ZAJÍMAVOSTI

... aneb co se jinam nevešlo



V této rubrice popisuji vyhlídkové stavby, které nebylo možné zařadit do standardních kategorií rozhleden, věží či výhleden. Najdeme zde bývalé vojenské věže a vyhlídkové věže v soukromých rukou, které nebyly oficiálně zpřístupněny veřejnosti; z toho důvodu je nelze řadit mezi turistické rozhledny. Dále zde uvádím ubytovací a stravovací zařízení s vyhlídkami a několik specifických vyhlídkových objektů.

1. Kamzík - Vyhlídková restaurace Veža (439 m n.m.)

Rozhledna Kamzík

Kraj: Bratislavský (Bratislava a okolie)

Okres: Bratislava III (Nové Mesto)

Geomorfologická jednotka: Malé Karpaty

GPS: 48°10'56.93"N 17°5'41.3"E

Kamzík je televizní věž s vyhlídkovou restaurací s otáčivou podlahou z r. 1974 na zalesněném vrcholku nad Bratislavou. Mezi pravé rozhledny ji nelze zařadit proto, že nedisponuje samostatnou vyhlídkovou terasou.

Pěší přístup nejblíže od konečné trolejbusů "Koliba" asi 1 km po zelené a dále po neznačené asfaltové cestě. Hezký výstup lesem je po modře značené cestě od tramvaje ze čtvrti Rača, je možné se nablížit několik zastávek do vršku mikrobusem. Rychlovýtahem lze vyjet z přízemí buď do nižšího, nebo do vyššího patra; tato patra jsou propojena schodištěm a v obou se nachází restaurace, kterou provozuje společnost Altitude, a.s. Vyšší poschodí se nachází ve výšce 101 m od paty věže a jedná se tak o nejvyšší přístupnou rozhlednu na Slovensku. Vyhlídka je možná pouze přes sklo. Posezení v restauraci je jedinečným zážitkem jak díky výhledu, tak díky otáčivé ploše se stoly (perioda otáčení 40 minut, otáčení je někdy vypnuto). Při poslední návštěvě mě příjemně překvapila vstřícná obsluha i cenová úroveň, která již není tak vyšroubovaná jako dříve.

Přes okna u stolků je vidět prakticky na celou Bratislavu a část Malých Karpat (Devín, Veĺká Homoĺa). Vidíme i část vodního díla Gabčíkovo. Za zmínku stojí i malá galerie - jedna výstavní místnost v přízemí věže.

Výhled z Kamzíku Výhled z Kamzíku Výhled z Kamzíku Výhled z Kamzíku Výhled z Kamzíku
Restaurace na Kamzíku Výstava v galerii na Kamzíku

snímky: vlastní (duben 2010, květen 2018)

Věž je přístupná celoročně v době 11-22 hodin.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.

2. Vyhlídková rotunda na Chopku (2 004 m n.m.)

Vyhlídková rotunda na Chopku

Kraj: Žilinský (Liptov)

Okres: Liptovský Mikuláš

Geomorfologická jednotka: Nízké Tatry

GPS: 48°56'37.396"N, 19°35'24.817"E

snímek: www.casprezeny.azet.sk

Vůbec nejvýše položená vyhlídková stavba na Slovensku se nachází na Chopku v Nízkých Tatrách. Nejde o rozhlednu v pravém slova smyslu, ale o jiný vyhlídkový objekt - konkrétně nástavbu na restauraci Rotunda umístěnou v horní stanici lanovky z Jasné. Byla vybudována v roce 2014 a kromě vyhlídky je možné se zde i ubytovat - podle webových stránek jde o nejvýše položený hotel ve střední Evropě.

Provoz restaurace je podmíněn provozem lanovek. V měsících květen, říjen a listopad probíhá jejich údržba; v těchto měsících je restaurace otevřená pouze o víkendech.

Rotunda na Chopku Rotunda na Chopku Výhled z rotundy na Chopku

snímky: P. Gejdoš

Vyhlídka je přístupná celoročně s výše uvedeným omezením.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.122 - Nízke Tatry, Chopok.

3. Jelenec (925 m n.m.)

Vojenská věž na Jelenci

Stát: Česká republika

Kraj: Zlínský

Geomorfologický celek: Bílé Karpaty

GPS: 48°51'36.956"N, 17°42'10.363"E

snímek: H. Holubářová

Jako vyhlídková věž se občas uvádí i vysoká vojenská konstrukce na Jelenci v Bílých Karpatech. Nachází se sice na území Česka, ale častěji se o něm hovoří v souvislosti se slovenskými rozhlednami, jelikož objekt patří slovenskému ministerstvu obrany.

Výstup ovšem nelze označit za bezpečný - nahoru totiž nevedou schody, nýbrž jen kolmý železný žebřík. Z toho důvodu také nemohu zařadit Jelenec mezi turistické rozhledny. Na druhé straně nutno podotknout, že výstup na plošinu pátého patra, který je skutečně velmi vzdušný, je zážitkem na celý život. Jednak díky skvostnému kruhovému rozhledu, který tolik chybí na Velké Javořině, jednak pro radost z překonání sebe sama, z přiblížení se výšinám nejen skutečným, ale i symbolickým (na žádné jiné rozhledně jsem zatím nepotřeboval tolik síly a odvahy, tedy přiblížení se k mužskému principu). Z vlastní zkušenosti přitom dodávám, že k dobrému rozhledu stačí vystoupit do 3. patra a že plošina je sice zkorodovaná, ale zatím velmi pevná (stav v červenci 2010).

Vyhlídková věž se nachází na hlavním hřebeni Bílých Karpat asi 1,5 km severovýchodně od Velké Javořiny. Dostat se k ní lze nejlépe od Holubyho chaty pod Velkou Javořinou po zelené TZT, případně z České republiky odbočkou z téže zeleně značené cesty ze směru Květná - Velká Javořina; podle ukazatele měří odbočka 600 m.

Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci
Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci

snímky: P. Zágora (1), ostatní vlastní (červenec 2010)

Věž je přístupná na vlastní nebezpečí.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.129 - Malé Karpaty, Bradlo.

4. Veĺká Lomnica, penzion U Šeliho (670 m n.m.)

Penzion U Šeliho

Kraj: Prešovský (Spiš)

Okres: Kežmarok

Geomorfologická jednotka: Podtatranská kotlina

GPS: 49°7'20.438"N, 20°21'2.055"E

Zajímavou vyhlídkovou věž je možné navštívit v areálu penzionu U Šeliho ve Veĺké Lomnici. Jak mně potvrdila majitelka penzionu, věž byla postavena za účelem výhledu nejen na Vysoké, ale i na část Nízkých Tater. Je přístupná ubytovaným hostům, veřejnosti pak po předchozí dohodě nebo ochotně na požádání. Z vyhlídkové plošiny, na kterou vystoupáme po 22 žebříkových stupních, jsem viděl jen Lomnický, Huncovský a Kežmarský štít, ostatní vrcholky překryla mlha. K rozhledně dojdeme buď klasicky od železniční stanice Studený Potok, nebo pěknou procházkou od zastávky Veĺká Lomnica - Golf. Vstup je od hlavní silnice.

Pohled z rozhledny Pohled z rozhledny Pohled z rozhledny Rozhledna U Šeliho Penzion U Šeliho

snímky: vlastní (srpen 2019)

Věž je přístupná ubytovaným hostům, veřejnosti na požádání.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 Vysoké Tatry.

5. Zvonice kostela v Popradu (672 m n.m.)

Zvonice

Kraj: Prešovský (Spiš)

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Podtatranská kotlina

GPS: 49°3'16.924"N, 20°18'4.688"E

Při návštěvě kostelní věže v Popradu jsem si povšiml, že v přilehlé samostatně stojící zvonici lze vystoupat nahoru ke zvonu. Jakkoli věžové patro není nijak výhledové, výstup na ně a prohlídka zvonu činí ze zvonice věžovou zajímavost; kromě toho vyhlédneme ven otevřenými průzory. U obsluhy se platí vstupné 1 €.

Pohled z věže Pohled z věže Zvon Schodiště Zvonice

snímky: vlastní (srpen 2019)

Věž je přístupná v otevírací době kavárny (funguje i večer).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 Vysoké Tatry.

6. Petrklín u Sološnice (587 m n.m.)

Věž na Petrklíně

Kraj: Bratislavský

Okres: Malacky

Geomorfologický celek: Malé Karpaty

GPS: 48°26'45.963"N, 17°13'57.577"E

Čtenář pete.green mě upozornil na bývalou vojenskou věž (signalizační stožár letiště Kuchyňa) na kopci Veľký Petrklín (Peterklín) u Sološnice. Jedná se o vysokou železnou konstrukci, na které se ve výšce asi 11 metrů nachází vyhlídková plošina. Je přístupná výstupem po kolmém kovovém žebříku opatřeném košem. Na rozdíl od Jelence však neobsahuje odpočinkové plochy, a proto je výstup náročný nejen psychicky, ale i fyzicky. Dále je třeba upozornit na velmi příkrý výstup lesem, který je ovšem orientačně jednoduchý (z bočního údolí je až na vrchol vyznačena modrá turistická značka).

Z vyhlídkové plošiny je velmi pěkný rozhled především na Malé Karpaty a část Bílých Karpat. Je skvělé, že do Sološnice lze po mnoha letech přerušeného provozu opět dojet pravidelnou vlakovou linkou Zohor - Plavecké Podhradie (v provozu o víkendech od května do půlky října).

Poloha v mapě Výhled na Vysokou Výhled na Vápennou Výhled z věže na Veĺkém Petrklíně
Výhled z věže na Veĺkém Petrklíně Výhled z věže na Veĺkém Petrklíně Výhled z věže na Veĺkém Petrklíně Věž na Petrklíně u Sološnice

mapka: mapy.cz, snímky: zimní pete.green, jarní vlastní (květen 2018)

Věž je přístupná na vlastní nebezpečí.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.128 - Malé Karpaty, Záruby.

7. Považský hrad u Považské Bystrici (400 m n.m.)

Považský hrad

Kraj: Trenčianský

Okres: Považská Bystrica

Geomorfologický celek: Javorníky (podcelek Púchovská vrchovina)

GPS: 49°8'43.751"N, 18°27'28.831"E

Cestou do Žiliny ste si pri Považskej Bystrici určite všimli ruiny hradu na strmom kopci. Považský hrad, známy aj ako Bystrický hrad, je neodmysliteľnou siluetou Považia.

Aj tento hrad – ako mnoho ďalších na Považí – dal postaviť uhorský kráľ Belo IV. koncom 13. storočia. Chcel tak posilniť zabezpečenie uhorských hraníc po vpádoch Tatárov. V dokumentoch sa hrad prvý raz spomína v roku 1316, kedy patril Matúšovi Čákovi Trenčianskemu. V čase najväčšieho rozkvetu v ňom bývalo asi 400 ľudí. Vodu doň privádzali podzemnými drevenými potrubiami zo studničky zvanej Sklepitá. V ďalších storočiach hrad často menil majiteľov, postupne chátral, až z neho napokon zostali len ruiny.

V rokoch 2011 – 2012 sa realizoval archeologický prieskum a neskôr aj obnova hradu. Od júla 2017 je hrad opäť otvorený pre verejnosť. Z hornej časti hradu sa vám naskytne neskutočne krásny výhľad na Bytčiansku kotlinu od Považskej Bystrice po Bytču, Veľký a Malý Manín, ktoré rozdeľuje Manínska tiesňava, Súľovské skaly aj Hričovský kanál.

Považský hrad Považský hrad Považský hrad Považský hrad Považský hrad

text: www.visit.trencin.sk, snímky: J. Hlatký

Areál hradu je volně přístupný.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.108 - Javorníky, Púchov.

8. Paseky u Kalinova (848 m n.m.)

Vojenská věž Paseky

Kraj: Prešovský (Zemplín)

Okres: Medzilaborce

Geomorfologický celek: Laborecká vrchovina

GPS: 49°20'42.408"N, 21°57'58.330"E

snímek: L. Khandl

Pan Khandl mne upozornil rovněž na bývalou vojenskou věž Paseky nad Kalinovem, kterou najdeme v Laborecké vrchovině severně od Kalinova na slovensko-polské hranici. Byla postavena okolo roku 1940 a jak je vidět na snímku dr. Khandla, zcela chybí vrcholová plošina. I zde je nutný výstup košem. Není sice tak náročný jako na Jelenci, nicméně věž je nižší, a výhledy jsou tak již velmi omezené vzhledem k okolnímu lesu. Z důvodu oficiálního nezpřístupnění veřejnosti je možné věž zařadit pouze jako zajímavost.

Věž je přístupná na vlastní nebezpečí.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.

9. Slnečné jazerá u Sence (125 m n.m.)

Rozhledna na Slnečných jazerách

Kraj: Bratislavský (Bratislava a okolie)

Okres: Senec

Geomorfologický celek: Malokarpatská pahorkatina

GPS: 48°12'55.851"N, 17°24'53.547"E

Vznik Slunečných jezer u Sence se datuje do roku 1845, kdy tu probíhalo bagrování štěrku na výstavbu železnice Bratislava - Galanta. Původně to bylo 5 samostatných jezer, která se postupně sloučila do jediného, čímž vzniklo jezero s rozlohou 80 ha a s hloubkou až 12 m. Jezero se jakožto přírodní koupaliště začalo používat v roce 1919, tehdy pod názvem Slovenské Tahiti. Nový název Slnečné jazerá dostal areál v roce 1960.

Soukromou vyhlídkovou věž najdeme v jižní části, přesněji v zátočině nejblíže položené senecké železniční stanici. Přiléhá k restauraci Lobster a je přístupná na vlastní nebezpečí po dohodě s personálem. Nahoru vede 16 mlynářských a 13 normálních železných schodů. Posezení je příjemné zvláště za teplejšího počasí, kdy je možné sedět venku přímo nad hladinou jezera a rozhlédnout se z vyhlídky na korábu. V září působil celý areál velmi klidně, návštěva byla skutečně romantická a pohledy z rozhledny i z vyhlídky na korábu na modrou hladinu byly tou pravou třešinkou na dortu.

Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec
Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec

snímky: vlastní (září 2012)

Tato soukromá stavba není oficiálně přístupná veřejnosti.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.151 - Trnavská pahorkatina, Senec.

10. "Stratenka"

Rozhledna Stratenka

Kraj: Banskobystrický (Novohrad)

Okres: Lučenec

Obec: Čakanovce

Geomorfologický celek: Cerová vrchovina

Tuto pěknou soukromou rozhlednu jsem objevil při svých toulkách po rozhlednách v roce 2010. Pokřtil jsem ji Stratenka, nejen díky podobnosti se Stratencem ve slovenských Javorníkách. Nachází se na okraji obce na neoploceném pozemku a nabízí romantické výhledy především po Cerové vrchovině. S respektem k majiteli jsem dlouho nezveřejnil její polohu. Činím tak nicméně k desátému výročí založení těchto stránek. Jedná se o obec Čakanovce. Hlavně ale doufám, že ji dosud nepotkal smutný osud některých lehkých dřevěných staveb.

Na vyhlídkovou plošinu ve druhém poschodí lze vystoupat po 24 žebříkových stupních.

Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna
Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna

snímky: vlastní (září 2010)

Rozhledna je soukromá a lze ji navštívit po dohodě s majitelem.

Mapa VKÚ 1:50 000 - 141 - Cerová vrchovina - Lučenec.

11.-12. Malý Roháč (760 m n.m.), Kobyliny (687 m n.m.)

Vyhlídka v Kvačianské dolině

Kraj: Žilinský (Liptov)

Okres: Liptovský Mikuláš

Geomorfologický celek: Chočské vrchy

GPS 1: 49°11'39.284"N, 19°32'40.424"E

GPS 2: 49°11'8.180"N, 19°32'30.593"E

Hned dvě vyhlídky byly vybudovány v Kvačianské dolině v Chočských vrších, a to za účelem přiblížení pohledu do pozoruhodné rokle. Jako první vznikla v roce 2013 vyhlídka Malý Roháč (na snímcích), o dva roky později následovala vyhlídka Kobyliny. Z ní je kromě pohledů do kaňonu s řekou Kvačankou k vidění také skalní útvar "Jánošíkova hlava".

Červeně značená cesta Kvačianskou dolinou se nabízí při cestě z Kvačan na rozhledny Súšava a Veĺké Borové.

Malý Roháč Malý Roháč Malý Roháč Malý Roháč

snímky: J. Hlatký

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.111 - Chočské vrchy, Liptovská Mara.

13. Mohyla M. R. Štefánika na Bradle u Brezové (543 m n.m.)

Mohyla M. R. Štefánika

Kraj: Trenčianský

Okres: Myjava

Geomorfologický celek: Myjavská pahorkatina

GPS: 48°40'45.795"N, 17°33'49.603"E

Milovníky výhledů nepochybně zaujme mohyla M. R. Štefánika na Bradle nad obcí Brezová pod Bradlom. Jedná se o bílý terasovitý památník se čtyřmi obelisky postavený z travertinových bloků a zasvěcený věhlasnému slovenskému politikovi a generálovi M. R. Štefánikovi. Je vystavěn podle projektu arch. Dušana Jurkoviče (komplex chalup na Pustevnách, Peklo u Nového Města nad Metují, chata na Dobrošově, Jurkovičův dům v Luhačovicích, Jurkovičova vila v Brně, rozhledna Karlův kopec u Rožnova) poskytuje v rámci piety i daleké pohledy do kraje.

Pohled od památníku Pohled od památníku Pohled od památníku

snímky: J. Šlapák, poslední A. Průšová

Vyhlídková terasa je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.129 - Malé Karpaty, Bradlo.

14. Velický zámoček v Popradu (684 m n.m.)

Hotel Velický Zámoček

Kraj: Prešovský (Spiš)

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Podtatranská kotlina

GPS: 49°3'55.879"N, 20°16'13.879"E

Možnost ubytování s výhledem z pokojů včetně rozhledu z věžičky na Vysoké Tatry nabízí novodobý hotel Velický Zámoček na západním okraji Popradu. Výhledy na tatranské velikány jsou vždy impozantní, a je tomu tak i zde. Místnost ve věžičce původně sloužila jako posezení pro skupiny hostů, dnes se již prakticky nevyužívá. Vyhlídka je spíše pro autaře (pěšky od nádraží potřebujeme půl hodiny) nebo jsme-li přímo v Popradu ubytovaní. Je však třeba upozornit na zkrácenou dobu restaurace (jen přes obědy v pracovní dny), což je bohužel logicky dané nepraktickou polohou. Pro aktuální informace navštivte webové stránky hotelu.

Výhled z hotelu Výhled z hotelu Výhled z hotelu Věžička hotelu Hotel Velický Zámoček

snímky: vlastní (srpen 2019)

Vyhlídka ve věžičce je přístupná na požádání na recepci.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 Vysoké Tatry.

15. Věž penzionu Zbrojnica v Haliči (265 m n.m.)

Penzion Zbrojnica s věží

Kraj: Banskobystrický (Novohrad)

Okres: Lučenec

Geomorfologická jednotka: Juhoslovenská kotlina

GPS: 48°21'16.717"N, 19°34'25.128"E

Další vyhlídkovou kuriozitu vygúglila Marcela Nohelová a vmžiku mne velmi zaujala. Jde o penzion s restaurací Zbrojnica v Haliči (ca. 5 km Z až SZ od Lučence), který vznikl přestavbou z hasičské zbrojnice. Navštívit se mi jej podařilo až po třech letech a rozhodně jsem nelitoval. Po dohodě s personálem (nejlépe předem, protože klíče mají jen majitelé a ti bývají přítomni častěji jen dopoledne) jsem se mohl rozhlédnout z kruhového ochozu. Směrem k Lučenci bohužel brání vyšší budova a není vidět ani výstavní zámek (funguje jako hotel), přesto jde o cenný "úlovek" ve sbírce fanouška vyhlídkových objektů. Poctivé halušky a dvě plzně při příjemném posezení byly pro mě vítanou relaxací při cestě z Opavské hory; jinak do Haliče zajíždí dnes už "jen" autobusy z Lučence do Veĺkého Krtíše. Pěkná cesta, rámovaná výhledy, je také po vedlejší silnici od vlakové stanice Tomášovce.

Přejme Zbrojnici hodně úspěchů a budete-li mít cestu, určitě se zastavte!

Věž penzionu Zbrojnica Věž penzionu Zbrojnica Věž penzionu Zbrojnica Věž penzionu Zbrojnica Věž penzionu Zbrojnica

snímky: vlastní (srpen 2016)

Vyhlídka je přístupná po předchozí dohodě s provozovatelem.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

16. Vyhlídka kavárny ve Staré Bystrici (480 m n.m.)

Zbojnická bašta s věžičkou

Kraj: Žilinský (Kysuce)

Okres: Čadca

Geomorfologická jednotka: rozhraní Kysuckých Beskyd a Kysucké vrchoviny

GPS: 49°20'47.792"N, 18°56'14.673"E

Stará Bystrica je obcí na Kysucích (asi 13 km JV od Čadce) s necelými 5 tisíci obyvateli. Novodobou turistickou atrakci představuje Slovenský orloj. Jde o největší dřevěnou sochu na Slovensku; celková kompozice představuje sedící Madonu, Sedmibolestnou Pannu Marii - patronku Slovenska. Kromě této zajímavé stavby obec provedla generální rekonstrukci náměstí tak, aby vycházela z tradic, a přesto byla moderní.

V horní části náměstí (v místě původní hasičské zbrojnice) je umístěna restaurace Zbojnícka bašta od architekta Ivana Jariny. Součástí restaurace je také vyhlídková věž a terasa. Informaci o vyhlídce ve věži upřesňuje paní Helena Holubářová: "Jedná se o posezení pro malou společnost, to je hlavní účel vyhlídky ve věžičce. Nicméně pan domácí ochotně pouští nahoru i mimo otevírací dobu, o čemž jsem se osobně přesvědčila již třikrát."

Výhled z věžičky Výhled z věžičky Výhled z věžičky Detail posezení

snímky: H. Holubářová

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.101 - Kysucké Beskydy; Veĺká Rača.

17. Slovanské hradiště u Bojné (382 m n.m.)

Hradiště v Bojné

Kraj: Nitrianský (Horná Nitra)

Okres: Topoĺčany

Geomorfologická jednotka: Považský Inovec

GPS: 48°36'45.276"N, 17°59'53.000"E

Bojná-Valy je významnou architektonickou lokalitou, která podle výzku Archeologického ústavu SAV byla hospodářským a politickým centrem Nitrianského knížectví v období před Velkou Moravou. Díky podpoře ministerstva kultury byla v roce 2018 zrekonstruována východní brána hradiště vysoká 12 metrů, která je tak největší slovanskou bránou ve střední Evropě. Spíše než o vyhlídkový objekt se jedná o stavbu kulturně-historickou, návštěvníci nicméně mají možnost vystoupat do druhého patra věže. Další informace o výstavbě brány lze najít zde.

Brána hradiště Bojná-Valy Brána hradiště Bojná-Valy Brána hradiště Bojná-Valy Brána hradiště Bojná-Valy Brána hradiště Bojná-Valy

snímky: J. Hlatký

Hradiště je volně přístupné.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.130 - Považský Inovec; Piešťany.

18. Vŕšok u Kostolište (170 m n.m.)

Vojenská věž u Kostolište

Kraj: Bratislavský (Záhorie)

Okres: Malacky

Geomorfologický celek: Záhorská nížina

GPS: 48°27'0.375"N, 16°58'5.463"E

V rovinatém lesíku severozápadně od obce Kostolište poblíž Malacek se nachází bývalá vojenská věž označovaná obvykle podle lokality Vŕšok, která byla využívána socialistickou armádou k pozorování pohraničního pásma. Najdeme ji u silnice, asi 350 metrů zpět od velmi dobře obsluhované autobusové zastávky Gajary, Vŕšok (zajíždějí sem spoje z Malacek ŽST). Věž je vysoká asi 30 metrů, rozdělená na tři shodné úseky s plošinami. Konstrukce je bytelná, k jejímu zdolání ovšem potřebujeme fyzickou zdatnost (vysoké kolmé ocelové žebříky, přechody do jednotlivých pater), rozvahu a odolnost proti závrati. Věž je sice pevná a vzhledem k délce jednotlivých úseků se můžeme pro krátký odpočinek zapřít v koši, přesto doporučuji výstup velmi zvážit a případně realizovat za teplejšího počasí a relativního bezvětří. S ohledem na závrať a prosincové počasí jsem vystoupal na šestý stupeň posledního úseku, odkud jsou také snímky. Je pěkně vidět především na Malé Karpaty a Velkou Javořinu.

Výhled z věže Vŕšok Výhled z věže Vŕšok Výhled z věže Vŕšok

snímky: vlastní (prosinec 2019)

Věž je přístupná na vlastní nebezpečí.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.150 - Borská nížina, Malacky.

Na úvodní stránku