PREŠOVSKÝ KRAJ





Z hlediska krajinného rázu je Prešovský kraj vcelku podobný moravským Karpatům. Členitý zalesněný terén s menším počtem přirozených výhledových míst si tak o sadu rozhleden vyloženě říká. Díky aktivitě místních obcí a spolků k jejich výstavbě skutečně dochází. V září 2017 zde byla postavena první stezka v korunách stromů na Slovensku.

Na úvod jsem zařadil dvě obnovené rozhledny: Monte Móry na Štrbském Plese (2019) a rozhlednu na původní vodárenské věži v Prešově (2014). První jmenovaná je současně nejvýše položenou slovenskou rozhlednou.

1. Monte Móry (1 341 m n.m.)

Rozhledna Monte Móry

Kraj: Prešovský (Spiš)

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°6'58.695"N, 20°3'49.934"E

snímek: vlastní (srpen 2019)

Zděná rozhledna Monte Móry byla součástí areálu, jehož majitelem byl stavební inženýr a architekt, rodák z Banské Bystrice Karol Móry (1845 - 1921). Přehrazením potoka Mlynica vytvořil jezírko nazvané Nové Štrbské pleso a v letech 1904 - 1905 u něj postavil hotel. Blízký kopec nazval Monte Carlo (Karlov kopec) a v roce 1905 na něm postavil dřevěnou rozhlednu. Zprávu o výstavbě hotelu a vyhlídce přinesly i noviny Karpathen Post 12. prosince 1904.

Dědicem areálu se stal synovec Karola Móryho, taktéž banskobystrický rodák Jan Móry (1892 - 1978), hoteliér a skladatel, který dostavěl a zvelebil hotelový areál. V roce 1935 rozhlednu přestavěl na zděnou a využíval ji jako kavárnu. Takto vypadala vyhlídková kavárna na dobové fotografii. Z hotelu tam přinášeli kávu a čaj v termoskách a čerstvé koláče. Ján Móry s manželkou Magdou Szakmáry-Móryovou, vynikající klavíristkou a zpěvačkou, pořádali v hudebním salónu své soukromé vily koncerty, které Radiojournal Košice přenášel v přímém přenosu. Jelikož se do éteru šířily z horské výšky, nazvali tyto koncerty Rádio Monte Móry.

Po válce již nebyla rozhledna v provozu. V roce 1963 byla prohlášena národní kulturní památkou; přesto posléze nebyla příliš udržována a v náročných horských podmínkách rychle chátrala. Obnovit rozhlednu po roce 1989 se navzdory jednáním s TANAPem manželce a dcerám nepodařilo. V současnosti se o to snaží nový majitel objektu, který usiluje o získání finančních prostředků na jeho záchranu.

V roce 2013 byla započata rekonstrukce rozhledny. Práce však probíhaly velmi pomalu a ani po jejich ukončení v roce 2018 nebyla vyhlídka zpřístupněna. To se podařilo až v červnu 2019, kdy v budově vznikla kavárna s vyhlídkou, a optimisticky věřme, že již napořád!

Ke kavárně, umístěné na mírném návrší nad Novým Štrbským plesem, dojdeme asi po 10 minutách od železniční stanice. Z horní vyhlídkové terasy, kam nás vyvede úzké schodiště s vysokými schody, vidíme štíty nad Štrbským Plesem (Kriváň, Predné Solisko), tak i přes Podtatranskou kotlinu na Nízké Tatry. V kavárně si v klidu vychutnáme výbornou kávu nebo třeba tatranský čaj. Stěny jsou ozdobeny historickými fotografiemi, k oddechu hrají skladby Jana Móryho a k prohlédnutí je monografie Marianny Bárdiové věnovaná tomuto skladateli. Měl jsem pocit, že s ohledem na odvrácenou polohu a snad i Móryho příklon k Maďarsku a Německu nepůjde nikdy o mainstreamové místo; o to více jsem si jeho genius loci po nestravitelném "zážitku" na Stezce v korunách vychutnal. A moc za ně autorům děkuji!

Rozhledna Monte Móry Letáček o  rozhledně Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

text o historii: M. Bárdiová, snímky: J. Harnach (1), vlastní (2), A. Průšová (3-5)

Rozhledna je přístupná hostům kavárny bez poplatku. Kavárna je otevřena takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

2. Vodárenská věž v Prešově (270 m n.m.)

Rozhledna v Prešově

Tradiční region: Šariš

Okres: Prešov

Město: Prešov

GPS: 48°59'58.101"N, 21°14'48.259"E

snímek: vlastní (srpen 2014)

Mimo tradiční řazení podle nadmořské výšky představím neobyčejnou vyhlídkovou atrakci, které se po letech dočkalo město Prešov. Na Námestí národného povstania (5 minut chůze od chrámu sv. Mikuláše na hlavním náměstí Metodovou ulicí) byla totiž v roce 2013 zrekonstruována rozhledna na staré vodárně.

Jde o původně vodárenskou věž, postavenou v letech 1910 - 1918 jako součást vodovodního řadu; voda z ní sloužila technickým účelům. Uprostřed stavby byly svisle umístěné tři ocelové roury. Jednou se voda vytlačovala do nádrže, druhou se odváděla do vodovodní sítě a třetí sloužila k odvzdušnění nádrží zapuštěných v zemi. Nahoře se nacházel betonový rezervoár užitkové vody s objemem 350 metrů krychlových; přístupný byl po ocelových žebřících a na něm se nacházel kovový poklop, jímž se dalo slézt do nádrže za účelem revize a čištění.

Později, když věž dosloužila pro tyto účely, se z ní stala rozhledna. Provozována byla jako kavárna s vyhlídkou až do 80. let; poté byla na celých 30 let uzavřena. Provoz kavárny je rovněž obnoven. Bohužel hlavní ochoz je kompletně prosklený, otevřené rozhledy se však naskytnou ze schodiště a z nižšího ochozu, který zůstal otevřen. Věž je vysoká 29 metrů a nahoru vede 152 schodů. Kruhový výhled je na město Prešov a jeho blízké i vzdálenější okolí.

Na náměstí je možné navštívit také ochoz věže dómu sv. Mikuláše.

Rozhledna v Prešově Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny
Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

snímky: vlastní (srpen 2014, srpen 2019)

Rozhledna je přístupná celoročně v otevírací době kavárny (v r. 2019 od 13 h). Vstupné 1 euro (r. 2019).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 - Šarišská vrchovina, Branisko.

3. Stezka v korunách stromů u Ždiaru (1 145 m n.m.)

Stezka v korunách stromů

Tradiční region: Tatry

Okres: Kežmarok

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°17'9.810"N, 20°18'51.961"E

snímek: L. Khandl

[Ladislav Khandl]: Spoločnosť IMMOBAU s.r.o. Bratislava, ktorá prevádzkuje rekreačné zariadenia v Bachledovej doline, uviedla do prevádzky Chodník korunami stromov, ktorý sa končí výstupom na mohutnú vyhliadkovú vežu. Projektantom diela na najvyššom bode strediska BACHLEDKA Ski & Sun je nemecký architekt Josef Stöger a spoločnosť Erlebnis Akademie AG, ktorá už má skúsenosti s podobnými stavbami v Nemecku a v Čechách. Bezbariérový chodník drevenej konštrukcie s tromi náučnými stanovišťami je dlhý 1 236 m a je takmer okružný, miestami až 24 m nad zemou. Na trase sú výhľady na Belianske Tatry i Spišskú Maguru. Deti môžu riešiť prostredníctvom trojrozmerných pomôcok rôzne úlohy s témou prírody alebo sa odvážne prejsť tromi bočnými chodníkmi s pohyblivým lanovým podkladom. V závere možno vystúpiť na 32 m vysokú vyhliadkovú vežu, ktorá je akousi mohutnou špirálou so siedmimi závitmi. Z veže je vidno na západnej strane aj vrcholy Vysokých Tatier a na východnej strane pieninské Tri koruny. Prekvapením na vrchu veže je trampolína v jej strede z pružnej siete. V strede veže bude onedlho v prevádzke aj suchý tobogan. Bez absolvovania chodníka s takmer celoročnou prevádzkou sa na vežu nedá vystúpiť. Stále však je voľne prístupná prvá 15,5 m vysoká vyhliadková veža z roku 2011, ktorá sa nachádza v sedle o 435 m východnejšie a 28 m nižšie.

Prístup do strediska je autobusom z Popradu či Tatranskej Lomnice do Ždiaru (zastávka Ždiar, Bachledova dolina, rázc.) a odtiaľ pešo necelý kilometer k dolnej stanice lanovky (pozn. MV - některé busy zajíždějí až k lanovce, zastávka Ždiar, Bachledova dol.č.12). Až sem sa dá prísť autom. Lanovka dovezie záujemcov až do blízkosti Chodníka korunami stromov; pešo to trvá niečo cez hodinu.

[Martin Veselý]: Pro mě jakožto introvertního rozhlednáře odporný zážitek. Čistá komerce, móda a chytrý marketingový tah bez většího racionálního efektu. Neskutečná mračna (a to jsem tam byl záměrně v pondělí!) lidí, především Poláků, kteří zřejmě takovou "atrakci" zatím nemají. Tři čtvrtě hodiny na přímém slunku, nejsou odděleny vstupy od výstupů, chybí infrastruktura - ke stanici lanovky nejsou přímé autobusy, je nutné jít po frekventované silnici. Vedle přitom stojí rozhledna se shodným výhledem... Přišel jsem pěknou hřebenovkou Spišské Magury, kde si lze od davů oddechnout. Osobně mě mrzí, že se tyto stezky začaly považovat za turistické rozhledny, s rozhlednařením totiž mají jen málo společného.

Umístění v mapě Stezka korunami stromů Stezka korunami stromů Stezka korunami stromů Stezka korunami stromů

mapka: mapy.cz, snímky: J. Šlapák

Výhled ze stezky korunami stromů Výhled ze stezky korunami stromů Výhled ze stezky korunami stromů Výhled ze stezky korunami stromů Výhled ze stezky korunami stromů

snímky: vlastní (srpen 2019)

Rozhledna je přístupná celoročně; otevírací doba a vstupné zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

4. Bachledova dolina (1 105 m n.m.)

Rozhledna Bachledova dolina

Tradiční region: Tatry

Okres: Kežmarok

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°17'1.877"N, 20°19'8.420"E

snímek: L. Khandl

Na hřebeni Spišské Magury, v sedle mezi Malou Poľanou a Bukovinou, byla v roce 2011 postavena 14 m vysoká dřevená rozhledna. Z nejvyššího ze čtyř pater se můžeme kochat pěknými výhledy na Pieniny, Spišskou Maguru, Belianské Tatry i několik tatranských štítů.

Rozhledna, která se nachází v blízkosti lyžařského areálu, je dostupná z obce Ždiar (převýšení 300 m) nebo od severovýchodu z osady Jezersko (po modré značce na sedlo Hrb a dále neznačenou cestou, převýšení 400 až 450 m). Zajímavou přístupová cesta vede po hřebeni Spišské Magury - autobusem vyjedeme na nejvýše položenou zastávku Ždiar, Príslop (1 080 m) a odtud nejprve po asfaltové cyklotrase a dále již po modré turistické značce přes vrcholy Prehrštie a Magurka, již bez výraznějšího převýšení.

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna Bachledova dolina Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

snímky: A. Průšová (1), P. Urbanec (2), zbytek vlastní (srpen 2019)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

5.-6. Žobrák u Hervartova (2 rozhledny, 893 m n.m.)

Rozhledna Žobrák

Tradiční region: Šariš

Okres: Bardejov

Geomorfologická jednotka: Čergov

GPS: 49°14'9.855"N, 21°10'22.582"E

Dřevěná rozhledna s útulnou a vyhlídkou ve výšce 7 metrů se nachází v sedle Žebráku těsně pod stejnojmenným vrcholem (920 m). Rozhledna byla postavena v roce 2014 obcí Hervartov z prostředků Evropské unie (Program přeshraniční spolupráce PL - SK 2007-2013) a je vybudována z masivních hranolů. Do nejvyššího, třetího podlaží nás zavede 34 schodů. Uvnitř rozhledny je vystavěna útulna pro přespání se samostatným vchodem. U rozhledny najdeme i přístřešek a velmi potěšující je několik odpadkových košů.

Pěší přístup je možný buď z Hervartova po červené TZT (1:30 h, převýšení 450 m), z vlakové zastávky Šiba po modré TZT (1:45 h, převýšení 500 m) anebo z osady Kríže po modré TZT (0:45 h, převýšení 360 m). Poslední jmenovaná trasa ovšem není dostupná z prešovské strany, a tudíž vyžaduje vyšší časovou dotaci. Osobně považuji červeně značenou cestu z Hervartova za jednodušší, modrou ze Šiby naopak za romantickou a turisticky vděčnou. V Hervartově je příjemné posezení v místní krčmě, z něhož jsem si jako "suvenýr" odnesl bodnutí sršněm do stehna. Pan výčepní mně ovšem pohotově sehnal cibuli a ani několikadenní poměrně bolestivý otok mi nezabránil v návštěvě dalších rozhleden a zajímavostí v nádherné slovenské krajině.

Výhled je sice dosti limitovaný severním směrem, neboť rozhledna je umístěna v plochém sedle těsně pod vrcholem, přesto pohled od SV k JV je úchvatný. Vidíme krásně Ondavskou vrchovinu, Laboreckou vrchovinu, při dobrém počasí část Bukovských vrchů a Vihorlat, na jihovýchodě krásně vystupují Slanské vrchy. Západním směrem vidíme blízký hlavní hřeben Čergova a k SZ Nízké Beskydy s Busovem a na obzoru již polský Beskid Sądecki.

Kuriozitou je, že rozhledna nahradila původní dřevěnou věž, dnes již značně zchátralou, která ovšem nebyla stržena. Vzhledem k tomu, že se jedná o nezávislá stavební díla, zařadil jsem do databáze obě rozhledny jako přístupné. Nutno ovšem podotknout, že původní rozhledna zřejmě dlouho nevydrží a komu stačí pohodlně vystoupit na plošinu nové rozhledny, neměl by se raději do výstupu po 31 žebříkových stupních na původní rozhlednu pouštět.

Zastávka Šiba Rozhledna Žobrák Výhled z rozhledny Žobrák Výhled z nové rozhledny Rozhledna Žobrák
Výhled z rozhledny Žobrák Výhled z rozhledny Žobrák Výhled z rozhledny Žobrák Výhled z rozhledny Žobrák Rozhledna Žobrák

snímky: vlastní (září 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

7. Kráĺova studňa u Lenartova (773 m n.m.)

Rozhledna Kráĺova studňa

Tradiční region: Horný Šariš

Okres: Bardejov

Geomorfologická jednotka: Ĺubovnianska vrchovina

GPS: 49°20'5.388"N, 21°0'29.857"E

snímek: vlastní (prosinec 2012)

[Ladislav Khandl]: V Ľubovnianskej vrchovine na hranici Slovenska s Poľskom pri kóte Kráľova studňa (773.3 m n.m.) 17. septembra 2011 otvorili novú drevenú turistickú rozhľadňu vysokú 13 metrov. Lokalitou viedla už oddávna obchodná cesta z Poľska na juh, kedysi tu stál i hostinec ako zastávka na dlhej trase. Podľa legendy studňu pod hrebeňom, vymurovanú kameňmi do tvaru podkovy, vykopal sám kráľ Matej. Vynovili a opatrili ju strieškou v roku 2009. Údajne sa v lokalite stretol kráľ Matej s poľským kráľom Kazimírom IV. a jeho synom Kazimírom, preto sa vraj toto pamätné miesto nad obcami Wojkowa a Lenartov kedysi volalo Studňa troch kráľov (aj Kazimíra mladšieho zvolil uhorský parlament za kráľa). Je tiež známe, že v blízkosti hrebeňa roku 1814 našli 108,5 kg vážiaci meteorit s obsahom 8,5 % niklu, ktorého jednotlivé časti sú v súčasnosti uložené v Budapešti, Viedni, Prahe, Chicagu a v britskom múzeu.

Rozhľadňu postavilo Občianske združenie Kráľova studňa Lenartov, na čele ktorého stojí Marian Dudra. Začali ju stavať v júli 2010 a členom a sympatizantom občianskeho združenia pomohli okrem sponzorov aj obce Lenartov, Malcov, Snakov a Gerlachov. Zo štvorpodlažnej zastrešenej veže je vidno celý hrebeň Čergova, Busov, Maguru, viaceré blízke obce i poľskú Jaworzynu Krynickú v Beskide Sądeckom.

Na rozhľadňu vedie červeno značkovaná trasa z obce Obručné (663 m n. m.). Päť kilometrov dlhý úsek možno zdolať výstupom po zalesnenom hrebeni s malými výhľadmi asi za jeden a pol hodiny, späť o štvrťhodinu skôr. Trasa je vhodná aj na lyžiarsku turistiku. Asi výhodnejšia je neznačkovaná 4 km dlhá trasa zväčša lúkami po hrebienku od cintorína v Lenartove (477 m n. m.), dá sa zdolať za hodinu. Uvažuje sa, že trasu čo najskôr vyznačia.

[Martin Veselý]: V Obručném zastavují dálkové autobusy na lince Poprad - Bardejov, takže spojení je sem možné i o víkendech. Hřebenová hraniční cesta k rozhledně ze sedla Obručné mezi pohořími Čergov a Ľubovnianská vrchovina je vskutku turistickou lahůdkou.

Rozhledna Kráĺova studňa Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny
Výhled z rozhledny Rozhledna Kráĺova studňa Rozhledna Kráĺova studňa Pohled z rozhledny Pohled z rozhledny

snímky: A. Průšová (poslední dva), zbytek vlastní

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

8. Medvedí vrch u Spišského Hrhova (668 m n.m.)

Rozhledna u Spišského Hrhova

Tradiční region: Spiš

Okres: Levoča

Geomorfologická jednotka: Hornádska kotlina

GPS: 48°59'26.952"N, 20°37'31.197"E

snímek: Instagram obce

Počátkem února 2020 byla zkolaudována a veřejnosti zpřístupněna rozhledna na Medvědím vrchu u Spišského Hrhova. Projektantem je pan Jakub Ptačín, který ji navrhl jako sestavu pěti krychlovým modulů o hraně 2.880 mm. Především má ale velkou zásluhu na její výstavbě, neboť jeho tým daroval tento projekt obci Spišský Hrhov, která jej následně vlastními prostředky realizovala.

Rozhledna skýtá atraktivní výhledy na Vysoké Tatry a Spišský hrad.

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

9. Balážka u Lipan (orientační NV 580 m n.m.)

Rozhledna Balážka

Tradiční region: Šariš

Okres: Sabinov

Geomorfologická jednotka: Spišsko-šarišské mezihoří

GPS (orientační): 49°10'57.561"N, 20°56'28.817"E

snímek: www.presov.korzar.sme.sk

V létě 2019 byla dokončena dřevěná rozhledna na vrchu Balážka mezi obcí Kamenica a městečkem Lipany v okrese Sabinov. Vyhlídková plošina se nachází asi ve 12 metrech. Nabízí pohledy především na pohoří Čergov a atraktivní úsek železniční trati Lipany - Pusté Pole. Upozorňuji, že přesné umístění rozhledny se mně nepodařilo zjistit a laskavému uživateli nezbude než se zorientovat na místě; rozhledna by měla být z údolí dobře viditelná.

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

10. Rohuĺa (595 m n.m.) u Nižné Jedĺové
- podle webu mapy.cz je na ni od roku 2019 zákaz vstupu

Rozhledna Rohuĺa

Tradiční region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

GPS: 49°21'31.544"N, 21°33'24.255"

snímek: L. Khandl

Rohuĺa je samostatný vrchol ca. 6 km severně od Svidníku. Najdete zde dřevěnou rozhlednu s vyhlídkou ve výšce 14 metrů. Možný přístup je od jihu z obce Vyšná Jedĺová (neznačeno), Nižná Jedĺová (modrá TZT) anebo od severovýchodu z obce Kružlová (místní žlutý okruh); převýšení v obou případech je okolo 300 m. Na rozdíl od Čierne hory je rozhledna krásně vidět od severu a poskytuje skvostný výhled přes údolí Kapišová - Kružlová k hraničnímu hřebeni. Jinak se rozhled dosti podobá tomu z Čierné hory.

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rohuĺa Rozhledna Rohuĺa

snímky: vlastní (srpen 2014)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

11. Dukla u Vyšného Komárniku (576 m n.m.)

Rozhledna na Dukle

Tradiční region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Laborecká vrchovina

GPS: 49°24'53.417"N, 21°42'29.561"E

snímek: vlastní (prosinec 2009)

Dukelský průsmyk je znám z období 2. světové války Karpatsko-dukelskou operací, při níž mezi 8. 9. a 27. 10. 1944 zahynulo nebo bylo zraněno až 85 000 sovětských a 6 500 československých vojáků. Památník a hřbitov příslušníků 1. čsl. armádního sboru je národní kulturní památkou, jsou zde hroby se jmény 1 265 padlých. Přímo na státní hranici byla v roce 1974 vztyčena 49 metrů vysoká rozhledna, aktuálně nejvyšší mimo Bratislavu. Odsud až po obec Krajná Poľana se prostírá areál Vojenského přírodního muzea na Dukle.

K rozhledně lze dojít po 12 minutách chůze od státní hranice, kde je i zastávka autobusu (zajíždí sem párkrát denně, ostatní spoje končí na okraji obce Vyšný Komárnik), po červené značce; druhou možností je vyjít neznačenou cestou od památníku se hřbitůvkem vzhůru lesem.

Výstup se mně, s ohledem na značnou odlehlost místa, podařil až po čtyřech letech od prvního pokusu, který ztroskotal na odstávce kvůli opravám elektrického vedení. O to větší byla radost, když se mi podařilo splnit si tento dávný sen o dovolené 2018. Ta byla znásobena tím, že rozhledna má otevřenou terasu, o níž jsem předtím nevěděl. Jak je vidět na předposledním snímku, terasa je nově zrekonstruovaná. Výtahem lze sice dojet až na horní terasu, ale ta je prosklená a okna nejdou otevřít. Hezčí zážitek tedy poskytne právě otevřená terasa o patro níže, kam snadno sejdeme po schodech. Provozovatele chválím i za barevné vstupenky, což je na Slovensku spíše rarita.

Půjdeme-li po schodech, musíme jich zdolat celkem 227 (5 do zvýšeného patra a 222 vnitřkem věže). Rozhled je unikátní a téměř kruhový, krytý je jen východní směr. Vidíme Laboreckou a Ondavskou vrchovinu, část Laborecké vrchoviny, na jihu defilují Slanské vrchy a na jihozápadě Čergov. Na jihovýchodě spatříme dokonce Bieszczady, pěkný výhled je i na polský Beskid Niski. Dukla je rozhledna sice odlehlá, ale podaří-li se již na slovensko-polskou hranici dojet, má vynikající poměr dostupnosti od veřejné dopravy a kvality výhledu.

Výhled z rozhledny Dukla Výhled z rozhledny Dukla Výhled z rozhledny Dukla Výhled z rozhledny Dukla
Výhled z rozhledny Dukla Výhled z rozhledny Dukla Rozhledna Dukla Rozhledna Dukla Rozhledna Dukla

snímky: vlastní (srpen 2018)

Rozhledna je přístupná od 1.5. do 15.10. denně mimo pondělí 9-17 hod. Vstupné 1 € (r. 2018).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.

12. Okružná (463 m n.m.)

Rozhledna Okružná

Tradiční region: Šariš

Okres: Prešov

Geomorfologická jednotka: Slanské vrchy

GPS: 49°01'5.628"N, 21°21'42.481"E

Asi 5 metrů vysoká dřevěná rozhledna se nachází v lokalitě Na bani v katastru obce Okružná a byla veřejnosti zpřístupněna 30. června 2019. Postavili ji dobrovolníci z místní farnosti v rámci projektu Oáza pokoja, autorem a realizátorem myšlenky je pan Jozef Sukovský. Výstavba představuje velmi pěknou ukázku aktivního spolkového života v obci, neboť přes 50 dobrovolníků uspořádalo 41 brigád a rozhlednu vybudovalo vlastními silami.

Rozhledna je součástí odpočinkové cesty, vedoucí nad starým dolem ke studánce s pitnou vodou. Z rozhledny lze spatřit kromě okolních obcí Kapušianský hrad, Šarišský hrad, část Slanských vrchů, Čergov a v případě příznivého počasí dokonce i štíty Vysokých Tater. Nahoru vede 22 schodů, pod rozhlednou je dřevěný přístřešek s posezením.

Výhled z rozhledny Okružná Výhled z rozhledny Okružná Výhled z rozhledny Okružná Výhled z rozhledny Okružná Rozhledna u Okružné

snímky: vlastní (srpen 2019)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č. č.116 - Slanské vrchy, Veĺká Domaša.

13. Kamenná hora u Bardejova (420 m n.m.)

Rozhledna Kamenná hora

Tradiční region: Šariš

Okres: Bardejov

Geomorfologická jednotka: Busov

GPS: 49°19'22.21"N 21°16'15"E

Na úbočí Kamenné hory nad Bardejovem byla postavena dřevěná, devět a půl metru vysoká rozhledna; veřejnosti byla zpřístupněna počátkem roku 2018. Náklady na výstavbu rozhledny činily 17 942 EUR, z čehož sumou 11 100 EUR přispěla KOCR Severovýchod Slovenska, zbytek financovala Oblastná organizácia cestovného ruchu (OOCR) "ŠARIŠ" Bardejov. Projekt byl ovšem převzat z daleké Dúbravky u Soblahova od architekta Miroslava Mrázika.

Rozhledna nemá valné ambice, jde spíše o zatraktivnění nejbližšího okolí krásného historického města s přiléhajícími lázněmi. Je totiž postavena pod lesem a úhel výhledu nepřesahuje 75°. Pěkně vidíme na celé město Bardejov s kostelní věží a na hlavní hřeben Čergova s Minčolem a Veĺkou Javorinou. Rozhledna se nachází na červené značce spojující město Bardejov s lázněmi a z lázeňského centra k ní dojdeme zhruba za čtvrt hodiny.

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna Kamenná hora

snímky: vlastní (srpen 2018)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov a 105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

14. Zlatník (370 m n.m.)

Rozhledna Zlatník

Tradiční region: Horný Zemplín

Okres: Vranov nad Topĺou

Geomorfologická jednotka: Slanské vrchy

GPS: 48°58'5.872"N, 21°31'26.213"E

[www.vranovske.sk]: Novú vyhliadkovú vežu na úpätí Slanských vrchov v katastri obce Zlatník navštívia cez víkend aj dve stovky turistov. „Zlatník patrí medzi menšie obce, no sme obkolesení nádhernou prírodou, preto sme sa chceli v očiach turistov trošku zviditeľniť a i takto podporiť turizmus v našom regióne. Zatiaľ sme veľmi milo prekvapení návštevnosťou, pretože najmä cez víkendy ju navštívi sto, až dvesto turistov. Za ideálneho počasia je vidieť celú kotlinu okolo Tople od Hanušoviec až po Vranov, či časť Strážskeho. Ak je počasie naozaj dokonalé, zahliadnuť dokonca môžete až vrcholky Tatier," uviedol starosta Zlatníka Juraj Balog. Vyhliadková veža s dvoma pozorovacími plošinami vo výške 11, resp. 18,7 m je vysoká 21,7 m. Vyrobená je z oceľovej konštrukcie, pričom pri jej projektovaní sa zohľadňovalo, aby nenarúšala prírodný vzhľad okolia.

[Martin Veselý]: Rozhledna je viditelná již z velké dálky díky mohutné konstrukci a zelené střeše. Přístupových cest je celá řada, malebná je například vzhůru loukami od Bystrého (vlak) přes výhledově vděčné návrší. Jinak je rozhledna výhledově nezajímavá s ohledem na nešikovné umístění pod kopcem (viz první obrázek). Vzdálenější pohledy nabídne alespoň v pásmu od severozápadu k severovýchodu (Ondavská vrchovina, Bukovské vrchy, Vihorlat). Na bytelný ochoz vystoupáme po 92 schodech.

Rozhledna u Zlatníku Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

snímky: vlastní (září 2019)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č. č.116 - Slanské vrchy, Veĺká Domaša.

15. Ščerbovka u Stropkova (307 m n.m.)

Rozhledna  Ščerbovka u Stropkova

Tradiční region: Zemplín

Okres: Stropkov

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

GPS: 49°11'30.048"N, 21°40'15.888"E

Na holém návrší Ščerbovka (v mapách.cz uváděna jako Šterbovka, což je podle webu skgeodesy.sk variantní název) nad okresním městem Stropkovem byla v rámci programu Interreg vztyčena menší dvoupatrová dřevěnka; veřejnosti byla zpřístupněna v červenci 2018. V rámci projektu byla proznačena rovněž cyklotrasa Po stopách Rakúsko - Uhorska.

K rozhledně dojdeme snadno od autobusové zastávky Stropkov, Tesla nebo nedaleké Stropkov, Sitník (vyjdeme po silnici nad místní část a pokračujeme pěknou cestou po hřebínku). Vzhledem k poloze je výhled docela pěkný, kromě Stropkova vidíme i značnou část Ondavské vrchoviny. Na rozhlednu vylezeme po 22 žebříkových stupních.

Výhled z rozhledny Ščerbovka Výhled z rozhledny Ščerbovka Výhled z rozhledny Ščerbovka Výhled z rozhledny Ščerbovka Rozhledna  Ščerbovka u Stropkova

snímky: vlastní (září 2019)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č. č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.

Nástavok (752 m n.m.) - zaniklá 2019

Rozhledna Nástavok (Baranie)

Tradiční region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

GPS: 49°26'11.986"N, 21°35'51.334"E

Vrchol Nástavok (místy uváděn též jako Stavok, příp. polským názvem Baranie) je hraničním vrcholem vypínajícím se západně od Dukelského průsmyku a současně nejvyšším vrcholem okresu Svidník. Dřevěná rozhledna byla postavena v roce 2006 a je vysoká 15 metrů.

Možný přístup je od východu z osady Šarbov po zelené TZT (3 km, převýšení 300 m) nebo od jihovýchodu, taktéž po zelené, z obce Vyšná Pisaná (4,5 km, převýšení 400 m). Zajímavou a turisticky velmi hodnotnou možností je výstup z obce Dlhoňa po neznačené, ale výborně schůdné cestě do sedla Mazgalica (580 m) a dále po slovensko-polské hranici k rozhledně. Pohledy jsou na Ondavskou a Laboreckou vrchovinu, dále k Čergovu (výrazná je např. Stebnická Magura) a Čierné hoře. Zážitek namísto jednotlivých dominant umocňuje především mnohovrstevné horské panorama.

Rozhledna spadla v létě 2019.

Rozhledna Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok
Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Zaniklá  rozhledna Nástavok

snímky: vlastní (zimní - prosinec 2009, letní - srpen 2014), poslední Peter Blažek

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

Čierna hora u Svidníku (667 m n.m.) - zaniklá 2018

Rozhledna na Čierné hore

Tradiční region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

GPS: 49°18'19.943"N, 21°30'26.624"

Další z rodiny dřevěných rozhleden v okolí Svidníku. Vyhlídková plošina ve výšce 16 m. Pěší přístup přímo z centra Svidníku po červené TZT přes Horu (459 m) a Ostrý vrch (599 m). Délka okolo 6 km, převýšení 500 m. Vedle rozhledny se nachází poměrně velká útulna patřící KST Svidník, stěny zdobí fotografie z výstavby rozhledny.

Rozhledna byla stržena na podzim 2018, zřejmě kvůli zchátralosti.

Rozhledna Čierna Hora Na rozhledně Rozhledna Čierna Hora Rozhledna Čierna Hora Patky rozhledny  Čierna Hora

snímky: vlastní (prosinec 2009, srpen 2014); poslední Jozef Figur

Rozhledna byla stržena v roce 2018.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

Úvodní I Bratislavský I Trnavský I Trenčianský I Kysuce & Orava I Liptov & Považie I Banskobystrický I Nitrianský I Košický