Jako výhledny označuji drobné vyhlídkové stavby, jejichž vyhlídková plošina nepřesahuje výšku 4 metry. Na této kartě mapuji stavby v Bratislavském, Trnavském, Nitranském a Trenčianském kraji; seřazeny jsou podle nadmořské výšky. Přístupnost uvádím pouze u výhleden, které nejsou volně přístupné.

1. Krivoklát (500 m)

Kraj: Trenčianský

Okres: Ilava

Geomorf. celek: Biele Karpaty

GPS: 49°3'16.138"N 18°8'0.649"E

Výhlednu podobnou posedu můžeme navštívit v Bílých Karpatech, na zeleně značené cyklotrase z obce Krivoklát přes hájovnu Chrastková do Bolešova. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce necelé 4 metry a vylezeme na ni po žebříku s 15 stupni. Výhled popisuje Alena Průšová takto: "Výhledu dost brání stromy kolem - Chmeľovou je ještě vidět, ale Vršatec už moc ne."

Při mé návštěvě v roce 2025 bylo zřejmé, že stavba je velmi dobře udržovaná, měla novou střechu i nátěr. To ale nic nemění na tom, že výhled se stále zhoršuje a v současnosti je již zcela nezajímavý. Pro daleké rozhledy však můžeme přejít do nedalekého Vršatského Podhradie (občerstvení), kam dojdeme příjemnou, mírně stoupající lesní cestou s převýšením okolo 200 metrů. Tato cesta odbočuje půl kilometru před výhlednou ve směru od Krivoklátu a je značena jako žlutá cyklotrasa. Nad obcí se vypíná Chmeľová (925 m), což je druhý nejvyšší vrchol celých Bílých Karpat. Na vrchol dojdeme po žlutě značené cestě a rozhlédneme se na Javorníky, Bílé Karpaty, Strážovské vrchy a Malou Fatru. V zimě je sestup kluzký, rozhodně lze doporučit nesmeky a turistické hůlky.

snímky: A. Průšová (letní), zbytek vlastní (leden 2025)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.157 - Súľovské vrchy.

2. Koliba u Papradna (442 m)

Kraj: Trenčianský

Okres: Považská Bystrica

Geomorf. celek: Javorníky

GPS: 49°14'0.297"N, 18°25'43.770"E

Na výhlednu narazíme také v malebném prostředí Javorníků, v areálu Koliba (chov koní, restaurace) na mírném návrší nad Papradnem. Vylezeme-li po devíti schůdcích na plošinu, rozhlédneme se do Papradnianské doliny a na okolní kopce. Podle mapy vede k výhledně zelená naučná stezka, v reálu jsem ale žádné značení nespatřil; jednu cestu jsem přesto prošel horem přes travnaté pastviny nad obcí s výhledy na Strážovské vrchy a Malou Fatru. Na rozdíl od kritizovaných Solčan jde o příjemné odpočinkové místo s prostorným prostředím, milou obsluhou i chutným jídlem. Ve frekvenci byli zastoupeni nejen autaři, ale i cyklisté a pěší turisté, což také přispělo k pěknému dojmu z návštěvy.

snímky: vlastní (duben 2023)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.108 - Javorníky; Púchov.

3. Tri studničky u Domaniži (385 m)

Kraj: Trenčianský

Okres: Považská Bystrica

Geomorf. celek: Žilinská kotlina

GPS: 49°2'28.596"N, 18°32'34.995"E

Na hezkou výhlednu narazíme na horním okraji obce Domaniža v považskobystrickém okrese. Místní občanské sdružení Tri studničky zde pod záštitou obecního úřadu zhotovilo odpočinkovou zónu. Její součástí se stala řada prvků - umělé jezírko, lávka přes potok Horňanka, výsadba stromů a modlitební místo se sochou sv. Františka. Součástí areálu je i prostorná výhledna s posezením, ke kterému vystoupáme po 13 schodech. Vyrobili ji místní šikulové Anton Svrček a Peter Pilár s týmem spolupracovníků. Sama o sobě nabízí výhledy pouze na areál; lze však doporučit vystoupat loukou za potokem a shlédnout na ni shora - pak vidíme i přilehlou část Strážovských vrchů. Celý areál se mně moc líbil a považuji jej za mimořádně milé místo, přírodně i duchovně.

snímky: vlastní (červen 2024)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.119 Strážovské vrchy; Trenčianske Teplice.

4. Pod Drieňovcem (380 m)

Kraj: Bratislavský

Okres: Bratislava III

Geomorf. celek: Malé Karpaty

GPS: 48°12'21.945"N, 17°6'12.098"E

Výhledna Pod Drieňovcem se nachází v bratislavském katastru na žlutě značené cyklotrase pod hlavním hřebenem Malých Karpat, od nejbližší zástavby v místní části Koliba je vzdálená asi 4 kilometry. Vypadá jako malý posed, je umístěná na nevhodném místě pod vrcholem a umožňuje pohled jen na protější severozápadní hřebínek, o nic lepší než z cesty. Pro rozhlednáře je zcela nezajímavá a jediné, co bych pochválil, je možnost návštěvy oblasti, kam by se příchozí zdaleka jinak podíval jen stěží. Z konečné autobusu 43 od zastávky Lesopark je to k výhledně jen něco málo přes kilometr. Pokračovat lze rozlehlými lesy buď do místní části Slanec, nebo až do Rači s útulným minipivovarem.

snímky: vlastní (1-2, březen 2024), D. Kysel (3-4)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.

5. Hájnica u Haluzic (341 m)

Kraj: Trenčianský

Okres: Nové Mesto nad Váhom

Geomorf. celek: Bílé Karpaty

GPS: 48°49'2.238"N, 17°52'0.313"E

Menší dřevěná vyhlídková konstrukce byla postavena na kopci Hájnica nad Haluzicemi v roce 2013. Postavil ji Mikroregión Bošáčka ve spolupráci s obcí Březová v rámci projektu podpořeného Programem přeshraniční spolupráce Slovenské a České republiky. Vyhlídková plošina se nachází ve třech metrech a vede na ni 18 schodů.

Vzhledem k nezalesněnosti vrcholu poskytuje dobrý rozhled na všechny strany, jmenovitě vidíme Bílé Karpaty, Považský Inovec a obce Bošácké doliny včetně Trenčína. Místo je dobře dostupné z obce Haluzice po turistické značené cestě, která začíná poblíž budovy obecního úřadu, příp. pěknou zeleně značenou cestou od železniční stanice Trenčianske Bohuslavice.

snímky: J. Šlapák (1), H. Machová (2), vlastní (3-4), P. Zágora (5)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.130 - Považský Inovec; Piešťany.

6. Kostolec u Ducového (240 m)

Kraj: Trnavský (Dolné Považie)

Okres: Piešťany

Geomorf. celek: Považský Inovec

GPS: 48°37'20.371"N, 17°52'21.503"E

[Wikipédia]: Kostolec je veľkomoravské hradisko a významná archeologická lokalita v pohorí Považský Inovec. Stopy osídlenia pochádzajú už zo staršej doby kamennej (22 000 pred Kr.) respektíve aj neskoršej doby kamennej (2 000 pred Kr.). V mladšej dobe bronzovej (1 100 pred Kr.) tu existovalo významné hradisko velaticko-baierdorfskej kultúry, opevnené mohutným valom a priekopou vo vnútri areálu so sídliskom a výrobnými zariadeniami. Pozornosť si zasluhujú aj stopy osídlenia z rímskej doby (2. – 3. st.). Kľúčovú úlohu zohral Kostolec vo veľkomoravskom období (9. st. - začiatok 10. st.). Vzniklo tu opevnené včasnofeudálne veľmožské sídlo – dvorec s obytnou zástavbou, vlastníckym kostolom s malým pohrebiskom príslušníkov vládnucej vrstvy a hospodárskymi budovami. Bolo ohradené valmi a hlbokou priekopou. Išlo o mocensko-správne stredisko, na ktoré sa viazali poľnohospodárske a remeselné osady v okolí. Kostolec sa zaraďuje medzi najvýznamnejšie nateraz známe pamätníky veľkomoravskej kultúry na Slovensku. Po zániku dvorca sa od druhej polovice 10. do 14. storočia nachádzalo na lokalite pohrebisko viacerých okolitých včasnostredovekých osád. V 15. storočí tu vzniklo niekoľko hospodárskych stavieb a plošina sa príležitostne pre svoju výhodnú strategickú polohu využívala aj pre vojenské účely.

Dnes sa tu nachádza ohradený areál dvorca s čiastočne zrekonštruovaným palisádovým opevnením s bránou (smerom od obce Hubina), vnútornými palisádami, murovaným pôdorysom predrománskej rotundy a základmi obytných a niekoľkých hospodárskych budov. Súčasťou je aj model strážnej veže a pohrebisko. Areál je chránenou archeologickou lokalitou a je vo vlastníctve rímskokatolíckej cirkvi. Kostolec je národnou kultúrnou pamiatkou. Informácie o lokalite podávajú informačné tabule. Z plošiny je krásny kruhový výhľad do okolia.

[MV]: Z výhledny se rozhlédneme na přilehlou část Považského Inovce (pouze nižší vrcholy), parádně však vidíme přes Váh na větší část Bílých Karpat. Z viditelných míst a objektů lze uvést Piešťany, Nové Mesto nad Váhom, Čachtický hrad a Jaslovské Bohunice. K výhledně dojdeme buď pohodlnou cestou z Ducového, nebo příkrým stoupáním po modré odbočce od autobusové zastávky Hubina, rázc. Celý areál hradiště je volně přístupný.

snímky: vlastní (duben 2025)

7. Svätý Jur (223 m)

Kraj: Bratislavský

Okres: Pezinok

Geomorf. celek: Malé Karpaty

GPS: 48°15'4.193"N, 17°12'15.613"E

Již pohledem na mapu je zjevné, že městečko Svätý Jur (5.900 obyvatel) je zasazeno do svahů s vinicemi. Název tohoto starého města je odvozený od jeho patrona - Sv. Juraje. Příjemná procházka po poklidném náměstí přímo vybízí k posezení se sklenkou vína. Nás však bude zajímat ještě jiná atrakce. V listopadu 2018, v rámci výstavby přilehlého vinohradského skanzenu, byla kousek nad obcí postavena výhledna se zajímavým rozhledem na město a okolí, vidíme i část Bratislavy.

Obec má vlakovou zastávku na trati mezi Bratislavou a Trnavou s výborným spojením i o víkendech. K výhledne dojdeme buď oficiální značenou cestou přes náměstí a okolo restauračního pivovaru (zelený naučný okruh), alternativně pak kratším způsobem přímo, neznačenými cestami přes vinice.

snímky: vlastní (červenec 2019)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.

8. Chľaba (200 m)

Kraj: Nitrianský

Okres: Nové Zámky

Geomorf. celek: Burda

GPS: 47°49'55.573"N, 18°48'56.371"E

Zajímavou výhlednu vybudovala s přispěním mezinárodního dotačního programu Interreg v září 2021 obec Chľaba (Helemba) nedaleko Štúrova. Nachází se ve svahu nad obcí v pohoří Burda (Kováčovské kopce) a poskytuje jedinečný výhled přes Dunaj na maďarská pohoří Börzsöny a Visegrádi hegység a na slavnou ostřihomskou baziliku. Na výhlednu vyjdeme po osmi schodech, součástí odpočinkové zóny je také několik laviček.

snímky: vlastní (květen 2024)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 142 - Burda; Ipeľská pahorkatina.

9. Pri panskom háji u Černíku (183 m)

Kraj: Nitrianský

Okres: Nové Zámky

Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina

GPS: 48°9'56.669"N, 18°14'27.791"E

Vyhlídka nezjištěného původu se objevila zřejmě v roce 2020 v rámci revitalizace území v lokalitě Pri panskom háji nad obcí Černík. Je opatřena žebříkem s 11 stupni. Vedle se nachází přístřešek s posezením.

snímky: vlastní (březen 2024)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.155 - Hronská pahorkatina; Levice.

10. Vodárenský park v Bratislavě - Karlově Vsi (147 m)

Kraj: Bratislavský

Okres: Bratislava IV

Geomorf. celek: Podunajská rovina

GPS: 48°8'49.207"N, 17°3'37.104"E

Vodárenský park je příjemné odpočinkové místo s vodními prvky, které bylo zřízeno v areálu Vodárenského muzea v bratislavské městské části Karlova Ves. Má rozlohu 3 hektary a kromě budovy vodárenského muzea z roku 1886 zde najdeme skleník z roku 1924 a historický plavecký bazén ředitele vodárenské spoločnosti. Stavebně hezká výhledna s ocelovým spirálovým schodištěm s 24 stupni umožňuje rozhled na celý parčík.

Park je veřejnosti volně přístupný, večer a přes noc se ale zamyká. Z hlavního nádraží odjedeme tramvají č. 1 a po přestupu na č. 9 na zastávce Slovenská technická univerzita (STU) dojedeme na zastávku Riviéra, odkud je to k výhledně 300 metrů.

snímky: vlastní (březen 2024)

11. Záhradná u Chorvatského Grobu (142 m)

Kraj: Bratislavský

Okres: Senec

Geomorf. celek: Podunajská rovina

GPS: 48°13'36.946"N, 17°17'2.254"E

Jednoduchá dřevěná výhledna byla vybudována v roce 2023 v menší satelitní obci Chorvatský Grob nedaleko Bratislavy. Po zdolání deseti mlynářských schodů vidíme na pásmo Malých Karpat od Königswarte přes Kamzík a Veľký Javorník až po Veľkou Homoľu.

snímky: vlastní (květen 2024)

12. Hniezdo u Cíferu (140 m)

Kraj: Trnavský

Okres: Trnava

Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina

GPS: 48°18'20.229"N, 17°30'45.379"E

Dřevěná výhledna ve tvaru hnízda se nachází u naučné stezky vybudované v roce 2023, která vede zámeckým parkem a dále při potoku Gidře do místní části Pácu. Deset infotabulí je věnovaných jak přírodnímu charakteru, tak archeologické historii území. Cesty byly revitalizovány a osazeny lavičkami. Výhledna ve tvaru hnízda je sice poměrně vysoká (16 schodů), ale postavená vysloveně na efekt. Nenabízí totiž výhled ani na konkrétní biotop nebo lokalitu, vidíme pouze kostelík v Pácu. Obec Cífer má nicméně výborné vlakové spojení a cesta od vlaku k výhledně netrvá více než tři čtvrtě hodiny. V závěru dne jsem ocenil restauraci s chutnou kuchyní a výbornou plzní.

snímky: vlastní (duben 2025)

13. Hniezdo u Pustých Úľan (131 m)

Kraj: Trnavský (Dolné Považie)

Okres: Galanta

Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina

GPS: 48°14'23.392"N, 17°33'41.150"E

Výhledna ve tvaru hnízda byla postavena také na nejvyšším místě katastru Pustých Úľan na rozhraní s katastrem sousedních Pavlic. Jde především o záležitost okrasnou, finančně podpořenou Nadačním fondem DM. U přilehlé cesty byly vysazeny stromky. Z plošiny, na kterou vylezeme po 14 žebříkových stupních, spatříme alespoň hřeben Malých Karpat.

snímky: vlastní (září 2024)

14. Pozorovatelna zvířat v areálu Dropie (115 m)

Kraj: Nitrianský

Okres: Komárno

Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina

GPS: 47°52'19.072"N, 17°55'24.119"E

Chráněný areál Dropie byl vyhlášen na ochranu největšího ptáka dropa velkého a najdeme jej na Žitném ostrově asi 5 km jihozápadně od Kolárova (maď. Gúta). Středisko environmentální výchovy Dropie zde zřídila Slovenská agentura životního prostředí. Středisko zajišťuje vzdělávání ve formě praktické environmentální výchovy, přičemž programy jsou orientovány na poznávání přírodních a kulturních hodnot Žitného ostrova. Naučnou stezkou "Příběh krajiny" vás provede drop Karči - tištěný průvodce, který je k dispozici ve slovenštině, maďarštině a angličtině.

Dřevěnou výhlednu s plošinou, na kterou vyjdeme po 23 schodech, nalezneme v oploceném areálu střediska Střediska Dropie a shlédneme z ní na část areálu včetně ohrady s hospodářskými zvířaty.

snímky: vlastní (listopad 2021)

Výhledna byla v roce 2021 přístupná takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.154 Podunajská rovina – Veľký Meder.

15. Výhledna u areálu Dropie (115 m)

Kraj: Nitrianský

Okres: Komárno

Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina

GPS: 47°52'25.083"N, 17°55'5.552"E

Výše popsaná pozorovatelna zvířat však není jedinou zdejší vyhlídkovou stavbou. Druhou výhlednu najdeme u silnice vedle zastávky autobusu Zemianska Olča, Dropie. Vznikla v roce 2021 v rámci projektu LIFE 12 - Ochrana ptáků v chráněném území Ostrovné lúky. Je volně přístupná, nabízí ale rozhledy jenom na okolní pole a louky. Při cestě veřejnou dopravou je nutné si vyhradit pracovní den, o víkendech sem autobusy nezajíždějí.

snímky: vlastní (duben 2024)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.154 Podunajská rovina – Veľký Meder.

16. Trstice (111 m)

Kraj:Trnavský

Okres: Galanta

Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina

GPS: 48°0'50.551"N, 17°48'24.509"E

Nevelkou výhlednu můžeme navštívit v parčíku přímo na návsi v obci Trstice. Po třinácti kamenných schodech se zábradlím vystoupáme ke kříži, který sousedí s památníkem vojáků padlých v první světové válce. Kromě památníku vidíme již jen přilehlé prostranství s kostelem.

snímky: vlastní (říjen 2022)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.153 - Podunajská rovina; Diakovce.

17. Římská strážní věž u Iži (110 m)

Kraj: Nitrianský

Okres: Komárno

Geomorf. celek: Podunajská rovina

GPS: 47°44'40.116"N, 18°14'28.446"E

Iža je obec u Dunaje s 1.800 obyvateli, situovaná necelých 8 km východně od Komárna. A právě Dunaj je klíčový pro připomínku zajímavého historického období, ve kterém zde tvořil severní hranici Římské říše. Na její obranu byl vybudován hraniční pevnostní systém Limes Romanus, který sestával ze sítě pevností. V Iže - tedy na severním břehu řeky - byla vybudována předsunutá vojenská pevnost. Z jejího hlavního tábora se dnes dochovaly jen zbytky základových zdí. Celá pevnost sloužila na ochranu proti útokům germánských kmenů ze severu, tedy z území dnešního Slovenska, kde sídlily v 1. až 4. století kmeny Markomanů a Kvádů. A právě během markomanských válek ve 2. st. byla značná část pevností silně poškozena anebo úplně zničena. Replika Římské strážní věže byla postavena v roce 2022 jako součást projektu Po stopách Římanů, na kterém se podílely obce Iža a maďarská Almásfüzitő, občanské sdružení Kelemantia a Regionálne združenie Váh-Dunaj-Ipeľ. Finančně byl projekt zastřešen Fondem malých projektů Interreg SK/HU a také Evropským fondem regionálního rozvoje. Pro doplnění lze uvést, že byly postaveny dvě identické věže. Západněji položená věž se nachází u silnice poblíž autobusové zastávky Iža, Komárňanská, veřejnosti je však nepřístupná a její smysl mi zcela unikl.

Vzhledem k poloze a charakteru stavby je rozhledová funkce zcela marginální, pročež neřadím ani tuto stavbu mezi pravé turistické rozhledny. Otevírací dobu jsem ověřil telefonicky na obecním úřadě. Na plošinu vyjdeme vnitřkem po 34 schodech.

snímky: vlastní (říjen 2024)

Výhledna je přístupná od dubna do října 9-15, avšak pouze v pracovních dnech.

18. Kamenínske slanisko (110 m)

Kraj: Nitrianský

Okres: Nové Zámky

Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina

GPS: 47°52'56.311"N, 18°38'40.690"E

Kamenín (Kéménd) je obec nedaleko Štúrova na řece Hronu, jen asi 10 km před jeho soutokem s Dunajem; tři čtvrtiny obyvatel jsou maďarské národnosti. V jižní části katastru se nachází nevelká rezervace Kamenínske slanisko. Slanisko je typ mokřadu s vysokým obsahem soli v půdě a vodě, kterému pak odpovídá slanomilná flóra. Kamenínske slanisko je nejrozsáhlejším slaniskem na Slovensku, přesto se jeho plocha od 60. let 20. století zmenšila zhruba na čtvrtinu. Současnou snahou je tento vzácný ekosystém udržet; jednou z cest, jak toho dosáhnout, je obnova tradičního hospodaření, čili spásání luk dobytkem. Na pastvině tak lze nyní pozorovat maďarský stepní dobytek, ovce a kozy.

Jelikož je slanisko pastvinou, je oplocené a není na ně umožněn vstup. Dobytek lze pozorovat z dřevěné výhledny, která byla vybudována v rámci ekoturistického programu, financovaného z přeshraničního fondu Interreg SK-HU. Na plošinu ve výšce asi čtyři metry vystoupáme po 23 dřevěných schodech. Výhledna je dobře viditelná jak z autobusu, tak z vlaku. Železniční zastávka se nachází přímo v obci a je obsluhovaná ze směru Levice a Štúrovo; zajíždí sem samozřejmě i autobus.

snímky: vlastní (říjen 2022)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 142 - Burda; Ipeľská pahorkatina.

Úvodní stránka • Střed a východ • Žilinský kraj • U vodních ploch