V pomyslné klasifikaci vyhlídkových staveb následují vyhlídkové věže hned po rozhlednách. Zejména věže hradní jsou pak díky své poloze pro rozhlednáře obvykle největším lákadlem. Přístupných hradních věží bylo na Slovensku jen několik, od roku 2015 se však jejich počet významně zvýšil. Relativně nízký počet hradních věží je dán zejména malým počtem dochovaných hradů. Namísto nich najdeme na Slovensku řadu rozsáhlých zřícenin, které často poskytují daleký výhled navzdory tomu, že věže nejsou dochovány. Na Slovensku se ovšem pojem "zřícenina" téměř nepoužívá a tuto terminologii respektuji (např. hrad Šomoška by v Česku byl nazván zříceninou). Pro tyto účely to ovšem nevadí, neboť i věže českých zřícenin (Zvířetice, Trosky aj.) jsou v rozhlednové klasifikaci zařazeny jako podtyp "hradní". Věže řadím podle nadmořské výšky.
Zámecké věže se na Slovensku na rozdíl od České republiky téměř nevyskytují - Smolenice jsou přestavěnou věží hradní a v Galantě se nechodí na horní plošinu.
Kraj: Prešovský (Spiš)
Okres: Kežmarok
Geomorfologický celek: Podtatranská kotlina
GPS: 49°8'23.507"N, 20°26'1.754"E
Kežmarský hrad (oficiálně "Kežmarský zámok") je původně gotický hrad z přelomu 14. a 15. století, který byl v průběhu času mnohokrát přestavován. Dnes je zpřístupněn veřejnosti a sídlí v něm kežmarské muzeum. Jeho součástí je i někdejší hladomorna, přestavěná pro vyhlídkové účely. Návštěvníkům poskytuje krásný rozhled na město a Vysoké Tatry.
Věž je přístupná v rámci organizované prohlídky, která trvá 60 - 70 minut. V jejím rámci si prohlédneme celkem 15 expozic s výkladem, přičemž prohlídková trasa je velice členitá. Z věže se rozhlédneme na historické město Kežmarok a přilehlé štíty Vysokých Tater. Na vyhlídku jsem napočítal 88 schodů.
snímky vlastní (srpen 2024)
Kraj: Prešovský (Šariš)
Okres: Prešov
Geomorfologický celek: Spišsko-šarišské mezihoří
GPS: 49°3'8.328"N, 21°10'34.132"E
Šarišský hrad patří se zastavěnou plochou 4,5 ha k slovenským nejrozsáhlejším středověkým hradům. Je postaven na Šarišském vrchu, což je výrazný sopečný kopec kuželovitého tvaru nad šestitisícovým městem Velký Šariš asi 5 km SZ od Prešova. Hlavní věž - donjon byla dostavěna a zpřístupněna na jaře 2019 v rámci záchranných prací na hradě. K hradu vystoupáme po žluté značce od vlakové stanice Veľký Šariš na trati Prešov - Lipany. Na hradě se nás ujme průvodce a seznámí nás s historií hradu. Hlavní postavou je král Belo IV. z rodu Arpádovců, který dal ve 13. století hrad postavit. Smutným momentem byl výbuch skladu muničního prachu v roce 1660 (v té době již šlechta hrad neobývala), který hrad značně poškodil a zbořil horních 15 metrů věže. Zajímavostí je 14 bašt se střílnami umístěných po obvodu zříceniny. Na hradě i nadále probíhají záchranné práce.
Z věže vidíme hned několik okolních pohoří - Čergov s Minčolem, Branisko, Bachureň, Čiernou horu, Slanské vrchy se Šimonkou a Vihorlat. Samozřejmostí je město Prešov, vrch Stráž s vysílačem a Kapušianský hrad.
text s využitím Wikipédie, snímky vlastní (září 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 - Šarišská vrchovina, Branisko.
Kraj: Prešovský (Spiš)
Okres: Stará Ľubovňa
Geomorfologický celek: Ľubovnianská vrchovina
GPS: 49°18'55.732"N, 20°41'58.905"E
Ľubovnianský hrad je částečně dochovaný a nově zrekonstruovaný hrad na vápencovém bradle nad městem Stará Ľubovňa na Spiši. Díky své poloze i mohutné hradní věži představuje výraznou dominantu celého kraje. Vznik hradu je datován na přelom 13. a 14. století, v souvislosti s hraniční ochranou obchodních cest do Polska.
Nejstarší částí hradu je kruhová věž s mohutnými opěrnými pilíři a přilehlý gotický palác; o něco mladší je palác situovaný východně. Tyto objekty vytvářejí horní hrad s nádvořím. Na hradě po rekonstrukci najdeme také muzeum a několik místností vybavených stylovým hradním interiérem. Vše je přístupné po zakoupení vstupenky volně, bez průvodce.
Výhledy z věže jsou mimořádně bohaté na hory a pohoří: Ľubovnianskou vrchovinu, Čergov s nejvyšším Minčolem, Nízké Beskydy, Spišskou Maguru, Levočské vrchy či Beskid Sądecki.
snímky: vlastní (srpen 2009)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.103 - Spišská Magura; Pieniny.
Kraj: Nitrianský (Dolná Nitra)
Okres: Nitra
Geomorfologický celek: Tribeč
GPS: 48°24'42.425"N, 18°13'23.435
Neďaleko Nitry v pohorí Tribeč sa nachádza zrúcanina hradu Gýmeš. Ruina sa rozprestiera na kopci, odkiaľ je krásny výhľad na okolité hory. Trasa na hrad Gýmeš z obce Kostoľany pod Tribečom je označená žltou turistickou značkou. Cestou hore je dobre vidieť na celú dedinu a tiež na kostolík Sv. Juraja z predrománskeho obdobia, ktorý je najstaršou zachovanou sakrálnou stavbou na území Slovenska. Ďalšia trasa na hrad vedie z obce Jelenec.
Zrúcanina hradu nás privíta, atmosférou, ktorú dokáže vyvolať len dielo zapísané do dejín a zároveň sa nachádzajúce stále na mieste. Tu vidíme ako sa podpísal čas na hrade. Múry už nie sú celé, ale ostali len ich torzami a pomaly rozpadajú. Je však úžasné vidieť ľudí, ktorí majú záujem, aby sa zachovali tieto ostatky minulosti a zachraňujú ich pred tým, aby neschátrali úplne. Prechádzame ruinami hradu, stúpame až na vrchol. Z tohto miesta je dovidieť všade - na časti hradu a jeho široké okolie. Je isté, že ide o veľkolepú stavbu, ktorá v minulosti mala svoju silu aj slávu. Nie je čudné, že hrad Gýmeš sa zaraďuje medzi najstaršie a najväčšie hrady na Slovensku, svedčí o tom aj jeho súčasná podoba ktorá stále kraľuje okolitej krajine. Najvzácnejšou časťou hradu je románsko – gotická veža, ktorá poskytuje turistom jedinečnú vyhliadku na krajinu.
text: www.pokladyslovenska.sk, snímky: J. Hlatký
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.137 Tribeč; Pohronský Inovec; Topoľčianky.
Kraj: Prešovský (Šariš)
Okres: Prešov
Geomorfologický celek: Spišsko-šarišské mezihoří
GPS: 49°03'17.35"N, 21°19'12.76"E
Kapušianský hrad byl postaven ve 13. století na místě starého slovanského hradiště za účelem ochrany královské cesty vedoucí z Prešova na sever. Dnes je z něj mohutná zřícenina, na níž od roku 2012 probíhají záchranné práce. Vyhlídková věž s terasou byla zpřístupněna v roce 2017. Poskytuje výhledy na okolní pohoří – Čergov, Ondavskou vrchovinu, Slanské vrchy, Volovské vrchy, Branisko a nádherně dokonce vidíme celý Vihorlat.
Na hradě funguje průvodcovská služba, vstup je zpoplatněný. Vnitřkem věže nás provede bytelné schodiště, přičemž na horní otevřenou plošinu musíme vystoupat 116 schodů. Hrad je dostupný po zelené značce od vlakové stanice Kapušany pri Prešove na tratích Prešov - Bardejov a Prešov - Humenné. Vzdálenost není delší než 2 km, ale upozorňuji na strmé stoupání a místy i skalnaté úseky.
V listopadu 2023 se objevila informace o pokládce cihlové podlahy v západní věži s tím, že se do budoucna předpokládá její zpřístupnění, ale podle dostupných snímků to na novou vyhlídku nevypadá.
snímky: vlastní (srpen 2018)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 - Šarišská vrchovina, Branisko.
Kraj: Banskobystrický (Novohrad)
Okres: Lučenec
Geomorfologický celek: Cerová vrchovina
GPS: 48°10'17.181"N, 19°51'25.460"E
Šomoška je jedním z nejmalebnějších slovenských hradů. Jeho zajímavost zajišťuje jak odlehlá poloha v lesích Cerové vrchoviny v bezprostřední blízkosti slovensko-maďarské státní hranice (hrad se nachází v katastru obce Šiatorská Bukovinka jižně od Fiľakova), tak umístění na výrazném čedičovém bradle (čedič byl použit i jeho výstavbě); atraktivní je i okolní příroda. Věž byla po poslední rekonstrukci zastřešena a dostala nové schodiště. Poskytuje zajímavé rozhledy jak do slovenského, ale i do maďarského vnitrozemí.
snímky: vlastní (září 2010, poslední září 2021)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.
Kraj: Žilinský (Horné Považie)
Okres: Žilina
Geomorfologický celek: Malá Fatra
GPS: 49°10'28.427"N 18°51'43.788"E
Hrad vznikol pôvodne ako strážny objekt pri brode cez Váh, kde sa už od začiatku 14. storočia vyberalo mýto a postupne narástol do rozmerov 165 x 61 m. Mohutné viacnásobné opevnenie na západnej a južnej strane – silné múry, veže, bastióny, 4 brány – urobili z neho najlepšie opevnený hrad na hornom Považí. Najznámejšou historickou osobnosťou, ktorá na hrade žila, je bezpochyby Žofia Bosniaková, manželka Františka Vešeléniho. Pre svoje dobré skutky a pomoc chorým a chudobným bola nazývaná aj Svätica zo Strečna. Zomrela ako 35-ročná v roku 1644. Keď po 45-tich rokoch našli cisárski vojaci jej telo v krypte na hrade, bolo takmer neporušené. To je jeden z hlavných dôvodov prebiehajúceho procesu jej blahorečenia. Jej telo bolo do roku 2009 uložené v kostole v blízkej obci Teplička nad Váhom. V krypte hradu Strečno je od roku 2007 umiestnená hlinená kópia Žofiinej múmie. Táto tvorí súčasť stálej expozície inštalovanej v kaplnke. V roku 1970 bol hrad vyhlásený za národnú kultúrnu pamiatku. Po dlhotrvajúcich rekonštrukčných prácach je sprístupnený od roku 1995.
[Martin Veselý]: Hrad je pěkně dostupný od vlakové zastávky Nezbudská Lúčka - Strečno, od r. 2015 netypicky nesoucí pojmenování obou obcí, pro které je využívána. Po lávce pro pěší přejdeme Váh a od parkoviště vyjdeme po zhruba 150 schodech přímo ke hradu. Výhled je na údolí Váhu směrem k Žilině, část Stražovských vrchů, Javorníků, Kysucké vrchoviny a Malé Fatry. Pěkně je vidět i na oblouk hlavní trati před mostem a vjezdem do tunelu. Jižní směry jsou bez výhledu, přesto zaujme nová rozhledna Špicák přímo nad námi.
text: Považské múzeum, snímky: vlastní (1-4), R. Krejčík (5)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.110 - Malá Fatra, Vrátna.
Kraj: Žilinský (Horné Považie)
Okres: Žilina
Geomorfologický celek: Žilinská kotlina
GPS: 49°14'10.693"N, 18°44'4.993"E
Budatínský hrad se nachází v žilinské městské části Budatín na soutoku řek Váh a Kysuca. Je zachovalý a zpřístupněný pro veřejnost. Původně vznikl jako strážní hrad v druhé polovině 13. století. Postaven je na strategicky významném místě, stojí při brodu na soutoku řeky Váhu a řeky Kysuca, kde byla celnice a vybíralo se zde clo. Význam hradu zvýrazňovalo í jeho mohutné opevnění. Základem hradu byla mohutná kruhová obytná věž v kamenném opevnění, která se ve svém půdorysu zachovala dodnes a vytváří charakteristickou siluetu hradu.
Ve středověku hrad kvůli své strategické poloze často měnil majitele. V 17. století byla na místě starého Budatínského hradu postavena nová pevnost. V roce 1849 byla dobývána Hurbanovými
dobrovolníky a vyhořela i s památným archívem. Od roku 1870 zde byla kasárna. V současnosti zde sídlí Povážské muzeum a galerie. Věž byla kompletně zrekonstruována z prostředků evropských fondů v letech 2012-2014 a zpřístupněna návštěvníkům v červenci 2014.
Na vyhlídku je možné vystoupat výhradně v rámci prohlídky hradu. Ta rozhodně stojí za to - sympatická průvodkyně nás seznámila s historií hradu; nejdůležitější byl rod Sugoňovců a poté Gejza Csáky, který hrad značně zvelebil. Typickou nevýhodou této formy však je nedostatek času se v poklidu rozhlédnout nebo identifikovat vrcholky. Běžného návštěvníka ani průvodce toto příliš nezajímá, což je bohužel jak na Slovensku, tak u nás velmi častý jev. Žilina je pulsující město s nezaměnitelným reliéfem a krásným okolím, což právě věž Budatínského hradu nechá vyniknout. Podobně jako na Dukle jsem byl překvapený otevřeným výhledem. Je třeba se sice sehnout nebo pokleknout, to ale nic nemění na fascinujícím potenciálu výhledů. Vidíme řeky, hory, město... to vše ze zajímavé výšky, neboť 167 schodů jsem tady nečekal. Máme-li čas, využijeme jej logicky k pěšímu výstupu na rozhlednu Dubeň. Odměnou nám budou ještě plastičtější pohledy i bezvadné protažení těla. Závěrem doporučím spíše návštěvu v sezóně, neboť si nejsem jistý, zda takto otevřená místnost není na zimu uzavřena.
text s využitím Wikipedie, snímky: A. Průšová (2,3,10), zbytek vlastní
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.110 - Malá Fatra, Vrátna.
Kraj: Nitrianský (Dolná Nitra)
Okres: Topoľčany
Geomorfologický celek: Tribeč
GPS: 48°26'53.997"N, 18°9'23.337"E
Oponický hrad se nachází na západním výběžku pohoří Tribeč nad obcí Oponice. První písemná zmínka o hradu pochází již z roku 1300. Za zakladatele a první vlastníky hradu jsou považováni Čákovci. Záchranu věže provedlo místní občanské sdružení Apponiana. Z věže se otvírají zajímavé pohledy přes údolí Nitry na Považský Inovec.
K názvu pohoří dodám, že jeho správnou variantou je Tribeč, a nikoli "Tríbeč", jak lze občas vidět nebo slyšet. Název je slovanského původu (dříve Trebič, podobně jako naše Třebíč, Třebová, Třebenice apod.) a je odvozen od zaniklého slovesa třebiti (čistit pálením, vykopávat stromy, prosekávat...), resp. tříbiti (čistit, zvláště obilí, cídit).
snímky: J. Hlatký
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.152 - Nitrianska pahorkatina, Hlohovec.
Kraj: Trnavský (Dolné Považie)
Okres: Trnava
Geomorfologický celek: Malé Karpaty
GPS: 48°30'49.590"N 17°25'56.803"E
Na místě dnešního zámku stával původně středověký hrad postavený ve 14. století jako poslední z řady pevností, jež chránily malokarpatské průsmyky. Původně byl královským majetkem. Postupně vystřídal řadu majitelů – ve 14. století jej císař Zikmund daroval vévodovi Ctiborovi ze Ctibořic a Beckova, od poloviny 15. století vlastnili hrad i obec hrabata z Pezinku a Svätého Jura, v 16. století přešel do majetku rodu Országů a později Erdödyů. V roce 1777 hrad přebírá hrabě Ján Pálffy; v té době již byl hrad neobydlený a chátral, protože Erdödyové neměli na jeho údržbu peníze. Jelikož zde však Pálffyové nesídlili, pustnutí hradu pokračovalo. V období napoleonských válek počátkem 19. století nakonec vyhořel a z původního gotického hradu zůstala jen část vnějšího opevnění a pětiboká hlavní věž.
K budování současného Smolenického zámku přikročil hrabě Pálffy až počátkem 20. století. V roce 1911 zde začal ve vlastní režii budovat rodinné sídlo podle historizujícího návrhu architekta Jozefa Huberta, jenž vycházel z francouzských vzorů. Ze starého hradu byla při přestavbě zachována jen část vnějšího opevnění. Vzhledem k 1. světové válce musely být práce přerušeny. V období po 1. světové válce došlo k provizornímu zakrytí části prostor a byl sem převezen rodový archiv. Rodu Pálffyů patřil hrad až do roku 1945. V dalších stavebních úpravách se pokračovalo až poté, co zámek převzal do svého vlastnictví stát. Zámek byl dokončen za použití tehdy moderních stavebních metod, takže klenby, věž a řada dalších prvků jsou ze železobetonu. V roce 1953 byl zámek předán do užívání Slovenské akademii věd. Interiéry, jež byly vybudovány ještě za hraběte Pálffyho, jsou „provedeny v duchu romantické neogotiky“. Novější interiéry pak již cele odpovídají duchu 50. a 60. let.
Vzhledem ke skutečnosti, že zámek je majetkem SAV, je pro veřejnost zpřístupněn jen částečně – zahrady, nádvoří, vybrané místnosti. Od brány vede na věž 156 schodů, výstup na věž je součástí prohlídky. Pro svůj romantický vzhled bývá zámek často využíván filmaři, především pro natáčení pohádek.
snímky: L. Hradilová (2,3), R. Krejčík (10), zbytek vlastní; text s využitím Wikipedie
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.128 - Malé Karpaty, Záruby.
Kraj: Banskobystrický (Tekov)
Okres: Žarnovica
Geomorfologický celek: Vtáčnik
GPS: 48°31'17.84”N, 18°43'21.89”E
Hrad Revište je zřícenina gotického hradu nacházející se na katastrálním území okresního města Žarnovica, v městské části Revištské Podzámčie. Nachází se na okraji zalesněného srázu na pravém břehu řeky Hron. Hrad pochází pravděpodobně ze 2. poloviny 13. století a byl postaven za účelem ochrany obchodních cest směřujících do tehdejších horních měst, zejména do Banské Štiavnici a Kremnici. V letech 2016 - 2020 provádělo místní občanské sdružení záchranné práce, které vyústily ve zpřístupnění obou věží turistické veřejnosti - jak severní (palácové věže), tak jižní (dělové bašty). Z věží vidíme přilehlou část Štiavnických vrchů za řekou Hronem a Kremnické vrchy.
K hradu nejsnáze dojdeme po žluté značce od autobusové zastávky Žarnovica, Revištské podzámčie rázc. s výborným spojením; pokračovat můžeme skalnatým hřebínkem a následně poměrně prudkým sestupem k mostu přes Hron a dále do obce Bzenica s autobusovým i vlakovým spojením.
snímky: vlastní (červenec 2022)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.
Kraj: Trenčianský (Stredné Považie)
Okres: Trenčín
Geomorfologický celek: Trenčianská pahorkatina
GPS: 48°53'42.192"N, 18°02'42.079"E
Trenčín je osmé největší slovenské město (55 tis. obyvatel) a metropole Trenčianskeho kraje. Zároveň je jedním z nejstarších slovenských měst. Protéká jím řeka Váh. Trenčiansky hrad, tyčící se na strmém vápencovém bradle přímo nad městem, je jeho nezaměnitelnou dominantou a jednou z nejznámějších slovenských historických památek vůbec.
Určujícícm prvkem široké siluety hradu je hranolová věž nazvaná Matúšova veža po mocném oligarchovi Matúši Čákovi, do jehož vlastnictví se hrad dostal koncem 13. století. Ten k věži přistavěl obytný palác v mohutném opevnění. Shlédneme z ní jak na město a Trenčianskou kotlinu s řekou Váhem, tak na pásmo Považského Inovce a Vršatské bradlá v Bílých Karpatech.
snímky: vlastní (duben 2011)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.107 - Biele Karpaty; Trenčín.
Kraj: Banskobystrický (Novohrad)
Okres: Lučenec
Geomorfologický celek: Cerová vrchovina
GPS: 48°16'18.099"N 19°49'31.929"E
Zrúcanina hradu je situovaná na nízkom sopečnom brale priamo v meste Fiľakovo, takže prístup na hrad je veľmi jednoduchý priamo z centra. Pôvodný palác stál pri južnej hradbe a bol mnohokrát prestavovaný. V 12. storočí ho tvorila štvorboká veža, obvodový múr a val s palisádami. Neskôr sa k nim pristavali obytné budovy tvoriace horný hrad. Počas prestavby Bebekovcov bola stará beža upravená hrubou obmurovkou a stredný hrad bol obohnaný kamennou hradbou. Južný múr paláca horného hradu bol v neskorej gotike ešte zosilnený a v jeho západnej časti bola vyhľbená kruhová cisterna, nakoľko na hrade boli vždy problémy s vodou. Nedostatok vody riešili stavbou ďalších cisterien - viditeľné sú ešte ďalšie tri.
Hrad je v súčasnosti čiastočne rekonštruovaný, opravená je Bebekova bašta, v ktorej päti poschodiach sú expozície prístupné verejnosti. Avšak mnohé zrúcaniny budov horného hradu či bašta vnútorného opevnenia sú v horšom stave.
snímky: vlastní (srpen 2015), text s využitím slovenské Wikipedie
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.
Kraj: Bratislavský
Okres: Bratislava
Geomorfologický celek: Malé Karpaty
GPS: 48°8'31.812"N, 17°5'58.747"E
Korunná veža je nejvyšší částí Bratislavského hradu a její původ se datuje do 1. poloviny 15. století. Výška věže je 47 m a vystoupáme na ni přes jednotlivá patra po 240 schodech. Kromě pohledu na celé město vidíme přes uzavřená okénka dlouhý hřeben Malých Karpat. Pravá je toliko věž v jihozápadním křídle; ostatní tři jsou estetickými střešními nástavbami.
Věž je přístupná v rámci samostatné prohlídky výstav v jednotlivých poschodích, která jsou propojena dvěma schodišti (jižním a severním). Speciálním kamenným schodištěm lze ze třetího patra sestoupit o dvě patra níže do klenotnice s kopií koruny uherských králů. Velmi zajímavá je i prohlídka sklepení, která je ve vstupence také zahrnuta. Za zmínku stojí i terasovitá hradní nádvoří s dalekými výhledy, které doporučuji všechna v klidu projít. K hradu dojedeme nejblíže tramvají č. 9 - zastávka Kapucínska.
snímky: vlastní (prosinec 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.
Kraj: Trnavský
Okres: Galanta
Geomorfologický celek: Podunajská rovina
GPS: 48°11'42.449"N, 17°43'59.759"E
[TIK Galanta]: Neogotický kaštieľ rodu Esterházy patrí medzi najkrajšie pamiatky mesta Galanta a celého regiónu. Dali ho postaviť bratia Daniel a Pavol Esterházy v 17. storočí. Dnešnú podobu mu dala posledná neogotická prestavba v roku 1861 na objednávku Jozefa Esterházyho, ktorého rodina obývala kaštieľ ako posledná a je pochovaná v kaplnke na cintoríne v Galante. Architektonický prvok tohto kaštieľa, neogotická veža, sa stala základom pri vytvorení mestského erbu.
V obnovených priestoroch severného krídla kaštieľa sa nachádza turistická-informačná kancelária, galerijné priestory, pamätné izby Karola Duchoňa a Zoltána Kodálya a izba starých gramofónov a šelakových platní. Neogotická veža, ktorej obnova bola ukončená koncom roka 2021, dnes ponúka prehliadku expozíciou Galanta na špirále storočiami. V severnom krídle budovy sa nachádza galéria, pamätné izby Karola Duchoňa, Zoltána Kodálya a izba starých gramofónov a šelakových platní.
[Martin Veselý]: Severní křídlo má v pronájmu soukromý subjekt a po rekonstrukci je využívá pro kulturní akce a pořádání oslav. Prohlídka tří pater věže se nese v novogotickém slohu. V přízemí shlédneme krátké video a poslechneme si výklad o historii, v prvním poschodí jsou umístěny repliky dobového nábytku ve stylu biedermeier. Ve druhém patře se rozhlédneme z opraveného balkonku, avšak s výhledem pouze do parku. Ve třetím patře s historickými fotografiemi je několik otvíratelných oken. Až sem nás dovede 89 točitých schodů. Bohužel nelze vystoupat až na střechu z důvodu poruchy hydrauliky u sklápěcí desky na střechu. Oprava je patrně nákladná a nejsou na ni peníze. Věřme, že časem se najdou... (září 2024). Věž je přístupná celoročně, o víkendech ale pouze na objednávku.
snímky vlastní (září 2024)
Kraj: Trenčianský (Stredné Považie)
Okres: Nové Mesto nad Váhom
Geomorfologický celek: Považský Inovec
GPS: 48°47'26.223"N, 17°53'53.769"E
Beckovský hrad je rekonštruovaná zrúcanina hradu na strmom, 60 metrov vysokom brale nad obcou Beckov. Z diaľky je dobre viditeľná silueta (aj priamo z diaľnice). Hrad s areálom je Národná kultúrna pamiatka.
text: Wikipédia, snímky: J. Hlatký
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.130 - Považský Inovec; Piešťany.
Kraj: Košický (Spiš)
Okres: Spišská Nová Ves
Geomorfologický celek: Hornádská kotlina
GPS: 49°0'0.303"N, 20°46'6.021"E
Spišský hrad je mohutná zřícenina hradu na vrcholu travertinového kopce a dominanta širokého okolí na hlavní silnici spojující východoslovenské regiony Spiš a Šariš. Svojí rozlohou přesahující 4,1 ha je zároveň jedním z největších hradních komplexů na Slovensku.
Bohužel díky svému věhlasu jde také o památku zasaženou tzv. overturismem. Kromě toho je horní hrad od roku 2022 v rekonstrukci a věž je nepřístupná. To bohužel platí i po celou turistickou sezónu 2024.
snímky: J. Hlatký (1-5), zbytek vlastní
Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.114 - Levočské vrchy a č.125 - Volovské vrchy, Krompachy.
Úvodní •
Mapa přístupných věží •
Kostelní •
Městské a ostatní