Jako výhledny označuji takové drobné vyhlídkové stavby, jejichž vyhlídková plošina nepřesahuje výšku 4 metry. Jakkoli nejde o pravé turistické rozhledny, řada z nich je atraktivní a stojí za návštěvu. Snažím se jich na těchto stránkách zmapovat co možná nejvíce.
Na této kartě najdete výhledny mimo Žilinský kraj (šlo mně o to, aby na obou kartách byl zastoupen zhruba stejný počet objektů). Přístupnost uvádím pouze u výhleden, které nejsou volně přístupné.
Kraj: Trenčianský
Okres: Ilava
Geomorfologická jednotka: Strážovské vrchy
GPS:
48°56'32.564"N, 18°22'20.571"E
V roce 2020 přibyla asi 600 m SV od vrcholu Hrubá Zliezajňa a 40 výškových metrů pod ním menší dřevěná výhledna. Atraktivní je její horská poloha uprostřed Strážovských vrchů.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.119 - Strážovské vrchy.
Kraj: Prešovský
Okres: Vranov nad Topľou
Geomorfologická jednotka: Slanské vrchy
GPS:
48°58'59.301"N, 21°26'57.129"E
Nenápadná výhledna se skrývá ve Slanských vrších, konkrétně na nejvyšším místě naučné stezky Herlica v lokalitě Lysá nad obcí Petrovce. Vyhlídková plošina je 2 m nad zemí. Ačkoli je podle zde umístěné naučné tabule dobrý výhled na přilehlé okolí, rychle rostoucí vegetaci jej dosti limituje. Místo je zajímavé tím, že v roce 1944 zde příslušníci partizánské jednotky Čapajev vybudovali jednoduchou pozorovatelnu.
snímky: J. Hlatký
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.116 - Slanské vrchy; Veľká Domaša.
Kraj: Prešovský
Okres: Bardejov
Geomorfologická jednotka: Busov
GPS:
49°20'53.831"N, 21°15'51.640"E
Původní výhledna nad bardejovskými lázněmi byla postavena v roce 2008 a představuje desáté zastavení na naučné stezce Čierna mláka v lese asi 2 km severně od Bardejovských kúpelí. Jejím účelem bylo zlepšit výhled na blízký hrad Zborov; nahoru jsme se dostali po 12 žebříkových příčkách. U výhledny byla umístěna informační tabule. V roce 2020 již byl stav výhledny nevyhovující, a proto byla díky Lesům SR ve spolupráci s Oblastní organizací cestovního ruchu Šariš - Bardejov postavena vyhlídka nová.
Za sebe poznamenám jediné - "za hodně peněz málo muziky". Pravda ovšem je, že západní cesta lesem se mně velmi líbila.
snímky: A. Průšová (1-2), zbytek vlastní (srpen 2018)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.
Kraj: Prešovský
Okres: Snina
Geomorfologická jednotka: Bukovské vrchy
GPS:
48°57'13.597"N, 22°23'57.488"E
Výhledna Holica u Uliče je nejodlehlejší vyhlídkovou stavbou na Slovensku a trvalo mi dlouhých 12 let, než se mně podařilo ji navštívit. Dřevěná konstrukce na ocelovém podstavci s vyhlídkovou plošinou ve 2,5 m se nachází v národním parku Poloniny na menší polonině (odlesněné horské louce) v jižní části Bukovských vrchů. Nejsnáze se na ni lze dostat výstupem z Uliče po naučné stezce Miroslava Poliščuka, lesního inženýra, který se zasadil o dobrovolnou ochranu přírody na východním Slovensku (převýšení 300 metrů). Současná pevná konstrukce nahradila původní lehkou nezastřešenou dřevěnou stavbu z první poloviny 90. let (na snímku H. Holubářové). Nabízí čarokrásné rozhledy na Vihorlatské vrchy, Bukovské vrchy, ukrajinský Užanský národní park a část polských Bieszczad.
Do Uliče zajíždějí autobusy ze Sniny nebo Stakčína (vlak z Humenného); já jsem šel hlubokými lesy neznačenou cestou z Kalné Roztoky, avšak i výstup popsanou naučnou stezkou spolu s cestou do tohoto odlehlého místa bezpečně vydá na celý den.
snímky: vlastní (srpen 2021)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.126 - Vihorlatské vrchy; Zemplínská Šírava.
Kraj: Banskobystrický
Okres: Banská Bystrica
Geomorfologická jednotka: Zvolenská kotlina
GPS: 48°40'11.6"N 19°16'22.1"E
Popisovaný objekt sa zreteľne vymyká z doterajšieho chápania vizáže rozhľadní s útulňou, vznikol v roku 2012 v rámci projektu Landscape Revisited – Nový pohľad na krajinu. Vznikol z iniciatívy občianskeho združenia Periférne centrá. Je to na výšku postavený drevotrieskový štvorboký hranol so železnou konštrukciou, pôvodne unimobunka, od architektov Martina Lepeja, Martina Bosíka a Róberta Sekulu. Päť metrov vysoký priestor má tri časti. Do spodnej sa vchádza po odklopení jednej zo stien dohora do vodorovnej polohy. Takto vzniknutá strieška rozširuje pôdorys objektu. Úzkym dreveným schodiskom s 13 priečkami sa možno dostať cez druhý priestor až na najvyššiu plošinu nachádzajúcu sa vo výške 3,5 m nad terénom. V strednom priestore objektu je útulňa s kruhovým okienkom na južnú stranu. Vtipné sú drevené poličky na odkladanie vecí umiestnené pod stropom. Tretia, najvyššia časť objektu sa po odklopení dvoch protiľahlých stien dolu do vodorovnej polohy a ich ukotvení oceľovými lankami stáva rozhľadňou. Slabinou tohto riešenia je znížená bezpečnosť osôb pohybujúcich sa na oboch rozšírených plošinách. Tento problém by sa však dal dotiahnuť pevným nižším zábradlím primontovaným na odklopných stenách. V čase mojej návštevy (jún 2017) však už obidve horné odklopné steny chýbali a k dispozícii neboli ani podpery udržiavajúce dolnú vstupnú stenu vo vodorovnej odklopenej polohe.
Dielo bolo spočiatku umiestnené v lome pri Detve, ale po opakovanom poškodzovaní ho napokon umiestnili nad obcou Dúbravica, na západ od masívu Poľany.
Do Dúbravice (428 m) možno prísť autobusovou linkou z Banskej Bystrice. Vystúpiť treba pri kostole, na zastávke Dúbravica, Kmeť. Neznačkovaná trasa k rozhľadni, dlhá necelý kilometer, vedie okolo gotického kostola, zrúcaniny renesančného hrádku, bývalého mlynu a domu č.101. Poľná cesta v údolí sa drží okraja hustého lesíka a po chvíli zatáča doprava do trávnatého sedla, odkiaľ pokračuje doľava po trávnatom hrebienku okolo rozhľadne.
Z rozhľadne je prekvapivo malebný rozhľad. Na západe vidno Skalku v Kremnických vrchoch, na severozápade Krížnu vo Veľkej Fatre, na severe lanovku na Zvolen a na severovýchode masív Prašivej. Na východe tróni 2 km vzdialený Medvedinec a na juhozápade 570 m vysoký vrch Stráň.
Ako napovedá názov vrchu Medvedinec, pomerne málo osídlená oblasť západne od Poľany je domovom medveďa hnedého. Nedlho pred mojím pobytom varoval miestny rozhlas pred medvedicou a tromi mláďatami, ktorá sa pohybovala kúsok nad obcou. Začiatkom zimy medvede chodia do obce oberať jablká na stromoch v záhradách. Nie je na škodu, ak sa tu človek pohybuje radšej v skorú jeseň, trochu hlučnejšie a v skupine, aby sa mu medveď včas vyhol a nebol náhle prekvapený.
GPS, text a snímky: L. Khandl
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.133 - Poľana.
Kraj: Trenčianský
Okres: Ilava
Geomorfologická jednotka: Biele Karpaty
GPS: 49°3'16.138"N 18°8'0.649"E
Výhlednu podobnou posedu můžeme navštívit i na naučné stezce Krivoklátská tiesňava - horáreň Chrastková. Žebřík má 15 stupňů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce necelé 4 metry. Výhled popisuje Alena Průšová takto: "Výhledu dost brání stromy kolem - Chmeľovou je ještě vidět, ale Vršatec už moc ne."
snímky: A. Průšová
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.157 - Súľovské vrchy.
Kraj: Košický (Gemer)
Okres: Rožňava
Geomorfologická jednotka: Revúcka vrchovina
GPS: 48°45'50.993"N, 20°24'32.287"E
Výhlednu v atraktivní, avšak odlehlé oblasti najdeme také nad obcí Gočovo v rožňavském okrese. Obec ji postavila v roce 2016. Podle polohy je z ní vidět prakticky jen přilehlé údolí Slané a nejbližší vršky za ním.
snímek: obec Gočovo
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.124 - Slovenský raj.
Kraj: Banskobystrický
Okres: Lučenec
Geomorfologická jednotka: Krupinská planina
GPS: 48°26'00.4"N 19°30'18.7"E
Zastřešenou, vzhledově atraktivní výhlednu s názvem Pozorovací pavilón vybudovala v roce 2019 podhorská obec Tuhár v jihoslovenském regionu Novohrad. Nachází se 100 metrů od křižovatky cyklotras a turistických tras. Vyhlídka je vzhledem k nízké výšce jen na blízké okolí, za dobré viditelnosti jsou prý vidět Nízké Tatry.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.145 - Javorie - Ostrôžky.
Kraj: Prešovský, okres: Vranov nad Topľou
Geomorfologická jednotka: Slanské vrchy
GPS 1: 48°53'56.665"N, 21°31'54.531"E
GPS 2: 48°53'51.916"N, 21°32'1.332"E
Dvě dřevěné výhledny byly vybudovány v roce 2012 na vrchu Bartáková u Zámutova ve Slanských vrších, a to jako součást naučné stezky Zámutovská kolejka. Investorem byly Lesy SR ve spolupráci s občanským sdružením KST Perun Zámutov. Okružní, osmikilometrová trasa je nazvána podle bývalé lesní železnice, kterou se v první polovině 20. století sváželo dřevo ze zámutovských lesů do Vranova nad Topľou. Ukázka vozíku naloženého dřevem je zajímavým doplňkem jednoho ze zastavení na trase. K výhlednám dojdeme vcelku snadno od autobusové zastávky Zámutov, polesie, značku je však třeba pozorně sledovat; stezka je místy zarostlá a značení není ideální.
Z níže položené jižní výhledny (13 schodů) vidíme jen nejbližší kopečky směrem k jihu, z výhledny na vlastním vrcholu (15 schodů) pak spatříme obec Zámutov a její severní okolí včetně vrchů Práporec (961 m) a vůbec nejvyšší Šimonky (1092 m). V sousedství se nachází střelnice, kde lze na přilehlé mýtině lze vylézt i na tzv. špačkárnu. Kvůli vzrostlým stromům však ani zde nelze očekávat dálkové pohledy.
snímky: vlastní (duben 2022)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.116 - Slanské vrchy; Veľká Domaša.
Kraj: Trenčianský
Okres: Nové Mesto nad Váhom
Geomorfologická jednotka: Bílé Karpaty
GPS: 48°49'2.238"N, 17°52'0.313"E
Menší dřevěná vyhlídková konstrukce byla postavena na kopci Hájnica nad Haluzicemi v roce 2013. Postavil ji Mikroregión Bošáčka ve spolupráci s obcí Březová v rámci projektu podpořeného Programem přeshraniční spolupráce Slovenské a České republiky. Vyhlídková plošina se nachází ve třech metrech a vede na ni 18 schodů.
Vzhledem k nezalesněnosti vrcholu poskytuje dobrý rozhled na všechny strany, jmenovitě vidíme Bílé Karpaty, Považský Inovec a obce Bošácké doliny včetně Trenčína. Místo je dobře dostupné z obce Haluzice po turistické značené cestě, která začíná poblíž budovy obecního úřadu, příp. pěknou zeleně značenou cestou od ŽST Trenčianske Bohuslavice.
snímky: J. Šlapák (1), H. Machová (2), vlastní (3-4), P. Zágora (5)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.130 - Považský Inovec; Piešťany.
Kraj: Bratislavský
Okres: Pezinok
Geomorfologická jednotka: Malé Karpaty
GPS: 48°15'4.193"N, 17°12'15.613"E
Již pohledem na mapu je zjevné, že městečko Svätý Jur (5.900 obyvatel) je zasazeno do svahů s vinicemi. Název tohoto starého města je odvozený od jeho patrona - Sv. Juraje. Příjemná procházka po poklidném náměstí přímo vybízí k posezení se sklenkou vína. Nás však bude zajímat ještě jiná atrakce. V listopadu 2018, v rámci výstavby přilehlého vinohradského skanzenu, byla kousek nad obcí postavena výhledna se zajímavým rozhledem na město a okolí, vidíme i část Bratislavy.
Obec má vlakovou zastávku na trati mezi Bratislavou a Trnavou se slušným spojením i o víkendech. Osobně se mi dlouho nedařilo k výhledně trefit z náměstí (značení absolutně žádné, výhledna vidět není a cesty vinicemi nejsou intuitivní), proto doporučuji od vlaku jít nejdříve právě ke skanzenu. Od nádraží vyjdeme Kollárovou ulicí (nikoli tedy po značkách do centra) a po překročení dvouproudového průjezdu již v ulici Bratislavské záhumnie začíná panelová cesta, která nás po čtvrt hodině chůze dovede přímo k výhledně.
snímky: vlastní (červenec 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.
Kraj: Košický (Gemer)
Okres: Rožňava
Geomorfologická jednotka: Slovenský kras
GPS: 48°34'4.130"N, 20°27'57.357"E
Od října 2019 si můžeme dopřát pohled na odpočinkový areál nedaleko přístupné Gombasecké jeskyně z nevelké zvoničky, která se nachází v areálu bývalého pavlínského kláštera; v rámci jeho revitalizace byla doplněna o žebříky a vyhlídkovou plošinu. Od jeskyně k ní dojdeme pohodlnou cestou asi za 10 minut po žluté TZT.
snímky: P. Gejdoš
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.139 - Slovenský kras; Domica.
Kraj: Trenčianský
Okres: Nové Mesto nad Váhom
Geomorfologická jednotka: Malé Karpaty
GPS: 48°40'36.843"N, 17°46'14.252"E
Asi 7 km severozápadně od Piešťan se nachází obec Podolie, ve které je možné zhlédnout unikátní park miniatur slovenských hradů. A to nikoli pouze "ze země", ale z malé dřevěné výhledny zvané Alžbetina rozhľadňa. Výhledna je vysoká 4,7 metrů a vyhlídkovou plošinu má ve 3 metrech; vede na ni 10 schodů. V současnosti můžete spatřit okolo 60 modelů hradů, zámků a jiných památek.
snímky: J. Hlatký
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.130 - Považský Inovec; Piešťany.
Kraj: Nitrianský
Okres: Nové Zámky
Geomorfologická jednotka: Podunajská pahorkatina
GPS: 48°9'56.669"N, 18°14'27.791"E
Vyhlídka zatím nezjištěného původu se objevila zřejmě v roce 2020 v rámci revitalizace území v lokalitě Pri panskom háji nad obcí Černík. Výhledna je opatřena žebříkem s jedenácti stupni. Výhled je zřejmě jen lokální, vedle se nachází přístřešek s posezením.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.155 - Hronská pahorkatina; Levice.
Kraj: Košický
Okres: Michalovce (Zemplín)
Geomorf. jednotka: Vihorlatské vrchy (podcelek Humenské vrchy)
GPS: 48°50'14.807"N, 21°48'39.120"E
Drobná dřevěnka, nacházející se ve výběžku Košického kraje kousek od Humenného, má sice nízkou nadmořskou výšku, rozhodně však stojí za návštěvu. Poskytuje totiž nevšední pohledy na Vihorlatské vrchy (Kyjov 821 m, Vihorlat 1076 m); vidíme i městečko Strážske a návrší Krivoštianka, které se vypíná nad ním.
Železniční zastávka v obci je obsluhovaná jen zřídka, proto je vhodnější do obce dojet autobusem ze Strážskeho, příp. dojít od nádraží po silnici. V obci sledujeme žlutou značku, na louce nad obcí u solárních panelů již výhlednu vidíme, přes louku nás k ní dovede vyšlapaná či vysekaná pěšina.
snímky: vlastní (srpen 2021)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.116 - Slanské vrchy; Veľká Domaša.
Kraj: Nitrianský
Okres: Komárno
Geomorfologická jednotka: Podunajská pahorkatina
GPS: 47°52'19.072"N, 17°55'24.119"E
Chráněný areál Dropie byl vyhlášen na ochranu největšího slovenského ptáka dropa velkého a najdeme jej na Žitném ostrově asi 5 km jihozápadně od Kolárova (maď. Gúta). Středisko environmentální výchovy Dropie zde zřídila Slovenská agentura životního prostředí. Středisko zajišťuje vzdělávání ve formě praktické environmentální výchovy, přičemž programy jsou orientovány na poznávání přírodních a kulturních hodnot Žitného ostrova. Naučnou stezkou "Příběh krajiny" vás provede drop Karči - tištěný průvodce, který je k dispozici ve slovenštině, maďarštině a angličtině.
Dřevěnou výhlednu s plošinou, na kterou vyjdeme po 23 schodech, nalezneme v oploceném areálu střediska Střediska Dropie a shlédneme z ní na část areálu včetně ohrady s hospodářskými zvířaty.
snímky: vlastní (listopad 2021)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.154 Podunajská rovina – Veľký Meder.
Kraj: Nitrianský
Okres: Komárno
Geomorfologická jednotka: Podunajská pahorkatina
GPS: 47°52'25.083"N, 17°55'5.552"E
Výše popsaná pozorovatelna zvířat však není jedinou vyhlídkovou stavbou - v roce 2021 přibyla mimo areál při silnici výhledna druhá, která je volně přístupná. Bohužel jsem o zdvojení netušil a tuto stavbu zahlédl až z autobusu při odjezdu z Bodzianských Lúk; nyní po jejím zmapování se již tohoto omylu vyvarujete.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.154 Podunajská rovina – Veľký Meder.
Kraj: Nitrianský
Okres: Nové Zámky
Geomorfologická jednotka: Podunajská pahorkatina
GPS (přibližné): 47°52'42.711"N, 18°38'45.402"E
Kamenín je obec nedaleko Štúrova na řece Hronu, jen asi 10 km před jeho soutokem s Dunajem. Tři čtvrtiny obyvatel jsou maďarské národnosti. V jižní části katastru se nachází nevelká rezervace Kamenínske slanisko (slanisko je typ mokřadu s vysokým obsahem soli v půdě a vodě, kterému pak odpovídá slanomilná flóra). Dřevěná výhledna byla vybudována v rámci ekoturistického programu na podporu tradičního chovu koní, financovaného z přeshraničního programu Interreg SK-HU.
Železniční zastávka se nachází přímo v obci a je obsluhovaná ze směru Levice a Štúrovo, nejlepší spojení je v pracovní dny odpoledne.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 142 - Burda; Ipeľská pahorkatina.
Úvodní stránka I Mapa výhleden I Jmenný seznam I Výhledny v Žilinském kraji I Výhledny u vodních ploch