Na této kartě mapuji rozhledny a výhledny ve slovenském příhraničí, vzdálené zhruba do 10 km vzdušnou čarou od hranice - tedy takové, které lze bez větších problémů navštívit v rámci jednodenního výletu ze Slovenska veřejnou dopravou. Popisuji zde pouze rozhledny rakouské, maďarské a polské, neboť české rozhledny jsou komplexně zpracovány na webu Aleše Krále, tzv. Zikyho webu. Jedinou zde popsanou rozhlednou tak je Velký Lopeník, nacházející se na státní hranici s Českem.
Hraniční vrchol Velkého Lopeníku, který je zároveň třetím nejvyšším vrcholem pohoří, před výstavbou rozhledny žádné rozhledy nenabízel. Nyní jde přímo o rozhlednářskou lahůdku! A co víc - díky spolupráci přeshraničního sdružení obcí se projevilo bratrství, soudržnost a dobrá vůle. Kéž by podobných projektů bylo více a kéž by takto dokázaly spolupracovat také partnerské železnice, aby byly krásy sousedního státu dostupnější!
Rozhledna je umístěna těsně při hranici na české straně v katastru obce Lopeník (Zlínský kraj, okres Uherské Hradiště). Ze slovenské strany je dostupná po modré TZT z obce Nová Bošáca (převýšení 600 m).
[kosicednes.sk]: Nová rozhľadňa bola postavená na jeseň 2015 priamo na maďarsko-slovenskej hranici. Najlepší prístup k nej je z maďarskej strany. Autom sa cez Skároš dostanete na maďarské územie a odbočíte doľava do rekreačnej oblasti Lászlotánya. Od reštaurácie Panoráma-büfé vás už povedie modrá značka a aj piktogram rozhľadne po pohodlnej širokej lesnej ceste nahor na hrebeň Miliča. Po asi hodinke chôdze prídete k novej rozhľadni. Z jej 3. poschodia je široký rozhľad severným, východným a južným smerom na územie Slovenska a Maďarska. Najmalebnejší je pohľad zhora na čiastočne zrekonštruovaný hrad Füzér.
K autu sa dostanete trochu okľukou. Zelenú a modrú značku v sedle pod Miličom vymeňte za žltú a po hraničnom hrebeni sa dostanete až na známy vyhliadkový bod Skárošská vyhliadka. Za dobrého počasia možno odtiaľto obdivovať nielen pohľad na Košice, ale v diaľke aj končiare Vysokých Tatier.
[Martin Veselý]: Jedná se o rozhlednu maďarskou, předanou do užívání 26. listopadu 2015. Je vysoká 17 metrů, nejvyšší plošina se nachází v 11 metrech a Alena Průšová na ochoz napočítala 55 schodů. Poskytuje nádherné výhledy na Slanské i maďarské Zemplínské vrchy. Bohužel rozhledna dlouho nevydržela, od roku 2024 má uřezané schody, a je tudíž nepřístupná.
Opravdu nevšední zážitek nabízí výhled z další bývalé vojenské věže, která je dnes využívaná jako rozhledna, na vrchu Karanč (Karancs). Jedná se o hraniční vrchol a zároveň nejvyšší vrchol jak slovenské Cerové vrchoviny, tak maďarského Cserhátu. Rozhledna se nachází těsně pod vrcholem, několik desítek metrů již na maďarském území. K rozhledně vede žlutě značená cesta z maďarské pohraniční obce Somoskőújfalu (v první fázi příkrá, dále vede příjemným traversem až na vrchol), celkem asi 3,5 km. Po napojení se na státní hranici lze pokračovat po zelené značce souběžně s hraniční linií, ta je však mnohem strmější a vede přes menší mezivrchol. Strmá je také značená zkratka (červený trojúhelníček) ze žluté TZT. Nově lze využít velmi pěknou červenou TZT ze Šiatorské Bukovinky (ca. 7 km), kterou lze na hraničním rozcestí zkombinovat s uvedenou maďarskou žlutou (nejpovlovnější výstup). Pozor na žlutou zkratku z obce Šiatorská Bukovinka, vede velmi blátivým terénem a značení není příliš spolehlivé! I časově je nakonec výhodnější již zmiňovaná červená.
Vyhlídková plošina ocelové konstrukce se nalézá ve výšce 19 metrů, nahoru vede rovných 100 schodů. Výhled patří k nejatraktivnějším možným: z ochozu lze pozorovat Mátru, Bükk, Veporské vrchy, Stolické vrchy, Cerovou vrchovinu / Cserhát, Javorie, Ostrôžky, Vtáčnik ... Za ideálního počasí jsou prý vidět až Vysoké Tatry.
Nečekaně horská rozhledna se nachází na výrazném vrcholu Magas / Magas-hegy (Vysoká / Vysoký vrch) nad městem Sátoraljaújhely (Nová Ves pod Šiatrom), pouhé 4 km pěší chůze od vlakové stanice Slovenské Nové Mesto na trati Košice - Čierna nad Tisou. Po chodníku při silnici přes trať a říčku Roňavu přijdeme přímo do tohoto maďarského města. Ulicí Rákoczi utca pokračujeme na křižovatku s hlavní silnicí, kde odbočíme doprava a to již narazíme na turistické značení - modré kolečko s bílým okrajem. To nás vyvede z města a zahrádkářsko-vinařskou kolonií stoupáme ke hřbitovu a dále do lesa, kde již strmějším stoupáním vyjdeme až na vrchol Magase. Pro poslední úsek lze využít i mezistanici sedačkové lanovky.
Kuriozitou je však tzv. peak-to-peak lanovka, tedy kabinová lanovka spojující přes údolí dva vrcholy (Magas-hegy a Szárhegy, 322 m n.m.). Jde o jednu z mála kabinkových lanovek v Maďarsku, maximální vzdálenost mezi zemí a lanem činí 152 m. Lanovka je v provozu rovněž v zimní sezóně. Od stanice obou lanovek je zapotřebí k rozhledně vystoupat po schodech asi 25 výškových metrů. Samotná rozhledna je součástí vysílače a na vyhlídkovou plošinu nás vyvede 67 kovových schodů. Poskytuje nádherné výhledy především na maďarskou část Zemplínských vrchů, vidíme však i jejich slovenskou část a pohoří Slanské vrchy a Vihorlat.
snímky: A. Průšová (1), zbytek vlastní (prosinec 2016)
Obec Zebegény se nachází na velmi dobře obsloužené vlakové trati Szob - Budapest; do Szobu se dostaneme snadno vlakem ze Štúrova (jízdenky na malý pohraniční styk, příjemné občerstvení na vlakové stanici). Dřevěnou, oku lahodící rozhlednu najdeme na mírném návrší Kalvária, kam vyjdeme nenáročnou stezkou lemovanou křížovou cestou. Výhled je na Dunaj a Pilišskou a Višegrádskou vrchovinu na jeho druhém břehu. Pokračovat můžeme lesem do Nagymarose. Ačkoli jsem od této cesty kvůli velmi deštivému počasí upustil, opět jsem se přesvědčil, že putování Maďarskem přináší úžasné zážitky.
snímky: vlastní (květen 2019)
Rozhledna je volně přístupná.
5. Dejtár (Dechtice)
Stát: Maďarsko
Nadmořská výška: 130 m n.m.
Geomorfologický celek: Ipeĺská kotlina (Duna-Ipoly Nemzeti Park)
Stavebně zdařilou dřevěnou rozhlednu, na naše poměry v nezvyklé krajině, můžeme při toulkách po Slovensku navštívit u maďarských sousedů. Jde vlastně o pozorovatelnu ptactva, která je nicméně poměrně vysoká - asi 10 metrů, na vrcholovou plošinu nás zavede 40 poměrně strmých schodů. Zajímavě řešená je došková střecha v maďarském venkovském stylu.
K rozhledně dojdeme po zhruba třech kilometrech z obce Dejtár (slovensky Dechtice, ze středověkého názvu Dehter) nebo od stejnojmenné vlakové stanice, která je ovšem položena 2 km východně. Do obce jezdí autobusová linka přímo od slovenské hranice (bývalá celnice Šahy - Parassapuszta), druhou možností je přejít hranici po lávce v Ipeĺském Predmostie a dojít do obce Drégelypalánk [Drégejpalánk], odkud jezdí kromě již zmíněného autobusu několikrát denně i vlak do Balašských Ďarmot.
Z rozhledny vidíme okolní prakticky již stepní krajinu se zajímavými druhy trav, spoustou ptáků, periodické jezero (v létě a na podzim vysychá) a na obzoru pohoří Börzsöny. Je vidět i na slovenskou stranu (obec Hrušov, vrchy Stráž nad Vinicou, Drieňok, Vrabčia hora, Opavská hora s rozhlednou).
Obdobnou rozhlednu, nebo také pozorovatelnu ptactva, jako u Dejtáru nalezneme také u obce Ipolyvece. Je o něco nižší, na rozhledovou plošinu vystoupáme po 24 schodech. Rozhled ani umístění stavby nejsou tak půvabné jako u předchozí, nicméně jsme blíže pohoří Börzsöny s nejvyšším Csóványosem (938 m). I zde můžeme obdivovat pěknou doškovou střechu.
K rozhledně dojdeme pohodlně od vlakové zastávky Ipolyvece na trati (Vác -) Drégelypalánk - Balassyagyarmat (Balašské Ďarmoty) nebo od autobusové zastávky ve středu obce (viz popis k rozhledně Dejtár). Opět musím upozornit na chabé značení, nicméně hned po opuštění obce a zahnutí doleva se rozhledna objeví před námi. Máme-li záměr projít pěšky nádhernou pustou krajinou ke druhé rozhledně (viz výše), určitě se bude hodit navigace a dostatek vody. ;-)
Bazilika v maďarské Ostřihomi je klasicistní kostel vystavěný v letech 1822 až 1869 a sídelní katedrála maďarského primase a ostřihomsko-budapešťské arcidiecéze. Je největším kostelem Maďarska a patří také mezi největší kostely Evropy. Ostřihom má vynikající vlakové spojení s Budapeští, velmi příznivou polohu má ovšem i pro slovenské a české rozhlednáře - stačí totiž přejít pěšky nebo přejet autem či autobusem z centra Štúrova po mostě přes Dunaj.
V posledních letech zde probíhá postupná rekonstrukce a přístup do některých částí může být omezen. Pokud jde o věž, na jaře 2024 byla přístupná jen část ochozu v úhlu asi 120° ve výšce asi dvou třetin nejvyššího ochozu (napočítal jsem 252 schodů). Výstupy jsou hromadné každých 90 minut, doba strávená nahoře je individuální. Výborným tipem je pak navštívit otevřenou plošinu věže Královského paláce, kde rozhodně není přelidněno (samostatné vstupné). Rozhlédneme se na ohyb Dunaje kolem Ostřihomi a okolní pohoří (Burdu, Börzsöny, Višegrádské vrchy).
Pohraniční zalesněný vrchol Königswarte je vůbec nejvýchodnějším vrcholem Rakouska. Nejen že leží blízko Bratislavy, ale je velmi dobře dostupný i autobusovou dopravou (prakticky každou hodinu linkou Bratislava - Wolfsthal - Vídeň), příp. vlakem (stanice Kittsee na trase Bratislava-Petržalka - Vídeň); z obou míst lze využít k výstupu červeně značenou cestu. V severní části se prochází oborou s výskytem mírumilovných divočáků.
Vyhlídková plošina je ve výšce 19,2 m a vede na ni 120 schodů. Rozhled je především na Bratislavu, přilehlé vršky Malých Karpat a do rakouského vnitrozemí. Výlet lze spojit s návštěvou bývalé vodárenské věže s muzeem v Hainburgu an der Donau, podle internetu je však otevřena sice od dubna do října, ale pouze neděle a svátky 14-18 hod.
snímky: vlastní (duben 2010)
Rozhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.
Dřevěnou rybniční pozorovatelnu o výšce asi 5,5 m (28 schodů po dvou návazných schodištích) najdeme přímo u silnice na okraji Hohenau an der March na břehu rybníka, který tradičně sloužil jako chladicí rybník pro vedle stojící cukrovar. Jelikož
díky svému účelu nezamrzal ani při nízkých venkovních teplotách, vytvořil se uměle jedinečný biotop a ráj pro tažné ptactvo. Tento rybník využívaly během zimy jako zastávku především divoké kachny a divoké husy během jejich tahu na jih. Na okraji rybníka vznikla za tímto účelem dřevěná veřejně přístupná pozorovatelna. Po uzavření cukrovaru v roce 2006 ptáci zmizeli a následně se rybník začal využívat k chovu ryb. Jak vidíte ze snímků, poloha rozhledny ani výhledy nejsou příliš přitažlivé.
Rozhledna je dobře dostupná od nádraží v Hohenau, kde zastavují osobní vlaky na trati Břeclav - Wien. Cyklisté pak mohou dojet po cyklotrase až k soutoku Moravy a Dyje a dále na slovenské území (nejbližší obcí je Moravský Sv. Ján na trati Břeclav - Bratislava).
Hnízdiště vzácného dropa velkého, jednoho z nejtěžších létajících ptáků na světě, si vytkla za cíl zmapovat naučná tabule umístěná na pozorovatelně asi 1 km severně od rakouské obce Pama. Jelikož se jedná o dřevěnou konstrukci vysokou asi 5 metrů, lze ji směle považovat za rozhlednu. Z ochozu, na nějž vystoupáme po 31 schodech, spatříme kromě okolních rovin rakouský výběžek Malých Karpat a při dobré dohlednosti i předhůří Alp.
Do Pamy dojedeme vlakem ze stanice Bratislava - Petržalka, kde je i o víkendu doprava do Vídně každou hodinu.
snímky: vlastní (leden 2019)
Rozhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.
Marchegg je třítisícové městečko na rakouském břehu řeky Moravy, která zde tvoří přirozenou hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Jelikož zde krajina vytváří lužní lesy a slepá říční ramena, jde o přírodně cenné území vhodné pro hnízdiště vodních ptáků. Převažují čápi, kteří si zde vystavěli na 50 hnízd. K jejich pozorování slouží asi pětimetrová dřevěná výhledna umístěná prakticky na počátku naučné okružní stezky procházející rezervací. Na prostornou plošinu vystoupáme po 28 schodech.
Do Marcheggu snadno dojedeme vlakem z Bratislavy - hlavné stanice, kde je i o víkendech provozována doprava do Vídně každou hodinu. Musíme jen počítat s příjemnou čtyřkilometrovou procházkou po rovině mimo silnici, neboť vlakové nádraží je poněkud stranou. Cestou míjíme několik otevřených kaváren a hospod. Přes prostorné náměstí dojdeme k přístupnému zámku, kde je v sezóně otevřené informační centrum a občerstvení.
snímky: vlastní (prosinec 2019)
Výhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.
5. Tumuliwarte u Bernhardsthalu (výhledna, ptačí pozorovatelna)
Jiná dřevěná ptačí pozorovatelna je dostupnější přes Českou republiku. Odsud ji však dosáhneme bezvadně, nachází se totiž u Bernhardsthalu v Dolních Rakousech, jen jednu stanici vlakem z Břeclavi. Má název Tumuliwarte a díky poloze u silnice je dobře dostupná i autařům. Na plošinu ve výšce asi 2,5 metru vystoupáme po 13 schodech a rozhlédneme se po osobité, byť trochu prázdné krajině okolo Hohenau; dohlédneme až na slovenské Malé Karpaty a jihomoravskou Pálavu. Rakouské patrové vlaky jezdí spolehlivě ve dvouhodinovém intervalu, díky tomu se bez časové prodlevy se vrátíme zpět do Břeclavi.
Poměrně vysoko položená je rozhledna na Lubani v pohoří Gorce, která je nicméně stavebně shodná s rozhlednou na Koziarzi. Měří 20,7 m a vede na ni 138 schodů. Vrchol Lubaně je zároveň významným průsečíkem turistických značených cest. Z rozhledny vidíme Vysoké Tatry, Pieniny, pásma polských Beskyd i Levočské vrchy.
Rozhledna bohužel představuje výjimku mezi zde popsanými objekty z hlediska dostupnosti - pro návštěvu je tak zřejmě zapotřebí buď jet autem, nebo se v Polsku ubytovat.
snímky: A. Průšová
Rozhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.159 - Beskid Sądecki; Pieniny a č. 158 - Gorce.
Dřevěná rozhledna v pásmu Radziejowé (podcelku Beskidu Sądeckého) byla vybudována v roce 2015. Záměrně je opatřena solidním zábradlím (při schodišti i na vyhlídkové plošině) z důvodu ochrany osob se závratěmi. Nabízí se ji navštívit v rámci pěšího výletu zčásti po pěkném hřebínku buď z Krościenka nad Dunajcem, nebo ze Sczawnice a sejít po zelené značce do osady Tylmanowa. Výhledy jsou na polské Beskydy (Beskid Sądecki a Gorce - rozhledny na Lubani a Mogielice), za příznivého počasí vidíme i Vysoké Tatry.
Nová rozhledna vyrostla v roce 2014 na hoře Eliášovka, nejvyšším vrchu geomorfologického celku Ľubovnianská vrchovina, kterým prochází státní hranice mezi Polskem a Slovenskem. Rozhledna se nachází již na polské straně pohoří. Asi 15 metrů vysoká dřevěná konstrukce je ukotvena na železobetonových nosnících. Na vyhlídkový ochoz čtyřpatrové rozhledny vede lomené dřevěné schodiště. Rozhledna, na jejíž plošinu vede 92 schodů, byla vybudována díky regionálnímu operačnímu programu určenému pro Malopolské vojvodství.
Za pěkného počasí se z rozhledny na Eliášovce otevírají výhledy na Ľubovnianskou vrchovinu, Pieniny, Spišskou Maguru, Čergov, Levočské vrchy, ale i na Vysoké Tatry. Přístup ze slovenské strany je nejsnazší z obce Litmanová, nejdříve po cyklotrase a dále po žluté značce, na kterou se cyklotrasa napojí.
