Kategorii vyhlídkových staveb následující hned po rozhlednách představují vyhlídkové věže. Nejčastěji jde o věže historické, které byly upraveny pro vyhlídkové účely, vyskytují se však i věže novodobé. Rozlišujeme tyto základní typy: hradní, zámecké, kostelní, radniční, vodárenské a ostatní (městské brány, věže muzeí, technologické). Zatímco první tři kategorie popisuji samostatně, zde uvádím všechny ostatní typy. Ačkoli zámeckých a vodárenských věží je na Slovensku poskrovnu, skladba věží je celkově velmi pestrá. Navštívit lze třeba věž hvězdárny, muzea, lanovky, bývalé hasičské zbrojnice nebo dokonce výletní cukrárny.

1. Skalnaté pleso (1761 m n.m.)

Tradiční region: Spiš

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Vysoké Tatry

GPS: 49°11'15.303"N, 20°13'59.500"E

Tuto atraktivní věž, s velkým přehledem nejvýše položenou na Slovensku, najdeme přímo u Skalnatého plesa. Jde totiž o bývalou napínací věž horní stanice lanovky z Tatranské Lomnici. Budova je dodnes plně funkční, neboť ze spodní části startuje visutá lanovka na Lomnický štít. V patře sídlí galerie Encián, která vyhlídku provozuje. Na střešní vyhlídkovou plošinu vystoupáme po 125 schodech a nemine nás rozhled jak na okolní kopce Vysokých Tater (Slavkovský štít, Lomnický štít, Kežmarský štít), tak na Levočské vrchy, Nízké Tatry, Spišsko-gemerský kras a další východoslovenská pohoří.

Také chci pochválit pracovníky galerie Encián za vstupenky, na kterých je dobová černobílá fotografie budovy a věže!

snímky: vlastní (srpen 2023)

Věž je přístupná o letních prázdninách (9 - 17 h).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 - Vysoké Tatry.

2. Věž muzea v Liptovské Tepličce (900 m n.m.)

Kraj: Prešovský (Liptov)

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Nízké Tatry

GPS: 48°58'2.970"N, 20°5'19.786"E

Liptovská Teplička je vysoko položená rázovitá obec v nejvýchodnější části Liptova. V budově bývalé hasičské zbrojnice ze 30. let bylo po kompletní přestavbě v roce 2023 zřízeno muzeum. Je zde umístěna řada historických fotografií, mimo jiné Považské lesní železnice, která v letech 1912 – 1972 vedla z Liptovského Hrádku údolím Čierného Váhu až k obci.

Na ochoz novotou vonící věže vystoupáme po 47 schodech a rozhlédneme se na několik štítů Vysokých Tater a malebné vršky nad obcí. Zajímavostí je 400 historických sklepů na uskladnění brambor, které jsou dodnes funkční a z ochozu je na ně hezky vidět.

snímky: vlastní (srpen 2024)

Prohlídku muzea a věže si lze objednat telefonicky.

3. Stará Zvonica u Nižné Boci (775 m n.m.)

Kraj: Žilinský (Liptov)

Okres: Liptovský Mikuláš

Obec: Nižná Boca

GPS: 48°57'54.039"N, 19°46'30.946"E

Stará Zvonica je nedávno vybudovaný areál situovaný na liptovské straně od horského sedla Čertovica mezi obcemi Nižná Boca a Malužiná. Nalezneme v něm nejen ubytování a výtečnou restauraci, ale i vyhlídkovou věž - dvojče nedalekého Krajčova vrchu. Jakkoli věž je stylová a pobyt na otevřeném ochozu příjemný, je třeba počítat s údolní polohou bez zajímavých rozhledů. Velmi se mi líbila zadní pěší cesta do obce Nižná Boca, výborně značená dřevěnými směrovkami. Autobusy totiž nestaví přímo u areálu a kdo nepřijede autem, musí dojít buď do obce, nebo dolů do Malužiné. Většina autobusů zastavuje také na nejbližší zastávce Nižná Boca, Červená voda.

snímky: vlastní (srpen 2024)

Věž je přístupná denně od 10 do 20 hodin.

4. Věž cukrárny Pralinka v Liptovském Trnovci (582 m n.m.)

Kraj: Žilinský

Okres: Liptovský Mikuláš

Geomorfologická jednotka: Podtatranská kotlina

GPS: 49°6'51.886"N, 19°32'44.294"E

Cukrárna Pralinka na jižním okraji Liptovského Trnovce je řešená poměrně velkoryse, v zámeckém stylu. V nabídce je také široká škála domácích zákusků a v létě lze příjemně posedět na venkovní terase. Mým primárním cílem však byla věž, na jejíž otevřený ochoz vystoupáme po 47 schodech a rozhlédneme se na hlavní dominanty Liptova - Nízké Tatry, Západní Tatry, Chočské vrchy a Liptovskou Maru.

snímky: vlastní (srpen 2024)

Věž je přístupná v otevírací době cukrárny (denně 9-17).

5. Věž hvězdárny na Vartovce u Banské Bystrici (568 m n.m.)

Kraj: Banskobystrický

Okres: Banská Bystrica

Geomorfologická jednotka: Zvolenská kotlina

GPS: 48°43'4.600"N, 19°9'12.976"E

Hvězdárna nad Banskou Bystricou nemá obvyklou polohu ve městě, nýbrž na rozložitém zalesněném kopci Urpín jihovýchodně od města. Na místě zvaném Vartovka stála již ve středověku strážní věž, která sloužila k hlídání města a avizování nebezpečí. V polovině 20. století byla přestavěna na hvězdárnu.

Věž je přístupná v rámci prohlídek. Z otevřeného ochozu spatříme západní část Nízkých Tater od Veľké Chochuli až k Ďumbieru, Starohorské vrchy, Veľkou Fatru s výrazným vrchem Krížna, Kremnické vrchy a dokonce i Sitno. Na ochoz vyjdeme po 40 schodech. Na vstupenku lze získat pěkné razítko. Na místo dojdeme po modré TZT od železniční zastávky Banská Bystrica mesto, alternativní výstup lze realizovat ze stanice Radvaň; převýšení je 230 metrů.

snímky: vlastní (červenec 2024)

Věž je přístupná v rámci prohlídky hvězdárny.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.100 - Okolie Banskej Bystrice.

6. Michalská brána v Bratislavě

Kraj: Bratislavský

Region: Bratislava a okolie

Okres: Bratislava I

GPS: 48°8'42.418"N, 17°6'24.268"E

Kupolovitá, a predsa vkusná medená strecha Michalskej brány je jedným zo symbolov Bratislavy. Strechu pôvodnej gotickej veže z polovice 14. storočia upravili na jej súčasnú barokovú podobu v rokoch 1753 až 1758.

51 metrová veža má sedem poschodí. Pri výstupe na hornú terasu veže sa Vám naskytne nádherný pohľad na historické centrum mesta. Na vrchole veže je umiestnená socha znázorňujúca archanjela Michaela ako zabíja draka. Replika dela pod bránou pozýva na návštevu Múzea zbraní. Pod Michalskou vežou sa nachádza tzv. nultý kilometer s označením vzdialeností 29 hlavných miest od Bratislavy.

snímky: vlastní (duben 2010), text: www.visit.bratislava.sk

Věž je přístupná v otevíracích hodinách.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.

7. Stará radnice v Bratislavě

Kraj: Bratislavský

Region: Bratislava a okolie

Okres: Bratislava I

GPS: 48°8'37.366"N, 17°6'31.651"E

Veža Starej radnice je dostupná pri prehliadke expozície, umiestnenej v Starej radnici, príp. samostatne. Veža pôvodne ani nebola veľmi vežou, štvorpodlažná stavba bola ukončená terasou s cimburím. V dnešnej podobe sa veža nad Hlavným námestím týči od prestavby po požiari v roku 1733, dokončená bola v roku 1736. Zaujímavosťou veže kedysi bolo, že mala dvojo hodín – tie, ktoré sú na veži doteraz a jedny pod balustrádou. Hodiny pod balustrádou už neexistujú, našli by ste ich na mieste, kde sa dnes nachádza kruhové okienko.

text: blog Andy Sekanové, snímky: vlastní (prosinec 2019)

Věž je přístupná celoročně út-pá 10-17 (max. 16.30), so-ne 11-18 (max. 17.30); vstupné - věž 2,50 € (r.2019).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.

8. Stará vodárna u Bernolákova

Kraj: Bratislavský

Region: Bratislava a okolie

Okres: Senec

GPS: 48°11'59.218"N, 17°17'17.840"E

snímek: obec Bernolákovo

Proti Antonu Bernolákovi opravdu nic nemám a nikdo soudný nemůže zpochybňovat mou lásku ke Slovensku ani ke slovenštině. Přesto mám za to, že pojmenovat po jazykovědci a buditeli z 18. století celé město, jen abychom se vymezili vůči původnímu maďarskému obyvatelstvu (které zde stejně dnes již není), je známkou malosti. Dnes téměř desetiticové (!) nepohostinné městečko Bernolákovo se do roku 1948 nazývalo Čeklís a návrší nad obcí Várdomb (Hradní vrch). A právě zde byla v roce 2023 obnovena vodárenská věž z počátku 20. století, postavená v romantickém stylu, čímž měla připomínat středověkou hradní věž.

Věž bohužel nemá pravidelnou otevírací dobu a je zpřístupňována v termínech pro turisty nevhodných (ve vybraných pracovních dnech 18-20 apod.). Věřme, že v sezóně 2025 se situace zlepší...

Věž je přístupná nepravidelně.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.

9. Městská věž v Trnavě

Kraj: Trnavský

Region: Dolné Považie

Okres: Trnava

GPS: 48°22'40.531"N, 17°35'8.098"E

Městská věž v Trnavě je jednou z nejvýznamnějších renesančních památek města. Má čtvercový půdorys ve tvaru masivního hranolu s osmi nadzemními podlažími a její celková výška činí 57 metrů. Stavba věže započala v roce 1574. Později, při velkých požárech v 17. století, zůstala věž bez střechy, avšak zdivo se zachovalo. V roce 1729 byl umístěn do pátého poschodí hodinový stroj z dílny Franze Langera odbíjející i čtvrthodiny. Tři stokilogramová závaží visí na 30 m dlouhém laně a spouštějí se v prostoru zaskleného hranolu, který sahá až do třetího poschodí. V roce 1818 byl vytvořen nový vchod do věže, nad kterým bylo instalováno sgrafito Krista.

Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 29 metrů a vede na něj 141 schodů. Vstup do věže zajišťuje Turistické informační středisko Región Tirnavia, v sezóně funguje v prvním patře pokladna. U ní je možné navštívit jednu místnost s výstavkou (Arkier, obnovený v r. 2004 za přispění Klubu přátel Trnavy) a nahoře bývalý byt věžného. Vstupné je 3 eura.

snímky: A. Průšová (1-5), zbytek vlastní (květen 2018)

Věž je otevřena denně V-IX 10-18, X-IV 11-17, v pracovní dny vstupy každou celou hodinu.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.151 - Trnavská pahorkatina, Senec.

10. Městská brána v Trenčíně

Kraj: Trenčianský

Region: Stredné Považie

Okres: Trenčín

GPS: 48°53'39.179"N, 18°2'24.713"E

Dolná brána, dnes nazývaná aj Mestská veža, bola postavená ako súčasť mestského opevnenia zrejme začiatkom 15. storočia. Už od vrcholného stredoveku slúži ako západný vstup na hlavné, Mierové námestie. Gotická veža mestskej brány a jej prejazd je zaklenutý lomeným gotickým oblúkom. Pôvodna brána bola iba dvojpodlažná, postavená na štvorcovom základe. Neskôr bola prestavaná, zvýšená a zosilnená vybudovaním polkruhového barbakanu s menšou predsunutou baštou, do ktorého sa vstupovalo padacím mostom. Veža bola postupne nadstavená do osembokého pôdorysu na súčasných šesť podlaží a 32 metrov.

snímky: vlastní (duben 2011), text: www.trencin.sk

Věž je přístupná celoročně, denně 10-18 hod.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.107 - Biele Karpaty; Trenčín.

11. Věž muzea v Liptovském Mikuláši

Kraj: Žilinský

Region: Liptov

Okres: Liptovský Mikuláš

GPS: 49°4'56.497"N, 19°37'1.320"E

snímek: muzeum.sk

[www.mikulas.sk]: Slovenské múzeum ochrany prírody a jaskyniarstva - najmodernejšie múzeum Slovenska, jediné špecializované múzeum svojho druhu na Slovensku. Na ploche približne 1400 m² tu nájdete také vzácne exponáty ako je kostra jaskynného leva, ktorá patrí medzi najväčšie v Európe, praveká kultová maska či model meteoritu. Jaskyniarska expozícia s nádhernými kvapľami sa nachádza v podzemných priestoroch budovy a ponúka komplexný obraz o jaskyniach a jaskyniarstve. Súčasťou prehliadky je veža, z ktorej si môžete prezrieť dominanty mesta Liptovský Mikuláš a nádhernú panorámu okolitých kopcov Nízkych a Západných Tatier, Chočských vrchov aj Veľkej Fatry.

[Martin Veselý]: Výstup na věž je samostatným okruhem s průvodcem, vstupné činí 1 € (r. 2017). Po výjezdu výtahem do druhého patra vystoupáme ještě na 55 točitých kovových schodů. Vyhlídka je otevřená a kromě města samého vidíme přilehlou část Nízkých a Západních Tater. Příznivci dobrého piva ocení nabídku blízkého minipivovaru Liptovär, zahrnující i pivní speciály.

snímky: vlastní (září 2017)

Věž je přístupná takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.122 - Nízké Tatry - Chopok.

12. Hodinová věž v Banské Bystrice

Kraj: Banskobystrický

Region: Pohronie

Okres: Banská Bystrica

GPS: 48°44'9.530"N, 19°8'46.093"E

Hodinová veža, tiež známa pod názvom zelená, vážnicová a najnovšie aj šikmá, stojí na hornom konci Námestia SNP v Banskej Bystrici. Patrí medzi dominanty vytvárajúce siluetu historického jadra mesta.

Spočiatku plnila okrem funkcie nosiča hodín aj strážnu funkciu. Z veže sa komunikovalo s ďalšími strážnymi vežami na Vartovke a na Šachtičkách, odkiaľ hlásili prípadné nebezpečenstvo hroziace mestu. Vo veži bývali trubači, ktorí v prípade požiaru vyšli na ochodzu veže a trúbili na poplach. Hodinová veža sa nazývala tiež vážnicovou, pretože stála pri budove mestskej váhy. Pod hodinovou vežou sa nachádzala mestská mučiareň a väzenie. Od svojho postavenia veža niekoľkokrát vyhorela, prešla viacerými úpravami a zmenami. Od začiatku 20. storočia sa sa veža postupne vychyľuje od osi, ktoré je viditeľné aj voľným okom. V súčasnosti je šikmou až o 68 cm.

V súčasnosti je hodinová veža prístupná verejnosti, na jej vrchol vás privedie drevené schodisko so 101 schodmi a z ochodze veže sa vám naskytne nádherný pohľad na panorámu celého námestia pod vašimi nohami a v diaľke zas na končiare Kremnických vrchov, Starohorských vrchov či Nízkych Tatier.

text: Kultúrne a informačné stredisko Banská Bystrica

snímky: vlastní (květen 2012)

Věž je přístupná takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.100 - Okolie Banskej Bystrice.

13. Strážní věž v Rožňavě

Kraj: Košický (Gemer)

Okres: Rožňava

GPS: 48°39'43.662"N, 20°31'58.925"E

snímek: vlastní (srpen 2015)

Renesančnú mestskú strážnu vežu postavili na mieste staršej gotickej stavby (Georg Gerscheuer a Daniel Mosszen). 38 m vysoká veža v r. 1766 vyhorela a jej pôvodnú renesančnú vrcholovú časť po požiari nahradili barokovou drevenou pavlačou a šindľovou prilbicou. Na južnej fasáde je osadená renesančná kamenná tabuľa z doby postavenia veže (1643-1654) so súdobou podobou erbu mesta. Veža bola v roku 1997 obnovená a sprístupnená pre návštevníkov ako vyhliadková.

Díky poloze uprostřed náměstí je pěkný výhled na historické centrum Rožňavy, dále na město a blízké okolí, jehož dominantou je vrch Turecká s rozhlednou). Vstupné je 2,20 € (r. 2015), nahoru se chodí bez průvodce.

slovenský text: Turistické informačné centrum Rožňava