BANSKOBYSTRICKÝ KRAJ








Banskobystrický kraj obsahuje kromě vysokých pohoří, kde nejsou rozhledny potřebné (Velká Fatra, Nízké Tatry), také zajímavá (a mnohdy utajená) nižší pohoříčka, jako jsou Starohorské vrchy, Štiavnické vrchy či Cerová vrchovina s jižním teplejším podnebím. A díky nim zde najdeme i několik rozhleden. Pěkného přírůstku se v roce 2015 dočkal region Malohont, kde byly postaveny hned tři nové kousky.

Sitno (1 009 m n.m.)

Rozhledna Sitno

Historický region: Hont

Okres: Banská Štiavnica

Geomorfologická jednotka: Štiavnické vrchy

GPS: 48°24'19.51"N, 18°52'18.724"E

snímek: H. Holubářová

Bájná hora Sitno je nejvyšším a jediným tisícovým vrcholem Štiavnických vrchů. První dřevěná rozhledna zde byla postavena již roku 1727 šlechtickým rodem Koháryů, v r. 1852 však byla zničena bleskem. Nová, mnohem bytelnější stavba, byla postavena v roce 1886. Poslední rekonstrukce je datována rokem 1983.

Rozhledna je asi 11 m vysoká, na kamenné podezdívce s dřevěnou střechou. Ve věži se nachází přírodovědná expozice, informační středisko, prodej suvenýrů a občerstvení. Po výstupu po 34 točitých ocelových schodech lze shlédnout Banskou Štiavnici s dominantou Kalvárií, Štiavnické vrchy, Vtáčnik (SZ), Javorie (V) a Krupinskou planinu (JV). Za dobré dohlednosti lze na severu spatřit Malou a Velkou Fatru a na severovýchodě Nízké Tatry (informace od V. Pohoreckého).

Nejčastějším východiskem je přehradní nádrž Počúvadlianske jazero (680 m n.m., parkování) asi 2 km západně od vrcholu; odtud vede na vrchol značená naučná stezka. Alternativní cesty jsou z obce Ilija (modrá TZT) nebo ze Štiavnických baní (červená, od rozcestí Krížna modrá TZT). V souvislosti s návštěvou rozhledny samozřejmě nelze opominout prohlídku starobylého hornického města Banská Štiavnica.

Rozhledna Sitno Rozhledna Sitno Rozhledna Sitno Rozhledna Sitno Rozhledna Sitno
Rozhledna Sitno Rozhledna Sitno Výhled z rozhledny Sitno Rozhledna Sitno Rozhledna Sitno

snímky: A. Průšová (1-2), zbytek vlastní (září 2015)

Rozhledna je přístupná od června (někdy od května) do srpna denně 10-18 hod., v r. 2015 o víkendech až do konce října. Vstupné dobrovolné.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.

Jasenina (995 m n.m.)

Rozhledna na Jasenině

Historický region: Novohrad

Okres: Lučenec

Geomorfologická jednotka: Stolické vrchy

GPS: 48°32'49.1"N 19°44'01.9"E

[Ladislav Khandl] 995,2 metrov vysoký vrch Jasenina na južnom okraji Stolických vrchov sa vypína 1,5 km južne od obce Ďubákovo a 4 km severne od obce Krná. Projekt turistickej rozhľadne realizovala obec Krná v rokoch 2007 – 2009 a v roku 2010 vybudovala pri veži aj lavice a veľký stôl.

Vyhliadková veža z dubových nosných častí a so strieškou zo smrekového dreva je vysoká 10 m a stojí na zalesnenom vrchole Jaseniny. Z jej tretej vyhliadkovej plošiny vo výške 8 metrov, ku ktorej vedie 32 schodíkov po rebríkoch, sa návštevníkovi odkrýva krásny pohľad, žiaľ len na juhovýchod až juhozápad, v iných smeroch výhľadu bránia mohutné stromy zmiešaného lesa. I tak však výhľad stojí za výstup. Vidno nielen krajinu okolo Fiľakova, Poltára a Lučenca, ale aj vrchy v Maďarsku.

Na rozhľadňu vedie červeno značkovaná trasa z obce Ďubákovo. Do obce možno prísť autobusom z Kokavy nad Rimavicou. Trištvrtehodinová trasa vedie okrajom pasienkov, okolo chráneného územia so slatinno-rašelinnou vegetáciou a neskôr priesekom napätia 22 kV k žlto značkovanej trase, odkiaľ je už len kúsok doprava na vrchol. V daždivom počasí je lepšie ísť hore z obce oblúkom zľava po ceste cez pasienky až do sedla a odtiaľ doprava po žltej trase asi 500 m na vrchol. Zostup môžeme voliť po červenej trase do Málinca, prípadne na druhú stranu po žltej trase k železnici do obce Zlatno. Tretiu možnosť ponúka červená trasa cez Ďubákovo do obce Kokava nad Rimavicou. Všetky tri trasy sú na viacero hodín, na pasienkových úsekoch s peknými výhľadmi treba dávať pozor pomocou mapy a buzoly na správny smer a na pochod cez vyššiu trávu sa vydajme radšej len v suchom počasí.

[Martin Veselý] Zajímavá cesta k rozhledně vede od železniční stanice Zlatno na trati 162 Lučenec - Utekáč (asi 8,5 km); cesta lesem po žluté TZT je pěkná a nově proznačená, tedy přehledná. Je však třeba počítat s celkovým převýšením 700 m (!). Místem prochází i dálková červená TZT, při dostatku času je možné sejít do Kokavy nad Rimavicou (výborná restaurace). Autaři se k rozhledně dostanou podstatně snáze s minimálním převýšením, a sice od severu z obce Ďubákovo. K výhledům dodám, že je vhodné se zorientovat podle měst Rimavská Sobota a Poltár, která z rozhledny vidíme. Pak lépe identifikujeme např. Stolické vrchy, Veporské vrchy, Bükk, Cserhát, Cerovou vrchovinu či Mátru.

Na zastávce Kokava - Liešnica Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

snímky: vlastní (srpen 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 134 - Veporské vrchy.

Krahuĺský vrch (959 m n.m.)

Rozhledna na Krahuĺském vrchu

Historický region: Tekov (Dolné Pohronie)

Okres: Žiar nad Hronom

Geomorfologická jednotka: Kremnické vrchy

GPS: 48°42'54.085"N, 18°55'49.994"E

Vynikající zpráva přišla v září 2013 z Kremnice - na Krahuĺském vrchu nad městem byla vybudována 13,5 m vysoká dřevěná rozhledna (výška ochozu je 9 m). Zásluhu na tom nemají fondy EU, nýbrž Mestské lesy Kremnica, které byly investorem stavby. Rozhledna má tři podlaží a podle četných ohlasů návštěvníků shlíží do údolí jako strážní věž. Pod rozhlednou se nachází i odpočinkové místo s posezením a výhledem na Kremnicu.

Popis přístupu a výhledu nabízí Tomáš Trstenský ze serveru Hiking.sk: "Hlavný prístup k turistickej rozhľadni je z obce Krahule (bus) na Krahuľský vrch alebo z centra Kremnice (vlak, bus). Trasa je označená miestnym turistickým značením (červená a zelená miestna značka) a drevená veža je dobre viditeľná zo širokého okolia Krahuľského vrchu. Z pohorí a kotlín, ktoré sú vidieť z veže, sú to: Kremnické vrchy (podcelky Flochovský chrbát-hlavný hrebeň horstva, Jastrabská vrchovina a Kunešovská hornatina/planina), Žiarska kotlina, Vtáčnik, Štiavnické vrchy, Žiar a Turčianska kotlina."

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

snímky: vlastní (září 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 132 - Kremnické vrchy.

Šachtička (957 m n.m.)

Rozhledna Šachtička

Historický region: Pohronie

Okres: Banská Bystrica

Geomorfologická jednotka: Starohorské vrchy

GPS: 48°48'17.4"N 19°08'54.8"E

snímek: vlastní (srpen 2016)

Rozhledna se nachází asi 8 km severně od Banské Bystrice. Jedna z mála slovenských železných konstrukcí (a jedna ze tří přístupných telekomunikačních věží) má celkovou výšku 16 metrů a nahoru vyjdeme po 91 schodech (7x13). Klíč lze zapůjčit na recepci horského hotelu Šachtička, vstup není zpoplatněný. Recepční byla velmi příjemná a v baru je možné ochutnat výborné pivo (při mé návštěvě měli jen svrchně kvašené, ale občas je i ležák), které si hotel nechává vařit v některém z okolních minipivovarů (Donovaly to nejsou, ale místo mně neprozradili).

Jakkoli platí, že rozhledna je umístěna v sedle, přiznám se, že rozhled mě překvapil. Kromě krásného pohledu na hřeben Kremnických vrchů je vidět i část Velké Fatry, Starohorská vrchovina a malá část Nízkých Tater. Problém je však v absenci autobusu (hotel vznikl až v 90. letech a to již kraj neměl bohužel zájem takovou linku zavádět) a lidé jsou odkázáni na auta. Zajímavý výstup přesto lze realizovat z rázovité obce Špania dolina, kam zajíždí autobus z Banské Bystrice i o víkendech. Nádhernou hřebenovkou pak lze dojít do Donoval (celkem asi 14 km) nebo sejít zpět do Bystrice.

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna Šachtička Výhled na Kremnické vrchy

Detail Španie Doliny Výhled na Kremnické vrchy Výhled z rozhledny Výhled na Veĺkou Fatru Výhled na Kremnické vrchy

snímky: J. Šlapák (1-3), A. Průšová (4), zbytek vlastní

Rozhledna je přístupná celoročně.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.100 - Okolie Banskej Bystrice.

Slopovo u Kokavy nad Rimavicou (860 m n.m.)

Rozhledna Slopovo

Historický region: Malohont

Okres: Rimavská Sobota

Geomorfologická jednotka: Veporské vrchy

GPS: 48°35'43.172"N, 19°50'33.573"E

Dne 22. srpna 2015 byla oficiálně zpřístupněna poslední, zato nejvýše položená z trojice dřevěných rozhleden regionu Malohont. Nachází se na malebném hřebeni v lokalitě Slopovo, Laz mezi údolími Rimavice a Klenovské Rimavy.

K rozhledně se dostaneme buď po nově (2016) vyznačené trase zelené značky z Kokavy nad Rimavicou, nebo po zcela nové žluté z Utekáče přes sedlo Langovo a kótu 921 m (v srpnu 2016 nebyla ještě zaznačena ani na slovenských internetových mapách). Třetí a nejsnazší možností je vcelku pohodový výstup ze sedla Chorepa (autobus Kokava - Klenovec). Rozhledna nabízí velmi malebné pohledy na Veporské vrchy, Stolické vrchy, Nízké Tatry, Muránskou planinu, Slovenský ráj, Cerovou vrchovinu, Cserhát či Mátru; pěkně vidět jsou také města Rimavská Sobota a Poltár a přehrada Klenovec.

Vyhlídková plošina je ve výšce asi 5 metrů a nahoru vyjdeme po 22 schodech.

Umístění rozhledny Detail mapy Rozhledna Slopovo Rozhledna Slopovo Rozhledna Slopovo
Výhled na Veporské vrchy Výhled na Veporské vrchy Na rozhledně Slopovo Výhled na Veporské vrchy Výhled na Veporské vrchy
Výhled na Veporské vrchy Výhled na Veporské vrchy Turistický rozcestník Turistický rozcestník Pohled z hřebene na Klenovec
Pohled z hřebene na Klenovec Pohled z hřebene na Klenovec Rozhledna Slopovo

mapky: mapy.cz, snímky vlastní (srpen 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.134 - Veporské vrchy.

Rozhledna Zbojská (763 m n.m.)

Rozhledna Zbojska

Historický region: Hont

Okres: Rimavská Sobota

Geomorfologická jednotka: Veporské vrchy

GPS: 48°44'26.9"N, 19°51'01.8"E

Na západnom okraji Národného parku Muránska planina, nad sedlom Zbojská, postavila Štátna ochrana prírody SR za pomoci švajčiarskych fondov vyhliadkovú vežu. Stojí už v katastrálnom území Tisovec, na styku s katastrálnym územím Pohronská Polhora. Má cez 13 m a vyhliadkovú plošinu vo výške 9,5 m. Jej poňatie obohacuje drevené stavby a známy salaš nad sedlom, na opačnej stráni. Štvorhranná veža obitá šindľom akoby vyrastala zo zrubovej domčekovej stavby. V dolnej časti veže je náučná prírodná expozícia (diviak, líška, atď). Vedľa stavby je nástenná mapa zobrazujúce chránené územia Slovenska.

Z veže je výhľad najmä na severovýchod, na sedlo a masív Fabovej hole. Južným smerom možno nazrieť do Čertovej doliny a k vrchom nad ňou.

Veža stojí 300 m od sedla na rozhraní okresov Brezno a Rimavská Sobota, vyjdeme k nej po trávnatej stráni. Do sedla možno prísť po červenej trase od 1 km vzdialenej železničnej stanice Zbojská. Autobus z Tisovca alebo Brezna má zastávku priamo v sedle. Tu v sedle končí ozubnicový hrebeň medzi vlakovými koľajnicami, ktorý pomáhal rušňom prekonávať strmé stúpanie od Tisovca.

Umístění rozhledny Rozhledna Zbojská Rozhledna Zbojská

mapka: mapy.cz, text a snímky: L. Khandl

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.134 Veporské vrchy / SHOCart č.1105 Muránska planina.

Skalka u Počúvadla (723 m n.m.)

Rozhledna Skalka

Historický region: Hont

Okres: Banská Štiavnica

Geomorfologická jednotka: Štiavnické vrchy

GPS: 48°22'29.1"N, 18°49'47.4"E

snímek: www.geocaching.com

Rozhlednu nad obcí Počúvadlo (viz mapky) vybudovala obec s podporou nadace Ekopolis. Lze k ní dojít po naučném chodníku, který začíná v parčíku poblíž autobusové zastávky. Výhled je možný pouze jižním směrem (JZ - J - JV).

Umístění rozhledny Detail mapy

mapky: mapy.cz

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.

Opavská hora (577 m n.m.)

Rozhledna Opava

Historický region: Hont

Okres: Veĺký Krtíš

Geomorfologická jednotka: Krupinská planina

GPS: 48°11'22"N, 19°10'19"E

snímek: J. Šlapák

Nová rozhledna vyrostla také v okrese Veĺký Krtíš. Jedná se o dřevěnou věž vysokou asi 20 metrů, postavenou z evropských dotačních fondů na kopci Opavská hora u Opavy. Výše uvedený cyklistický server popisuje cestu k rozhledně takto: "Pre peších aj cykloturistov, ale aj motorizovaných turistov je najvhodnejšia cesta na rozhľadňu v Opave popri vodárni na Pahorku. Je to asi kilometer nad obcou, odbočka k vodárni je popri autobusovej zastávke, pri smere od Veľkého Krtíša sa odbočuje naľavo z hlavnej cesty."

Po zdolání šesti pater se naskytne daleký kruhový výhled, jejž přiblížil server okresvk.wordpress.com: "Výhľad z najvyšších poschodí je dokonale kruhový, keďže vrchol veže sa nachádza vysoko nad okolitou vegetáciou. Od východu až po juhozápad vidieť za dobrej viditeľnosti prakticky všetky maďarské pohoria, od Bukových vrchov (Bükk), cez Mátru, Cserhát až po Pilišské vrchy nad Ostrihomom. Od juhozápadu potom nasledujú slovenské kopce – cez Chrbát pri Hurbanove k nitrianskemu Zoboru, V. Inovcu, Sitnu, Vtáčniku, ďalej cez Smrekov a Rakytov v Nízkych Tatrách až k Vysokým Tatrám, z ktorých je možné za ideálnych podmienok vidieť všetky hlavné štíty (Gerlach, Lomnický, Kriváň), a o niečo východnejšie aj Kráľovu hoľu."

Z vlastní návštěvy dodám, že od zastávky Opava nacházející se mimo obec na hlavní silnici je nově proznačena žlutá značka na vrchol; do obce pak lze pohodlně sejít severním obloukem (od rozhledny po vyježděných kolejích). Rozhledna je velmi bytelná a na plošinu v šestém patře vystoupáme po 101 schodech. K výhledu doplním pohoří Tribeč, Štiavnické vrchy, Javorie, Pohronský Inovec, Krupinskou planinu s Kopaným závozem (775 m), Cerovou vrchovinu s Karančem (727 m), maďarské pohoří Börzsöny s Csóványosem (938 m); z měst zaujmou pohraniční maďarské Balašské Ďarmoty (Balassagyarmat).

Umístění rozhledny v mapě Detail mapy Rozcestník u autobusové zastávky Rozhledna na Opavské hoře
Rozhledová plošina Výhled na obec Opava Výhled na Štiavnické vrchy a Sitno Výhled na Štiavnické vrchy a Javorie Výhled na pohoří Börzsöny
Výhled na pohoří Cserhát Výhled na pohoří Mátra Výhled na Sitno a Javorie Výhled na Pohronský Inovec a Štiavnické vrchy Výhled na Španí Laz (643 m)
Výhled na obec Opava Výhled na Opavu a Krupinskou planinu Výhled z rozhledny Opava Rozhledna Opavská hora Rozhledna Opavská hora

mapky: mapy.cz, snímky: vlastní (srpen 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.146 Krupinská planina, Velký Krtíš.

Rozhledna na Mačacej (460 m n.m.)

Rozhledna na Mačacej

Historický region: Novohrad

Okres: Lučenec

Geomorfologická jednotka: Cerová vrchovina

GPS: 48°09'28.0"N 19°47'21.3"E

Dvoupatrová dřevěná rozhledna s vyhlídkou ve výšce 8 m se nachází v Cerové vrchovině na turistickém rozcestí Mačacia. Přístup je možný z obce Šiatorská Bukovinka po zelené TZT (2,5 km po asfaltu ke vstupu do areálu, odtud asi 20 min lesem), nebo po červené TZT (pěkná, s výhledy, kolem lávového příkrovu, ale o něco delší).

Tip z místa: Nikdo samozřejmě nevynechá hrad Šomoška s vyhlídkovou věží; nezapomeňme však na výstup na rozhlednu Karanč na nejvyšším vrcholu pohoří, která se nachází již na území Maďarska a je dostupná jak z maďarské obce Somosköújfalu po žluté TZT (1:20 hod.), tak nově i přímo ze Šiatorské Bukovinky (jak z části Bukovinka, tak ze Šiatoru) po atraktivní červené TZT (ze Šiatoru asi 2 hod., z Bukovinky 2:15 hod.).

Výhled na hrad Šomoška Hrad Šomoška, vlevo za ním Salgovár Vrch Šiator Pohled z ochozu

snímky: vlastní (září 2010)

Rozhledna je volně přístupná; od dubna do září je vstup na naučnou stezku zpoplatněn.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

Maginhrad u Nižného Skálniku (429 m n.m.)

Rozhledna Maginhrad

Historický region: Malohont

Okres: Rimavská Sobota

Geomorfologická jednotka: Revúcka vrchovina

GPS: 48°26'50.1"N 19°59'01.2"E

20. června 2015 byla turistům zpřístupněna dřevěná, 16,8 m vysoká rozhledna na vršku Maginhrad tyčící se nad údolím řeky Rimavy, asi 7 km severně nad Rimavskou Sobotou. Místo je známé jako středověké hradiště, které se však nedochovalo.

Podobně jako u nedaleké menší rozhledny Vŕšok u Rimavské Baně byly náklady na výstavbu částečně pokryty z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj slovenského venkova, dále ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce Veľké Teriakovce a výstavbu zajistila Místní akční skupina Malohont. Zajímavé je, že součástí projektu je rovněž výstavba rozhledny na Lazu Slopovo u Klenovce, která byla zpřístupněna z uvedené trojice jako poslední.

Výhled z rozhledny je daleký a téměř kruhový, a na rozdíl od Vŕšku tak vidíme všemi směry kromě východního. Za zmínku stojí výrazný vrch Sinec ve Stolických vrších, za ním pak Ostrá (1.011 m) a Tŕstie (1.121 m). Za ním spatříme Muránskou planinu a na horizontu Nízké Tatry. Krásný pohled máme i k jihu na Cerovou vrchovinu s Karančem a k západu na pohoří Javorie a Ostrôžky. K severovýchodu nás zaujme Poĺana a část Veporských vrchů.

Pokud jde o přístup, rád bych upozornil na problematický výstup od Nižného Skálniku po zelené značce; výstup je totiž nejen příkrý, ale také prašný a obuv se nepříjemně smeká; sestup pak lze označit vyloženě za rizikový. Vhodnější je naopak velmi příjemná žlutě značená cesta od železniční zastávky Veĺké Teriakovce (která se ovšem nachází v Malých Teriakovcích), která je nejen bezpečná a velmi pěkná, ale zabere jen nepatrně delší dobu.

Na vyhlídkovou plošinu této vystoupáme do čtvrtého patra po 49 schodech.

Výhled na vrch Sinec, vpravo za ním Ostrá Pohled na Nižný Skálnik a Hrachovo; v pozadí Veporské vrchy Pohled na Poĺanu a Veporské vrchy Výhled k jihu na Rimavskou Sobotu, v pozadí Cerová vrchovina Pohled k západu na Javorie a Ostrôžky

snímky: vlastní (srpen 2015)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

Vŕšok u Rimavské Baně (380 m n.m.)

Rozhledna Vršok

Historický region: Malohont

Okres: Rimavská Sobota

Geomorfologická jednotka: Revúcka vrchovina

GPS: 48°31'16.9"N, 19°56'28.1"E

Sedmimetrová rozhledna, provedená v kombinaci železa a dřeva, je od jara 2015 novou dominantou lokality Vŕšok nad Rimavskou Baňou v Revúcké vrchovině, která je jedním z osmi celků Slovenského rudohoria. Náklady na výstavbu dosáhly 15 tis. EUR a obec je vynaložila z vlastních zdrojů. Část nákladů by však měla být refinancována z eurofondů díky žádosti Místní akční skupiny Malohont.

Rozhledna není postavena na vrcholu, nýbrž asi 60 výškových metrů pod ním na jižním svahu; kvůli tomu je výhled podstatně slabší než z rozhledny na sousedním Maginhradu. V srpnu 2015 byly osazeny kolíky s dřevěnými směrovkami, nenajdeme je však ani na nádraží Rimavská Baňa, ani v centru obce u autobusové zastávky. Orientace však není složitá - od vlaku i autobusu nás ke směrovce u mostu přes Rimavu dovede červená turistické cesta, podle ní odbočíme vpravo a kolem dopravní značky "pozor, divoká prasata" a miniobory se dvěma roztomilými exempláři (viz snímky) se protáhneme na pole, kde zabočíme vpravo vzhůru a rozhlednu již nemůžeme minout. Na vyhlídkovou plošinu stačí zdolat 21 dřevěných schodů.

Umístění směrovky Detail směrovky Pozor, diviaky! Prasátka za plotem jsou velmi milá... ... a svého chovatele zbožňují.
Rozhledna Vŕšok Pohled na vrch Sinec Výhled do údolí Rimavy a Rimavskou Baňu Pohled přes údolí Rimavy Výhled z rozhledny Vŕšok

snímky: vlastní (srpen 2015), GPS: L. Khandl

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.135 - Stolické vrchy, Revúca.

Vartovka u Krupiny (393 m n.m.)

Rozhledna Vartovka

Historický region: Hont

Okres: Krupina

Geomorfologická jednotka: Krupinská planina

GPS: 48°20'57.6"N 19°04'45.3"E

snímek: H. Holubářová

Tuto zcela ojedinělou stavbu najdete nad městečkem Krupina jižně od Zvolena. Pochází ze středověku (rok vzniku 1564), kdy sloužila jako protiturecká hláska; na rozhlednu byla přestavěna před několika desetiletími.

Celková výška kamenné věže je 12 m, dřevěnou střechou krytý vyhlídkový ochoz je ve výšce 9 metrů. Nahoru vede 42 schodů. Kolem se prostírá Krupinská planina s městem Krupinou, v pozadí na západě a severozápadě jsou vidět Štiavnické vrchy.

Pěší přístup po modré TZT z Krupiny, parkování možné asi 300 m od věže.

Vartovka Vartovka Vartovka Vartovka Vartovka
Vartovka Pamětní deska Pohled k jihu Krupina z Vartovky Pohled do Maďarska
Sitno z Vartovky Výhled na Krupinskou planinu Pohled z ochozu Vartovky Rozhledna Vartovka Pohled z Krupiny na vrch s rozhlednou

snímky: D. Voříšková (1-6), J. Šlapák (7), zbytek vlastní (květen 2012)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 145 - Javorie, Ostrôžky (příp. 146 - Krupinská planina; Veĺký Krtíš).

Masarykov dvor v Pstruše (360 m n.m.)

Rozhledna Masarykov dvor

Historický region: Podpoĺanie

Okres: Detva

Geomorfologická jednotka: Krupinská planina

GPS: 48°32'48.506"N, 19°19'12.448"E

Zajímavý vyhlídkový objekt najdeme v areálu Masarykova dvora v Pstruši (asi 10 km východně od Zvolena), který vznikl rekonstrukcí někdejšího zemědělského statku na jezdecký a sportovně-rekreační areál a pro veřejnost byl otevřen v únoru 2015. Najdeme zde mimo jiné restauraci, kavárnu a penzion. Samotná věž vznikla citlivou rekonstrukcí bývalé vodárenské věže, která byla ve stavu prakticky na demolici. Na ochoz vystoupáme po 74 vnějších železných schodech a kromě areálu a blízkého zámku Vígĺaš vidíme i část pohoří Javorie, Poĺany a Kremnických vrchů.

Ačkoli původně šlo o vodárnu, věž byla zcela rozpadlá a kompletně znovu postavená pro turistické účely; proto jsem ji nakonec zařadil mezi rozhledny. Je výtečně dostupná i od vlaku - ve stanici Pstruša na trati Zvolen - Lučenec zastavují všechny osobní vlaky.

Další informace získáte na www.masarykov-dvor.sk.

Vyhlídková věž v Pstruši Výhled z věže Výhled na Poĺanu Výhled z věže Výhled z věže

snímky: vlastní (září 2016)

Rozhledna je přístupná celoročně, klíče si zapůjčíte na recepci penzionu s nepřetržitým provozem.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.145 - Javorie, Ostrôžky.

Rozhledna nad Lipovany (341 m n.m.)

Rozhledna nad Lipovany

Historický region: Novohrad

Okres: Lučenec

Geomorfologická jednotka: Cerová vrchovina

48°12'7.07.0"N, 19°43'07.1"E

snímek: Ján Urda

Rozhľadňa sa nachádza v katastri obce Lipovany, niekoľko metrov od štátnej hranice s Maďarskom, na hraničnom hrebeni. 20 m vysokú vežu vybudovali v roku 2013 v rámci cezhraničného programu Geoturistická magistrála, na ktorý EÚ prispela sumou takmer 640 000 €. Unikátne je, že vyhliadková plošina má väčšiu rozlohu než vrch veže, dosahuje plochu rovnajúcu sa základom stavby 7,5 x 4.5 m. Ďalším unikátom je, že stavba má okrem bleskozvodov aj odkvapové rúry.

Na vyhliadkovú plošinu vo výške 15,4 m vedie 84 schodov. Na hranici sú v blízkosti aj vyššie miesta, preto smerom na severovýchod až juh zastierajú výhľad do Maďarska stromy, podobne aj smerom na západ. Na slovenskú stranu je však pekný výhľad, za obcou Lipovany vidno okresné mesto Lučenec.

Do Lipovian premáva autobus z Lučenca. Od zastávky treba stúpať po neznačkovanej poľnej ceste vpravo od kostola okolo náučnej geologickej lokality - prírodnej pamiatky Lipovianske pieskovce, v ktorej vidno množstvo skamenených ulitníkov. Z toho hrebienka je aj dobrý výhľad na vrch Karancs s rozhľadňou a telekomunikačnou vežou. Trasa k veži meria 2,5 km. Späť možno ísť oblúkom po cykloturistickej ceste vedúcej z miestnej časti obce Lipovany-Baňa, do ktorej občas jazdí autobus.

Umístění rozhledny Umístění rozhledny Rozhledna Lipovany Pohled z rozhledny

mapky: www.mapy.hiking.sk, text a snímky: L. Khandl

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

Úvodní I Bratislavský I Trnavský I Trenčianský I Žilinský I Nitrianský I Prešovský I Košický