Košický kraj je terénně poměrně diferencovaný, což se projevuje i v nabídce rozhleden. Na jedné straně jsou rozhledny v horském terénu (Kloptaň, Turecká), na straně druhé pak fenomén Východoslovenské roviny - vyhlídkové stavby primárně určené na pozorování blízké krajiny a vodního ptactva. Ačkoli z turistického hlediska jde o okrajovou záležitost, atraktivita tohoto krajinného typu a poměrně vysoké množství těchto staveb z nich činí krásný doplněk slovenské rozhledové mapy. S ohledem na stavební výšku a rozhledové možnosti tyto stavby rozděluji mezi turistické rozhledny a výhledny.
Architektonicky nejzdařilejší rozhlednou regionu je Tokaj u Malé Tŕně.
Tradiční region: Spiš
Okres: Gelnica
Geomorfologická jednotka: Volovské vrchy
GPS:
48°46'46.035"N, 20°51'35.417"E
Osmimetrová rozhledna na Kloptani byla postavena v roce 1999 a patří k nejvýše položeným rozhlednám na Slovensku. Najdeme ji ve východní části hřebene Volovských vrchů. Sestává ze dvou pater přístupných po žebřících a v jejích útrobách se nachází menší útulna.
Bohužel se jedná o jednoduchou dřevěnou konstrukci, která již má něco za sebou, a podle toho také vypadá. Ve spodním, vnějším žebříku chybí příčka a jak kvůli tomu, tak kvůli celkovému stavu a malému prostoru nahoře se nejedná o nijak příjemnou návštěvu. Další věc je, že rozhledna přerůstá a výhledy nejsou nijak zvláštní. Nejlépe vidíme jižním směrem na Volovské vrchy a do Maďarska, na sever pouze na údolí Hnilce. Západním a východním směrem není kvůli probíhajícímu hřebenu vidět nikam.
Nejbližší vlakovou stanicí je Mníšek nad Hnilcom na trati Banská Bystrica - Nálepkovo - Margecany, je zde však obrovské převýšení 780 m. Výstup jako celek přitom není příliš atraktivní; zajímavost některých úseků je bohatě vykoupena fyzickou námahou. Alternativní cesty jsou od jihu z Medzevu nebo od jihozápadu ze Štosu - kúpelí. Poslední jmenovaná cesta je s menším a rozmělněnějším převýšením, vyžaduje však delší čas jak na túru samotnou, tak na cestu do lázní, které jsou velmi odlehlé. Na značené cestě ve zdejších hlubokých lesích pravděpodobně vůbec nikoho nepotkáte.
snímky: V. Pohorecký ml. (1-2), A. Svoboda (3), vlastní (4-5, srpen 2018)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.136 Volovské vrchy, Košice.
Tradiční region: Gemer
Okres: Rožňava
Geomorfologická jednotka: Revúcka vrchovina
GPS:
48°41'6.948"N, 20°28'43.622"E
mapka: mapy.cz, snímky: vlastní (srpen 2015), poslední snímek M. Markušovský
Jako nejvhodnější tentokrát doporučím mapu 1:50.000 Slovenský kras z nakladatelství Tatraplan.
Tradiční region: Spiš
Okres: Gelnica
Geomorfologická jednotka: Volovské vrchy
GPS:
48°51'46.171"N, 20°55'42.935";
48°51'26.136"N, 20°57'26.640"E
Gelnica je poněkud ospalé město situované v údolí Hnilce ve Volovských vrších; pro rozhlednáře je zajímavé od roku 2018, kdy nad ním byly vztyčeny dvě dřevěné rozhledny. Jelikož informace na internetu nebyly přesné a z místní TIK jsem, jako již tradičně, nedostal odpověď na svůj e-mailový dotaz, vyrazil jsem místo prozkoumat osobně.
Zvolil jsem méně typický směr, a to z Banské Bystrice přes Horehroní a dále údolím Hnilce. Dálková železniční doprava je zde naprosto tristní - celý úsek projíždí pouze jeden pár vlaků ráno a jeden odpoledne. Jakkoli jsou označeny jako rychlíky, jde prakticky o spěšné vlaky. Tragičnost situace je umocněna tím, že ve stanici Polomka je nutné přestoupit z klasické soupravy do soupravy tvořené dvěma - samozřejmě přeplněnými - osmsetdesítkami, kterými se doslova odkodrcáme přes Červenou Skalu, telgártskou smyčku, nejvýše položené místo na klasickém rozchodu u zastávky Vernár a nádherným údolím Hnilce kolem přehrady Palcmanská Maša a dále přes Mlynky a Nálepkovo až do Gelnici. Jedná se bezesporu o jednu z nejkrásnějších tratí na celém Slovensku. Uvedený rexík nicméně nezastavuje na zastávce Gelnica mesto, a tak je zapotřebí se vrátit asi 1 km ze stanice. Gelnica, která je nyní okresním městem, není památkově zajímavá, sympatický mně však byl nízký počet automobilů, prakticky nulový výskyt turistů a také celková prostupnost města, která je při absenci jakýchkoli směrovek poměrně zásadní.
Výše položená, a tím pádem také zajímavější, rozhledna na Kňazském vrchu (spíše návrší) se nachází na sever od města a vystoupáme k ní z centra vzhůru okolo nemocnice, hřbitova a krematoria (když jsem tam stoupal podruhé v tom horku pro zapomenutý fotoaparát, modlil jsem se, abych nic z toho nepotřeboval; naštěstí zůstal na svém místě, děkuju!) po travnatých loukách. Na rozhlednu vyjdeme po 31 schodech a rozhlédneme se na město a okolní Volovské vrchy s dominantami Kojšovskou hoĺou a Kloptaní. Na tabuli na rozhledně, osazené patrně výrobcem, je uveden název Klimo.
Ke druhé rozhledně vyjdeme po modré značce, po které přejdeme řeku a trať; odbočka vzhůru k rozhledně není sice značená, nicméně rozhledna je na horských loukách dobře viditelná, takže ji nemůžeme minout. Výstup na tuto rozhlednu je pohodový vzhledem k nižší poloze, není ovšem zdaleka tak romantický jako na Klimo. Na tabulce je uveden název rozhledny Bognár. Okolí Gelnici je vskutku malebné, a tak věřím, že vás moje zážitky inspirují k osobní návštěvě.
snímky: vlastní (červenec 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 115 Šarišská vrchovina; Branisko.
Tradiční region: Spiš
Okres: Spišská Nová Ves
Geomorfologická jednotka: Spišsko-gemerský kras
GPS:
48°55'59.984"N, 20°30'45.849"E
Tato vyhlídková věž byla primárně vybudována za účelem lezení - z jedné strany totiž obsahuje umělou lezeckou stěnu. Tomu odpovídá i zvolené místo, kterým je rekreační chatová oblast asi 4 km od centra Spišské Nové Vsi při vstupu do NP Slovenský ráj. Přesto ji lze považovat za pravou turistickou rozhlednu. Rozhledna stojí v sousedství Novákovy chaty (kuchyně, točené pivo).
K rozhledně můžeme dojít po zelené značce z Čingova (občerstvení) pěkným výstupem přes Soví skálu, sejít lze po žluté značce poklidným klesáním s výhledy do Spišské Nové Vsi s přístupnou věží. Po zdolání 31 schodů se rozhlédneme především k severovýchodu (okraj Levočských vrchů, Branisko).
snímky: vlastní (srpen 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.124 Slovenský raj.
Tradiční region: Abov
Okres: Košice
Geomorfologická jednotka: Čierna hora
GPS:
48°45'39.4"N 21°14'13.0"E
Kovová rozhledna z roku 1987 zdobí stejnojmenný zalesněný vrchol severně od Košic. S výškou 21,5 metrů již patří na Slovensku mezi nejvyšší rozhledny.
Pro přístup je možné využít městský autobus linky 29 přímo od ŽST Košice (o víkendech jezdí po půlhodině), zastávka Vyhliadkova veža. Pro zpáteční cestu se hodí nová žlutá TZT, která vede pěkným lesnatým terénem a dovede nás až do města. Z ochozu je vidět především město Košice, pohoří Čierna hora a západní výběžek Volovských vrchů s Kojšovskou hoĺou. Přímo pod rozhlednou procházíme rozsáhlým areálem zříceniny Košického hradu, která byla v posledních letech částečně obnovena v původním půdorysu.
Tip z místa: Na košickém náměstí neopomeneme vystoupat na ochoz věže Dómu sv. Alžbety, který představuje největší kostel na Slovensku.
snímky: D. Voříšková (1-4), H. Holubářová (5)
snímky: vlastní (září 2014)
snímky: A. Průšová
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.136 Volovské vrchy, Košice.
Tradiční region: Abov
Okres: Košice
Geomorfologická jednotka: Košická kotlina
GPS:
48°47'29.512"N, 21°22'26.565"E
Nová kamenná rozhledna byla vybudována na návrší mezi obcemi Chrastné a Čižatice 10 km severovýchodně od Košic. Na její výstavbě se podíleli Košická župa, občanské sdružení Čerešenka a drobní sponzoři. Rozhledna je vysoká necelých 12 metrů a je pojmenována podle nedaleké osamocené třešně (viz 3. snímek), která je také hraničním bodem katastrů i Tradičních území Abov a Šariš. Poskytuje slušný výhled na okolní pohoří - Čiernou horu a Slanské vrchy s nejvyšší Šimonkou (1 092 m); za dobré viditelnosti lze prý spatřit i část Lomnického štítu. Rozhledna byla zároveň vybudována jako památník k 700. výročí středověké bitvy o nadvládu nad Košicemi u blízkých Rozhanovců. Na otevřený ochoz vede 48 dřevěných schodů, hrany jsou osazeny popisnými panoramatickými tabulemi.
snímky: vlastní (září 2014)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.136 Volovské vrchy, Košice.
Tradiční region: Dolný Zemplín
Okres: Trebišov
Geomorfologická jednotka: Zemplínské vrchy
GPS:
48°26'34.922"N 21°41'29.072"E
Za architektonicky nejzajímavěji řešenou rozhlednu na Slovensku lze směle označit dvanáctimetrovou rozhlednu ve tvaru sudu, která byla na jaře 2015 vztyčena v tokajské vinohradské oblasti nad obcí Malá Tŕňa na Tokajské vinné cestě. Byla financována z programu švýcarsko-slovenské spolupráce a turistům byla slavnostně otevřena 30. května 2015. Rozhledna upoutá nejen atraktivním výhledem a stavebním řešením, ale i svojí odlehlostí.
Po ocelovém schodišti vystoupáme 60 schodů na výhledovou plošinu ve výšce 12 metrů. Vidíme maďarskou část Zemplínských vrchů s dominantou Magas-hegy s televizní věží a rozhlednou, jižní část Slanských vrchů (vrcholy Veĺký Milič a Bogotu) i přilehlé vinice. Přístup je možný buď od vlakové zastávky Čerhov nebo stanice Slovenské Nové Mesto , do obce zajíždí i přímé autobusy z Trebišova .
mapky: mapy.cz, snímky: letní A. Průšová, zimní vlastní (prosinec 2016)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.148 Zemplínske vrchy - Latorická rovina.
Tradiční region: Dolný Zemplín
Okres: Trebišov
Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina
GPS:
48°27'43.8"N, 21°54'59.6"E
Pozorovateľňu vtáctva v obci Vojka vybudovala Slovenská ornitologická spoločnosť/BirdLife Slovensko v rámci dlhodobých programov ochrany avifauny v chránených vtáčích územiach na východnom Slovensku. Stojí pri brehu mokrade Vojčianske jazero, v zadnej časti areálu Obecného úradu. Spozorovali tu hniezdenie bučiaka veľkého, kačíc divých, lysiek čiernych, trsteniarika a iných druhov. Vojka má autobusové spojenie s Kráľovským Chlmcom a železničnou stanicou Pribeník . Pozorovateľňa je blízko autobusovej zastávky Vojka, materská škola. Je vysoká 9,3 m. Na vyhliadkovú plošinu vo výške 5,5 m vedie 31 schodov. V smere na východ až juh vidno z nej na mokraď.
GPS, text a snímky: L. Khandl
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.148 Zemplínske vrchy – Latorická rovina.
Tradiční region: Dolný Zemplín
Okres: Sobrance
Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina
GPS:
48°41'05.2"N, 22°04'42.4"E
Táto rozhĺadňa stojí v podmáčanej lokalite uprostred hustého zátarastu. Netreba sa však zĺaknúť, posledných sto krokov k rozhĺadni vedie po lávkovom koridore nad nízkou zeleňou.
Do Blatnej Polianky je najbližší prístup autobusom zo Sobraniec. Pokračovať možno po náučnej trase z juhovýchodného okraja obce. ... V okolí rozhĺadne je veĺa krovísk a stromov, preto je len čiastočne vidieť na vodnú plochu rybníkov a vzdialené krivky hôr.
text: L. Khandl, Rozhĺadne - 65 lokalít s rozhĺadňami po Slovensku, DAJAMA, 1. vydanie 2012
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.147 Východoslovenská rovina; Veĺké Kapušany.
Tradiční region: Dolný Zemplín
Okres: Michalovce
Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina
GPS:
48°42'03.2"N, 22°04'18.6"E
Další ze série dřevěných rozhleden s celkovou výškou 9,5 m (plošina ve výšce 6 m) postavených v roce 2010 jako součást tzv. LIFE projektu. Je určena především k pozorování přilehlého biotopu - rybníků, ptactva a luk. Lze k ní přijít od autobusové zastávky v Iňačovcích po naučné trase (3 km) nebo, taktéž po naučné trase, z Blatných Remet (3 km). Neznačenou cestou lze k rozhledně dojít také od jihu, od rozhledny Ostrovik. Na vyhlídkovou plošinu nás zavede 33 schodů a nabídne se nám panoramatický rozhled nejen na přilehlý biotop Senianských jezer, ale i na kompletní pohoří Vihorlat a část Slanských vrchů. Asi 18 km jižně vidíme chladicí věže a komíny elektrárny Vojany.
snímky: letní A. Průšová, zimní vlastní (prosinec 2016)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.147 Východoslovenská rovina; Veĺké Kapušany.
Tradiční region: Dolný Zemplín
Okres: Michalovce
Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina
GPS:
48°40'26.642"N, 22°2'29.582"E
Dřevěná rozhledna s celkovou výškou 9,5 m byla postavena v roce 2010 jako součást tzv. LIFE projektu. Je určena především k pozorování přilehlého biotopu - rybníků, ptactva, luk. Spatříme z ní nicméně i pohoří Vihorlat a masiv Popriečného.
V oblasti Senianských rybníků se nacházejí další dvě stavebně identické rozhledny Iňačovce a Blatná Polianka, dále pak dvě výhledny Avescentrum a Senné - Sirmajky.
mapka: mapy.cz, snímky: letní A. Průšová, zimní vlastní (prosinec 2016)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.147 Východoslovenská rovina; Veĺké Kapušany.
Tradiční region: Dolný Zemplín
Okres: Trebišov
Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina
GPS:
48°26'19.3"N, 22°03'09.7"E
Pozorovateľňa vtáctva v katastri obce Bačka je jednou z troch takýchto stavieb v Medzibodroží. Ďalšie dve stoja v katastroch obcí Streda nad Bodrogom a
Vojka. Vybudovala ich Slovenská ornitologická spoločnosť / BirdLife Slovensko v rámci dlhodobých programov ochrany avifauny v chránených vtáčích územiach na východnom Slovensku. Je takmer identická s pozorovateľňou vo Vojke. Má výšku 9,5 m a vyhliadkovú plošinu s 32 schodmi vo výške 5,7 m. Pozorovateľňa z dreva sa nachádza v obci Bačka, pri mokradi s názvom Veľké jazero. Nepravidelne tu hniezdia bučiačiky močiarne, bučiaky veľké, čajky smejivé, čoríky bahenné, kane močiarne i trsteniariky veľké.
Do Bačky premáva autobus zo železničnej stanice Pribeník a z Čiernej nad Tisou. Od zastávky Bačka, Jednota treba ísť po Hlavnej ulici na južný okraj obce ku kostolu reformovanej cirkvi a odtiaľ prejsť na Cintorínsku ulicu. Rozhľadňa je za parkoviskom pri cintoríne. Vidieť z nej mokraď v smere na západ až severovýchod. Vpravo od nej sa črtá obec Boťany a ďalej Čierna nad Tisou.
GPS, text a snímek 1: L. Khandl, snímky 2-4 vlastní (září 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.148 Zemplínske vrchy; Latorická rovina.
Tradiční region: Dolný Zemplín
Okres: Michalovce
Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina
GPS:
48°31'48.4"N, 21°59'41.9"E
Tato dřevěná rozhledna, stavebně identická s výše popsanou trojicí u Senianských rybníků, se nachází jižněji, na severním okraji CHKO Latorica. Rozhled však není zdaleka tak impozantní (scházejí výhledy na vodní plochu a hory), přesto kombinace odlehlosti, širých plání a blízkost elektrárny Vojany (spolu s rozvodnou, železniční vlečkou a elektrickým vedením do všech směrů) nabízí vskutku nevšední zážitek. Nejsnazší přístup k rozhledně je od konečné autobusu v Čičarovcích, které sem zajíždějí z Veĺkých Kapušan, kam lze od června 2019 opět dojet v pracovní dny i vlakem z Košic či Trebišova, základní spojení však zůstává autobusem z Trebišova. K rozhledně nás dovede zelená značka. Návštěvu lze spojit s výhlednou u obce Beša, vzdálenou asi 5 kilometrů.
snímky: vlastní (prosinec 2016)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.148 Zemplínske vrchy; Latorická rovina.
Úvodní I Bratislavský I Trnavský I Trenčianský I Kysuce & Orava I Liptov & Považie I Banskobystrický I Nitrianský I Prešovský