Rozhledny a věže v příhraničí
Na této kartě mapuji vyhlídkové stavby ve slovenském příhraničí. Takové, které jsou vzdáleny vzdušnou čarou zhruba do 10 kilometrů od hranice a které lze bez problémů navštívit v rámci běžného jednodenního výletu veřejnou dopravou. Rozhledny jsou popsány od západu po směru hodinových ručiček. Vzhledem ke svým možnostem nemám ambice zmapovat rozhledny ve slovenském příhraničí všechny, jde čistě o základní nabídku. Z českých rozhleden popisuji pouze Velký Lopeník, neboť se nachází přímo na státní hranici - české rozhledny jsou totiž zpracovány na tzv. Zikyho webu mého kolegy Aleše Krále.
1. Velký Lopeník u Březové
Stát: Česká republika
Nadmořská výška: 911 m n.m.
Geomorf. celek: Bílé Karpaty
GPS: 48°55'0.401"N, 17°46'57.303"E
Hraniční vrchol Velkého Lopeníku, který je zároveň třetím nejvyšším vrcholem pohoří, před výstavbou rozhledny žádné rozhledy nenabízel. Nyní jde přímo o rozhlednářskou lahůdku! A co víc - díky spolupráci přeshraničního sdružení obcí se projevilo bratrství, soudržnost a dobrá vůle. Kéž by podobných projektů bylo více a kéž by takto dokázaly spolupracovat také partnerské železnice, aby byly krásy sousedního státu dostupnější!
Rozhledna je umístěna těsně při hranici na české straně v katastru obce Lopeník (Zlínský kraj, okres Uherské Hradiště). Ze slovenské strany je dostupná po modré TZT z obce Nová Bošáca (převýšení 600 m).
snímky: vlastní (květen 2008)
Rozhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.107 - Biele Karpaty, Trenčín.
2. Eliášovka (Eliaszówka)
Stát: Polsko
Nadmořská výška: 1024 m n.m.
Geomorf. celek: Ľubovnianská vrchovina
GPS: 49°24'4.574"N, 20°38'36.806"E
Nová dřevěná rozhledna vyrostla v roce 2014 na Eliášovce, nejvyšším vrchu Ľubovnianské vrchoviny, kterým prochází státní hranice mezi Polskem a Slovenskem; nachází se však na polské straně vrcholu. Má čtyři patra, na vyhlídkový ochoz vyjdeme po 92 schodech. Rozhledna byla postavena z prostředků regionálního operačního programu určeného pro Malopolské vojvodství.
Za pěkného počasí se z rozhledny otvírají výhledy na Ľubovnianskou vrchovinu, Beskid Sądecki, Gorce, Pieniny, Spišskou Maguru, Čergov, Levočské vrchy, ale i na Vysoké Tatry. Nejsnazší přístup ze slovenské strany je z obce Litmanová (busy sem zajíždějí pouze v pracovní dny, lze však využít taxi), převýšení je necelých 400 metrů.
snímky: A. Průšová (6), zbytek vlastní (květen 2025)
Rozhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.159 - Beskid Sądecki; Pieniny.
Károlyiho rozhledna na Malém Miliči (885 m, nepřístupná)
Tato rozhledna se nachází na hraničním hřebeni Zemplínských vrchů na maďarském území. Byla postavena na podzim 2015, nicméně od roku 2024 je kvůli špatnému stavu nepřístupná.
3. Magas (Magas-hegy)
Stát: Maďarsko
Nadmořská výška: 503 m n.m.
Geomorf. celek: Zempléni-hegység (Zemplínské vrchy)
GPS: 48°24'6.806"N, 21°37'54.541"E
Nečekaně horská rozhledna se nachází na výrazném vrcholu Magas / Magas-hegy (Vysoká / Vysoký vrch) nad městem Sátoraljaújhely (Nová Ves pod Šiatrom), pouhé 4 km pěší chůze od vlakové stanice Slovenské Nové Mesto na trati Košice - Čierna nad Tisou. Po chodníku při silnici přes trať a říčku Roňavu přijdeme přímo do tohoto maďarského města. Ulicí Rákoczi utca pokračujeme na křižovatku s hlavní silnicí, kde odbočíme doprava a to již narazíme na turistické značení - modré kolečko s bílým okrajem. To nás vyvede z města a zahrádkářsko-vinařskou kolonií stoupáme ke hřbitovu a dále do lesa, kde již strmějším stoupáním vyjdeme až na vrchol Magase. Pro poslední úsek lze využít i mezistanici sedačkové lanovky.
Kuriozitou je však tzv. peak-to-peak lanovka, tedy kabinová lanovka spojující přes údolí dva vrcholy (Magas-hegy a Szárhegy, 322 m n.m.). Jde o jednu z mála kabinkových lanovek v Maďarsku, maximální vzdálenost mezi zemí a lanem činí 152 m. Lanovka je v provozu rovněž v zimní sezóně. Od stanice obou lanovek je zapotřebí k rozhledně vystoupat po schodech asi 25 výškových metrů. Samotná rozhledna je součástí vysílače a na vyhlídkovou plošinu nás vyvede 67 kovových schodů. Poskytuje nádherné výhledy především na maďarskou část Zemplínských vrchů, vidíme však i jejich slovenskou část a pohoří Slanské vrchy a Vihorlat.
snímky: A. Průšová (1), zbytek vlastní (prosinec 2016)
Rozhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.148 - Zemplínske vrchy; Latorická rovina.
4. Karanč (Karancs)
Stát: Maďarsko
Nadmořská výška: 725 m n.m.
Geomorf. celek: Cserhát / Cerová vrchovina
GPS: 48°9'28.696"N, 19°47'23.457"E
Opravdu nevšední zážitek nabízí výhled z bývalé vojenské věže, která je dnes využívaná jako rozhledna, na vrchu Karanč (Karancs). Jedná se o hraniční vrchol a zároveň nejvyšší vrchol maďarského pohoří Cserhát. Rozhledna se nachází těsně pod vrcholem, několik desítek metrů již na maďarském území. K rozhledně vede žlutě značená cesta z maďarské pohraniční obce Somoskőújfalu (v první fázi příkrá, dále vede příjemným traversem až na vrchol), celkem asi 3,5 km. Po napojení se na státní hranici lze pokračovat po zelené značce souběžně s hraniční linií, ta je však mnohem strmější a vede přes menší mezivrchol. Strmá je také značená zkratka (červený trojúhelníček) ze žluté TZT; alternativně lze využít pěknou červenou značku ze Šiatorské Bukovinky (ca. 7 km), kterou lze na hraničním rozcestí zkombinovat s uvedenou maďarskou žlutou (nejpozvolnější výstup). Pozor na žlutou zkratku ze Šiatorské Bukovinky, vede velmi blátivým terénem a značení není příliš spolehlivé! I časově je nakonec výhodnější již zmiňovaná červená.
Vyhlídková plošina ocelové konstrukce se nalézá ve výšce 19 metrů, nahoru vede rovných 100 schodů. Výhled patří k nejatraktivnějším možným: z ochozu lze pozorovat Mátru, Bükk, Veporské vrchy, Stolické vrchy, Cerovou vrchovinu / Cserhát, Javorie, Ostrôžky, Vtáčnik ... Za ideálního počasí jsou prý vidět až Vysoké Tatry.
snímky: vlastní (září 2010)
Rozhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.
5. Dejtár (Dechtice)
Stát: Maďarsko
Nadmořská výška: 130 m n.m.
Geomorf. celek: Ipeľská kotlina (Duna-Ipoly Nemzeti Park)
GPS: 48°03'20.562"N, 19°09'47.357"E
Stavebně zdařilou dřevěnou rozhlednu, na naše poměry v nezvyklé krajině, můžeme při toulkách po Slovensku navštívit u maďarských sousedů. Jde vlastně o pozorovatelnu ptactva, která je nicméně poměrně vysoká - asi 10 metrů, na vrcholovou plošinu nás zavede 40 poměrně strmých schodů. Zajímavě řešená je došková střecha v maďarském venkovském stylu.
K rozhledně dojdeme po zhruba třech kilometrech z obce Dejtár (slovensky Dechtice, ze středověkého názvu Dehter) nebo od stejnojmenné vlakové stanice, která je ovšem položena 2 km východně. Do obce jezdí autobusová linka přímo od slovenské hranice (bývalá celnice Šahy - Parassapuszta), druhou možností je přejít hranici po lávce v Ipeľském Predmostie a dojít do obce Drégelypalánk [Drégejpalánk], odkud jezdí kromě již zmíněného autobusu několikrát denně i vlak do Balašských Ďarmot.
Z rozhledny vidíme okolní prakticky již stepní krajinu se zajímavými druhy trav, spoustou ptáků, periodické jezero (v létě a na podzim vysychá) a na obzoru pohoří Börzsöny. Je vidět i na slovenskou stranu (obec Hrušov, vrchy Stráž nad Vinicou, Drieňok, Vrabčia hora, Opavská hora s rozhlednou).
snímky: vlastní (srpen 2017)
Rozhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.146 - Krupinská planina; Veľký Krtíš.
6. Ipolyvece (Ipeľská Veca)
Stát: Maďarsko
Nadmořská výška: 130 m n.m.
Geomorf. celek: Ipeľská kotlina (Duna-Ipoly Nemzeti Park)
GPS: 48°03'57.927"N, 19°05'54.255"E
Obdobnou rozhlednu, nebo také pozorovatelnu ptactva, jako u Dejtáru nalezneme také u obce Ipolyvece. Je o něco nižší, na rozhledovou plošinu vystoupáme po 24 schodech. Rozhled ani umístění stavby nejsou tak půvabné jako u předchozí, nicméně jsme blíže pohoří Börzsöny s nejvyšším Csóványosem (938 m). I zde můžeme obdivovat pěknou doškovou střechu.
K rozhledně dojdeme pohodlně od vlakové zastávky Ipolyvece na trati (Vác -) Drégelypalánk - Balassyagyarmat (Balašské Ďarmoty) nebo od autobusové zastávky ve středu obce (viz popis k rozhledně Dejtár). Opět musím upozornit na chabé značení, nicméně hned po opuštění obce a zahnutí doleva se rozhledna objeví před námi. Máme-li záměr projít pěšky nádhernou pustou krajinou ke druhé rozhledně (viz výše), určitě se bude hodit navigace a dostatek vody. ;-)
snímky: vlastní (srpen 2017)
Rozhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.146 - Krupinská planina; Veľký Krtíš.
7. Csóványos (938 m)
Stát: Maďarsko
Geomorf. celek: Börzsöny
GPS: 47°56'56.737"N, 18°56'54.718"E
Csóványos je nejvyšším vrcholem třetího nejvyššího maďarského pohoří Börzsöny a nachází se zhruba uprostřed tohoto sopečného celku. Název je patrně odvozen od maďarského pojmenování kopřivy (csalán), jimiž prý vrch býval zarostlý. V roce 1978 byla na vrcholu vybudována 22 m vysoká betonová geodetická věž. V roce 2014 byla tato věž obestavěna dřevem, osazena novým schodištěm a podobně jako na nedalekém Pilisi zpřístupněna veřejnosti. Na horní plošinu vyjdeme po 133 schodech a rozhlédneme se na pohoří Börzsöny, Pilišské vrchy, Vyšehradské vrchy (Visegrádi hegység), Gerecse, Krupinskou planinu, výrazný vrch Naszály (652 m) severně od Vácu a město Šahy. Vidíme i na Dunaj v úseku mezi Vácem a Budapeští, tedy již za jeho výrazným ohbím (Dunakanyar), kde se řeka vlamuje mezi hory a jak lokálně (V-J-S-V), tak globálně (V-J) mění směr svého toku.
Ačkoli je kopec vzdálen pouhých 10 km vzdušnou čarou jižně od slovenské stanice Šahy, patří k nejhůře dostupným maďarským rozhlednám vůbec. Nejsnazší výstup je po zelené značce z obce Diósjenő (vlakové spojení z Vácu), nevyhneme se však převýšení 750 metrů; vzdálenost od vlaku činí 8 km. Osobně jsem chtěl projít celé pohoří a udělal jsem dobře, neboť západní část je přírodně atraktivnější. Prudké svahy, rozeklaná údolí, strže, skalní útvary i cesta romantickým údolím se zbytky někdejší úzkokolejky pro svážení dřeva, kde mnohokrát překračujeme potok po naskládaných kamenech, činí z výletu naprosto jedinečný zážitek. Celková délka trasy až do Kemence s dobrým autobusovým spojením je však okolo 23 km. Příjemné je perfektně udržované značení všech cest, které Maďarům chválím. ;-)
snímky: vlastní (březen 2025)
Rozhledna je volně přístupná.
8. Zebegény, Kos Károly-kilátó
Stát: Maďarsko
Nadmořská výška: 151 m n.m.
Geomorf. celek: Börzsöny
GPS: 47°47'58.117"N, 18°54'49.803"E
Obec Zebegény se nachází na velmi dobře obsloužené vlakové trati Szob - Budapest; do Szobu se dostaneme snadno vlakem ze Štúrova (jízdenky na malý pohraniční styk, příjemné občerstvení na vlakové stanici). Dřevěnou, oku lahodící rozhlednu najdeme na mírném návrší Kalvária, kam vyjdeme nenáročnou stezkou lemovanou křížovou cestou. Výhled je na Dunaj a Pilišskou a Višegrádskou vrchovinu na jeho druhém břehu. Pokračovat můžeme lesem do Nagymarose. Ačkoli jsem od této cesty kvůli velmi deštivému počasí upustil, opět jsem se přesvědčil, že putování Maďarskem přináší úžasné zážitky.
snímky: vlastní (květen 2019)
Rozhledna je volně přístupná.
9.-10. Věž baziliky a věž Královského paláce v Ostřihomi
Stát: Maďarsko
Nadmořská výška: 155 m n.m.
Geomorf. celek: Visegrádi hegység
GPS: 47°47'56.790"N, 18°44'11.536"E
Bazilika v maďarské Ostřihomi je klasicistní kostel vystavěný v letech 1822 až 1869 a sídelní katedrála maďarského primase a ostřihomsko-budapešťské arcidiecéze. Je největším kostelem Maďarska a patří také mezi největší kostely Evropy. Ostřihom má vynikající vlakové spojení s Budapeští, velmi příznivou polohu má ovšem i pro slovenské a české rozhlednáře - stačí totiž přejít pěšky nebo přejet autem či autobusem z centra Štúrova po mostě přes Dunaj.
V posledních letech zde probíhá postupná rekonstrukce a přístup do některých částí může být omezen. Pokud jde o věž, na jaře 2024 byla přístupná jen část ochozu v úhlu asi 120° ve výšce asi dvou třetin nejvyššího ochozu (napočítal jsem 252 schodů). Výstupy jsou hromadné každých 90 minut, doba strávená nahoře je individuální. Výborným tipem je pak navštívit otevřenou plošinu věže Královského paláce, kde rozhodně není přelidněno (samostatné vstupné). Rozhlédneme se na ohyb Dunaje kolem Ostřihomi a okolní pohoří (Burdu, Börzsöny, Višegrádské vrchy).
snímky: vlastní (květen 2024)
Bazilika je přístupná takto.
11. Pama (ptačí pozorovatelna)
Stát: Rakousko
Nadmořská výška: 135 m n.m.
Geomorf. celek: Podunajská rovina
GPS: 48°3'1.609"N, 17°2'52.743"E
Hnízdiště vzácného dropa velkého, jednoho z nejtěžších létajících ptáků na světě, si vytkla za cíl zmapovat naučná tabule umístěná na pozorovatelně asi 1 km severně od rakouské obce Pama. Jelikož se jedná o dřevěnou konstrukci vysokou asi 5 metrů, lze ji směle považovat za rozhlednu. Z ochozu, na nějž vystoupáme po 31 schodech, spatříme kromě okolních rovin rakouský výběžek Malých Karpat a při dobré dohlednosti i předhůří Alp.
Do Pamy dojedeme vlakem ze stanice Bratislava - Petržalka, kde je i o víkendu doprava do Vídně každou hodinu.
snímky: vlastní (leden 2019)
Rozhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.
12. Königswarte
Stát: Rakousko
Nadmořská výška: 344 m n.m.
Geomorf. celek: Malé Karpaty
GPS: 48°06'54.670"N, 17°01'26.912"E
Pohraniční zalesněný vrchol Königswarte je vůbec nejvýchodnějším vrcholem Rakouska. Nejen že leží blízko Bratislavy, ale je velmi dobře dostupný i autobusovou dopravou (prakticky každou hodinu linkou Bratislava - Wolfsthal - Vídeň), příp. vlakem (stanice Kittsee na trase Bratislava-Petržalka - Vídeň); z obou míst lze využít k výstupu červeně značenou cestu. V severní části se prochází oborou s výskytem mírumilovných divočáků.
Vyhlídková plošina je ve výšce 19,2 m a vede na ni 120 schodů. Rozhled je především na Bratislavu, přilehlé vršky Malých Karpat a do rakouského vnitrozemí. Výlet lze spojit s návštěvou bývalé vodárenské věže s muzeem v Hainburgu an der Donau, podle internetu je však otevřena sice od dubna do října, ale pouze neděle a svátky 14-18 hod.
snímky: vlastní (duben 2010)
Rozhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.
13. Pozorovatelna čápů v Marcheggu
Stát: Rakousko
Spolková země: Dolní Rakousy
Nadmořská výška: 140 m n.m.
GPS: 48°16'59.233"N, 16°54'15.913"E
Marchegg je třítisícové městečko na rakouském břehu řeky Moravy, která zde tvoří přirozenou hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Jelikož zde krajina vytváří lužní lesy a slepá říční ramena, jde o přírodně cenné území vhodné pro hnízdiště vodních ptáků. Převažují čápi, kteří si zde vystavěli na 50 hnízd. K jejich pozorování slouží asi pětimetrová dřevěná výhledna umístěná prakticky na počátku naučné okružní stezky procházející rezervací. Na prostornou plošinu vystoupáme po 28 schodech.
Do Marcheggu snadno dojedeme vlakem z Bratislavy - hlavné stanice, kde je i o víkendech provozována doprava do Vídně každou hodinu. Musíme jen počítat s příjemnou čtyřkilometrovou procházkou po rovině mimo silnici, neboť vlakové nádraží je poněkud stranou. Cestou míjíme několik otevřených kaváren a hospod. Přes prostorné náměstí dojdeme k přístupnému zámku, kde je v sezóně otevřené informační centrum a občerstvení.
snímky: vlastní (prosinec 2019)
Výhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.
14. Rybniční rozhledna u Hohenau
Stát: Rakousko
Nadmořská výška: 140 m n.m.
Geomorf. celek: Weinviertler Klippenzone
GPS: 48°35'59.880"N, 16°54'44.940"E
Dřevěnou rybniční pozorovatelnu o výšce asi 5,5 m (28 schodů po dvou návazných schodištích) najdeme přímo u silnice na okraji Hohenau an der March na břehu rybníka, který tradičně sloužil jako chladicí rybník pro vedle stojící cukrovar. Jelikož
díky svému účelu nezamrzal ani při nízkých venkovních teplotách, vytvořil se uměle jedinečný biotop a ráj pro tažné ptactvo. Tento rybník využívaly během zimy jako zastávku především divoké kachny a divoké husy během jejich tahu na jih. Na okraji rybníka vznikla za tímto účelem dřevěná veřejně přístupná pozorovatelna. Po uzavření cukrovaru v roce 2006 ptáci zmizeli a následně se rybník začal využívat k chovu ryb. Jak vidíte ze snímků, poloha rozhledny ani výhledy nejsou příliš přitažlivé.
Rozhledna je dobře dostupná od nádraží v Hohenau, kde zastavují osobní vlaky na trati Břeclav - Wien. Cyklisté pak mohou dojet po cyklotrase až k soutoku Moravy a Dyje a dále na slovenské území (nejbližší obcí je Moravský Sv. Ján na trati Břeclav - Bratislava).
snímky: vlastní (listopad 2016)
Rozhledna je volně přístupná.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.150 - Borská nížina, Malacky.
15. Tumuliwarte u Bernhardsthalu (ptačí pozorovatelna)
Stát: Rakousko
Spolková země: Dolní Rakousy
Nadmořská výška: 180 m n.m.
GPS: 48°40'48.056"N, 16°53'31.526"E
Jiná dřevěná ptačí pozorovatelna je dostupnější přes Českou republiku. Odsud ji však dosáhneme bezvadně, nachází se totiž u Bernhardsthalu v Dolních Rakousech, jen jednu stanici vlakem z Břeclavi. Má název Tumuliwarte a díky poloze u silnice je dobře dostupná i autařům. Na plošinu ve výšce asi 2,5 metru vystoupáme po 13 schodech a rozhlédneme se po osobité, byť trochu prázdné krajině okolo Hohenau; dohlédneme až na slovenské Malé Karpaty a jihomoravskou Pálavu. Rakouské patrové vlaky jezdí spolehlivě ve dvouhodinovém intervalu, díky tomu se bez časové prodlevy se vrátíme zpět do Břeclavi.
snímky: vlastní (prosinec 2023)