Poměrně četným typem přístupných věží jsou kostelní věže, proto jim věnuji samostatnou stránku. Obvykle jde o starobylé věže nacházející se ve městech, najdeme však hned čtyři výjimky: novodobý poutní kostel na vrchu Živčáková, opravenou věž zříceniny kostela na Katarínce, Kalváriu nad Banskou Štiavnicou a přírodně položenou Ľutinu u Sabinova, které popisuji přednostně. Ostatní věže uvádím podle polohy od západu k východu.

Na samostatných stránkách najdete hradní a zámecké věže a ostatní přístupné věže. Mapu všech přístupných věží naleznete zde.

1. Živčáková u Korni (755 m n.m.)

Kraj: Žilinský (Kysuce)

Okres: Čadca

Geomorfologická jednotka: Turzovská vrchovina

GPS: 49°23'52.058"N, 18°34'11.995"E

Chrám Panny Marie Matky Církve, který spadá pod farnost v Korni, je novodobou církevní stavbou. Byl vysvěcen 4. října 2015 za účasti řady biskupů a asi 15 000 věřících. Vyhlídková věž má výšku 43 m, ochoz je ve výšce okolo 30 metrů a vede na něj 138 poměrně vysokých schodů. Věž nabízí daleké rozhledy především na pásma Beskyd (Moravskoslezské Beskydy, Beskid Śląski) a Javorníků. Pěkný výstup se nabízí po upraveném lesním chodníku od železniční zastávky Turzovka zastávka (vlak, bus z Čadci) okolo kaple Panny Marie, na kterém téměř nikoho nepotkáte. Podobné to ovšem je i na cestě z Turzovky - prakticky všichni věřící se k místu dopraví motorovými vozidly ve směru od Korni. Jen je škoda, že žádná z cest není značená; absence značených cest je asi největším nedostatkem jinak velmi osvěžujícího putování.

Máme-li více času, nemineme ani obří lavičku nad Korňou. Na cestu lze využít i českou mapu KČT č. 97 Slezské Beskydy a Jablunkovsko.

snímky: A. Průšová (1-3), zbytek vlastní (září 2022)

Věž je přístupná takto, pouze však za příznivého počasí.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.109 - Javorníky; Čadca.

2. Horní kostel na Kalvárii u Banské Štiavnici (726 m n.m.)

Kraj: Banskobystrický

Okres: Banská Štiavnica

Geomorfologická jednotka: Štiavnické vrchy

GPS: 48°27'42.225"N, 18°54'50.093"E

Banskoštiavnická Kalvárie je souborem 22 samostatných sakrálních staveb (z toho 17 kapliček) umístěných na stejnojmenném vrchu 1,5 km východně od centra města. Komplex byl vybudován v letech 1744 – 1751 v barokním stylu z iniciativy jezuity Františka Pergra. V roce 2023 se podařilo na opravené severní věži Horního kostela zřídit vyhlídku, odkud je vidět nejen město a blízké okolí, ale za pěkného počasí i hlavní hřeben Nízkých Tater. Nejde však o otevřený ochoz, nýbrž jen o výhled z okna; vysoká nadmořská výška a atraktivní poloha tohoto historického města přesto přilákají mnoho návštěvníků.

Věž je přístupná o víkendech 10-16, o prázdninách denně, vstupné 2 €.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.

3. Katarínka (Věž bývalého kostela sv. Kataríny, 329 m n.m.)

Kraj: Trnavský

Okres: Trnava

Geomorfologický celek: Malé Karpaty

GPS: 48°33'18.078"N, 17°32'8.396"E

Desať rokov trvalo úsilie dobrovoľníkov z občianskeho združenia Katarínka, než sa im s veľkou námahou podarilo premeniť 30 m vysokú vežu bývalého kostola a kláštora sv. Kataríny Alexandrijskej nad Naháčom na vyhliadkovú vežu. Vo veži z roku 1710 sa nezachovali nijaké pôvodné podlažia či schody. Bolo nutné opraviť a konzervovať múry veže, vybudovať šesť drevených podlaží a osadiť kovové točité schodištia a strmé drevené rebríky. To všetko popri opravách a konzervácii celého bývalého kostola i kláštora. Svoje dielo predstavili verejnosti tohto roku (2017) na štátny sviatok sv. Cyrila a Metoda.

Po zdolaní 137 schodíkov a priečok rebríkov sa z vrcholovej plošiny otvára krásny kruhový výhľad. Dominuje v ňom zdanlivé trojvršie Veterlín, Čelo a Záruby (na západe), vidno aj Klenovú (na severe), Trnavu a Naháč (na juhu).

Najkratší prístup k veži je z obce Naháč, kam premáva autobus z Trnavy. Modrá trasa síce začína pri kostole na kopci v Naháči, väčšina autobusov však stojí na zastávke Naháč, obec. Odtiaľ asi 300 m k modrej značke na severozápad, k Pamätnému domu Juraja Fándlyho. Oproti v záhrade pri škole rastie chránená Fándlyho jabloň, ktorá nekvitne a predsa máva jablká, ovšem bez jadierok, čo je genetická rarita. Po modrej značke hore údolím až ku zrúcanine kostola a kláštora (3/4 hod).

Veža je prístupná len so sprievodcom; deti môžu vystupovať, ak merajú viac ako 130 cm. Vstup je bezplatný, nevylučuje však príspevok na činnosť občianskeho združenia Katarínka. V blízkosti bývalého kostola a kláštora je vybudovaná Lesná železnica Katarínka, ktorá je ukážkou diela, ktorého trasa viedla zopár kilometrov ďalej, zo Smoleníc cez Dobrú Vodu. Ukážky jazdy malej lokomotívy s vagónmi po 200 m dlhej trati bývajú na víkendový Deň detí, na deň sv. Cyrila a Metoda a pri ďalších príležitostiach. (v létě 2021 v běžném provozu - pozn. MV)

text: L. Khandl, snímky vlastní (červenec 2021)

Věž je přístupná s průvodcem v letní sezóně takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 129 - Malé Karpaty, Bradlo.

4. Ľutina (450 m n.m.)

Kraj: Prešovský

Okres: Sabinov

Geomorfologický celek: Čergov

GPS: 49°10'1.187"N, 21°2'40.694"E

Východoslovenská obec Ľutina je největším poutním místem řeckokatolické církve na Slovensku. Vyhlídka z věže se nachází v dřevěném chrámu sv. Rodiny, který se vypíná na skále nad Bazilikou Zosnutia Presvätej Bohorodičky. Jde o kopii shořelého ľutinského chrámu, jehož základy jsou na náměstí před bazilikou, kde kdysi stál. O stavbu chrámu se zasadil bývalý prešovský župan MUDr. Peter Chudík. Další informace můžeme najít zde.

Věž je krásně viditelná a snadno dostupná od autobusové zastávky Ľutina, most. Na ochoz nás dovede 65 schodů. Rozhled je na přilehlý areál a obec s nejbližším okolím, jde však o milé a klidné místo. Kdo má rád sakrální architekturu, prohlédne si modely řeckokatolických kostelů. Kdo upřednostní turistiku, může vyjít po žluté značce ke zřícenině Nového (Hanigovského) hradu a dále po zelené do sedla Ždiare již na hlavním hřebenu Čergova. Holní část kolem nejvyššího Minčolu (1157 m) poskytuje skvostné rozhledy na zhruba 10 východoslovenských a polských pohoří.

snímky: vlastní (září 2019)

Věž je volně přístupná, vstupné dobrovolné (kasička).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 104 - Čergov.

5. Kostel sv. Michala ve Skalice (177 m n.m.)

Kraj: Trnavský

Region: Záhorie

Okres: Skalica

GPS: 48°50'44.797"N, 17°13'45.687"E

Skalica (14.700 obyvatel) je okresní město v Trnavském kraji, vzdálené pouhé 2,5 km od hranic s Českou republikou. Železniční přechod ze Sudoměřic byl bohužel v roce 2007 zrušen, město však lze navštívit vlakem po ose Břeclav - Kúty - Skalica.

Původně gotický farní kostel sv. Michala je nejstarším ze šesti zdejších kostelů. Jeho výstavba započala po roce 1372, kdy byla Skalica povýšena na svobodné královské město. Pozdněrenesanční přestavba byla provedena v letech 1622 - 1631, poté co kostel v r. 1620 vyhořel. Gotická hranolová věž s renesančním arkádovým ochozem nabízí překrásný výhled na město a okolí - dohlédneme až na náš Hodonín, Chřiby i nižší část Bílých Karpat. Na ochoz vystoupáme na ni po 120 dřevěných schodech a cestou mineme zvony z r. 1929.

snímky: P. Gejdoš (1), zbytek vlastní (srpen 2020)

Věž je přístupná s průvodcem v letní sezóně, více zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.149 - Chvojnická pahorkatina, Skalica.

6. Kostel sv. Michala v Hlohovci (155 m n.m.)

Kraj: Trnavský

Region: Dolné Považie

Okres: Hlohovec

GPS: 48°25'36.873"N, 17°47'49.526"E

Hlohovec (21.500 obyvatel) je okresní město na Váhu v Trnavském kraji. Farní kostel sv. Michala Archanděla je nejvýznamnější sakrální památkou města. Jeho původ sahá až do přelomu 13. a 14. století. Výstup na 27 m vysokou věž římskokatolického kostela sv. Michala Archanděla zabezpečuje Vlastivědné muzeum, které si ji pro tento účel pronajímá od církve; muzeum se zároveň postaralo o úpravy, které zvýšily bezpečnost návštevníků.

Výstup na věž se musí předem objednat a osobně jsem se setkal se vstřícným přístupem pokladní i příjemným průvodcem, který měl rozsáhlé znalosti jak historie města, tak i polohopisu. Na ochoz věže vystoupáme po 153 schodech.

snímky: vlastní (září 2020)

Věž je přístupná v turistické sezóně, více zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.152 - Nitrianska pahorkatina; Hlohovec.

7. Věž katedrály v Nitře (153 m n.m.)

Kraj: Nitrianský

Region: Ponitrie

Okres: Nitra

GPS: 48°19'6.211"N, 18°5'13.573"E

Nitra je vůbec nejstarším (první historická zmínka je již z roku 828) a dnes šestým největším slovenským městem (77 tis. obyvatel). Ochoz věže katedrály Nitrianského hradu byl po přestavbě zpřístupněn veřejnosti v roce 2015. Prohlídka probíhá s průvodcem každých půl hodiny v rámci vstupu do poměrně rozlehlého areálu, po němž se lze pohybovat bez průvodce, posedět v kavárně s venkovním posezením a z upravených prostor shlédnout na vrch Zobor, který je z ochozu bohužel stíněn. Výhled z této věže, na kterou vystoupáme po 113 schodech, mě osobně poněkud zklamal.

snímky: vlastní (září 2020)

Věž je přístupná od dubna do října 10-18 mimo pondělí, více zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.152 - Nitrianska pahorkatina; Hlohovec.

8. Burianova věž v Žilině (345 m n.m.)

Kraj: Žilinský

Region: Horné Považie

Okres: Žilina

GPS: 49°13'26.417"N, 18°44'27.163"E

Burianova věž je 46 m vysoká renesanční zvonice pojmenovaná podle Buriana Svetlovského z Vlčnova, který ji v první polovině 16. století jako tehdejší vlastník města postavil. Najdeme ji na Katedrálním náměstí. Na tomtéž náměstí (ve směru od nádraží vepředu vlevo) sídlí i informační centrum, které zajišťuje bezplatné prohlídky věže. Na otevřený ochoz stačí zdolat 88 schodů, které vedou i kolem šestice krásných zvonů. K výhledům Vás zvou snímky Aleny Průšové (při osobní návštěvě jsem měl silný opar).

snímky: A. Průšová

Věž je přístupná celoročně, časy prohlídek zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.157 - Súľovské vrchy.

9. Kostel sv. Martina v Trstené (607 m n.m.)

Kraj: Žilinský

Tradiční region: Orava

Okres: Tvrdošín

GPS: 49°21'37.416"N, 19°36'39.430"E

Římskokatolický kostel sv. Martina v Trstené je postaven na gotických základech ze 14. až 15. století. Kostel byl v minulosti několikrát přestavěn. První přestavba byla provedena v letech 1710 až 1747. V okolí kostela byly do hradeb vbudovány kamenné zpovědnice na způsob výklenků a polygonální kaple Svatého kříže a na kostel byla nastavěna barokní cibulovitá věž. Během 2. sv. války byl kostel značně poškozen; v rámci oprav byl věži přidán vnější ochoz s rohovými výklenky. Poslední rekonstrukci provedlo mesto Trstená ve spolupráci s farním úřadem v rámci projektu Propagácia sakrálneho umenia hornej Oravy, věž byla zpřístupněna veřejnosti v roce 2011. Prohlídky organizuje Turistická informační kancelář. Po výstupu s průvodcem po 129 schodech se rozhlédneme na město a nejbližší okolí. Pokud jde o vrcholy, vidíme část Západních Tater a majestátní Veľký Choč.

snímky: vlastní (2024)

Věž je přístupná po předchozí telefonické nebo osobní dohodě v infocentru.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.102 - Oravské Beskydy; vodná nádrž Orava.

10. Kostel sv. Alžbety ve Zvolenu (293 m n.m.)

Kraj: Banskobystrický

Historický region: Podpoľanie

Okres: Zvolen

GPS: 48°34'40.750"N, 19°7'32.183"E

[myzvolen.sme.sk]: Rímskokatolícky kostol sv. Alžbety vo Zvolene je národná kultúrna pamiatka. Pôvodná románska stavba kostola pochádza z rokov 1244 - 1250. Kostol je pýchou podľa mnohých údajov najväčšieho námestia na Slovensku a dominuje mu baroková veža s výškou 49 metrov. Z ochodze vo výške 21,5 metra je nádherný výhľad na mesto Zvolen, Pustý hrad, ale aj hrebene Kremnických vrchov, Veľkej Fatry či Nízkych Tatier. Vo veži kostola sa nachádza 2,5-tonový zvon z roku 1822. Sprístupnená bola po rekonštrukcii v roku 2019.

[Martin Veselý]: Na otevřený ochoz vystoupáme po 97 nejdříve točitých kamenných, v závěru dřevěných schodech. Nahoru se chodí s průvodcem.

snímky: vlastní (červenec 2022)

Věž je od června do září denně, jinak po dohodě v infocentru; v zimě je zavřená.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.132 - Kremnické vrchy.

11. Kostel sv. Kateřiny v Kremnice (575 m n.m.)

Kraj: Banskobystrický

Historický region: Tekov

Okres: Žiar nad Hronom

GPS: 48°42'22.572"N, 18°55'3.219"E

Kostol sv. Kataríny, patrónky mesta, je dominantou areálu Jiného hradu v Kremnici umiestneného na hradnom návršiu, ktoré patrí k najstaršie osídleným lokalitám mesta. Jiný hrad tvorí komplex stredovekých stavieb zo 14. – 15. storočia, chránených dvojitým opevnením, na ktoré sa pripájajú jedny z najzachovalejších Jiných hradieb na Slovensku. Kostol s neogotickým interiérom je známy aj vďaka jedinečným organovým koncertom. Ku kostolu bola v 15. storočí pristavaná veža, ktorá má dnes renesančnú podobu (po požiari v roku 1560). Po stáročia v nej sídlili strážcovia a ohlasovali nebezpečenstvo.

V súčasnosti funguje izba strážcov ako expozícia a zároveň je odtiaľ najkrajší výhľad na panorámu mesta a okolie. Návštevníci sa k nej dostanú výstupom po 127 točitých kamenných schodoch.

text: NBS – Múzeum mincí a medailí Kremnica

snímky: A. Průšová (1-4), Wikipedia.sk (5)

Věž je přístupná celoročně, více zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.132 - Kremnické vrchy.

12. Kostel sv. Egídia v Popradu (672 m n.m.)

Kraj: Prešovský

Tradiční region: Spiš

Okres: Poprad

GPS: 49°03'17.610"N, 20°18'5.370"E

Otevřený ochoz kostelní věže na popradském náměstí byl slavnostně zpřístupněn 5. května 2019. Od tohoto dne je výstup součástí prohlídek náměstí s výkladem, které pořádá informační centrum. Vstupné je 3 €, dětem je umožněn vstup od 12 let. Na telefonický dotaz jsem dostal odpověď, že není problém domluvit si předem jiný než vyhlášený termín samostatného výstupu na věž. Na místě jsem ale zjistil, že to se týká až skupin od 5 osob.

Další zajímavostí (věžovou, nikoli však rozhledovou) je možnost výstupu ke zvonu v přilehlé samostatné zvonici.

snímky: vlastní (srpen 2019)

Věž je přístupná s průvodcem ve 13, 15 a 17 hodin (letní sezóna 2019).

Turistická mapa 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

13. Bazilika sv. Jakuba v Levoče (565 m n.m.)

Kraj: Prešovský

Okres: Levoča

Geomorfologický celek: Levočské vrchy

GPS: 49°1'34.811"N, 20°35'20.891"E

Levoča je 14tisícové, dnes okresní, historické město na severovýchodním Slovensku. Na náměstí stojící bazilika sv. Jakuba je gotická sakrální stavba, největší svého druhu na Spiši. Je i farním kostelem římskokatolické farnosti. Díky cennému interiéru se řadí mezi nejcennější slovenské historické památky vůbec. Nadstavba chrámové věže (spodní část je klasicistní) byla vybudovaná v letech 1852 - 1858 v novogotickém slohu. Celková výška věže je 70 metrů, na vyhlídku je zapotřebí zdolat 216 schodů. Bohužel však nejenže věž nemá otevřený ochoz a nejde otvírat okna, ale nejde ani fotit jinak než skrz sítě proti holubům. Přesto jsem nalezl věci, které mne v Levoče skutečně potěšily: v srpnu se zde nekonal žádný overturismus, dostal jsem hezkou barevnou vstupenku a na věž bylo možné vystoupat bez průvodce ihned po úhradě vstupného.

snímky: vlastní (srpen 2022)

Věž je přístupná takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 114 - Levočské vrchy.

14. Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Spišské Nové Vsi (430 m n.m.)

Kraj: Prešovský

Tradiční region: Spiš

Okres: Spišská Nová Ves

GPS: 48°56'39.445"N, 20°33'58.987"E

Najcharakteristickejšiu časť siluety mesta tvorí neogotická veža Rímskokatolíckeho farského kostola Nanebovzatia Panny Márie vysoká 87 m, postavená v rokoch 1892 až 1893 podľa plánov profesora Imricha Steindla. Je najvyššou kostolnou vežou na Slovensku. Na jej štyroch stranách sa nachádza až sedem hodinových ciferníkov, ktoré poháňa jeden hodinový stroj. Poskytuje nádherný výhľad na mesto a široké okolie s panorámou Vysokých Tatier. Od roku 2008 je zapísaná do Knihy slovenských rekordov. Vo veži sa zároveň nachádza najvyššie položená zvonica na Slovensku. Návštevníci pri výstupe na ňu majú možnosť obdivovať päticu zvonov, z ktorej najstarším je tzv. Šmertny zvon s priemerom 92 cm z roku 1486. Na veži sú umiestnené sochy štyroch evanjelistov vysoké 3,25 m a vážiace 800 kg. Sochy sú dielom sochára Júliusa Fuhrmanna, pochovaného na tunajšom cintoríne.

[Martin Veselý]: Po poměrně příkrém stoupání a zdolání 155 schodů se ocitneme ve světničce, z níž směřují na jednotlivé světové strany čtyři balkónky. Rozhled je až nečekaně panoramatický (Vysoké Tatry, Spišsko-gemerský kras, Levočské vrchy, Branisko, Čierna hora, Volovské vrchy, rozhledna Schulerloch). Výstup zajišťuje informační centrum; nahoru se chodí vždy v celou hodinu s průvodcem, který v případě zájmu skupiny poskytne výklad k historii města a okolí (na stěnách v jednotlivých patrech jsou četné fotografie s popisky) a nahoře ke zvonům. Pro usnadnění rozhledu jsou nahoře instalovány panoramatické tabule pro snazší orientaci. Dalším plusem je barevná vstupenka, což je na Slovensku malý zázrak. Přijdeme-li odpoledne, přímo na náměstí se nabízí osvěžení v minipivovaru Buchvald (otevírá v 16 hodin).

snímky: L. Hnyk (1), A. Průšová (2-4), poslední vlastní (srpen 2022)

Věž je přístupná celoročně, výstupy zajišťuje Turistické informačné centrum.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.124 - Slovenský raj.

15. Dóm sv. Alžbety v Košicích (208 m n.m.)

Kraj: Košický

Tradiční region: Abov

Okres: Košice

GPS: 48°43'12.794"N, 21°15'28.551"E

Dóm svätej Alžbety je najväčší kostol na Slovensku s plochou 1 200 m² a kapacitou vyše 5 000 ľudí, a zároveň najvýchodnejšia gotická katedrála v Európe. Severná veža bola postavená koncom 15. storočia, presne v roku 1497. Od tretieho poschodia je osemboká, čo značí, že bola postavená v dvoch etapách. Oprava a vyvýšenie veže je dielom staviteľa Mikuláša Krompholca. Vzhľadom na gotický charakter stavby je veža ukončená pomerne atypicky - strechou v tvare barokovo-rokokovej prilbice. Stalo sa tak po požiari v roku 1775, kedy po rekonštrukcii nadobudla nový výzor. Na jej vrchole stojí 3 metre vysoký medený kríž. Schodisko vedie k zvonom, hodinovému zariadeniu až do strážnice. Celková výška veže je 59,7 metra, pričom pri výhliadke musíte absolvovať pochod po 160 schodoch úzkeho pravotočivého schodiska.

Při druhé návštěvě mne potěšila velkorysá otevírací doba - v létě, dokonce ve středu, byla věž otevřená až do 22. hodiny.

text: wikipedia.sk, www.cassovia.sk; snímky vlastní (srpen 2020)

Věž je přístupná v turistické sezóně, mimo sezónu po dohodě; více zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.136 - Volovské vrchy, Košice.

16. Kostel sv. Mikuláše v Prešově (255 m n.m.)

Kraj: Prešovský

Tradiční region: Šariš

Okres: Prešov

GPS: 48°59'52.974"N, 21°14'23.956"E

Věž kostela sv. Mikuláše se nachází na hlavním prešovském náměstí. Jde o pozdněgotickou trojlodní stavbu na starším základě. Od začátku výstavby v r. 1347 prošla vícero stavebními úpravami. Dnešní podoba z let 1502 - 1515 je dílem stavitele Jána Brengyszeyna; novogotické zakončení věže z r. 1903 pochází od Fridricha Schulka. Věž byla zpřístupněna v roce 2013 a nabízí velmi pěkné výhledy do hornatého okolí (Kapušanský hrad, Prešovský hrad, Kalvárie, pohoří Čierna hora).

snímky: vlastní (srpen 2014)

Věž je v roce 2019 přístupná takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 - Šarišská vrchovina, Branisko.

17. Chrám sv. Egídia v Bardejově (323 m n.m.)

Kraj: Prešovský

Tradiční region: Šariš

Okres: Bardejov

GPS: 49°17'36.576"N, 21°16'31.431"E

Chrám sv. Egídia je druhým najväčším v Košickej arcidiecéze. Je dlhý 50 m a široký 31 m. Prostredná časť kostola so svätyňou a hlavnou loďou sú vysoké 24 metrov. Veža baziliky meria 76 metrov a zaraďuje sa medzi najvyššie kostolné veže na Slovensku. Veža je šesťposchodová, na štvrtom poschodí je umiestnená zvonica s novými zvonami Ján a Urban, osadenými v roku 1995, a pôvodný zvon Signum, vyrobený v roku 1625. Pôvodné zvony Ján a Urban boli osadené pred baziliku. Vyhliadka sa nachádza na šiestom poschodí, hore vystúpame po 179 schodoch.

text: www.bardejov.sk

snímky: vlastní (srpen 2018), zimní H. Holubářová

Věž je přístupná celoročně, vstupné 3 €.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.105 - Ondavská vrchovina, Bardejov.

18. Evangelický kostel v Revúce (320 m n.m.)

Kraj: Banskobystrický

Tradiční region: Gemer

Okres: Revúca

GPS: 48°41'3.480"N, 20°6'38.239"E

Dnes okresní město Revúca (11 tis. obyvatel) je odlehlé, avšak navýsost zajímavé město s řadou pěkných památek i atraktivním okolím. Evangelický kostel, postavený v letech 1784 - 1788, je druhou nejstarší stavbou ve městě. Z téhož období pochází také věž, která však byla později přestavěna do současné podoby s barokní helmicí a arkádovým ochozem. Zajímavostí je, že v tomto kostele bylo v září 1862, téměř rok před založením Matice slovenské, zřízeno První slovenské gymnázium, které se stalo vůbec první (a také na dlouho poslední) střední školou s výukou výhradně ve slovenském jazyce; jeho činnost však vydržela pouhých 13 let.

Na ochoz věže vystoupáme po 127 dřevěných schodech a rozhlédneme se po okolí (Revúcká vrchovina, Stolické vrchy, Muránská planina). Věž je přístupná na požádání, vstupné je dobrovolné.

snímky: vlastní (srpen 2022)

Věž je přístupná po domluvě s kostelníkem.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.135 - Stolické vrchy, Revúca.

19. Kostel Nejsvětějšího těla Kristova ve Stropkově (205 m n.m.)

Kraj: Prešovský

Tradiční region: Zemplín

Okres: Stropkov

GPS: 49°12'6.364"N, 21°39'11.140"E

Věž kostela ve Stropkově byla po rekonstrukci poprvé zpřístupněna v letní sezóně 2021. Věž je sedmipodlažní s celkovou výškou 55 metrů, dostavěná byla v roce 1593 v renesančním stylu. Půdorys je čtvercový a na otevřený ochoz ve výšce 27 metrů lze vystoupat po 117 schodech. Ve věži se nacházejí tři zvony a hodinový stroj původem z moravského Vyškova. Při rekonstrukci byl vytvořen prosklený strop do krovu věže; toto vzácné řešení si lze v rámci exkurze prohlédnout.

V týdnu je možné zakoupit vstupenky v nedalekém TIC. To je však o víkendech zavřené, pro víkendovou návštěvu je tak zapotřebí zakoupit si vstupenky předem přes internet; průvodce se na objednanou hodinu dostaví přímo k věži. Vyhlídka opravdu stojí za to, vidíme pěkně na všechny strany - kompletně celé město, rozhledny Ščerbovku a Ščob, Ondavskou a Laboreckou vrchovinu.

snímky: vlastní (říjen 2023)

Informace o přístupnosti najdete zde, vstupné 3 € (r. 2023).

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č. č.116 - Slanské vrchy, Veľká Domaša.

Úvodní stránka  I  Mapa přístupných věží  I  Hradní a zámecké věže  I  Ostatní vyhlídkové věže