Výhledny - střed a východ Slovenska

Jako výhledny označuji takové drobné vyhlídkové stavby, jejichž vyhlídková plošina nepřesahuje výšku 4 metry. Jakkoli nejde o pravé turistické rozhledny, řada z nich je atraktivní a stojí za návštěvu. Snažím se jich proto zmapovat co možná nejvíce.

Na této kartě najdete výhledny na středním a východním Slovensku, přesněji v Banskobystrickém, Prešovském a Košickém kraji; seřazeny jsou podle nadmořské výšky. Přístupnost uvádím pouze u výhleden, které nejsou volně přístupné. Na samostatných kartách jsou popsány výhledny v Žilinském kraji, na jihu a západě a u vodních ploch.

1. Herlica (610 m n.m.)

Kraj: Prešovský

Okres: Vranov nad Topľou

Geomorfologická jednotka: Slanské vrchy

GPS: 48°58'59.301"N, 21°26'57.129"E

Nenápadná výhledna se skrývá ve Slanských vrších, konkrétně na nejvyšším místě naučné stezky Herlica v lokalitě Lysá nad obcí Petrovce. Vyhlídková plošina je 2 m nad zemí. Ačkoli je podle zde umístěné naučné tabule dobrý výhled na přilehlé okolí, rychle rostoucí vegetaci jej dosti limituje. Místo je zajímavé tím, že v roce 1944 zde příslušníci partyzánské jednotky Čapajev vybudovali jednoduchou pozorovatelnu.

2. Čierna Mláka (604 m n.m.)

Původní výhledna nad bardejovskými lázněmi byla postavena v roce 2008 a představuje desáté zastavení na naučné stezce Čierna mláka v lese asi 2 km severně od Bardejovských kúpelí. Jejím účelem bylo zlepšit výhled na blízký hrad Zborov; nahoru jsme se dostali po 12 žebříkových příčkách. U výhledny byla umístěna informační tabule. V roce 2020 již byl stav výhledny nevyhovující, a proto byla díky Lesům SR ve spolupráci s Oblastní organizací cestovního ruchu Šariš - Bardejov postavena vyhlídka nová.

Za sebe poznamenám jediné - "za hodně peněz málo muziky". Pravda ovšem je, že západní cesta lesem se mně velmi líbila.

3. Bludiště Čertova skala ve Staré Ľubovně (540 m n.m.)

Kraj: Prešovský

Okres: Stará Ľubovňa

Geomorfologická jednotka: Ľubovnianská vrchovina

GPS: 49°17'23.300"N, 20°41'36.181"E

V červenci 2022 bylo na okraji Staré Ľubovni otevřeno největší bludiště z živého plotu ve střední Evropě. Jeho přípravy trvaly tři roky a bylo zasazeno více než 20 tisíc keříků brestu. Ty vyrostly do výše zhruba dvou metrů; rozloha bludiště je 6.400 m². Původně průmyslový areál se nachází v jižní části města u říčky Jakubjanky. Výhledna představuje střed, tedy cíl bludiště, výhled je kromě samotného areálu rovněž na známý Ľubovnianský hrad. Vstupné činilo 8 EUR (r. 2023).

Bohužel i zde je patrný způsob provádění masového turismu. Zatímco pěkné historické náměstí o prázdninovém víkendu zeje prázdnotou, parkoviště u atrakce je přeplněné a pěšák, který musí s autaři sdílet neudržovanou prašnou cestu k areálu, trpí.

Bludiště je přístupné přes léto denně 10-20, mimosezónní otvíračku najdete na webových stránkách.

4. Holica u Uliče (538 m n.m.)

Výhledna Holica u Uliče patří k nejodlehlejším vyhlídkovým stavbám na Slovensku. Tato nízká dřevěná konstrukce na ocelovém podstavci s vyhlídkovou plošinou ve 2,5 m se nachází v národním parku Poloniny na menší polonině (odlesněné horské louce) v jižní části Bukovských vrchů. Nejsnáze se na ni lze dostat výstupem z Uliče po naučné stezce Miroslava Poliščuka, lesního inženýra, který se zasadil o dobrovolnou ochranu přírody na východním Slovensku (převýšení 300 metrů). Současná pevná konstrukce nahradila původní lehkou nezastřešenou dřevěnou stavbu z první poloviny 90. let (na snímku H. Holubářové). Nabízí čarokrásné rozhledy na Vihorlatské vrchy, Bukovské vrchy, ukrajinský Užanský národní park a část polských Bieszczad.

Do Uliče zajíždějí autobusy ze Sniny nebo Stakčína (vlak z Humenného); já jsem šel hlubokými lesy neznačenou cestou z Kalné Roztoky, avšak i výstup popsanou naučnou stezkou spolu s cestou do tohoto odlehlého místa bezpečně vydá na celý den.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.126 - Vihorlatské vrchy; Zemplínská šírava.

5. Unimo u Dúbravici (521 m n. m.)

Kraj: Banskobystrický

Okres: Banská Bystrica

Geomorfologická jednotka: Zvolenská kotlina

GPS: 48°40'11.6"N 19°16'22.1"E

[Ladislav Khandl]: Popisovaný objekt, ktorý sa zreteľne vymyká z doterajšieho chápania vizáže rozhľadní s útulňou, vznikol v roku 2012 v rámci projektu Landscape Revisited – Nový pohľad na krajinu. Vznikol z iniciatívy občianskeho združenia Periférne centrá. Je to na výšku postavený drevotrieskový štvorboký hranol so železnou konštrukciou, pôvodne unimobunka, od architektov Martina Lepeja, Martina Bosíka a Róberta Sekulu. Päť metrov vysoký priestor má tri časti. Do spodnej sa vchádza po odklopení jednej zo stien dohora do vodorovnej polohy. Takto vzniknutá strieška rozširuje pôdorys objektu. Úzkym dreveným schodiskom s 13 priečkami sa možno dostať cez druhý priestor až na najvyššiu plošinu nachádzajúcu sa vo výške 3,5 m nad terénom. V strednom priestore objektu je útulňa s kruhovým okienkom na južnú stranu. Vtipné sú drevené poličky na odkladanie vecí umiestnené pod stropom. Tretia, najvyššia časť objektu sa po odklopení dvoch protiľahlých stien dolu do vodorovnej polohy a ich ukotvení oceľovými lankami stáva rozhľadňou. Slabinou tohto riešenia je znížená bezpečnosť osôb pohybujúcich sa na oboch rozšírených plošinách. Tento problém by sa však dal dotiahnuť pevným nižším zábradlím primontovaným na odklopných stenách. V čase mojej návštevy (jún 2017) však už obidve horné odklopné steny chýbali a k dispozícii neboli ani podpery udržiavajúce dolnú vstupnú stenu vo vodorovnej odklopenej polohe. Doplním, že dielo bolo spočiatku umiestnené v lome pri Detve, ale po opakovanom poškodzovaní ho napokon umiestnili nad obcou Dúbravica, na západ od masívu Poľany.

Do Dúbravice (428 m) možno prísť autobusovou linkou z Banskej Bystrice. Vystúpiť treba pri kostole, na zastávke Dúbravica, Kmeť. Neznačkovaná trasa k rozhľadni, dlhá necelý kilometer, vedie okolo gotického kostola, zrúcaniny renesančného hrádku, bývalého mlynu a domu č.101. Poľná cesta v údolí sa drží okraja hustého lesíka a po chvíli zatáča doprava do trávnatého sedla, odkiaľ pokračuje doľava po trávnatom hrebienku okolo rozhľadne. Z rozhľadne je prekvapivo malebný rozhľad. Na západe vidno Skalku v Kremnických vrchoch, na severozápade Krížnu vo Veľkej Fatre, na severe lanovku na Zvolen a na severovýchode masív Prašivej. Na východe tróni 2 km vzdialený Medvedinec a na juhozápade 570 m vysoký vrch Stráň.

[Martin Veselý]: Bohužel zřejmě s ohledem na bezpečnost návštěvníků byla do výhledového prostoru umístěna plastová výplň, čímž výhledna dosti ztratila na atraktivitě. Z původně pozoruhodného projektu tak zbylo jen torzo a rozhled je hezčí si vychutnat normálně na polní cestě vedoucí kousek pod výhlednou. Špatně průchodná je i výše popsaná cesta kolem domu 101; lepší je zahnout po asfaltce vlevo k samotě Pod Rakytím a odtud na horskou louku (branku lze otevřít). Pro zpáteční cestu je výborným tipem pokračovat luční cestou k severozápadu mezi zalesněnými vršky směrem k říčce Zolná; cesta se postupně stočí vlevo, projde okrajem lesa a vyjde u autobusové zastávky Čerín, Čačín, sklady. Níže v obci lze načerpat chutný minerální pramen.

6. Skalka u Jelšavy (510 m n.m.)

Jelšava je poměrně odlehlé třítisícové město na východě Banskobystrického kraje, vzdálené od všech větších center. I proto byl bohužel zastaven provoz na trati Plešivec - Muráň, která městem prochází. Nad městem u vysílače, kam vyjdeme po modré značce s převýšením 250 m, byla na podzim 2023 vybudována dřevěná vyhlídka. Má velmi slušný rozhledový potenciál - kromě města samého vidíme prakticky celý Gemer od Muránské planiny po Slovenský kras.

7. Gočovo (493 m n.m.)

Výhlednu v atraktivní, avšak odlehlé oblasti najdeme také v lokalitě Na Prielohu nad obcí Gočovo v rožňavském okrese; obec ji zde postavila v roce 2016. Po zlezení 13 schodů se rozhlédneme k východu na západní výspu Volovských vrchů (Biela skala - Jaseňový vrch - Vysoký vrch - Lučice); západním směrem vidíme vrch Bučinu. Je třeba počítat s tím, že v létě je cesta z centra Gočova poměrně zarostlá. Navzdory nulovému značení jsem neměl orientační problémy, nicméně ve směru na Vlachovo (prošel jsem hezkým areálem s rybníčky) jsem musel přebrodit říčku Slanou.

8. Tuhár (440 m n.m.)

Kraj: Banskobystrický

Okres: Lučenec

Geomorfologická jednotka: Ostrôžky

GPS: 48°26'00.4"N 19°30'18.7"E

Dřevěnou, vzhledově atraktivní výhlednu s názvem Pozorovací pavilón vybudovala v roce 2019 podhorská obec Tuhár v jihoslovenském regionu Novohrad. Nachází se u silnice na Budinou, asi 100 metrů za křižovatkou na Divín a na Budinou. Na plošinu vyjdeme po 13 schodech a rozhlédneme se k severu a východu. Ačkoli místo samé je docela příjemné, rozhledy jsou jen na nejbližší vršky.

9.- 10. Bartáková u Zámutova - 2 výhledny (412 a 390 m n.m.)

Dvě dřevěné výhledny byly vybudovány v roce 2012 na vrchu Bartáková u Zámutova ve Slanských vrších, a to jako součást naučné stezky Zámutovská kolejka. Investorem byly Lesy SR ve spolupráci s občanským sdružením KST Perun Zámutov. Okružní, osmikilometrová trasa je nazvána podle bývalé lesní železnice, kterou se v první polovině 20. století sváželo dřevo ze zámutovských lesů do Vranova nad Topľou. Ukázka vozíku naloženého dřevem je zajímavým doplňkem jednoho ze zastavení na trase. K výhlednám dojdeme vcelku snadno od autobusové zastávky Zámutov, polesie, značku je však třeba pozorně sledovat; stezka je místy zarostlá a značení není ideální.

Z níže položené jižní výhledny (13 schodů) vidíme jen nejbližší kopečky směrem k jihu, z výhledny na vlastním vrcholu (15 schodů) pak spatříme obec Zámutov a její severní okolí včetně vrchů Práporec (961 m) a vůbec nejvyšší Šimonky (1092 m). V sousedství se nachází střelnice, kde lze na přilehlé mýtině lze vylézt i na tzv. špačkárnu. Kvůli vzrostlým stromům však ani zde nelze očekávat dálkové pohledy.

11. Monument Majer v Banské Bystrice (355 m n.m.)

Kraj: Banskobystrický

Okres: Banská Bystrica

Geomorfologická jednotka: Zvolenská kotlina

GPS: 48°44'25.834"N, 19°10'46.421"E

V banskobystrické části Majer, asi 2,5 km východně od náměstí, vznikl za 1. sv. války jeden z největších lazaretů na území Uherska. V jeho blízkosti bylo v letech 1915 až 1918 pochovaných 1380 vojáků. Místo bylo v 60. letech výrazně zasaženo výstavbou silnic a po roce 2000 dokonce výstavbou autosalónu. V rámci obnovy části pietního místa posléze došlo k výstavbě kovového památníku s výhlednou. Ta je nyní volně přístupná a vyjdeme na ni po čtyřiceti schodech.

snímky: vlastní (červenec 2024)

12. Areál lesní železnice ve Vígľaši (345 m n.m.)

Kraj: Banskobystrický

Okres: Detva

Geomorfologická jednotka: Zvolenská kotlina

GPS: 48°33'24.139"N, 19°17'49.349"E

Na východním okraji obce Vígľaš najdeme poslední památku na někdejší lesní železnici Vígľaš – Kyslinky, po které se od roku 1905 sváželo dřevo z hustých lesů k další přepravě a zpracování. Na několik metrů kolejí zde byla umístěna parní lokomotiva s několika vozy. Na miniareál, vzdálený od vlakové zastávky 1 km, shlédneme z malé výhledny s jedenácti schody.

snímky: vlastní (červenec 2024)

13. Repejov (335 m n.m.)

Kraj: Prešovský

Okres: Medzilaborce

Geomorfologická jednotka: Laborecká vrchovina

GPS: 49°11'58.634"N, 21°48'46.990"E

snímek a text: FB ČAVARGUJ

Malebná dedina Repejov na okraji Laboreckej vrchoviny vznikla spojením dvoch obcí, a to Repejova a Pravroviec. Jej kataster ukrýva veľa nepoznaných zaujímavostí a krás. Nad obcou je postavená nová rozhľadňa, ktorá nie je veľmi vysoká, no výhľady z nej stoja za to. Odkryje sa vám dolina rieky Oľka, krásna Laborecká vrchovina a obec Repejov máte ako na dlani. Z dediny je to k rozhľadni iba necelý kilometer po nespevnenej ceste cez nádherné zakvitnuté lúky. Zaparkovať môžete pri obecnom úrade. Za obcou smerom na Varechovce, blízko hlavnej cesty vpravo, si môžete oddýchnuť pri jazierkach, ktoré slúžia ako protipovodňové poldre. Počas sezóny tam krásne kvitnú lekná. V obci sa nachádzajú dva gréckokatolícke chrámy.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.

14. Zvonička u Gombasecké jeskyně (250 m n.m.)

Kraj: Košický (Gemer)

Okres: Rožňava

Geomorfologická jednotka: Slovenský kras

GPS: 48°34'4.130"N, 20°27'57.357"E

snímek: vlastní (červenec 2023)

Od října 2019 si můžeme dopřát pohled na odpočinkový areál poblíž přístupné Gombasecké jeskyně z nevelké zvoničky, která se nachází v areálu bývalého pavlínského kláštera; v rámci jeho revitalizace byla doplněna o žebříky a vyhlídkovou plošinu, na kterou nás dovede 22 schodů. Od autobusové zastávky na hlavní silnici s velmi dobrou frekvencí spojů dojdeme k areálu za čtvrt hodiny; po žluté turistické značce můžeme pokračovat k jeskyni.

snímky: P. Gejdoš (1-2), zbytek vlastní

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.139 - Slovenský kras; Domica.

15. Na kline v Hrašovíku (229 m n.m.)

Kraj: Košický (Abov)

Okres: Košice - okolie

Geomorfologická jednotka: Košická kotlina

GPS: 48°44'34.122"N, 21°19'4.534"E

Absence odpočinkové zóny motivovala dobrovolníky z obce Hrašovík k výstavbě vyhlídky Na kline na jihozápadním okraji obce. Společnými silami vybudovali v roce 2018 s podporou Nadace Orange dřevěnou výhlednu; po terénních úpravách byla zpřístupněna v červnu 2019. Pro poutníka je to velmi přívětivé místo obzvláště při pěší cestě z Košic, kdy projde lesem a zničehonic stane u vyhlídky, z níž se mu otevře půlkruhový rozhled přes údolí Torysy prakticky na celé Slanské vrchy, od Šimonky přes Mošník, Bogotu a Hradisko až k Veľkému Miliči. Na vyhlídkovou plošinu vyjdeme po 10 schodech.

Přírodně pěkná cesta k výhledně vede přímo z okraje Košic - od zastávky Ulica sv. Ladislava (bus 20,32) jdeme Herlianskou ulicí až k posledním domům. Zde ještě neodbočujeme, ale můžeme již sejít z chodníku na travnatou cestičku při silnici; doleva odbočíme až po dalších 200 metrech. Cesta klesá lesem k potoku, za ním jde kousek loukou a napojí se na zpevněnou cyklotrasu, po které odbočíme doprava a dojdeme přímo k výhledně. Trasa měří zhruba 2,5 km.

snímky: vlastní (říjen 2022)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.136 Volovské vrchy, Košice.

16. Pusté Čemerné (170 m n.m.)

Kraj: Košický

Okres: Michalovce (Zemplín)

Geomorf. jednotka: Vihorlatské vrchy (podcelek Humenské vrchy)

GPS: 48°50'14.807"N, 21°48'39.120"E

Drobná dřevěnka, nacházející se ve výběžku Košického kraje kousek od Humenného, má sice nízkou nadmořskou výšku, rozhodně však stojí za návštěvu. Poskytuje totiž nevšední pohledy na Vihorlatské vrchy (Kyjov 821 m, Vihorlat 1076 m); vidíme i městečko Strážske a návrší Krivoštianka, které se vypíná nad ním.

Železniční zastávka v obci je obsluhovaná jen zřídka, proto je vhodnější do obce dojet autobusem ze Strážskeho, příp. dojít od nádraží po silnici. V obci sledujeme žlutou značku, na louce nad obcí u solárních panelů již výhlednu vidíme, přes louku nás k ní dovede vyšlapaná či vysekaná pěšina.