KOŠICKÝ KRAJ





Košický kraj je terénně poměrně diferencovaný, což se projevuje i v nabídce rozhleden. Na jedné straně jsou rozhledny v horském terénu (Kloptaň, Turecká), na straně druhé pak fenomén Východoslovenské roviny - vyhlídkové stavby primárně určené na pozorování blízké krajiny a vodního ptactva. Ačkoli z turistického hlediska jde o okrajovou záležitost, atraktivita tohoto krajinného typu a poměrně vysoké množství těchto staveb z nich činí krásný doplněk slovenské rozhledové mapy. S ohledem na stavební výšku a rozhledové možnosti tyto stavby rozděluji mezi turistické rozhledny a výhledny.

Architektonicky nejzdařilejší rozhlednou regionu je Tokaj u Malé Tŕně.

1. Kloptaň (1 153 m n.m.)

Rozhledna na Kloptani

Tradiční region: Spiš

Okres: Gelnica

Geomorfologická jednotka: Volovské vrchy

GPS: 48°46'46.035"N, 20°51'35.417"E

snímek: A. Svoboda

Osmimetrová rozhledna na Kloptani byla postavena v roce 1999 a patří k nejvýše položeným rozhlednám na Slovensku. Najdeme ji ve východní části hřebene Volovských vrchů. Sestává ze dvou pater přístupných po žebřících a v jejích útrobách se nachází menší útulna.

Bohužel se jedná o jednoduchou dřevěnou konstrukci, která již má něco za sebou, a podle toho také vypadá. Ve spodním, vnějším žebříku chybí příčka a jak kvůli tomu, tak kvůli celkovému stavu a malému prostoru nahoře se nejedná o nijak příjemnou návštěvu. Další věc je, že rozhledna přerůstá a výhledy nejsou nijak zvláštní. Nejlépe vidíme jižním směrem na Volovské vrchy a do Maďarska, na sever pouze na údolí Hnilce. Západním a východním směrem není kvůli probíhajícímu hřebenu vidět nikam.

Nejbližší vlakovou stanicí je Mníšek nad Hnilcom na trati Banská Bystrica - Nálepkovo - Margecany, je zde však obrovské převýšení 780 m. Výstup jako celek přitom není příliš atraktivní; zajímavost některých úseků je bohatě vykoupena fyzickou námahou. Alternativní cesty jsou od jihu z Medzevu nebo od jihozápadu ze Štosu - kúpelí. Poslední jmenovaná cesta je s menším a rozmělněnějším převýšením, vyžaduje však delší čas jak na túru samotnou, tak na cestu do lázní, které jsou velmi odlehlé. Na značené cestě ve zdejších hlubokých lesích pravděpodobně vůbec nikoho nepotkáte.

Výhled z rozhledny Kloptaň Výhled z rozhledny Kloptaň Výhled z rozhledny Kloptaň Výhled z rozhledny Kloptaň Výhled z rozhledny Kloptaň

snímky: V. Pohorecký ml. (1-2), A. Svoboda (3), vlastní (4-5, srpen 2018)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.136 Volovské vrchy, Košice.

2. Turecká u Rožňavy (954 m n.m.)

Rozhledna Turecká

Tradiční region: Gemer

Okres: Rožňava

Geomorfologická jednotka: Revúcka vrchovina

GPS: 48°41'6.948"N, 20°28'43.622"E

snímek: vlastní (srpen 2015)
Zajímavý rozhlednový počin se udál také asi 6 km SZ od okresního města Rožňava na okraji Revúcké vrchoviny. Na vrchu Turecká byla zbudována patnáctimetrová železná rozhledna jako součást Naučné stezky Turecká. Investorem byla obec Rudná, sponzoři pak obce Betliar a Rakovnica a soukromá firma CWT Metal s.r.o.

Rozhledna je dostupná pěšky z Rožňavy po zelené značce (viz plánek), musíme však počítat s 650metrovým převýšením. Odměnou jsou daleké výhledy, které za nadstandardní viditelnosti obsáhnout až panorama Vysokých Tater. Běžně vidíme přes údolí hlavní hřeben Volovských vrchů včetně Zlatého stôlu a na západě siluetu Kráĺové hole v Nízkých Tatrách.

Plánek umístění rozhledny Rozhledna Turecká Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Turecká Výhled z rozhledny Turecká
Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Turecká Rozhledna Turecká Rozhledna Turecká Rozhledna Turecká
Rozhledna Turecká Výhled na Vysoké Tatry

mapka: mapy.cz, snímky: vlastní (srpen 2015), poslední snímek M. Markušovský

Rozhledna je volně přístupná.

Jako nejvhodnější tentokrát doporučím mapu 1:50.000 Slovenský kras z nakladatelství Tatraplan.

3.-4. Kňazský vrch (Klimo, 557 m n.m.) a Bognár (430 m n.m.) u Gelnici

Rozhledna Klimo Rozhledna Bognár

Tradiční region: Spiš

Okres: Gelnica

Geomorfologická jednotka: Volovské vrchy

GPS: 48°51'46.171"N, 20°55'42.935"; 48°51'26.136"N, 20°57'26.640"E

Gelnica je poněkud ospalé město situované v údolí Hnilce ve Volovských vrších; pro rozhlednáře je zajímavé od roku 2018, kdy nad ním byly vztyčeny dvě dřevěné rozhledny. Jelikož informace na internetu nebyly přesné a z místní TIK jsem, jako již tradičně, nedostal odpověď na svůj e-mailový dotaz, vyrazil jsem místo prozkoumat osobně.

Zvolil jsem méně typický směr, a to z Banské Bystrice přes Horehroní a dále údolím Hnilce. Dálková železniční doprava je zde naprosto tristní - celý úsek projíždí pouze jeden pár vlaků ráno a jeden odpoledne. Jakkoli jsou označeny jako rychlíky, jde prakticky o spěšné vlaky. Tragičnost situace je umocněna tím, že ve stanici Polomka je nutné přestoupit z klasické soupravy do soupravy tvořené dvěma - samozřejmě přeplněnými - osmsetdesítkami, kterými se doslova odkodrcáme přes Červenou Skalu, telgártskou smyčku, nejvýše položené místo na klasickém rozchodu u zastávky Vernár a nádherným údolím Hnilce kolem přehrady Palcmanská Maša a dále přes Mlynky a Nálepkovo až do Gelnici. Jedná se bezesporu o jednu z nejkrásnějších tratí na celém Slovensku. Uvedený rexík nicméně nezastavuje na zastávce Gelnica mesto, a tak je zapotřebí se vrátit asi 1 km ze stanice. Gelnica, která je nyní okresním městem, není památkově zajímavá, sympatický mně však byl nízký počet automobilů, prakticky nulový výskyt turistů a také celková prostupnost města, která je při absenci jakýchkoli směrovek poměrně zásadní.

Výše položená, a tím pádem také zajímavější, rozhledna na Kňazském vrchu (spíše návrší) se nachází na sever od města a vystoupáme k ní z centra vzhůru okolo nemocnice, hřbitova a krematoria (když jsem tam stoupal podruhé v tom horku pro zapomenutý fotoaparát, modlil jsem se, abych nic z toho nepotřeboval; naštěstí zůstal na svém místě, děkuju!) po travnatých loukách. Na rozhlednu vyjdeme po 31 schodech a rozhlédneme se na město a okolní Volovské vrchy s dominantami Kojšovskou hoĺou a Kloptaní. Na tabuli na rozhledně, osazené patrně výrobcem, je uveden název Klimo.

Ke druhé rozhledně vyjdeme po modré značce, po které přejdeme řeku a trať; odbočka vzhůru k rozhledně není sice značená, nicméně rozhledna je na horských loukách dobře viditelná, takže ji nemůžeme minout. Výstup na tuto rozhlednu je pohodový vzhledem k nižší poloze, není ovšem zdaleka tak romantický jako na Klimo. Na tabulce je uveden název rozhledny Bognár. Okolí Gelnici je vskutku malebné, a tak věřím, že vás moje zážitky inspirují k osobní návštěvě.

Výhled z rozhledny Klimo Výhled z rozhledny Klimo Výhled z rozhledny Klimo Výhled z rozhledny Klimo Výhled z rozhledny Klimo
Výhled z rozhledny Bognár Výhled z rozhledny Bognár Výhled z rozhledny Bognár Výhled z rozhledny Bognár Rozhledna Bognár

snímky: vlastní (červenec 2019)

Rozhledny jsou volně přístupné.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 115 Šarišská vrchovina; Branisko.

5. Košiarny Briežok u Spišské Nové Vsi (525 m n.m.)

Tradiční region: Spiš

Okres: Spišská Nová Ves

Geomorfologická jednotka: Spišsko-gemerský kras

GPS: 48°55'59.984"N, 20°30'45.849"E

Tato vyhlídková věž byla primárně vybudována za účelem lezení - z jedné strany totiž obsahuje umělou lezeckou stěnu. Tomu odpovídá i zvolené místo, kterým je rekreační chatová oblast asi 4 km od centra Spišské Nové Vsi při vstupu do NP Slovenský ráj. Přesto ji lze považovat za pravou turistickou rozhlednu. Rozhledna stojí v sousedství Novákovy chaty (kuchyně, točené pivo).

K rozhledně můžeme dojít po zelené značce z Čingova (občerstvení) pěkným výstupem přes Soví skálu, sejít lze po žluté značce poklidným klesáním s výhledy do Spišské Nové Vsi s přístupnou věží. Po zdolání 31 schodů se rozhlédneme především k severovýchodu (okraj Levočských vrchů, Branisko).

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna Košiarný Briežok

snímky: vlastní (srpen 2019)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.124 Slovenský raj.

6. Hradová u Košic (466 m n.m.)

Tradiční region: Abov

Okres: Košice

Geomorfologická jednotka: Čierna hora

GPS: 48°45'39.4"N 21°14'13.0"E

snímek: D. Voříšková

Kovová rozhledna z roku 1987 zdobí stejnojmenný zalesněný vrchol severně od Košic. S výškou 21,5 metrů již patří na Slovensku mezi nejvyšší rozhledny.

Pro přístup je možné využít městský autobus linky 29 přímo od ŽST Košice (o víkendech jezdí po půlhodině), zastávka Vyhliadkova veža. Pro zpáteční cestu se hodí nová žlutá TZT, která vede pěkným lesnatým terénem a dovede nás až do města. Z ochozu je vidět především město Košice, pohoří Čierna hora a západní výběžek Volovských vrchů s Kojšovskou hoĺou. Přímo pod rozhlednou procházíme rozsáhlým areálem zříceniny Košického hradu, která byla v posledních letech částečně obnovena v původním půdorysu.

Tip z místa: Na košickém náměstí neopomeneme vystoupat na ochoz věže Dómu sv. Alžbety, který představuje největší kostel na Slovensku.

Výhled z rozhledny  Hradová Výhled z rozhledny  Hradová Výhled z rozhledny  Hradová Rozhledna Hradová Rozhledna Hradová

snímky: D. Voříšková (1-4), H. Holubářová (5)

Pohled na Košický hrad Rozhledna Hradová Rozhledna Hradová Rozhledna Hradová Rozhledna Hradová s amfiteátrem

snímky: vlastní (září 2014)

Rozhledna Hradová Rozhledna Hradová Rozhledna Hradová Rozhledna Hradová

snímky: A. Průšová

Rozhledna je přístupná od května do října denně mimo pondělí 10-18 hod.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.136 Volovské vrchy, Košice.

7. Čerešenka u Čižatic (325 m n.m.)

Tradiční region: Abov

Okres: Košice

Geomorfologická jednotka: Košická kotlina

GPS: 48°47'29.512"N, 21°22'26.565"E

Nová kamenná rozhledna byla vybudována na návrší mezi obcemi Chrastné a Čižatice 10 km severovýchodně od Košic. Na její výstavbě se podíleli Košická župa, občanské sdružení Čerešenka a drobní sponzoři. Rozhledna je vysoká necelých 12 metrů a je pojmenována podle nedaleké osamocené třešně (viz 3. snímek), která je také hraničním bodem katastrů i Tradičních území Abov a Šariš. Poskytuje slušný výhled na okolní pohoří - Čiernou horu a Slanské vrchy s nejvyšší Šimonkou (1 092 m); za dobré viditelnosti lze prý spatřit i část Lomnického štítu. Rozhledna byla zároveň vybudována jako památník k 700. výročí středověké bitvy o nadvládu nad Košicemi u blízkých Rozhanovců. Na otevřený ochoz vede 48 dřevěných schodů, hrany jsou osazeny popisnými panoramatickými tabulemi.

snímky: vlastní (září 2014)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.136 Volovské vrchy, Košice.

8. Tokaj u Malé Tŕně (198 m n.m.)

Tradiční region: Dolný Zemplín

Okres: Trebišov

Geomorfologická jednotka: Zemplínské vrchy

GPS: 48°26'34.922"N 21°41'29.072"E

Za architektonicky nejzajímavěji řešenou rozhlednu na Slovensku lze směle označit dvanáctimetrovou rozhlednu ve tvaru sudu, která byla na jaře 2015 vztyčena v tokajské vinohradské oblasti nad obcí Malá Tŕňa na Tokajské vinné cestě. Byla financována z programu švýcarsko-slovenské spolupráce a turistům byla slavnostně otevřena 30. května 2015. Rozhledna upoutá nejen atraktivním výhledem a stavebním řešením, ale i svojí odlehlostí.

Po ocelovém schodišti vystoupáme 60 schodů na výhledovou plošinu ve výšce 12 metrů. Vidíme maďarskou část Zemplínských vrchů s dominantou Magas-hegy s televizní věží a rozhlednou, jižní část Slanských vrchů (vrcholy Veĺký Milič a Bogotu) i přilehlé vinice. Přístup je možný buď od vlakové zastávky Čerhov nebo stanice Slovenské Nové Mesto , do obce zajíždí i přímé autobusy z Trebišova .

mapky: mapy.cz, snímky: letní A. Průšová, zimní vlastní (prosinec 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.148 Zemplínske vrchy - Latorická rovina.

9. Vojka (102 m n. m.)

Tradiční region: Dolný Zemplín

Okres: Trebišov

Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina

GPS: 48°27'43.8"N, 21°54'59.6"E

Pozorovateľňu vtáctva v obci Vojka vybudovala Slovenská ornitologická spoločnosť/BirdLife Slovensko v rámci dlhodobých programov ochrany avifauny v chránených vtáčích územiach na východnom Slovensku. Stojí pri brehu mokrade Vojčianske jazero, v zadnej časti areálu Obecného úradu. Spozorovali tu hniezdenie bučiaka veľkého, kačíc divých, lysiek čiernych, trsteniarika a iných druhov. Vojka má autobusové spojenie s Kráľovským Chlmcom a železničnou stanicou Pribeník . Pozorovateľňa je blízko autobusovej zastávky Vojka, materská škola. Je vysoká 9,3 m. Na vyhliadkovú plošinu vo výške 5,5 m vedie 31 schodov. V smere na východ až juh vidno z nej na mokraď.

GPS, text a snímky: L. Khandl

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.148 Zemplínske vrchy – Latorická rovina.

10. Blatná Polianka (100 m n.m.)

Tradiční region: Dolný Zemplín

Okres: Sobrance

Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina

GPS: 48°41'05.2"N, 22°04'42.4"E

snímek: geocaching.com

Táto rozhĺadňa stojí v podmáčanej lokalite uprostred hustého zátarastu. Netreba sa však zĺaknúť, posledných sto krokov k rozhĺadni vedie po lávkovom koridore nad nízkou zeleňou.

Do Blatnej Polianky je najbližší prístup autobusom zo Sobraniec. Pokračovať možno po náučnej trase z juhovýchodného okraja obce. ... V okolí rozhĺadne je veĺa krovísk a stromov, preto je len čiastočne vidieť na vodnú plochu rybníkov a vzdialené krivky hôr.

text: L. Khandl, Rozhĺadne - 65 lokalít s rozhĺadňami po Slovensku, DAJAMA, 1. vydanie 2012

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.147 Východoslovenská rovina; Veĺké Kapušany.

11. Iňačovce (100 m n.m.)

Tradiční region: Dolný Zemplín

Okres: Michalovce

Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina

GPS: 48°42'03.2"N, 22°04'18.6"E

Další ze série dřevěných rozhleden s celkovou výškou 9,5 m (plošina ve výšce 6 m) postavených v roce 2010 jako součást tzv. LIFE projektu. Je určena především k pozorování přilehlého biotopu - rybníků, ptactva a luk. Lze k ní přijít od autobusové zastávky v Iňačovcích po naučné trase (3 km) nebo, taktéž po naučné trase, z Blatných Remet (3 km). Neznačenou cestou lze k rozhledně dojít také od jihu, od rozhledny Ostrovik. Na vyhlídkovou plošinu nás zavede 33 schodů a nabídne se nám panoramatický rozhled nejen na přilehlý biotop Senianských jezer, ale i na kompletní pohoří Vihorlat a část Slanských vrchů. Asi 18 km jižně vidíme chladicí věže a komíny elektrárny Vojany.

snímky: letní A. Průšová, zimní vlastní (prosinec 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.147 Východoslovenská rovina; Veĺké Kapušany.

12. Senné - Ostrovik (98 m n.m.)

Tradiční region: Dolný Zemplín

Okres: Michalovce

Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina

GPS: 48°40'26.642"N, 22°2'29.582"E

snímek: vlastní

Dřevěná rozhledna s celkovou výškou 9,5 m byla postavena v roce 2010 jako součást tzv. LIFE projektu. Je určena především k pozorování přilehlého biotopu - rybníků, ptactva, luk. Spatříme z ní nicméně i pohoří Vihorlat a masiv Popriečného.

V oblasti Senianských rybníků se nacházejí další dvě stavebně identické rozhledny Iňačovce a Blatná Polianka, dále pak dvě výhledny Avescentrum a Senné - Sirmajky.

mapka: mapy.cz, snímky: letní A. Průšová, zimní vlastní (prosinec 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.147 Východoslovenská rovina; Veĺké Kapušany.

13. Bačka u Čierné nad Tisou (100 m n.m.)

Tradiční region: Dolný Zemplín

Okres: Trebišov

Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina

GPS: 48°26'19.3"N, 22°03'09.7"E

snímek: L. Khandl

Pozorovateľňa vtáctva v katastri obce Bačka je jednou z troch takýchto stavieb v Medzibodroží. Ďalšie dve stoja v katastroch obcí Streda nad Bodrogom a Vojka. Vybudovala ich Slovenská ornitologická spoločnosť / BirdLife Slovensko v rámci dlhodobých programov ochrany avifauny v chránených vtáčích územiach na východnom Slovensku. Je takmer identická s pozorovateľňou vo Vojke. Má výšku 9,5 m a vyhliadkovú plošinu s 32 schodmi vo výške 5,7 m. Pozorovateľňa z dreva sa nachádza v obci Bačka, pri mokradi s názvom Veľké jazero. Nepravidelne tu hniezdia bučiačiky močiarne, bučiaky veľké, čajky smejivé, čoríky bahenné, kane močiarne i trsteniariky veľké.

Do Bačky premáva autobus zo železničnej stanice Pribeník a z Čiernej nad Tisou. Od zastávky Bačka, Jednota treba ísť po Hlavnej ulici na južný okraj obce ku kostolu reformovanej cirkvi a odtiaľ prejsť na Cintorínsku ulicu. Rozhľadňa je za parkoviskom pri cintoríne. Vidieť z nej mokraď v smere na západ až severovýchod. Vpravo od nej sa črtá obec Boťany a ďalej Čierna nad Tisou.

GPS, text a snímek 1: L. Khandl, snímky 2-4 vlastní (září 2019)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.148 Zemplínske vrchy; Latorická rovina.

14. Čičarovce (100 m n.m.)

Tradiční region: Dolný Zemplín

Okres: Michalovce

Geomorfologická jednotka: Východoslovenská rovina

GPS: 48°31'48.4"N, 21°59'41.9"E

Tato dřevěná rozhledna, stavebně identická s výše popsanou trojicí u Senianských rybníků, se nachází jižněji, na severním okraji CHKO Latorica. Rozhled však není zdaleka tak impozantní (scházejí výhledy na vodní plochu a hory), přesto kombinace odlehlosti, širých plání a blízkost elektrárny Vojany (spolu s rozvodnou, železniční vlečkou a elektrickým vedením do všech směrů) nabízí vskutku nevšední zážitek. Nejsnazší přístup k rozhledně je od konečné autobusu v Čičarovcích, které sem zajíždějí z Veĺkých Kapušan, kam lze od června 2019 opět dojet v pracovní dny i vlakem z Košic či Trebišova, základní spojení však zůstává autobusem z Trebišova. K rozhledně nás dovede zelená značka. Návštěvu lze spojit s výhlednou u obce Beša, vzdálenou asi 5 kilometrů.

snímky: vlastní (prosinec 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.148 Zemplínske vrchy; Latorická rovina.

Úvodní I Bratislavský I Trnavský I Trenčianský I Kysuce & Orava I Liptov & Považie I Banskobystrický I Nitrianský I Prešovský