Přístupné věže na Slovensku
‒ mimo hradní a kostelní
Kategorii vyhlídkových staveb následující hned po rozhlednách představují vyhlídkové věže. Nejčastěji jde o věže historické, které byly upraveny pro vyhlídkové účely, vyskytují se však i věže novodobé. Rozlišujeme tyto základní typy: hradní, zámecké, kostelní, radniční, vodárenské a ostatní. Zatímco hradní a kostelní věže popisuji vzhledem k četnosti výskytu samostatně, zde uvádím všechny ostatní typy. Jejich skladba je nanejvýš pestrá. Kromě vyjmenovaných podtypů lze navštívit třeba věž hvězdárny, muzea, lanovky, bývalé hornické klopačky nebo třeba cukrárny.
Kraj: Prešovský (Tatry)
Okres: Poprad
Geomorf. celek:
Vysoké Tatry
Poloha: mapy.com
Tuto atraktivní věž, s velkým přehledem nejvýše položenou na Slovensku, najdeme přímo u Skalnatého plesa. Jde totiž o bývalou napínací věž horní stanice lanovky z Tatranské Lomnici. Budova je dodnes plně funkční, neboť ze spodní části startuje visutá lanovka na Lomnický štít. V patře sídlí galerie Encián, která vyhlídku provozuje. Na střešní vyhlídkovou plošinu vystoupáme po 125 schodech a nemine nás rozhled jak na okolní kopce Vysokých Tater (Slavkovský štít, Lomnický štít, Kežmarský štít), tak na Levočské vrchy, Nízké Tatry, Spišsko-gemerský kras a další východoslovenská pohoří. Chci také pochválit pracovníky galerie Encián za vstupenky, na kterých je dobová černobílá fotografie budovy a věže.
snímky: vlastní (srpen 2023)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 ‒
Vysoké Tatry.
Kraj: Prešovský (Tatry)
Okres: Poprad
Geomorf. celek:
Vysoké Tatry
Poloha: mapy.com
Jméno architekta Karola Móryho je příznivcům rozhleden známé, neboť založil Nové Štrbské pleso a vedle něj areál s rozhlednou. Nechal zde ovšem v roce 1918 vybudovat i první skokanský můstek. O půl století později byl na okraji Mlynické doliny vybudován Areál snov, ve kterém se konalo mistrovství světa v roce 1970. Mimo jiné zde byly postaveny dva skokanské můstky, K120 a K90. Vyšší můstek (bez schodů při nájezdové rampě) je v havarijním stavu a uzavřený. Nižší můstek sice také již nemá platný certifikát FIS, lze jej však využít alespoň jako vynikající rozhledový bod. Kvalitou rozhledu zastiňuje o dost níže položenou Vežu snov. Věž sice nikde není oficiálně označená jako vyhlídková, na druhé straně nikde není žádná zábrana ani zákaz vstupu. Výstup i pobyt na plošině jsou naprosto bezpečné.
Areál se nachází těsně za Vežou snov. Pod vlastní věž vyjdeme buď lesní pěšinou, nebo po schodech po straně můstku. Cestou lze vyjít na kovovou výhlednu nacházející se ve stráni vedle nájezdové plochy. Na věž můstku jsou tři možnosti výstupu po různých schodištích. Nejelegantnější je středové schodiště se 66 schody, alternativní jsou technologická postranní schodiště (pravé 61, levé 70 schodů). Rozhlédneme se jak na blízké štíty Vysokých Tater, tak na Nízké Tatry a Stolické vrchy.
snímky: vlastní (červenec 2025)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 ‒
Vysoké Tatry.
Kraj: Prešovský (Liptov)
Okres: Poprad
Geomorf. celek: Nízke Tatry
Poloha: mapy.com
Liptovská Teplička je vysoko položená rázovitá obec v nejvýchodnější části Liptova. V budově bývalé hasičské zbrojnice ze 30. let bylo po kompletní přestavbě v roce 2023 zřízeno muzeum. Je zde umístěna řada historických fotografií, mimo jiné Považské lesní železnice, která v letech 1912 – 1972 vedla z Liptovského Hrádku údolím Čierného Váhu až k obci. Na ochoz novotou vonící věže vystoupáme po 47 schodech a rozhlédneme se na několik štítů Vysokých Tater a malebné vršky nad obcí. Zajímavostí je 400 historických sklepů na uskladnění brambor, které jsou dodnes funkční a z ochozu je na ně hezky vidět.
snímky: vlastní (srpen 2024)
Kraj: Žilinský
Region: Liptov
Okres: Liptovský Mikuláš
Poloha: mapy.com
Stará Zvonica je nedávno vybudovaný areál situovaný na liptovské straně od horského sedla Čertovica mezi obcemi Nižná Boca a Malužiná. Nalezneme v něm nejen ubytování a výtečnou restauraci, ale i vyhlídkovou věž ‒ dvojče nedalekého Krajčova vrchu. Jakkoli věž je stylová a pobyt na otevřeném ochozu příjemný, je třeba počítat s údolní polohou bez zajímavých rozhledů. Velmi se mi líbila zadní pěší cesta do obce Nižná Boca, výborně značená dřevěnými směrovkami. Autobusy totiž nestaví přímo u areálu a kdo nepřijede autem, musí dojít buď do obce, nebo dolů do Malužiné. Většina autobusů zastavuje také na nejbližší zastávce Nižná Boca, Červená voda.
snímky: vlastní (srpen 2024)
Kraj: Žilinský
Okres: Liptovský Mikuláš
Geomorf. celek:
Podtatranská kotlina
Poloha: mapy.com
Cukrárna Pralinka na jižním okraji Liptovského Trnovce je řešená velkoryse, v zámeckém stylu. V nabídce je široká škála domácích zákusků a v létě lze příjemně posedět na venkovní terase. Mým primárním cílem však byla věž, na jejíž otevřený ochoz vystoupáme po 47 schodech a rozhlédneme se na hlavní dominanty Liptova ‒ Nízké Tatry, Západní Tatry, Chočské vrchy a Liptovskou Maru.
Kromě kvalitních rozhledů je zajímavé klasifikační pojetí. Tato stavba totiž splňuje veškerá objektivní kritéria pro rozhlednu a mezi věže jsem ji nakonec zařadil kvůli nepřijetí širší veřejností mezi rozhledny, věžovému tvaru a umístění v obci. Navzdory těmto aspektům však nelze nic namítnout proti tomu, uzná-li si ji některý z rozhlednářů za rozhlednu, a nevylučuji dokonce ani to, že ji časem mezi rozhledny zařadím sám. 😊
snímky: vlastní (srpen 2026)
Kraj: Banskobystrický
Tradiční region: Horehronie
Okres: Brezno
Poloha: mapy.com
Brezno je dvacetitisícové okresní město, rozkládající se na Horehroní jižně od Nízkých Tater. Má bohatou historii spojenou s hornictvím a těžbou barevných kovů. Městská věž na náměstí sloužila v minulosti jako zvonice a strážnice. Po rekonstrukci je přístupná přes informační centrum, umístěné přímo ve věži. Vstupné 3 eura (r. 2025). Po zdolání 94 schodů se rozhlédneme na historické náměstí i okolí města s rozhlednou na Horních Lazech. Cestou vidíme zvony i byt strážného.
snímky: vlastní (září 2025)
Kraj: Banskobystrický
Okres: Žarnovica
Geomorf. celek:
Štiavnické vrchy
Poloha: mapy.com
Hodruša-Hámre je rozlehlá horská obec uprostřed Štiavnických vrchů, která vznikla sloučením tří samostatných obcí s hornickou historií, spojenou se zpracováním rud. Nás nejvíce zajímá Banská Hodruša ve východní části katastru, v jejímž centru se nachází stará hornická klopačka z roku 1521. Jde o jednu z pěti dochovaných klopaček na Slovensku, zapsanou ‒ spolu s dalšími památkovými objekty v okolí ‒ do seznamu světového dědictví UNESCO. Věž sloužila jednak jako strážní hláska, jednak k vysílání zvukových signálů vznikajících klepáním dřevěného kladiva na dřevěnou desku. Ta měla z boků navrtané různě hluboké otvory, které způsobovaly specifický zvuk i jeho dobré šíření. Klepáním se oznamoval nejen začátek a konec šichty, ale i budíček, pohřby nebo požár. Tento jednoduchý nástroj nevelkých rozměrů, který je dnes opravený a funkční, je umístěný v otevřeném prostoru pod střechou, kam lze s průvodcem vystoupat po 43 nadprůměrně vysokých schodech. Cestou míjíme kyvadlo a jedno poschodí pod rozhledovou plošinou také funkční mechanické hodiny z roku 1611(!), které správce chodí každý den ručně natahovat. Tento pozoruhodný hodinový stroj zhotovil hodinářský mistr Martin Roxer z Partizánské Ľupči za 60 zlatých.
Z věže shlížíme na centrum obce se dvěma kostely a roztroušené bývalé hornické domky, schoulené v hustém porostu na členitých okolních stráních.
snímky: vlastní (září 2026)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 ‒
Štiavnické vrchy.
Kraj: Košický (Gemer)
Okres: Košice ‒ okolie
Geomorf. celek:
Slovenský kras
Poloha: mapy.com
snímek: D. Kysel
Obec Háj ve Slovenském krasu je romanticky vklíněná mezi Zádielskou a Jasovskou planinou. Na jejím severozápadním okraji se vypíná elegantní veža Na vlásku, kterou si její manuálně velmi zručný majitel Peter Šimkanin postavil vlastními silami; jako námět jej inspirovala stejnojmenná animovaná pohádka. Okrouhlou věž se zdmi z přírodního kamene začal stavět v roce 2011 a musel se vypořádat s celou řadou komplikací, například při výstavbě střechy. Díky své vytrvalosti a pracovitosti věž nejen dokončil, ale neustále ji zvelebuje, v roce 2024 například o samostatně stojící koupelnu. Původně ji vystavěl pro vlastní potřebu a až poté, co se věž díky jeho kutilství dostala do širšího povědomí, ji začal nabízet jak k prohlídkám, tak k zážitkovému ubytování. Rozhlížení se tedy nebylo primárním účelem a i dnes je pouze vedlejší. S ohledem na tyto okolnosti neřadím stavbu mezi pravé turistické rozhledny, nýbrž mezi věže. Pro daleký rozhled do krajiny je ideální spojit návštěvu věže s výstupem k nedaleké zřícenině Turnianského hradu.
Celková výška věže je 18 metrů. Do obytné místnosti vyjdeme po točitých schodech a rozhlédneme se z balkónku jihovýchodním směrem. Výhled popsal Daniel Kysel: "Nie je to len pekná stavba, ale aj výhľady sú parádne. Nielenže vidieť samotnú dedinu a 3 km vzdialený hradný kopec, na ktorom sa vyníma Turniansky hrad, ale ústie Hájskej doliny umožňuje aj dobré výhľady do diaľky. Dobre vidieť hraničné kopčeky Bodvianskej pahorkatiny (15-20 km), napr. Ortáš s geodetickou vežou zo 70. rokov minulého storočia."
Místnost s matracemi pro přenocování se nachází v poschodí pod střechou, tedy ještě nad obytným patrem. Ještě doplním, že nejprve proběhl den otevřených dveří v roce 2023 a od roku 2024 je věž zpřístupněna veřejnosti, a to buď po osobní dohodě, nebo přes zážitkovou agenturu (viz níže).
snímky: vlastní (prosinec 2024)
Turistická mapa VKÚ 1:50 000 č.136 ‒
Volovské vrchy; Košice nebo Slovenský kras (Tatraplan).
Kraj: Banskobystrický
Okres: Banská Bystrica
Geomorf. celek:
Zvolenská kotlina
Poloha: mapy.com
Hvězdárna nad Banskou Bystricou nemá obvyklou polohu ve městě, nýbrž na rozložitém zalesněném kopci Urpín jihovýchodně od města. Na místě zvaném Vartovka stála již ve středověku strážní věž, která sloužila k hlídání města a avizování nebezpečí. V polovině 20. století byla přestavěna na hvězdárnu.
Věž je přístupná v rámci prohlídek. Z otevřeného ochozu spatříme západní část Nízkých Tater od Veľké Chochuli až k Ďumbieru, Starohorské vrchy, Veľkou Fatru s výrazným vrchem Krížna, Kremnické vrchy a dokonce i Sitno. Na ochoz vyjdeme po 40 schodech. Na vstupenku lze získat pěkné razítko. Na místo dojdeme po modré TZT od železniční zastávky Banská Bystrica mesto, alternativní výstup lze realizovat ze stanice Radvaň; převýšení je 230 metrů.
snímky: vlastní (červenec 2024)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.100 ‒
Okolie Banskej Bystrice.
Kraj: Bratislavský
Region: Bratislava a okolie
Okres: Bratislava I
Poloha: mapy.com
Kupolovitá, a predsa vkusná medená strecha Michalskej brány je jedným zo symbolov Bratislavy. Strechu pôvodnej gotickej veže z polovice 14. storočia upravili na jej súčasnú barokovú podobu v rokoch 1753 až 1758. 51 metrová veža má sedem poschodí. Pri výstupe na hornú terasu veže sa Vám naskytne nádherný pohľad na historické centrum mesta. Na vrchole veže je umiestnená socha znázorňujúca archanjela Michaela ako zabíja draka. Replika dela pod bránou pozýva na návštevu Múzea zbraní. Pod Michalskou vežou sa nachádza tzv. nultý kilometer s označením vzdialeností 29 hlavných miest od Bratislavy.
text: visit.bratislava.sk
snímky: vlastní (duben 2010)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 ‒
Malé Karpaty; Bratislava.
Kraj: Bratislavský
Region: Bratislava a okolie
Okres: Bratislava I
Poloha: mapy.com
Veža Starej radnice je dostupná pri prehliadke expozície, umiestnenej v Starej radnici, príp. samostatne. Veža pôvodne ani nebola veľmi vežou, štvorpodlažná stavba bola ukončená terasou s cimburím. V dnešnej podobe sa veža nad Hlavným námestím týči od prestavby po požiari v roku 1733, dokončená bola v roku 1736. Zaujímavosťou veže kedysi bolo, že mala dvojo hodín – tie, ktoré sú na veži doteraz a jedny pod balustrádou. Hodiny pod balustrádou už neexistujú, našli by ste ich na mieste, kde sa dnes nachádza kruhové okienko.
text: blog Andy Sekanové
snímky: vlastní (prosinec 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 ‒
Malé Karpaty; Bratislava.
Kraj: Bratislavský
Region: Bratislava a okolie
Okres: Senec
Poloha: mapy.com
Bernolákovo (Čeklís) je obec, která díky příznivé poloze v bratislavské aglomeraci přesáhla 10 tisíc obyvatel. Vlastní centrum příliš zajímavé není, ale příjemnou procházkou při toku Čierné vody lze dojít pod hradní návrší Várdomb (Hradní vrch) a posléze na ně vystoupat. Kromě výstavního zámku rodu Esterháziů z 18. století nás bude zajímat vodárenská věž z počátku 20. stol. postavená v romantizujícím stylu, aby připomínala středověkou hradní věž. Věž byla v roce 2023 zrekonstruována a na její střeše byla zbudována vyhlídková plošina. Ta nabízí překvapivě daleké rozhledy ‒ za příznivého počasí vidíme kompletní pásmo Malých Karpat, Klosterwappen ve Vídeňských Alpách, Tribeč, Vtáčnik, část Považského Inovce a vrcholek Sitna. Na vyhlídku se dostaneme po 25 dřevěných vnějších schodech, jimiž zdoláme umělou část kopce, a následně po 50 železných točitých schodech. Věž je bohužel přístupná poměrně neprakticky, je třeba sledovat webové nebo facebookové stránky obce.
snímky: I. Votrubová (6, 7), zbytek vlastní
(srpen 2025)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 ‒
Malé Karpaty; Bratislava.
Kraj: Trnavský
Region: Dolné Považie
Okres: Trnava
Poloha: mapy.com
Městská věž v Trnavě je jednou z nejvýznamnějších renesančních památek města. Má čtvercový půdorys ve tvaru masivního hranolu s osmi nadzemními podlažími a její celková výška činí 57 metrů. Stavba věže započala v roce 1574. Později, při velkých požárech v 17. století, zůstala věž bez střechy, avšak zdivo se zachovalo. V roce 1729 byl umístěn do pátého poschodí hodinový stroj z dílny Franze Langera odbíjející i čtvrthodiny. Tři stokilogramová závaží visí na 30 m dlouhém laně a spouštějí se v prostoru zaskleného hranolu, který sahá až do třetího poschodí. V roce 1818 byl vytvořen nový vchod do věže, nad kterým bylo instalováno sgrafito Krista.
Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 29 metrů a vede na něj 141 schodů. Vstup do věže zajišťuje Turistické informační středisko Región Tirnavia, v sezóně funguje v prvním patře pokladna. U ní je možné navštívit jednu místnost s výstavkou (Arkier, obnovený v r. 2004 za přispění Klubu přátel Trnavy) a nahoře bývalý byt věžného. Vstupné za mé návštěvy stálo 3 €.
snímky: A. Průšová (1-5), zbytek vlastní
(květen 2018)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.151 ‒
Trnavská pahorkatina; Senec.
Kraj: Trnavský
Okres: Galanta
Geomorf. celek:
Podunajská nížina
Poloha: mapy.com
[TIK Galanta]: Neogotický kaštieľ rodu Esterházy patrí medzi najkrajšie pamiatky mesta Galanta a celého regiónu. Dali ho postaviť bratia Daniel a Pavol Esterházy v 17. storočí. Dnešnú podobu mu dala posledná neogotická prestavba v roku 1861 na objednávku Jozefa Esterházyho, ktorého rodina obývala kaštieľ ako posledná a je pochovaná v kaplnke na cintoríne v Galante. Architektonický prvok tohto kaštieľa, neogotická veža, sa stala základom pri vytvorení mestského erbu.
V obnovených priestoroch severného krídla kaštieľa sa nachádza turistická-informačná kancelária, galerijné priestory, pamätné izby Karola Duchoňa a Zoltána Kodálya a izba starých gramofónov a šelakových platní. Neogotická veža, ktorej obnova bola ukončená koncom roka 2021, dnes ponúka prehliadku expozíciou Galanta na špirále storočiami. V severnom krídle budovy sa nachádza galéria, pamätné izby Karola Duchoňa, Zoltána Kodálya a izba starých gramofónov a šelakových platní.
[Martin Veselý]: Severní křídlo má v pronájmu soukromý subjekt a po rekonstrukci je využívá pro kulturní akce a pořádání oslav. Prohlídka tří pater věže se nese v novogotickém slohu. V přízemí shlédneme krátké video a poslechneme si výklad o historii, v prvním poschodí jsou umístěny repliky dobového nábytku ve stylu biedermeier. Ve druhém patře se rozhlédneme z opraveného balkonku, avšak s výhledem pouze do parku. Ve třetím patře s historickými fotografiemi je několik otvíratelných oken. Až sem nás dovede 89 točitých schodů. Bohužel nelze vystoupat až na střechu z důvodu poruchy hydrauliky u sklápěcí desky na střechu. Oprava je patrně nákladná a nejsou na ni peníze. Věřme, že časem se najdou... (září 2024). Věž je přístupná celoročně, o víkendech ale pouze na objednávku.
snímky vlastní (září 2024)
Kraj: Trnavský
(Dolné Považie)
Okres: Trnava
Geomorf. celek:
Malé Karpaty
Poloha: mapy.com
Na místě dnešního zámku stával původně středověký hrad postavený ve 14. století jako poslední z řady pevností, jež chránily malokarpatské průsmyky. Původně byl královským majetkem. Postupně vystřídal řadu majitelů – ve 14. století jej císař Zikmund daroval vévodovi Ctiborovi ze Ctibořic a Beckova, od poloviny 15. století vlastnili hrad i obec hrabata z Pezinku a Svätého Jura, v 16. století přešel do majetku rodu Országů a později Erdödyů. V roce 1777 hrad přebírá hrabě Ján Pálffy; v té době již byl hrad neobydlený a chátral, protože Erdödyové neměli na jeho údržbu peníze. Jelikož zde však Pálffyové nesídlili, pustnutí hradu pokračovalo. V období napoleonských válek počátkem 19. století nakonec vyhořel a z původního gotického hradu zůstala jen část vnějšího opevnění a pětiboká hlavní věž.
K budování současného Smolenického zámku přikročil hrabě Pálffy až počátkem 20. století. V roce 1911 zde začal ve vlastní režii budovat rodinné sídlo podle historizujícího návrhu architekta Jozefa Huberta, jenž vycházel z francouzských vzorů. Ze starého hradu byla při přestavbě zachována jen část vnějšího opevnění. Vzhledem k 1. světové válce musely být práce přerušeny. V období po 1. světové válce došlo k provizornímu zakrytí části prostor a byl sem převezen rodový archiv. Rodu Pálffyů patřil hrad až do roku 1945. V dalších stavebních úpravách se pokračovalo až poté, co zámek převzal do svého vlastnictví stát. Zámek byl dokončen za použití tehdy moderních stavebních metod, takže klenby, věž a řada dalších prvků jsou ze železobetonu. V roce 1953 byl zámek předán do užívání Slovenské akademii věd. Interiéry, jež byly vybudovány ještě za hraběte Pálffyho, jsou „provedeny v duchu romantické neogotiky“. Novější interiéry pak již cele odpovídají duchu 50. a 60. let.
Vzhledem ke skutečnosti, že zámek je majetkem SAV, je pro veřejnost zpřístupněn jen částečně – zahrady, nádvoří, vybrané místnosti. Od brány vede na věž 156 schodů, výstup na věž je součástí prohlídky. Pro svůj romantický vzhled bývá zámek často využíván filmaři, především pro natáčení pohádek.
text s využitím Wikipedie
snímky: L. Hradilová (2,3), R. Krejčík (10),
zbytek vlastní (červenec 2018)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.128 ‒
Malé Karpaty; Záruby.
Kraj: Trenčianský
Region: Stredné Považie
Okres: Trenčín
Poloha: mapy.com
Dolná brána, dnes nazývaná aj Mestská veža, bola postavená ako súčasť mestského opevnenia zrejme začiatkom 15. storočia. Už od vrcholného stredoveku slúži ako západný vstup na hlavné, Mierové námestie. Gotická veža mestskej brány a jej prejazd je zaklenutý lomeným gotickým oblúkom. Pôvodna brána bola iba dvojpodlažná, postavená na štvorcovom základe. Neskôr bola prestavaná, zvýšená a zosilnená vybudovaním polkruhového barbakanu s menšou predsunutou baštou, do ktorého sa vstupovalo padacím mostom. Veža bola postupne nadstavená do osembokého pôdorysu na súčasných šesť podlaží a 32 metrov.
text: trencin.sk
snímky: vlastní (duben 2011)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.107 ‒
Biele Karpaty; Trenčín.
Kraj: Žilinský
Tradiční region: Liptov
Okres: Liptovský Mikuláš
Poloha: mapy.com
snímek: muzeum.sk
[www.mikulas.sk]: Slovenské múzeum ochrany prírody a jaskyniarstva ‒ najmodernejšie múzeum Slovenska, jediné špecializované múzeum svojho druhu na Slovensku. Na ploche približne 1400 m2 tu nájdete také vzácne exponáty ako je kostra jaskynného leva, ktorá patrí medzi najväčšie v Európe, praveká kultová maska či model meteoritu. Jaskyniarska expozícia s nádhernými kvapľami sa nachádza v podzemných priestoroch budovy a ponúka komplexný obraz o jaskyniach a jaskyniarstve. Súčasťou prehliadky je veža, z ktorej si môžete prezrieť dominanty mesta Liptovský Mikuláš a nádhernú panorámu okolitých kopcov Nízkych a Západných Tatier, Chočských vrchov aj Veľkej Fatry.
[Martin Veselý]: Výstup na věž je samostatným okruhem s průvodcem, vstupné činí 1 € (r. 2017). Po výjezdu výtahem do druhého patra vystoupáme ještě na 55 točitých kovových schodů. Vyhlídka je otevřená a kromě města samého vidíme přilehlou část Nízkých a Západních Tater. Příznivci dobrého piva ocení nabídku blízkého minipivovaru Liptovär, zahrnující i pivní speciály.
snímky: vlastní (září 2017)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.122 ‒
Nízké Tatry; Chopok.
Kraj: Banskobystrický
Region: Pohronie
Okres: Banská Bystrica
Poloha: mapy.com
Hodinová veža, tiež známa pod názvom zelená, vážnicová a najnovšie aj šikmá, stojí na hornom konci Námestia SNP v Banskej Bystrici. Patrí medzi dominanty vytvárajúce siluetu historického jadra mesta. Spočiatku plnila okrem funkcie nosiča hodín aj strážnu funkciu. Z veže sa komunikovalo s ďalšími strážnymi vežami na Vartovke a na Šachtičkách, odkiaľ hlásili prípadné nebezpečenstvo hroziace mestu. Vo veži bývali trubači, ktorí v prípade požiaru vyšli na ochodzu veže a trúbili na poplach. Hodinová veža sa nazývala tiež vážnicovou, pretože stála pri budove mestskej váhy. Pod hodinovou vežou sa nachádzala mestská mučiareň a väzenie. Od svojho postavenia veža niekoľkokrát vyhorela, prešla viacerými úpravami a zmenami. Od začiatku 20. storočia sa sa veža postupne vychyľuje od osi, ktoré je viditeľné aj voľným okom. V súčasnosti je šikmou až o 68 cm.
Hodinová veža je prístupná verejnosti, na jej vrchol vás privedie drevené schodisko so 101 schodmi a z ochodze veže sa vám naskytne nádherný pohľad na panorámu celého námestia pod vašimi nohami a v diaľke zas na končiare Kremnických vrchov, Starohorských vrchov či Nízkych Tatier.
text: Kultúrne a informačné stredisko
Banská Bystrica
snímky: vlastní (květen 2012)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.100 ‒
Okolie Banskej Bystrice.
Kraj: Košický
Region: Gemer
Okres: Rožňava
Poloha: mapy.com
snímek: vlastní (srpen 2015)
Renesanční městská strážní věž je postavena na místě starší gotické stavby v době tureckého nebezpečí v letech 1643–1654. V roce 1766 však věž vyhořela a po požáru byla její horní renesanční část nahrazena barokním dřevěným ochozem a šindelovou helmicí. Na jižní fasádě je osazená renesanční kamenná tabule z doby výstavby s tehdejší podobou erbu mesta. V roce 1997 byla věž opravena a zpřístupněna veřejnosti. Po zdolání 144 schodů vyjdeme na otevřený ochoz a rozhlédneme se na město i blízké okolí, jehož dominantou je vrch Turecká s rozhlednou. Vstupné je 3 € (r. 2025), nahoru se chodí bez průvodce.
snímky: P. Gejdoš (1-4), vlastní (5-10)
