V září 2015 jsem vytvořil samostatnou kategorii drobných vyhlídkových staveb, jejichž vyhlídková plošina nepřesahuje výšku 4 metry. Tyto stavby neřadím mezi pravé turistické rozhledny a na těchto stránkách je označuji jako výhledny. Je zřejmé, že na rozdíl od rozhleden nemohou být, právě s ohledem na neomezenou výšku zdola, zmapovány úplně všechny. Pokusil jsem se nicméně vytvořit určitý základní soubor, který budu postupně doplňovat.
Na této kartě najdete výhledny mimo Žilinský kraj (šlo mně o to, aby na obou kartách byl zastoupen zhruba stejný počet objektů). Přístupnost uvádím pouze u výhleden, které nejsou volně přístupné.
Kraj: Prešovský
Okres: Bardejov
Geomorfologická jednotka: Busov
GPS: 49°20'54.4"N 21°15'50.0"E
Další jednoduchá vyhlídková konstrukce byla postavena v roce 2008 a představuje desáté zastavení na naučné stezce Čierna mláka v lese asi 2 km severně od Bardejovských kúpelí. Jejím účelem je zlepšit výhled na blízký hrad Zborov; z toho důvodu je u výhledny umístěna informační tabule. Nahoru se dostaneme po 12 žebříkových příčkách.
Za sebe k výhledně musím poznamenat jediné - "za hodně peněz málo muziky". Pravda ovšem také je, že západní cesta lesem se mně velmi líbila.
snímky: A. Průšová (1-2), vlastní (3)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.
Kraj: Prešovský
Okres: Snina
Geomorfologická jednotka: Bukovské vrchy
GPS: 48°57'09"N 22°24'00"E
Dřevěná konstrukce na ocelovém podstavci s vyhlídkovou plošinou ve 2,5 m se nachází na naučné stezce Miroslava Poliščuka, který se zasadil o dobrovolnou ochranu přírody na východním Slovensku (10 zastavení, z Uliče 0:45 hod.). Pravděpodobně jde o nejodlehlejší vyhlídkovou stavbu na celém Slovensku vůbec.
mapka: mapy.cz, snímek: H. Holubářová
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.126 - Vihorlatské vrchy; Zemplínská Šírava.
Kraj: Banskobystrický
Okres: Banská Bystrica
Geomorfologická jednotka: Zvolenská kotlina
GPS: 48°40'11.6"N 19°16'22.1"E
Popisovaný objekt sa zreteľne vymyká z doterajšieho chápania vizáže rozhľadní s útulňou, vznikol v roku 2012 v rámci projektu Landscape Revisited – Nový pohľad na krajinu. Vznikol z iniciatívy občianskeho združenia Periférne centrá. Je to na výšku postavený drevotrieskový štvorboký hranol so železnou konštrukciou, pôvodne unimobunka, od architektov Martina Lepeja, Martina Bosíka a Róberta Sekulu. Päť metrov vysoký priestor má tri časti. Do spodnej sa vchádza po odklopení jednej zo stien dohora do vodorovnej polohy. Takto vzniknutá strieška rozširuje pôdorys objektu. Úzkym dreveným schodiskom s 13 priečkami sa možno dostať cez druhý priestor až na najvyššiu plošinu nachádzajúcu sa vo výške 3,5 m nad terénom. V strednom priestore objektu je útulňa s kruhovým okienkom na južnú stranu. Vtipné sú drevené poličky na odkladanie vecí umiestnené pod stropom. Tretia, najvyššia časť objektu sa po odklopení dvoch protiľahlých stien dolu do vodorovnej polohy a ich ukotvení oceľovými lankami stáva rozhľadňou. Slabinou tohto riešenia je znížená bezpečnosť osôb pohybujúcich sa na oboch rozšírených plošinách. Tento problém by sa však dal dotiahnuť pevným nižším zábradlím primontovaným na odklopných stenách. V čase mojej návštevy (jún 2017) však už obidve horné odklopné steny chýbali a k dispozícii neboli ani podpery udržiavajúce dolnú vstupnú stenu vo vodorovnej odklopenej polohe.
Dielo bolo spočiatku umiestnené v lome pri Detve, ale po opakovanom poškodzovaní ho napokon umiestnili nad obcou Dúbravica, na západ od masívu Poľany.
Do Dúbravice (428 m) možno prísť autobusovou linkou z Banskej Bystrice. Vystúpiť treba pri kostole, na zastávke Dúbravica, Kmeť. Neznačkovaná trasa k rozhľadni, dlhá necelý kilometer, vedie okolo gotického kostola, zrúcaniny renesančného hrádku, bývalého mlynu a domu č.101. Poľná cesta v údolí sa drží okraja hustého lesíka a po chvíli zatáča doprava do trávnatého sedla, odkiaľ pokračuje doľava po trávnatom hrebienku okolo rozhľadne.
Z rozhľadne je prekvapivo malebný rozhľad. Na západe vidno Skalku v Kremnických vrchoch, na severozápade Krížnu vo Veľkej Fatre, na severe lanovku na Zvolen a na severovýchode masív Prašivej. Na východe tróni 2 km vzdialený Medvedinec a na juhozápade 570 m vysoký vrch Stráň.
Ako napovedá názov vrchu Medvedinec, pomerne málo osídlená oblasť západne od Poľany je domovom medveďa hnedého. Nedlho pred mojím pobytom varoval miestny rozhlas pred medvedicou a tromi mláďatami, ktorá sa pohybovala kúsok nad obcou. Začiatkom zimy medvede chodia do obce oberať jablká na stromoch v záhradách. Nie je na škodu, ak sa tu človek pohybuje radšej v skorú jeseň, trochu hlučnejšie a v skupine, aby sa mu medveď včas vyhol a nebol náhle prekvapený.
GPS, text a snímky: L. Khandl
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.133 - Poĺana
Kraj: Trenčianský
Okres: Ilava
Geomorfologická jednotka: Biele Karpaty
GPS: 49°3'16.138"N 18°8'0.649"E
Další drobnou vyhlídkovou konstrukci (výhlednu) můžeme navštívit na naučné stezce Krivoklátská tiesňava - horáreň Chrastková. Žebřík má 15 stupňů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce necelé 4 metry. Výhled popisuje Alena Průšová takto: "Výhledu z rozhledny dost brání stromy kolem - Chmeĺovou je ještě vidět, ale Vršatec už moc ne."
snímky: A. Průšová
Turistická mapa 1:50.000 č.157 - Súlovské vrchy.
Kraj: Prešovský
Okres: Vranov nad Topĺou
Geomorfologická jednotka: Slanské vrchy
GPS: 48°53'56.665"N, 21°31'54.531"E
Dvě dřevěné výhledny najdeme také ve Slanských vrších západně od Vranova nad Topľou na vrchu Bartáková u Zámutova, a to na naučné stezce Zámutovská kolejka, kterou vybudovaly Lesy SR ve spolupráci s občanským sdružením KST Perun Zámutov.
mapa: www.mapy.cz, snímek: www.hiking.sk
Turistická mapa 1:50.000 č.116 - Slanské vrchy; Veĺká Domaša.
Kraj: Banskobystrický
Okres: Veĺký Krtíš
Geomorfologická jednotka: Krupinská planina
GPS: 48°08'02.0"N, 19°06'44.3"E
V rámci cezhraničného programu EÚ Budujeme partnerstvá zriadili pri obci Vinica v roku 2013 aj okružný náučný chodník na vrch Stráž (384,4 m), ktorého súčasťou je i rozhľadňa. Vedie vinicami a lesom s cerovými dubmi po južných stráňach výbežkov Krupinskej planiny, má dĺžku 7,3 km a prevýšenie 200 metrov. Chodník sa začína za cintorínom, blízko sa nachádza autobusová stanica Vinica, Jakab. Trasu značia tvarové značky náučného chodníka (diagonálny zelený pruh) a aj drevené tabuľky s vypaľovanými nápismi. V rozpore so zákonom o štátnom jazyku sú texty uvedené najprv v maďarskom a až potom v slovenskom jazyku. Značenie už nie je pri dosť zložitom priebehu trasy dostatočne husté, preto treba dôsledne vyhľadávať značky či drevené šípky. Nezaškodí odfotografovať si na severozápadnom okraji obce pri pohostinstve informačnú tabuľu s trasou chodníka a pri putovaní sa k tejto snímke vracať.
Po chvíli chôdze od odbočky pri cintoríne, za tabuľou č. 1 sa náučná trasa rozdvojuje. Doľava vedie k rozhľadni (zastávka 5) trasa cez zastávky č. 2 – 4 (studnička, kríž) cez zalesnený hrebeň na severovýchod. Doprava zase vedie trasa k rozhľadni okolo vinárne Csernus traverzovými cestičkami cez vinice k zastávke 8 a neskôr doľava kolmo dohora lesom okolo zastávky 7 na hrebeň. Po ňom ostáva ísť doľava okolo zastávky 6 k rozhľadni.
Drevená rozhľadňa na Stráži vysoká 9 m je vari našou najromantickejšou rozhľadňou. Stojí na takmer kolmom čiastočne odlesnenom juhovýchodnom svahu, tesne pod hrebeňom vrchu. Dá sa na ňu vyjsť od juhu po dvoch rebríkoch (11 a 8 priečok) od päty rozhľadne. Druhá možnosť je vystúpiť zo západu veľmi strmými stienkami (pomocné lano) a potom vodorovnou drevenou galériou dlhou 12 krokov na prvé podlažie stavby. Najľahšie je však zostúpiť priamo na druhé podlažie rozhľadne zo severu, z hrebeňa hory (zastávka 5) po drevenej, 10 krokov dlhej lávke.
Z hornej plošiny rozhľadne vo výške 6 m je nádherný, takmer polkruhový výhľad od severovýchodu po juhozápad. V popredí vidno obec Vinica a v diaľke postupne viaceré pohoria - Cerovú vrchovinu, Mátru, Cserhát a Börzsöny. Okolie rozhľadne je zaujímavé pseudojaskyňami v sopečných, menej kompaktných horninách, vzniknutými pôsobením vetra a vody. Pri zastávke č. 5 sú dve výhľadové lavičky, odpočinkový stôl s lavicami, hojdačky a náučná tabuľa o lese.
[Martin Veselý]:
Stavbu jsem zařadil mezi výhledny z toho důvodu, že je možné na ochoz přijít v úrovni terénu. Rozhodně se však jedná o přitažlivou stavbu, kterou asi každý spojí s návštěvou nedaleké rozhledny Prašný vrch.
mapky: mapy.cz; text, snímky, GPS: L. Khandl
snímky: vlastní (srpen 2017)
Turistická mapa 1:50.000 č.146 - Krupinská planina; Veĺký Krtíš.
Kraj: Trenčianský
Okres: Nové Mesto nad Váhom
Geomorfologická jednotka: Bílé Karpaty
GPS: 48°48'59.601"N, 17°52'1.344"E
Menší dřevěná vyhlídková konstrukce byla postavena na kopci Hájnica nad Haluzicemi v roce 2013. Postavil ji Mikroregión Bošáčka ve spolupráci s obcí Březová v rámci projektu podpořeného Programem přeshraniční spolupráce Slovenské a České republiky. Vyhlídková plošina se nachází ve třech metrech a vede na ni 18 schodů.
Vzhledem k nezalesněnosti vrcholu poskytuje dobrý rozhled na všechny strany, jmenovitě vidíme Bílé Karpaty, Považský Inovec a obce Bošácké doliny včetně Trenčína. Místo je dobře dostupné z obce Haluzice po turistické značené cestě, která začíná poblíž budovy obecního úřadu, příp. pěknou zeleně značenou cestou od ŽST Trenčianske Bohuslavice.
mapka: mapy.cz, snímky: J. Šlapák (1-4), H. Machová (5-6), vlastní (7-8), P. Zágora (9)
Turistická mapa 1:50.000 č.130 - Považský Inovec; Piešťany.
Kraj: Trenčianský
Okres: Nové Mesto nad Váhom
Geomorfologická jednotka: Malé Karpaty
GPS: 48°40'36.843"N, 17°46'14.252"E
Asi 7 km severozápadně od Piešťan se nachází obec Podolie, ve které je možné zhlédnout unikátní park miniatur slovenských hradů. A to nikoli pouze "ze země", ale z malé dřevěné rozhledničky, zvané Alžbetina rozhĺadňa. Rozhledna je vysoká 4,7 metrů a vyhlídkovou plošinu má ve 3 metrech; vede na ni 10 schodů. V současnosti můžete spatřit okolo 60 modelů hradů, zámků a jiných památek.
snímky: J. Hlatký
Turistická mapa 1:50.000 č.130 - Považský Inovec; Piešťany.
Zajímavý fenomén, který potěší především automobilisty, je vybudování čtyř výhleden na dálničních odpočívadlech v Trenčianském kraji. V atraktivní krajině Pováží umožňují se zastavit a rozhlédnout po rozmanitém okolí. Za zmapování těchto estetických staveb děkuji Daně Voříškové.
1. výhledna u Beckova ve směru na Bratislavu
2. výhledna u Beckova ve směru na Žilinu
3. výhledna u Zamarovců ve směru na Bratislavu
4. výhledna u Zamarovců ve směru na Žilinu
Úvodní stránka I Jmenný seznam I Výhledny v Žilinském kraji I Výhledny u vodních ploch