PREŠOVSKÝ KRAJ





Z hlediska krajinného rázu je Prešovský kraj vcelku podobný moravským Karpatům. Členitý zalesněný terén s menším počtem přirozených výhledových míst si tak o sadu rozhleden vyloženě říká. Díky aktivitě místních obcí a spolků k jejich výstavbě skutečně dochází. My turisté to samozřejmě velmi vítáme, neboť nové rozhledny nám umožňují důkladnější poznání tohoto jinak dosti odlehlého kraje a zalíbení v něm.

Skvělou zprávou je, že po dlouhé době byla v roce 2014 opravena a zpřístupněna rozhledna na původní vodárenské věži v Prešově! Po dlouhotrvající rekonstrukci se zdá, že stejně šťastný osud potká i chátrající věž Monte Móry na Štrbském plese. V září 2017 zde byla postavena první stezka v korunách stromů na Slovensku.

1. Skalnaté pleso (1 750 m n.m.)

Rozhledna na Skalnatém plese

Tradiční region: Spiš

Okres: Prešov

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°11'19"N, 20°13'57"E

Za regulérní rozhlednu, dokonce nejvýše položenou na Slovensku, lze považovat i bývalou napínací věž lanovky na Skalnatém plese ve Vysokých Tatrách, postavenou v letech v letech 1936 - 1938 a vysokou 29 metrů. Věž byla zpřístupněna jako rozhledna v roce 2013. Dodejme, že celá horní budova této (dnes již zrušené) visuté lanové dráhy Tatranská Lomnica - Skalnaté Pleso se přeměnila na galerii Encián. Na rekonstrukci se podílel Tatranský okrašlovací spolek, výstavní a konferenční prostory vznikly v bývalé kuchyni a restauraci. Výstavy jsou přístupné v provozních hodinách kabinové lanovky.

Vstupenky na rozhlednu se prodávají v galerii, vstupné v r. 2014 stálo 1 €.

Rozhledna na Skalnatém plese Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny

snímky: P. Gejdoš

Rozhledna je přístupná od června do září, v jiných měsících doporučuji předem ověřit.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 Vysoké Tatry.

2. Vodárenská věž v Prešově (270 m n.m.)

Rozhledna v Prešově

Tradiční region: Šariš

Okres: Prešov

Město: Prešov

GPS: 48°59'58.101"N, 21°14'48.259"E

snímek: vlastní (srpen 2014)

Jako první si zaslouží uvést neobyčejná vyhlídková atrakce, které se dočkalo město Prešov. Na Námestí národného povstania (5 minut chůze od chrámu sv. Mikuláše na hlavním náměstí Metodovou ulicí) byla totiž v roce 2013 zrekonstruována rozhledna na staré vodárně.

Jde o původně vodárenskou věž, postavenou v letech 1910 - 1918 jako součást vodovodního řadu; voda z ní sloužila technickým účelům. Uprostřed stavby byly svisle umístěné tři ocelové roury. Jednou se voda vytlačovala do nádrže, druhou se odváděla do vodovodní sítě a třetí sloužila k odvzdušnění nádrží zapuštěných v zemi. Nahoře se nacházel betonový rezervoár užitkové vody s objemem 350 metrů krychlových; přístupný byl po ocelových žebřících a na něm se nacházel kovový poklop, jímž se dalo slézt do nádrže za účelem revize a čištění.

Později, když věž dosloužila pro tyto účely, se z ní stala rozhledna. Provozována byla jako kavárna s vyhlídkou až do 80. let; poté byla na celých 30 let uzavřena. Provoz kavárny je rovněž obnoven. Bohužel hlavní ochoz je kompletně prosklený, otevřené rozhledy se však naskytnou ze schodiště a z nižšího ochozu, který zůstal otevřen. Věž je vysoká 29 metrů a nahoru vede 152 schodů. Kruhový výhled je na město Prešov a jeho blízké i vzdálenější okolí.

O prázdninách je možné navštívit také ochoz věže dómu sv. Mikuláše.

Rozhledna v Prešově Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny
Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna v Prešově

snímky: vlastní (srpen 2014)

Rozhledna je přístupná celodenně, celoročně v otvírací době kavárny. Vstupné 1 euro (r. 2014).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 - Šarišská vrchovina, Branisko.

3. Chodník korunami stromov (1 145 m n.m.)

Stezka v korunách stromů

Tradiční region: Tatry

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°17'10.3"N, 20°18'51.6"E

snímek: L. Khandl

Spoločnosť IMMOBAU s.r.o. Bratislava, ktorá prevádzkuje rekreačné zariadenia v Bachledovej doline, uviedla do prevádzky Chodník korunami stromov, ktorý sa končí výstupom na mohutnú vyhliadkovú vežu. Projektantom diela na najvyššom bode strediska BACHLEDKA Ski & Sun je nemecký architekt Josef Stöger a spoločnosť Erlebnis Akademie AG, ktorá už má skúsenosti s podobnými stavbami v Nemecku a v Čechách. Bezbariérový chodník drevenej konštrukcie s tromi náučnými stanovišťami je dlhý 1 236 m a je takmer okružný, miestami až 24 m nad zemou. Na trase sú výhľady na Belianske Tatry i Spišskú Maguru. Deti môžu riešiť prostredníctvom trojrozmerných pomôcok rôzne úlohy s témou prírody alebo sa odvážne prejsť tromi bočnými chodníkmi s pohyblivým lanovým podkladom. V závere možno vystúpiť na 32 m vysokú vyhliadkovú vežu, ktorá je akousi mohutnou špirálou so siedmimi závitmi. Z veže je vidno na západnej strane aj vrcholy Vysokých Tatier a na východnej strane pieninské Tri koruny. Prekvapením na vrchu veže je trampolína v jej strede z pružnej siete. V strede veže bude onedlho v prevádzke aj suchý tobogan. Bez absolvovania chodníka s takmer celoročnou prevádzkou sa na vežu nedá vystúpiť. Stále však je voľne prístupná prvá 15,5 m vysoká vyhliadková veža z roku 2011, ktorá sa nachádza v sedle o 435 m východnejšie a 28 m nižšie.

Prístup do strediska je autobusom z Popradu či Tatranskej Lomnice do Ždiaru (zastávka Bachledova dolina, rázc.) a odtiaľ pešo necelý kilometer k dolnej stanice lanovky. Až sem sa dá prísť autom. Lanovka dovezie záujemcov až do blízkosti Chodníka korunami stromov; pešo to trvá niečo cez hodinu.

Umístění v mapě Vizualizace stezky Výhled z rozhledny Stezka korunami stromů

snímky: L. Khandl

Stezka korunami stromů Stezka korunami stromů Stezka korunami stromů Stezka korunami stromů Stezka korunami stromů

snímky: J. Šlapák

Rozhledna je přístupná celoročně; otevírací doba a vstupné zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

4. Bachledova dolina (1 105 m n.m.)

Rozhledna Bachledova dolina

Tradiční region: Tatry

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°17'02.155"N, 20°19'08.004"E

snímek: L. Khandl

Na hřebeni Spišské Magury, v sedle mezi Malou Poľanou a Bukovinou, byla v roce 2011 postavena 14 m vysoká dřevená rozhledna. Z nejvyššího ze čtyř pater se můžeme kochat pěknými výhledy na Pieniny, Spišskou Maguru, Belianské Tatry i několik tatranských štítů.

Rozhledna, která se nachází v blízkosti lyžařského areálu, je dostupná z obce Ždiar (převýšení 300 m) nebo od severovýchodu z osady Jezersko (po modré značce na sedlo Hrb a dále neznačenou cestou, převýšení 400 až 450 m).

Mapa s rozhlednou Mapa s rozhlednou Rozhledna Bachledova dolina Výhled z rozhledny

mapky: mapy.cz, snímky A. Průšová

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

5.-6. Žobrák (2 rozhledny, 893 m n.m.)

Rozhledna Žobrák

Tradiční region: Šariš

Okres: Bardejov

Geomorfologická jednotka: Čergov

GPS: 49°14'11.0"N, 21°10'21.2"E

Dřevěná rozhledna s útulnou a vyhlídkou ve výšce 7 metrů se nachází v sedle Žebráku těsně pod stejnojmenným vrcholem (920 m). Rozhledna byla postavena v roce 2014 obcí Hervartov z prostředků Evropské unie (Program přeshraniční spolupráce PL - SK 2007-2013) a je vybudována z masivních hranolů. Do nejvyššího, třetího podlaží nás zavede 34 schodů. Uvnitř rozhledny je vystavěna útulna pro přespání se samostatným vchodem. U rozhledny najdeme i přístřešek a velmi potěšující je několik odpadkových košů.

Pěší přístup je možný buď z Hervartova po červené TZT (1:30 h, převýšení 450 m), z vlakové zastávky Šiba po modré TZT (1:45 h, převýšení 500 m) anebo z osady Kríže po modré TZT (0:45 h, převýšení 360 m). Poslední jmenovaná trasa ovšem není dostupná z prešovské strany, a tudíž vyžaduje vyšší časovou dotaci. Osobně považuji červeně značenou cestu z Hervartova za jednodušší, modrou ze Šiby naopak za romantickou a turisticky vděčnou. V Hervartově je příjemné posezení v místní krčmě, z něhož jsem si jako "suvenýr" odnesl bodnutí sršněm do stehna. Pan výčepní mně ovšem pohotově sehnal cibuli a ani několikadenní poměrně bolestivý otok mi nezabránil v návštěvě dalších rozhleden a zajímavostí v nádherné slovenské krajině.

Výhled je sice dosti limitovaný severním směrem, neboť rozhledna je umístěna v plochém sedle těsně pod vrcholem, přesto pohled od SV k JV je úchvatný. Vidíme krásně Ondavskou vrchovinu, Laboreckou vrchovinu, při dobrém počasí část Bukovských vrchů a Vihorlat, na jihovýchodě krásně vystupují Slanské vrchy. Západním směrem vidíme blízký hlavní hřeben Čergova a k SZ Nízké Beskydy s Busovem a na obzoru již polský Beskid Sądecki.

Kuriozitou je, že rozhledna nahradila původní dřevěnou věž, dnes již značně zchátralou, která ovšem nebyla stržena. Vzhledem k tomu, že se jedná o nezávislá stavební díla, zařadil jsem do databáze obě rozhledny jako přístupné. Nutno ovšem podotknout, že původní rozhledna zřejmě dlouho nevydrží a komu stačí pohodlně vystoupit na plošinu nové rozhledny, neměl by se raději do výstupu po 31 žebříkových stupních na původní rozhlednu pouštět.

Zastávka Šiba Rozhledna Žobrák Výhled z rozhledny Žobrák Výhled z nové rozhledny Rozhledna Žobrák
Výhled z rozhledny Žobrák Výhled z rozhledny Žobrák Výhled z rozhledny Žobrák Výhled z rozhledny Žobrák Rozhledna Žobrák

snímky: vlastní (září 2017)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

7. Kráĺova studňa u Lenartova (773 m n.m.)

Rozhledna Kráĺova studňa

Tradiční region: Horný Šariš

Okres: Bardejov

Geomorfologická jednotka: Ĺubovnianska vrchovina

GPS: 49°20'05.6"N 21°00'29.5"E

snímek: vlastní (prosinec 2012)

[Ladislav Khandl]: V Ľubovnianskej vrchovine na hranici Slovenska s Poľskom pri kóte Kráľova studňa (773.3 m n.m.) 17. septembra 2011 otvorili novú drevenú turistickú rozhľadňu vysokú 13 metrov. Lokalitou viedla už oddávna obchodná cesta z Poľska na juh, kedysi tu stál i hostinec ako zastávka na dlhej trase. Podľa legendy studňu pod hrebeňom, vymurovanú kameňmi do tvaru podkovy, vykopal sám kráľ Matej. Vynovili a opatrili ju strieškou v roku 2009. Údajne sa v lokalite stretol kráľ Matej s poľským kráľom Kazimírom IV. a jeho synom Kazimírom, preto sa vraj toto pamätné miesto nad obcami Wojkowa a Lenartov kedysi volalo Studňa troch kráľov (aj Kazimíra mladšieho zvolil uhorský parlament za kráľa). Je tiež známe, že v blízkosti hrebeňa roku 1814 našli 108,5 kg vážiaci meteorit s obsahom 8,5 % niklu, ktorého jednotlivé časti sú v súčasnosti uložené v Budapešti, Viedni, Prahe, Chicagu a v britskom múzeu.

Rozhľadňu postavilo Občianske združenie Kráľova studňa Lenartov, na čele ktorého stojí Marian Dudra. Začali ju stavať v júli 2010 a členom a sympatizantom občianskeho združenia pomohli okrem sponzorov aj obce Lenartov, Malcov, Snakov a Gerlachov. Zo štvorpodlažnej zastrešenej veže je vidno celý hrebeň Čergova, Busov, Maguru, viaceré blízke obce i poľskú Jaworzynu Krynickú v Beskide Sądeckom.

Na rozhľadňu vedie červeno značkovaná trasa z obce Obručné (663 m n. m.). Päť kilometrov dlhý úsek možno zdolať výstupom po zalesnenom hrebeni s malými výhľadmi asi za jeden a pol hodiny, späť o štvrťhodinu skôr. Trasa je vhodná aj na lyžiarsku turistiku. Asi výhodnejšia je neznačkovaná 4 km dlhá trasa zväčša lúkami po hrebienku od cintorína v Lenartove (477 m n. m.), dá sa zdolať za hodinu. Uvažuje sa, že trasu čo najskôr vyznačia.

[Martin Veselý]: V Obručném zastavují dálkové autobusy na lince Poprad - Bardejov, takže spojení je sem možné i o víkendech. Hřebenová hraniční cesta k rozhledně ze sedla Obručné mezi pohořími Čergov a Ľubovnianská vrchovina je vskutku turistickou lahůdkou.

Rozhledna Kráĺova studňa Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny
Výhled z rozhledny Rozhledna Kráĺova studňa Rozhledna Kráĺova studňa Pohled z rozhledny Pohled z rozhledny

snímky: A. Průšová (poslední dva), zbytek vlastní

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.104 - Čergov.

8. Nástavok (752 m n.m.)

Rozhledna Nástavok (Baranie)

Tradiční region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

GPS: 49°26'12.4,1"N, 21°33'25.85"E

Vrchol Nástavok (místy uváděn též jako Stavok, příp. polským názvem Baranie) je hraničním vrcholem vypínajícím se západně od Dukelského průsmyku a současně nejvyšším vrcholem okresu Svidník. Dřevěná rozhledna byla postavena v roce 2006 a je vysoká 15 metrů.

Možný přístup je od východu z osady Šarbov po zelené TZT (3 km, převýšení 300 m) nebo od jihovýchodu, taktéž po zelené, z obce Vyšná Pisaná (4,5 km, převýšení 400 m). Zajímavou a turisticky velmi hodnotnou možností je výstup z obce Dlhoňa po neznačené, ale výborně schůdné cestě do sedla Mazgalica (580 m) a dále po slovensko-polské hranici k rozhledně.

Pohledy jsou na Ondavskou a Laboreckou vrchovinu, dále k Čergovu (výrazná je např. Stebnická Magura) a Čierné hoře. Zážitek namísto jednotlivých dominant umocňuje především mnohovrstevné horské panorama.

Rozhledna Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok
Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok Výhled z rozhledny Nástavok

snímky: vlastní (zimní - prosinec 2009, letní - srpen 2014)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

9. Čierna hora (667 m n.m.)

Rozhledna na Čierne Hore

Tradiční region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

GPS: 49°18'19.943"N, 21°30'26.624"

Další z rodiny dřevěných rozhleden v okolí Svidníku. Vyhlídková plošina ve výšce 16 m. Pěší přístup přímo z centra Svidníku po červené TZT přes Horu (459 m) a Ostrý vrch (599 m). Délka okolo 6 km, převýšení 500 m. Vedle rozhledny se nachází poměrně velká útulna patřící KST Svidník, stěny zdobí fotografie z výstavby rozhledny.

Některé prameny se zmiňují o rozestavěné rozhledně na nedalekém vrcholu Makovica, který je součástí téhož hřebene, k její výstavbě však vůbec nedošlo údajně kvůli nedohodě s vlastníkem pozemků.

Rozhledna Čierna Hora Plošina Útulna pod rozhlednou
Rozhledna Čierna Hora Rozhledna Čierna Hora Rozhledna Čierna Hora Rozhledna Čierna Hora

snímky: vlastní (zimní - prosinec 2009, letní - srpen 2014)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

10. Rohuĺa (595 m n.m.)

Rozhledna Rohuĺa

Tradiční region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Ondavská vrchovina

GPS: 49°21'31,1"N, 21°33'25.85"E

snímek: L. Khandl

Rohuĺa je samostatný vrchol ca. 6 km severně od Svidníku. Najdete zde dřevěnou rozhlednu s vyhlídkou ve výšce 14 metrů. Možný přístup je od jihu z obce Vyšná Jedĺová (neznačeno), Nižná Jedĺová (modrá TZT) anebo od severovýchodu z obce Kružlová (místní žlutý okruh); převýšení v obou případech je okolo 300 m. Na rozdíl od Čierne hory je rozhledna krásně vidět od severu a poskytuje skvostný výhled přes údolí Kapišová - Kružlová k hraničnímu hřebeni. Jinak se rozhled dosti podobá tomu z Čierné hory.

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rohuĺa Rozhledna Rohuĺa

snímky: vlastní (srpen 2014)

Rozhledna je volně přístupná.

Tip z místa: Celá oblast severně od Svidníku je bohatá na vzácné dřevěné kostelíky (řeckokatolické či pravoslavné). Tyto unikáty lze vidět i zevnitř s komentovanou prohlídkou správce.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

11. Dukla (576 m n.m.)

Rozhledna na Dukle

Tradiční region: Šariš

Okres: Svidník

Geomorfologická jednotka: Laborecká vrchovina

GPS: 49°24'48.9"N 21°42'32.7"E

snímek: vlastní (prosinec 2009)

Dukelský průsmyk je znám z období 2. světové války Karpatsko-dukelskou operací, při níž mezi 8.9. a 27.10. 1944 zahynulo nebo bylo zraněno až 85 000 sovětských a 6 500 československých vojáků. Památník a hřbitov příslušníků 1. čsl. armádního sboru je národní kulturní památkou, jsou zde hroby se jmény 1 265 padlých. Přímo na státní hranici byla vztyčena 49 metrů vysoká rozhledna. Odsud až po obec Krajná Poľana se prostírá areál Vojenského přírodního muzea na Dukle.

Rozhledna pochází z roku 1974. K rozhledně lze dojít po červené značce od státní hranice (ca. 10 min) anebo neznačenou cestou od památníku vzhůru lesem (ca. 10 min).

Rozhledna Dukla Předchůdkyně   rozhledny Dukla Výhled z rozhledny Dukla

snímky: vlastní (1-2), A. Průšová (3)

Rozhledna je přístupná od 1. května do 15. října denně mimo pondělí 9-17 hod.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.

Monte Móry (1 341 m n.m. - v rekonstrukci, nepřístupná)

Rozhledna Monte Móry

Tradiční region: Spiš

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°6'58.695"N, 20°3'49.934"E

snímek: J. Šlapák (červen 2017)

Zděná rozhledna Monte Móry byla součástí areálu, jehož majitelem byl stavební inženýr a architekt, rodák z Banské Bystrice Karol Móry (1845 - 1921). Přehrazením potoka Mlynica vytvořil jezero Nové Štrbské Pleso a v letech 1904 - 1905 u něj postavil hotel. Blízký kopec nazval Monte Carlo (Karlov kopec) a v roce 1905 na něm postavil dřevěnou rozhlednu. Zprávu o výstavbě hotelu a vyhlídce přinesly i noviny Karpathen Post 12. prosince 1904.

Dědicem areálu se stal synovec Karola Móryho, taktéž banskobystrický rodák Jan Móry (1892 - 1978), hoteliér a skladatel, který dostavěl a zvelebil hotelový areál. V roce 1935 rozhlednu přestavěl na zděnou a využíval ji jako kavárnu. Takto vypadala vyhlídková kavárna na dobové fotografii. Z hotelu tam přinášeli kávu a čaj v termoskách a čerstvé koláče. Ján Móry s manželkou Magdou Szakmáry-Móryovou, vynikající klavíristkou a zpěvačkou, pořádali v hudebním salónu své soukromé vily koncerty, které Radiojournal Košice přenášel v přímém přenosu. Jelikož se do éteru šířily z horské výšky, nazvali tyto koncerty Rádio Monte Móry.

Po válce již nebyla rozhledna v provozu. V roce 1963 byla prohlášena národní kulturní památkou; přesto posléze nebyla příliš udržována a v náročných horských podmínkách rychle chátrala. Obnovit rozhlednu po roce 1989 se navzdory jednáním s TANAPem manželce a dcerám nepodařilo. V současnosti se o to snaží nový majitel objektu, který usiluje o získání finančních prostředků na jeho záchranu.

Výbornou zprávou je, že v roce 2013 byla započata rekonstrukce rozhledny. Práce však probíhají velmi pomalu, podle informace od Pepy Šlapáka z června 2017 je rekonstrukce před dokončením. Aktuální informace najdete na tomto webu.

Rozhledna Monte Móry Výhled od rozhledny Výhled od rozhledny

text: M. Bárdiová, snímky: J. Harnach (léto 2006)

Rozhledna je nepřístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

Úvodní I Bratislavský I Trnavský I Trenčianský I Žilinský I Banskobystrický I Nitrianský I Košický