřesním). Rozhledna je vysoká necelých 9 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce kolem 5 m. Výhled (jak je dnes bohužel zvykem) není kruhový, zato ve směru Banská Bystrica, Poĺana a Nízké Tatry je velmi malebný.

K rozhledně lze snadno dojít po žluté značce z obce, vášnivější turisté však využijí stoupání z Kremničky, městské části Banské Bystrice na samém jihu města. Nejbližší železniční stanicí je Radvaň.

Výhled z  rozhledny Výhled z  rozhledny Rozhledna na  Lažteku

snímky: J. Forgács, www.bystrica.dnes24.sk (1), L. Khandl (2-3)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 132 - Kremnické vrchy.

8. Skalka u Počúvadla (705 m n.m.)

Rozhledna Skalka

Tradiční region: Hont

Okres: Banská Štiavnica

Geomorfologická jednotka: Štiavnické vrchy

GPS: 48°22'28.80"N, 18°49'46.65"E

snímek: L. Khandl

Rozhlednu na vedlejším vrcholku Skalky nad obcí Počúvadlo (viz mapky) vybudovala obec s podporou nadace Ekopolis v roce 2002. Původně k ní vedla naučná stezka, začínající na návsi vedle autobusové zastávky. Ta však vzala postupem času zasvé, a při hledání rozhledny je tak nutno se spolehnout na vlastní síly, příp. navigaci. Osobně mně kromě zkušenosti při pohybu v terénu pomohlo snad i štěstí a rozhlednu jsem objevil bez problémů. Nevede k ní ale pořádná cesta a značení zcela vymizelo. Kromě toho je výhledová plošina již ve značně zchátralém stavu (září 2017) a lze předpokládat, že v příštích letech bude rozhledna znepřístupněna nebo zcela zanikne. Mohu proto doporučit její návštěvu neodkládat.

Na vyhlídkovou plošinu vylezeme po kovovém žebříku se 17 stupni. Ačkoli mladé buky okolo rozhledny se činí, jak je zřejmé z fotografie v galerii, výhled zatím vcelku nenarušují. Ten je až nečekaně slušný, půlkruhový od jihovýchodu k západu. Na západě vidíme Štiavnické vrchy (obec Pukanec, nad ní vršky od Priesilu k Veĺkému Žiaru), na jihozápadě jadernou elektrárnu Mochovce, na jihu pak za dobrého počasí maďarské pohoří Börzsöny a na jihovýchodě Krupinskou planinu. Sitno vidět nelze.

Za upřesnění polohy rozhledny děkuji dr. Khandlovi (na některých mapách je uváděna poloha na hlavním vrcholku, tj. ve výšce 723 m).

Poloha rozhledny Poloha rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny
Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna u Počúvadla Počúvadlianske jazero

mapky: mapy.cz, snímky vlastní (září 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.

9. Háj u Nové Baně (617 m n.m.)

Rozhledna Háj

Tradiční region: Tekov

Okres: Žarnovica

Geomorfologická jednotka: Vtáčnik

GPS: 48°26'00.5"N, 18°39'24.6"E

snímek: L. Khandl

Už v roku 2015 prišlo mesto Nová Baňa s návrhom na rozhľadňu v lokalite Háj a navrhlo tri alternatívy. Najviac hlasov Novobančanov si získala rozhľadňa z ryolitu a dreva, na druhom mieste drevená rozhľadňa a až na treťom stavba z betónu a dreva. Práce na rozhľadni s betónovým základom obloženým miestnym červenkastým ryolitom (kameňom sopečného pôvodu) a s drevenou nadstavbou pokročili na toľko, že na 28.10.2017 bolo možné naplánovať slávnostné otvorenie rozhľadne.

Rozhľadňa stojí na okraji bývalého lomu, okolo prechádza okružný náučný chodník Zvonička. Od železničnej stanice po žlto značkovanej trase oblúkom okolo Zvoničky, vyhliadkových miest Červená skala a Havrania skala a niekdajšej šachty Klingsbittner až k rozhľadni. Odtiaľ na sever dolu po lesnej ceste k Prednému Šarvíru a ďalej doľava k pútnickému miestu Kohútovo. Je to krásna lokalita s mohutným sekvojovcom. Odtiaľ po úzkych cestičkách do mesta.

Výhľad z plošiny rozhľadne, na ktorú vedie 65 schodov, je síce len polkruhový, ale veľkolepý. Vľavo vidno údolie Hrona, pod nami je mesto a za ním Pohronský Inovec.

V blízkosti Novej Bane (300 m severne od osady Stará Huta) sa nachádza Starohutský vodopád.

Poloha rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna Háj

mapky: mapy.cz, text: L. Khandl, snímky: J. Šlapák

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.

10. Opavská hora (577 m n.m.)

Rozhledna na Opavské hoře

Tradiční region: Hont

Okres: Veĺký Krtíš

Geomorfologická jednotka: Krupinská planina

GPS: 48°11'22"N, 19°10'19"E

snímek: J. Šlapák

Nová rozhledna vyrostla také v okrese Veĺký Krtíš. Jedná se o dřevěnou věž vysokou asi 20 metrů, postavenou z evropských dotačních fondů na kopci Opavská hora u Opavy. Výše uvedený cyklistický server popisuje cestu k rozhledně takto: "Pre peších aj cykloturistov, ale aj motorizovaných turistov je najvhodnejšia cesta na rozhľadňu v Opave popri vodárni na Pahorku. Je to asi kilometer nad obcou, odbočka k vodárni je popri autobusovej zastávke, pri smere od Veľkého Krtíša sa odbočuje naľavo z hlavnej cesty."

Po zdolání šesti pater se naskytne daleký kruhový výhled, jejž přiblížil server okresvk.wordpress.com: "Výhľad z najvyšších poschodí je dokonale kruhový, keďže vrchol veže sa nachádza vysoko nad okolitou vegetáciou. Od východu až po juhozápad vidieť za dobrej viditeľnosti prakticky všetky maďarské pohoria, od Bukových vrchov (Bükk), cez Mátru, Cserhát až po Pilišské vrchy nad Ostrihomom. Od juhozápadu potom nasledujú slovenské kopce – cez Chrbát pri Hurbanove k nitrianskemu Zoboru, V. Inovcu, Sitnu, Vtáčniku, ďalej cez Smrekov a Rakytov v Nízkych Tatrách až k Vysokým Tatrám, z ktorých je možné za ideálnych podmienok vidieť všetky hlavné štíty (Gerlach, Lomnický, Kriváň), a o niečo východnejšie aj Kráľovu hoľu."

Z vlastní návštěvy dodám, že od zastávky Opava nacházející se mimo obec na hlavní silnici je nově proznačena žlutá značka na vrchol; do obce pak lze pohodlně sejít severním obloukem (od rozhledny po vyježděných kolejích). Rozhledna je velmi bytelná a na plošinu v šestém patře vystoupáme po 101 schodech. K výhledu doplním pohoří Tribeč, Štiavnické vrchy, Javorie, Pohronský Inovec, Krupinskou planinu s Kopaným závozem (775 m), Cerovou vrchovinu s Karančem (727 m), maďarské pohoří Börzsöny s Csóványosem (938 m); z měst zaujmou pohraniční maďarské Balašské Ďarmoty (Balassagyarmat).

Umístění rozhledny v mapě Detail mapy Rozcestník u autobusové zastávky Opavská hora s rozhlednou Rozhledna na Opavské hoře
Rozhledová plošina Výhled na obec Opava Výhled na Štiavnické vrchy a Sitno Výhled na Štiavnické vrchy a Javorie Výhled na pohoří Börzsöny
Výhled na pohoří Cserhát Výhled na pohoří Mátra Výhled na Sitno a Javorie Výhled na Pohronský Inovec a Štiavnické vrchy Výhled na Španí Laz (643 m)
Výhled na obec Opava Výhled na Opavu a Krupinskou planinu Výhled z rozhledny Opava Rozhledna Opavská hora Rozhledna Opavská hora

mapky: mapy.cz, snímky: vlastní (srpen 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.146 Krupinská planina, Velký Krtíš.

11. Prašný vrch u Hrušova (513 m n.m.)

Rozhledna Prašný vrch u Hrušova

Tradiční region: Hont

Okres: Veĺký Krtíš

Geomorfologická jednotka: Krupinská planina

GPS: 48°10'04.183"N, 19°05'35.702"E

Prašný vrch je odlesněné návrší v jižní části Krupinské planiny, které má překvapivě pěkný rozhledový potenciál. Z toho důvodu zde v minulosti byla vybudována drobná vyhlídková stavba, která byla v roce 2016 nahrazena majestátní rozhlednou. Oblast patří k nejodlehlejším na Slovensku vůbec, proto je spojení veřejnou dopravou časově náročné. Asi nejlepší je využít autobusovou linku z města Šahy, které má i vlakové spojení.

K rozhledně vede naučná stezka, která začíná v Hrušově; souběžně s ní jde také modrá TZT. Ta pokračuje k severu přes hlavní silnici Nové Zámky - Veĺký Krtíš - Lučenec až ke zřícenině hradu Čabraď. Rozhlednový fanoušek však nevynechá především blízkou výhlednu na úbočí Stráže nad obcí Vinica.

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna Prašný vrch

snímky: vlastní (srpen 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.146 Krupinská planina, Velký Krtíš.

12. Na Mačacej (460 m n.m.)

Rozhledna na Mačacej

Tradiční region: Novohrad

Okres: Lučenec

Geomorfologická jednotka: Cerová vrchovina

GPS: 48°09'28.0"N 19°47'21.3"E

Dvoupatrová dřevěná rozhledna s vyhlídkou ve výšce 8 m se nachází v Cerové vrchovině na turistickém rozcestí Mačacia. Přístup je možný z obce Šiatorská Bukovinka po zelené TZT (2,5 km po asfaltu ke vstupu do areálu, odtud asi 20 min lesem), nebo po červené TZT (pěkná, s výhledy, kolem lávového příkrovu, ale o něco delší).

Při návštěvě zřejmě nevynecháme hrad Šomoška s vyhlídkovou věží; nezapomeňme však na výstup na rozhlednu Karanč na nejvyšším vrcholu pohoří, která se nachází již na území Maďarska a je dostupná jak z maďarské obce Somosköújfalu po žluté TZT (1:20 hod.), tak přímo ze Šiatorské Bukovinky (jak z části Bukovinka, tak ze Šiatoru) po atraktivní červené TZT (ze Šiatoru asi 2 hod., z Bukovinky 2:15 hod.).

Výhled na hrad Šomoška Hrad Šomoška, vlevo za ním Salgovár Vrch Šiator Pohled z ochozu

snímky: vlastní (září 2010)

Rozhledna je volně přístupná; od dubna do září je vstup na naučnou stezku zpoplatněn.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

13. Maginhrad u Nižného Skálniku (429 m n.m.)

Rozhledna Maginhrad

Tradiční region: Malohont

Okres: Rimavská Sobota

Geomorfologická jednotka: Revúcka vrchovina

GPS: 48°26'50.1"N 19°59'01.2"E

20. června 2015 byla turistům zpřístupněna dřevěná, 16,8 m vysoká rozhledna na vršku Maginhrad tyčící se nad údolím řeky Rimavy, asi 7 km severně nad Rimavskou Sobotou. Místo je známé jako středověké hradiště, které se však nedochovalo.

Podobně jako u nedaleké menší rozhledny Vŕšok u Rimavské Baně byly náklady na výstavbu částečně pokryty z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj slovenského venkova, dále ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce Veľké Teriakovce a výstavbu zajistila Místní akční skupina Malohont. Zajímavé je, že součástí projektu je rovněž výstavba rozhledny na Lazu Slopovo u Klenovce, která byla zpřístupněna z uvedené trojice jako poslední.

Výhled z rozhledny je daleký a téměř kruhový, a na rozdíl od Vŕšku tak vidíme všemi směry kromě východního. Za zmínku stojí výrazný vrch Sinec ve Stolických vrších, za ním pak Ostrá (1.011 m) a Tŕstie (1.121 m). Za ním spatříme Muránskou planinu a na horizontu Nízké Tatry. Krásný pohled máme i k jihu na Cerovou vrchovinu s Karančem a k západu na pohoří Javorie a Ostrôžky. K severovýchodu nás zaujme Poĺana a část Veporských vrchů.

Pokud jde o přístup, rád bych upozornil na problematický výstup od Nižného Skálniku po zelené značce; výstup je totiž nejen příkrý, ale také prašný a obuv se nepříjemně smeká; sestup pak lze označit vyloženě za rizikový. Vhodnější je naopak velmi příjemná žlutě značená cesta od železniční zastávky Veĺké Teriakovce (která se ovšem nachází v Malých Teriakovcích), která je nejen bezpečná a velmi pěkná, ale zabere jen nepatrně delší dobu.

Na vyhlídkovou plošinu této vystoupáme do čtvrtého patra po 49 schodech.

Výhled z rozhledny Maginhrad Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Maginhrad Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Maginhrad

snímky: vlastní (srpen 2015)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

14. Vŕšok u Rimavské Baně (380 m n.m.)

Rozhledna Vršok

Tradiční region: Malohont

Okres: Rimavská Sobota

Geomorfologická jednotka: Revúcka vrchovina

GPS: 48°31'16.9"N, 19°56'28.1"E

Sedmimetrová rozhledna, provedená v kombinaci železa a dřeva, je od jara 2015 novou dominantou lokality Vŕšok nad Rimavskou Baňou v Revúcké vrchovině, která je jedním z osmi celků Slovenského rudohoria. Náklady na výstavbu dosáhly 15 tis. EUR a obec je vynaložila z vlastních zdrojů. Část nákladů by však měla být refinancována z eurofondů díky žádosti Místní akční skupiny Malohont.

Rozhledna není postavena na vrcholu, nýbrž asi 60 výškových metrů pod ním na jižním svahu; kvůli tomu je výhled podstatně slabší než z rozhledny na sousedním Maginhradu. V srpnu 2015 byly osazeny kolíky s dřevěnými směrovkami, nenajdeme je však ani na nádraží Rimavská Baňa, ani v centru obce u autobusové zastávky. Orientace však není složitá - od vlaku i autobusu nás ke směrovce u mostu přes Rimavu dovede červená turistické cesta, podle ní odbočíme vpravo a kolem dopravní značky "pozor, divoká prasata" a miniobory se dvěma roztomilými exempláři (viz snímky) se protáhneme na pole, kde zabočíme vpravo vzhůru a rozhlednu již nemůžeme minout. Na vyhlídkovou plošinu stačí zdolat 21 dřevěných schodů.

Umístění směrovky Detail směrovky Pozor, diviaky! Prasátka za plotem jsou velmi milá... ... a svého chovatele zbožňují.
Rozhledna Vŕšok Pohled na vrch Sinec Výhled z rozhledny Vŕšok Pohled přes údolí Rimavy Výhled z rozhledny Vŕšok

snímky: vlastní (srpen 2015), GPS: L. Khandl

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.135 - Stolické vrchy, Revúca.

15. Vartovka u Krupiny (393 m n.m.)

Rozhledna Vartovka

Tradiční region: Hont

Okres: Krupina

Geomorfologická jednotka: Krupinská planina

GPS: 48°20'57.6"N 19°04'45.3"E

snímek: H. Holubářová

Tuto zcela ojedinělou stavbu najdete nad městečkem Krupina jižně od Zvolena. Pochází ze středověku (rok vzniku 1564), kdy sloužila jako protiturecká hláska; na rozhlednu byla přestavěna před několika desetiletími.

Celková výška kamenné věže je 12 m, dřevěnou střechou krytý vyhlídkový ochoz je ve výšce 9 metrů. Nahoru vede 42 schodů. Kolem se prostírá Krupinská planina s městem Krupinou, v pozadí na západě a severozápadě jsou vidět Štiavnické vrchy.

Pěší přístup po modré TZT z Krupiny, parkování možné asi 300 m od věže.

Vartovka Vartovka u Krupiny Vartovka u Krupiny Vartovka u Krupiny Vartovka u Krupiny
Vartovka u Krupiny Pamětní deska Výhled z rozhledny Vartovka Výhled z rozhledny Vartovka Výhled z rozhledny Vartovka
Výhled z rozhledny Vartovka Výhled z rozhledny Vartovka Pohled z ochozu Vartovky Vartovka u Krupiny Pohled od Krupiny

snímky: D. Voříšková (1-6), J. Šlapák (7), zbytek vlastní (květen 2012)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 145 - Javorie, Ostrôžky (příp. 146 - Krupinská planina; Veĺký Krtíš).

16. Masarykov dvor v Pstruše (360 m n.m.)

Rozhledna Masarykov dvor

Tradiční region: Podpoĺanie

Okres: Detva

Geomorfologická jednotka: Krupinská planina

GPS: 48°32'48.506"N, 19°19'12.448"E

Zajímavý vyhlídkový objekt najdeme v areálu Masarykova dvora v Pstruši (asi 10 km východně od Zvolena), který vznikl rekonstrukcí někdejšího zemědělského statku na jezdecký a sportovně-rekreační areál a pro veřejnost byl otevřen v únoru 2015. Najdeme zde mimo jiné restauraci, kavárnu a penzion. Samotná věž vznikla citlivou rekonstrukcí bývalé vodárenské věže, která byla ve stavu prakticky na demolici. Na ochoz vystoupáme po 74 vnějších železných schodech a kromě areálu a blízkého zámku Vígĺaš vidíme i část pohoří Javorie, Poĺany a Kremnických vrchů.

Ačkoli původně šlo o vodárnu, věž byla zcela rozpadlá a kompletně znovu postavená pro turistické účely; proto jsem ji nakonec zařadil mezi rozhledny. Je výtečně dostupná i od vlaku - ve stanici Pstruša na trati Zvolen - Lučenec zastavují všechny osobní vlaky.

[Ladislav Khandl]: Vyhliadková veža sa nachádza na Podpoľaní, v obci Vígľaš, v jej miestnej časti Pstruša. Je súčasťou areálu Masarykov dvor, v ktorom sa nachádza penzión, wellness centrum a zariadenia pre jazdecký šport. Pôvodne to bola vodárenská veža, ktorú v roku 2015 prebudovali na vyhliadkovú vežu. Miestna časť Pstruša je dostupná osobným vlakom alebo autobusom na trase Zvolen – Detva. Od vlakovej zastávky treba šliapať k veži asi 1 km, autobusová zastávka je priamo pri areáli.

Na vyhliadkovú plošinu vo výške 12,5 m vedie 74 schodov kovového schodiska na vonkajšom okraji veže. Kľúč od bráničky veže si možno vyžiadať na recepcii penziónu, mimo obdobia, kedy by schodisko a pobyt na ňom nemuseli byť bezpečné (v búrke, daždi, pri námraze a snehu). Na vrchu šesťuholníkovej veže je vyhliadková miestnosť s oknami na všetky strany. Veža poskytuje prakticky kruhový výhľad na okolie. Na juhu sa črtajú vrchy Javoria a na severovýchode mohutná Poľana. V diaľke na severozápade vidno Kremnické vrchy, bližšie k severu aj viaceré vrchy Malej a Veľkej Fatry a na severe vo vzdialenosti iba 35 km kúsok hrebeňa Prašivej v Nízkych Tatrách.

Pri návšteve lokality si rozhodne netreba nechať ujsť prehliadku zrenovovaného zámku Vígľaš (organizujú sa trikrát denne) a stojí zato vidieť na východnom okraji Vígľaša i vystavený rušeň s vagónmi lesnej železničky, ktorá do roku 1974 premávala z obce na Kyslinky.

Vyhlídková věž v Pstruši Výhled z věže Výhled na Poĺanu Výhled z věže Výhled z věže

snímky: vlastní (září 2016)

Rozhledna je přístupná mimo zimní období, klíče si zapůjčíte na recepci penzionu s nepřetržitým provozem.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.145 - Javorie, Ostrôžky.

17. Rozhledna nad Lipovany (341 m n.m.)

Rozhledna nad Lipovany

Tradiční region: Novohrad

Okres: Lučenec

Geomorfologická jednotka: Cerová vrchovina

48°12'7.07.0"N, 19°43'07.1"E

snímek: Ján Urda

[Ladislav Khandl]: Rozhľadňa sa nachádza v katastri obce Lipovany, niekoľko metrov od štátnej hranice s Maďarskom, na hraničnom hrebeni. 20 m vysokú vežu vybudovali v roku 2013 v rámci cezhraničného programu Geoturistická magistrála, na ktorý EÚ prispela sumou takmer 640 000 €. Unikátne je, že vyhliadková plošina má väčšiu rozlohu než vrch veže, dosahuje plochu rovnajúcu sa základom stavby 7,5 x 4.5 m. Ďalším unikátom je, že stavba má okrem bleskozvodov aj odkvapové rúry.

Na vyhliadkovú plošinu vo výške 15,4 m vedie 84 schodov. Na hranici sú v blízkosti aj vyššie miesta, preto smerom na severovýchod až juh zastierajú výhľad do Maďarska stromy, podobne aj smerom na západ. Na slovenskú stranu je však pekný výhľad, za obcou Lipovany vidno okresné mesto Lučenec.

Do Lipovian premáva autobus z Lučenca. Od zastávky treba stúpať po neznačkovanej poľnej ceste vpravo od kostola okolo náučnej geologickej lokality - prírodnej pamiatky Lipovianske pieskovce, v ktorej vidno množstvo skamenených ulitníkov. Z toho hrebienka je aj dobrý výhľad na vrch Karancs s rozhľadňou a telekomunikačnou vežou. Trasa k veži meria 2,5 km. Späť možno ísť oblúkom po cykloturistickej ceste vedúcej z miestnej časti obce Lipovany-Baňa, do ktorej občas jazdí autobus.

[Martin Veselý]: Pro úplnost dodám, že ikony rozhleden v katastru nedaleké obce Ipolytarnóc na mapy.cz neodpovídají realitě. První, níže položený objekt jsou dvě věže propojené mostem v zábavním parku dole u silnice, ze kterých žádný rozhled není, a výše položený objekt je ztrouchnivělá a přerostlá někdejší vyhlídková konstrukce, na kterou je zákaz vstupu. Po vratkém žebříku jsem sice vylezl, ale na plošinu jsem nevstupoval, mohla by se propadnout. Stejně je výhled nulový, jak dokazuje tento snímek. Fajnšmekrům však mohu doporučit jinou věc, pohodlnou zeleně značenou cestu po hranici pustou a panenskou přírodou s občasnými výhledy.

Umístění rozhledny Umístění rozhledny Pohled z rozhledny Pohled z rozhledny Pohled z rozhledny

Pohled z rozhledny Pohled z rozhledny Pohled z rozhledny Rozhledna Lipovany Rozhledna Lipovany

mapky: www.mapy.hiking.sk, snímky: L. Khandl (1), zbytek vlastní (srpen 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

18. Tomášovský vrch u Tacht (300 m n.m.)

Rozhledna Tomášovský vrch

Tradiční region: Novohrad

Okres: Rimavská Sobota

Geomorfologická jednotka: Cerová vrchovina

GPS: 48°09'18.0"N, 19°56'9.0"E

Rozhledna - dvojče horské rozhledny Slopovo - se objevila i v nejjižnější obci okresu Rimavská Sobota, Tachtách. Na rozdíl od ní však byla tato 11metrová dřevěná věž financována výhradně obcí. Navzdory značné odlehlosti je velkým lákadlem pro všechny fanoušky rozhleden - jednak velmi pěkným poměrem mezi vynaloženou námahou a kvalitou rozhledu, pro české turisty pak také s ohledem na méně známý až téměř exotický ráz krajiny a maďarského prostředí na slovenském území.

[Ladislav Khandl]: Iba s použitím peňazí obce Tachty a s pomocou miestnych majstrov a dobrovoľníkov vyrástla za 6 týždňov v apríli až júni 2016 drevená rozhľadňa na Tomášovom vrchu, vypínajúcim sa na okraji obce. Má výšku približne 11 metrov a je prakticky rovnaká ako rozhľadňa na Slopove. Projektantom bol Barnabáš Máté a realizátorom projektu Stanislav Bystriansky. Obec stála rozhľadňa okolo 15 000 €.

Tachty, ležiace len kilometer od štátnej hranice s Maďarskom, sú prístupne autobusovou linkou od železničnej stanice Hajnáčka (Ajnácskő), autobusová zastávka sa nazýva Hajnáčka, podjazd, prípadne od stanice Jesenské, kde zastavujú rýchliky Zvolen - Košice [kurzívu doplnil MV]. Niektoré linky idú priamo, pri iných treba prestupovať v Gemerskom Jablonci. Po trase vidno skalnaté sopečné výplne sopúchov v Šuriciach (Soví hrad) a Hajnáčke. Od zastávky autobusu treba ísť hore hlavnou ulicou západným smerom. Po 200 m odbočuje doprava asfaltová cestička (šípka s nápisom Rozhľadňa – Kilátó), smerujúca na severozápad k hrádzi vodnej nádrže Tachty. Od trafostaničky vedie spätným smerom trávnatým svahom na temeno Tomášovho vrchu slabo znateľná poľná cesta. Celá pešia trasa k rozhľadni meria len trištvrte kilometra.

Na vyššiu vyhliadkovú plošinu vo výške 6 m vedie 24 schodov. Napriek pomerne malej výške rozhľadne je z nej nádherný kruhový rozhľad. Je to tým, že Tachty ležia v eróznej kotline pramennej oblasti riečky Gortvy, tečúcej do Rimavy a Tarny, smerujúcej do Maďarska. O viditeľných bodoch informujú štyri veľké panoramatická fotografie. Podľa domácich za ideálnych podmienok vidno aj Tatry a Kráľovú hoľu. Severným smerom dominujú Ostrá skala, Zaboda, Matrač a Ragáč. Na juhovýchode sa črtá (už v Maďarsku) obec Cered a v popredí nový (dosiaľ prvý) kostol v Tachtoch z roku 2000, na juhozápade Teplý vrch, vodná nádrž Tachty s rozlohou 24 ha a za ňou svahy hraničnej Medvedej planiny. Na severozápade zaujme Dunivá hora a legendárna kóta Pohanský hrad.

Mapka - Tachty Mapka - Tachty Stanice Hajnáčka Výhled z rozhledny  Tachty Výhled z rozhledny  Tachty
Výhled z rozhledny  Tachty Výhled z rozhledny  Tachty Výhled z rozhledny  Tachty Výhled z rozhledny  Tachty Rozhledna  Tachty

mapky: mapy.cz, snímky vlastní (září 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

19. Vrabčia hora (262 m n.m.)

Rozhledna Vrabčia hora

Tradiční region: Hont

Okres: Veĺký Krtíš

Geomorfologická jednotka: Krupinská planina

GPS: 48°05'19.0"N, 19°01'48.8"E

Jednou z mokraďových lokalít chránených Ramsarskou dohodou, je aj lokalita Poiplie s jej častami Ryžovisko, Cúdeninský močiar a Ipeľské hony. V roku 2013 tu združenie Ipeľská únia v rámci programu cezhraničnej spolupráce zriadila náučný chodník, vedúci sčasti aj po svahoch, z ktorých je na mokrade pekný výhľad.

Vhodný nástup na putovanie po horskej časti náučného chodníka je od autobusovej zastávky Šahy, Tešmák, Šomoš, vzdialenej 6 km od centra Šiah. Z tohto sedla (136 m) na rozhraní Nitrianskeho a Banskobystrického kraja vedie k 6,7 m vysokej rozhľadni (vzdialenej 2 km) náročnejšia vetva náučného chodníka cez vrch Šomoš a aj nižšie položená, pohodlnejšia vetva chodníka. Prehľadne ukazuje túto situáciu tabuľa s mapou Ramsarskej lokality Poiplie na námestí pred radnicou v Šahách, v obci Tešmák i v Ipeľskom Predmostí. Kamenistá lesná cesta stúpa od asfaltky do lesa na severovýchod okolo náučných tabúľ "Na okraji lesa" a "Cerovo-dubový les" a smeruje k vrchu Vrabčia hora (310,5 m). V závere, na vodorovnej plošinke s križovatkou lesných ciest, kde sa pripája horná vetva náučného chodníka, už pokračuje lesná cesta vodorovne smerom doprava. Značka náučného chodníka nás o chvíľu dovedie okolo soliska a posedu až k rozhľadni, situovanej vpravo, trochu nižšie od cesty. Pri rozhľadni je stôl s lavicami a náučná tabuľa o živočíchoch a rastlinách v lokalite.

Na vyhliadkovú plošinu rozhľadne vo výške 6 m vedie samostatné schodisko s 18 schodíkmi. Nekrytá plošina je ohradená 1,2 m vysokým zábradlím. Pre stromy na svahu je však výhľad v pozadí len v rozsahu 100 uhlových stupňov, v popredí vidno naše chránené územia Ryžovisko a Ipeľské hony a za riekou Ipeľ maďarský Národný park Dunaj – Ipeľ. V pozadí smerom na juhojuhozápad (JJZ) sa vypína Csoványos (932,2 m), najvyšší vrch pohoria Börzsöny.

Pri otvorení rozhľadne vyznačkovali prístup na ňu aj priamo cez vinice od autobusovej zastávky Ipeľské Predmostie, Ryžovisko. Značenie tejto neoficiálnej červenej turistickej trasy je dnes len slabo viditeľné. Trasa má len čosi nad jeden kilometer. Vedie od zastávky doprava k vrstevnicovej ceste lemovanej vinnými domčekmi a pivnicami. Neskôr sa cesta stáča oblúkom opačne, doľava. Pred najvyšším vinárskym domčekom značka odbočuje z cesty na strmý chodník doprava, priamo proti spádnici, povedľa najvyššej vinice.

[Martin Veselý]: Jako už tradičně v těchto končinách doplním, že značení je naprosto katastrofální, včetně ukazatele "do nikam" (prý na vrch Šomoš) na vratech uzavřeného areálu u zastávky Tešmák, Šomoš. Opět je zapotřebí mít podrobný popis cesty, orientační pomůcky, časovou rezervu a počítat s místy zarostlými cestami, kterými téměř nikdo nechodí. Zjevně se jedná o jednu z nejméně navštěvovaných rozhleden na Slovensku.

Rozhledna Vrabčia hora Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

text: L. Khandl, snímky vlastní (srpen 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.140 - Krupinská planina, Dudince.

Úvodní I Bratislavský I Trnavský I Trenčianský I Žilinský I Nitrianský I Prešovský I Košický