PREŠOVSKÝ KRAJ





Z hlediska krajinného rázu je Prešovský kraj vcelku podobný moravským Karpatům. Členitý zalesněný terén s menším počtem přirozených výhledových míst si tak o sadu rozhleden vyloženě říká. Díky aktivitě místních obcí a spolků k jejich výstavbě skutečně dochází. My turisté to samozřejmě velmi vítáme, neboť nové rozhledny nám umožňují důkladnější poznání tohoto jinak dosti odlehlého kraje a zalíbení v něm.

Skvělou zprávou od východních sousedů je, že po dlouhé době byla opravena a zpřístupněna rozhledna na původní vodárenské věži v Prešově! Nezbývá než věřit, že stejně šťastný osud potká i chátrající věž Monte Móry na Štrbském plese.

Skalnaté pleso (1 750 m n.m.)

Rozhledna na Skalnatém plese

Historický region: Spiš

Okres: Prešov

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°11'19"N, 20°13'57"E

Za regulérní rozhlednu, dokonce nejvýše položenou na Slovensku, lze považovat i bývalou napínací věž lanovky na Skalnatém plese ve Vysokých Tatrách, postavenou v letech v letech 1936 - 1938 a vysokou 29 metrů. Věž byla zpřístupněna jako rozhledna v roce 2013. Dodejme, že celá horní budova této (dnes již zrušené) visuté lanové dráhy Tatranská Lomnica - Skalnaté Pleso se přeměnila na galerii Encián. Na rekonstrukci se podílel Tatranský okrašlovací spolek, výstavní a konferenční prostory vznikly v bývalé kuchyni a restauraci. Výstavy jsou přístupné v provozních hodinách kabinové lanovky.

Vstupenky na rozhlednu se prodávají v galerii.

Rozhledna na Skalnatém plese Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

snímky: P. Gejdoš

Rozhledna je přístupná celoročně dle provozu lanovky; vstupné 1 € (r. 2014).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 Vysoké Tatry.

Vodárenská věž v Prešově (270 m n.m.)

Vodárenská rozhledna v Prešově

Historický region: Šariš

Okres: Prešov

Město: Prešov

GPS: 48°59'58.101"N, 21°14'48.259"E


snímek: vlastní (srpen 2014)

Jako první si zaslouží uvést neobyčejná vyhlídková atrakce, které se dočkalo město Prešov. Na Námestí národného povstania (5 minut chůze od chrámu sv. Mikuláše na hlavním náměstí Metodovou ulicí) byla totiž v roce 2013 zrekonstruována rozhledna na staré vodárně.

Jde o původně vodárenskou věž, postavenou v letech 1910 - 1918 jako součást vodovodního řadu; voda z ní sloužila technickým účelům. Uprostřed stavby byly svisle umístěné tři ocelové roury. Jednou se voda vytlačovala do nádrže, druhou se odváděla do vodovodní sítě a třetí sloužila k odvzdušnění nádrží zapuštěných v zemi. Nahoře se nacházel betonový rezervoár užitkové vody s objemem 350 metrů krychlových; přístupný byl po ocelových žebřících a na něm se nacházel kovový poklop, jímž se dalo slézt do nádrže za účelem revize a čištění.

Později, když věž dosloužila pro tyto účely, se z ní stala rozhledna. Provozována byla jako kavárna s vyhlídkou až do 80. let; poté byla na celých 30 let uzavřena. Provoz kavárny je rovněž obnoven. Bohužel hlavní ochoz je kompletně prosklený, otevřené rozhledy se však naskytnou ze schodiště a z nižšího ochozu, který zůstal otevřen. Věž je vysoká 29 metrů a nahoru vede 152 schodů. Kruhový výhled je na město Prešov a jeho blízké i vzdálenější okolí.

Rozhledna v Prešově Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny
Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna v Prešově

snímky: vlastní (srpen 2014)

Rozhledna je přístupná celodenně, celoročně v otvírací době kavárny. Vstupné 1 euro (r. 2014).

Tip z místa: Skvělým počinem je taktéž zpřístupnění věže dómu sv. Mikuláše (o prázdninách). Z otevřeného ochozu se po vystoupání 220 schodů nabídne podle mě vůbec nejhezčí výhled v Prešově.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 - Šarišská vrchovina, Branisko.

Bachledova dolina (1 102 m n.m.)

Rozhledna Bachledova dolina

Historický region: Tatry

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°17'2.155"N, 20°19'8.004"E


snímek: www.skibachledova.sk

Na hřebeni Spišské Magury, v sedle mezi Malou Poľanou a Bukovinou, byla v roce 2011 postavena 14 m vysoká dřevená rozhledna. Z nejvyššího ze čtyř pater se můžeme kochat pěknými výhledy na Pieniny, Spišskou Maguru, Belianské Tatry i několik tatranských štítů.

Rozhledna, která se nachází v blízkosti lyžařského areálu, je dostupná z obce Ždiar (převýšení 300 m) nebo od severovýchodu z osady Jezersko (po modré značce na sedlo Hrb a dále neznačenou cestou, převýšení 400 až 450 m).

Výhled z rozhledny Rozhledna Bachledova dolina Výhled z rozhledny Mapa s rozhlednou Mapa s rozhlednou

snímky: asb.sk (1), Alena Průšová (2-3), mapy.cz (4-5)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

Žobrák (893 m n.m.)

Starší rozhledna na Žobráku

Historický region: Šariš

Okres: Bardejov

Geomorfologická jednotka: Čergov

GPS: 49°14'11.0"N, 21°10'21.2"E


snímek: L. Khandl

Dřevěná rozhledna s útulnou a vyhlídkou ve výšce 7 metrů se nachází v sedle Žebráku těsně pod stejnojmenným vrcholem (920 m). Pěší přístup je možný buď z Hervartova po červené TZT (1:30 hod., převýšení 450 m) nebo z osady Kríže po modré TZT (0:45 hod., převýšení 360 m). Umístění rozhledny v sedle bohužel výhled limituje, jak je vidět ze snímku. Na vrchní plošině vystoupáme po 26 žebříkových stupních.

V roce 2014 byla k rozhledně s útulnou přistavěna druhá, což je svým způsobem kuriozita (v Česku se podobný případ vyskytuje na mostě v Praze-Lahovicích). Více informací poskytují webové stránky KST Bardejov. Počet žebříkových stupňů nové rozhledny je 34, do útulny se vstupuje po samostatných osmi stupních.

Výhled z nové rozhledny

snímky: L. Khandl (1), A. Průšová (2-4)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

Kráĺova studňa u Lenartova (773 m n.m.)

Rozhledna na Kráĺovej studni

Historický region: Horný Šariš

Okres: Bardejov

Geomorfologická jednotka: Ĺubovnianska vrchovina

GPS: 49°20'05.6"N 21°00'29.5"E


snímek: vlastní (prosinec 2012)

[Ladislav Khandl]: V Ľubovnianskej vrchovine na hranici Slovenska s Poľskom pri kóte Kráľova studňa (773.3 m n.m.) 17. septembra 2011 otvorili novú drevenú turistickú rozhľadňu vysokú 13 metrov. Lokalitou viedla už oddávna obchodná cesta z Poľska na juh, kedysi tu stál i hostinec ako zastávka na dlhej trase. Podľa legendy studňu pod hrebeňom, vymurovanú kameňmi do tvaru podkovy, vykopal sám kráľ Matej. Vynovili a opatrili ju strieškou v roku 2009. Údajne sa v lokalite stretol kráľ Matej s poľským kráľom Kazimírom IV. a jeho synom Kazimírom, preto sa vraj toto pamätné miesto nad obcami Wojkowa a Lenartov kedysi volalo Studňa troch kráľov (aj Kazimíra mladšieho zvolil uhorský parlament za kráľa). Je tiež známe, že v blízkosti hrebeňa roku 1814 našli 108,5 kg vážiaci meteorit s obsahom 8,5 % niklu, ktorého jednotlivé časti sú v súčasnosti uložené v Budapešti, Viedni, Prahe, Chicagu a v britskom múzeu.

Rozhľadňu postavilo Občianske združenie Kráľova studňa Lenartov, na čele ktorého stojí Marian Dudra. Začali ju stavať v júli 2010 a členom a sympatizantom občianskeho združenia pomohli okrem sponzorov aj obce Lenartov, Malcov, Snakov a Gerlachov. Zo štvorpodlažnej zastrešenej veže je vidno celý hrebeň Čergova, Busov, Maguru, viaceré blízke obce i poľskú Jaworzynu Krynickú v Beskide Sądeckom.

Na rozhľadňu vedie červeno značkovaná trasa z obce Obručné (663 m n. m.). Päť kilometrov dlhý úsek možno zdolať výstupom po zalesnenom hrebeni s malými výhľadmi asi za jeden a pol hodiny, späť o štvrťhodinu skôr. Trasa je vhodná aj na lyžiarsku turistiku. Asi výhodnejšia je neznačkovaná 4 km dlhá trasa zväčša lúkami po hrebienku od cintorína v Lenartove (477 m n. m.), dá sa zdolať za hodinu. Uvažuje sa, že trasu čo najskôr vyznačia.

[Martin Veselý]: V Obručném zastavují dálkové autobusy na lince Poprad - Bardejov, takže spojení je sem možné i o víkendech. Hřebenová hraniční cesta k rozhledně ze sedla Obručné mezi pohořími Čergov a Ľubovnianská vrchovina je vskutku turistickou lahůdkou.

Rozhledna Kráĺova studňa Informační tabule na triangulačním sloupku Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny
Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny První sněhový poprašek Výhled z rozhledny
Turistická rozhhledna na Kráĺově studně Výhledy ze stráně na sestupu do Lenartova Výhledy ze stráně na sestupu do Lenartova Pohled z rozhledny Pohled z rozhledny

snímky: A. Průšová (poslední dva), zbytek vlastní

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

Nástavok (752 m n.m.)

Rozhledna Nástavok (Baranie)

Historický region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

GPS: 49°26'12.4,1"N, 21°33'25.85"E

Vrchol Nástavok (místy uváděn též jako Stavok, příp. polským názvem Baranie) je hraničním vrcholem vypínajícím se západně od Dukelského průsmyku a současně nejvyšším vrcholem okresu Svidník. Dřevěná rozhledna byla postavena v roce 2006 a je vysoká 15 metrů.

Možný přístup je od východu z osady Šarbov po zelené TZT (3 km, převýšení 300 m) nebo od jihovýchodu, taktéž po zelené, z obce Vyšná Pisaná (4,5 km, převýšení 400 m). Zajímavou a turisticky velmi hodnotnou možností je výstup z obce Dlhoňa po neznačené, ale výborně schůdné cestě do sedla Mazgalica (580 m) a dále po slovensko-polské hranici k rozhledně.

Pohledy jsou na Ondavskou a Laboreckou vrchovinu, dále k Čergovu (výrazná je např. Stebnická Magura) a Čierné hoře. Zážitek namísto jednotlivých dominant umocňuje především mnohovrstevné horské panorama.

Rozhledna Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok
Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok

snímky: vlastní (zimní - prosinec 2009, letní - srpen 2014)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

Čierna hora (667 m n.m.)

Rozhledna na Čierne Hore

Historický region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

GPS: 49°18'19.943"N, 21°30'26.624"

Další z rodiny dřevěných rozhleden v okolí Svidníku. Vyhlídková plošina ve výšce 16 m. Pěší přístup přímo z centra Svidníku po červené TZT přes Horu (459 m) a Ostrý vrch (599 m). Délka okolo 6 km, převýšení 500 m. Vedle rozhledny se nachází poměrně velká útulna patřící KST Svidník, stěny zdobí fotografie z výstavby rozhledny.

Některé prameny se zmiňují o rozestavěné rozhledně na nedalekém vrcholu Makovica, který je součástí téhož hřebene, k její výstavbě však vůbec nedošlo údajně kvůli nedohodě s vlastníkem pozemků.

Rozhledna Čierna Hora Plošina Útulna pod rozhlednou
Rozhledna Čierna Hora Rozhledna Čierna Hora Rozhledna Čierna Hora Rozhledna Čierna Hora

snímky: vlastní (zimní - prosinec 2009, letní - srpen 2014)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

Rohuĺa (595 m n.m.)

Rozhledna na Rohuĺi

Historický region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

GPS: 49°21'31,1"N, 21°33'25.85"E

snímek: L. Khandl

Rohuĺa je samostatný vrchol ca. 6 km severně od Svidníku. Najdete zde dřevěnou rozhlednu s vyhlídkou ve výšce 14 metrů. Možný přístup je od jihu z obce Vyšná Jedĺová (neznačeno), Nižná Jedĺová (modrá TZT) anebo od severovýchodu z obce Kružlová (místní žlutý okruh); převýšení v obou případech je okolo 300 m. Na rozdíl od Čierne hory je rozhledna krásně vidět od severu a poskytuje skvostný výhled přes údolí Kapišová - Kružlová k hraničnímu hřebeni. Jinak se rozhled dosti podobá tomu z Čierné hory.

Výhled z rozhledny Pohled přes údolí s obcí Kružlová k severu (Nástavok) Výhled z rozhledny Rohuĺa Výhled z rozhledny Rohuĺa Rozhledna Rohuĺa

snímky: vlastní (srpen 2014)

Rozhledna je volně přístupná.

Tip z místa: Celá oblast severně od Svidníku je bohatá na vzácné dřevěné kostelíky (řeckokatolické či pravoslavné). Tyto unikáty lze vidět i zevnitř s komentovanou prohlídkou správce.
Kostelík Bodružal Ikonostas Kostelík Hunkovce

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

Dukla (576 m n.m.)

Rozhledna na Dukle

Historický region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Laborecká vrchovina

GPS: 49°24'48.9"N 21°42'32.7"E

snímek: vlastní (prosinec 2009)

Dukelský průsmyk je znám z období 2. světové války Karpatsko-dukelskou operací, při níž mezi 8.9. a 27.10. 1944 zahynulo nebo bylo zraněno až 85 000 sovětských a 6 500 československých vojáků. Památník a hřbitov příslušníků 1. čsl. armádního sboru je národní kulturní památkou, jsou zde hroby se jmény 1 265 padlých. Přímo na státní hranici byla vztyčena 49 metrů vysoká rozhledna. Odsud až po obec Krajná Poľana se prostírá areál Vojenského přírodního muzea na Dukle.

K rozhledně lze dojít po červené značce od státní hranice (ca. 10 min) anebo neznačenou cestou od památníku vzhůru lesem (ca. 10 min).

Rozhledna Dukla Rozhledna Dukla Výhled z rozhledny Dukla

snímky: vlastní (1-2), A. Průšová (3)

Rozhledna je přístupná od 1. května do 15. října denně mimo pondělí 9-17 hod.

Tip z místa: Za návštěvu stojí volně přístupný areál přírodního muzea, který je všudypřítomným tichým svědkem krutosti válek. Tanky a vozidla protivzdušné obrany lemují i vedlejší tzv. Údolí smrti (Kapišová - Vyšná Pisaná).
Památník Památník

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.

Monte Móry (1 341 m n.m. - v rekonstrukci, nepřístupná)

Rozhledna Monte Móry

Historický region: Spiš

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°6'58.695"N, 20°3'49.934"E

snímek: www.monte-mory.blog.cz

Zděná rozhledna Monte Móry byla součástí areálu, jehož majitelem byl stavební inženýr a architekt, rodák z Banské Bystrice Karol Móry (1845 - 1921). Přehrazením potoka Mlynica vytvořil jezero Nové Štrbské Pleso a v letech 1904 - 1905 u něj postavil hotel. Blízký kopec nazval Monte Carlo (Karlov kopec) a v roce 1905 na něm postavil dřevěnou rozhlednu. Zprávu o výstavbě hotelu a vyhlídce přinesly i noviny Karpathen Post 12. prosince 1904.

Dědicem areálu se stal synovec Karola Móryho, taktéž banskobystrický rodák Jan Móry (1892 - 1978), hoteliér a skladatel, který dostavěl a zvelebil hotelový areál. V roce 1935 rozhlednu přestavěl na zděnou a využíval ji jako kavárnu. Takto vypadala vyhlídková kavárna na dobové fotografii. Z hotelu tam přinášeli kávu a čaj v termoskách a čerstvé koláče. Ján Móry s manželkou Magdou Szakmáry-Móryovou, vynikající klavíristkou a zpěvačkou, pořádali v hudebním salónu své soukromé vily koncerty, které Radiojournal Košice přenášel v přímém přenosu. Jelikož se do éteru šířily z horské výšky, nazvali tyto koncerty Rádio Monte Móry.

Po válce již nebyla rozhledna v provozu. V roce 1963 byla prohlášena národní kulturní památkou; přesto posléze nebyla příliš udržována a v náročných horských podmínkách rychle chátrala. Obnovit rozhlednu po roce 1989 se navzdory jednáním s TANAPem manželce a dcerám nepodařilo. V současnosti se o to snaží nový majitel objektu, který usiluje o získání finančních prostředků na jeho záchranu.

Výbornou zprávou je, že v roce 2013 byla započata rekonstrukce rozhledny. Práce však probíhají velmi pomalu, a tak znovuotevření se nejspíše dočkáme až v roce 2017. Aktuální informace najdete na tomto webu.

Rozhledna Monte Móry Výhled od rozhledny Výhled od rozhledny

text: M. Bárdiová, snímky: J. Harnach (léto 2006)

Rozhledna je nepřístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

Úvodní I Bratislavský I Trnavský I Trenčianský I Žilinský I Banskobystrický I Nitrianský I Košický