Výhledny ‒ střed a východ
Jako výhledny označuji drobné vyhlídkové stavby, jejichž vyhlídková plošina nepřesahuje výšku 4 metry. Jakkoli nejde o pravé turistické rozhledny, většina jich stojí za návštěvu, a proto se jim věnuji. Na této stránce popisuji výhledny na středním a východním Slovensku, přesněji v Banskobystrickém, Prešovském a Košickém kraji, které poskytují globální rozhled. Seřazeny jsou podle nadmořské výšky. Výhledny v jižní a západní části Slovenska uvádím zde.
Kraj: Prešovský
Okres: Kežmarok
Geomorf. celek:
Levočské vrchy
Poloha: mapy.com
snímek: mapy.com
Atraktivní, vysoko položená výhledna se objevila v Levočských vrších na vrcholu Ihla, který je jen o šest metrů nižší nežli na stejném hřebínku umístěný nejvyšší vrchol celého pohoří Čierna hora, který je od Ihly vzdálen asi jeden a tři čtvrtě kilometru. Vlastní vrchol je neznačený a radost udělá zejména cyklistům, pro něž jsou bývalé vojenské cesty doslova rájem. Pro pěší turisty je větším omezením než vlastní převýšení daleká vzdálenost od sídel. Nejbližší autobusová zastávka se nachází v obci Ihľany, místní části Majerka, a je vzdálená asi 6 km. Pokud však chceme zdolat i nejvyšší vrchol pohoří a nevracet se stejnou cestou, půjde již o šesti- až sedmihodinovou túru; sejít můžeme k severu buď do do Jakuban (údolí Jakubianky), nebo do Kolačkova (údolí Kolačkovského potoka). Z výhledny vidíme vlastní Levočské vrchy i nejvyšší štíty Vysokých Tater; dojem kazí jen obvyklý povzdech, že vzhledem k nízké stavební výšce vidíme úplně to samé, co ze země.
Kraj: Prešovský
Okres: Poprad
Geomorf. celek:
Kozie chrbty
Poloha: mapy.com
Úzké, protáhlé pohoří Kozie chrbty (Kozí hřbety) se táhne pod Nízkými Tatrami od Liptovského Hrádku k Popradu a dosahuje slušné výšky 1256 m. Přesto patří k pohořím dosud málo objeveným. Napravit tento nedostatek může pomoci nová výhledna, vybudovaná členy místního mysliveckého sdružení na podzim 2025 jen 1 km východně od nejvyššího vrcholu Kozího kameně, od něhož je oddělena mělkým sedlem. Výhledna se nachází blízko modré značky ve směru od Popradu a Spišské Teplici na naučné stezce, v terénu proznačené. Modrá značka je ukončena pod Kozím kameněm v Sedle Tabličky, odkud lze sejít po zelené buď Lopušnou dolinou do Svitu, nebo na jih do Vikartovců.
Kromě již zmíněných značených cest lze k výhledně dojít od jihovýchodu, neznačenou cestou z Kravan. Touto cestou jsem šel já s tím, že cesta při potoku přímo vzhůru byla sice strmá, ale dobře průchodná. Z rozhledově vděčného nepojmenovaného vrcholu (1170 m) však musíme 50 m klesnout a dalších 100 metrů prudkého stoupání nás čeká při výstupu na nejvyšší vrchol, čímž se z cesty stává náročná horská túra. Za námahu však budeme odměněni nadstandardními rozhledy, lepšími než z většiny pravých rozhleden. Z výhledny a prostoru vedle ní vidíme jak nádherné panorama Vysokých Tater umocněné pohledem přes Popradskou kotlinu, tak Západní Tatry a mohutný hřbet Nízkých Tater od Chopku po Kráľovu hoľu. Z Kozího kameně se navíc otevře rozhled až na Malou Fatru, z mýtinek východně od výhledny pak vidíme rovněž Branisko a Volovské vrchy.
snímky: vlastní (únor 2026)
Kraj: Prešovský
Okres: Levoča
Geomorf. celek: Branisko
Poloha: mapy.com
I třetí výhlednu najdeme vysoko v horách, na hranici dvanáctisetmetrové výšky. Jako jediná se nachází na nejvyšším vrcholu pohoří, čímž představuje analogii k západní Veľké Rače v Kysuckých Beskydech. Jde spíše o malý altánek, nad terén nás však vyvedou tři schody; rozhled máme především k jihu na Volovské vrchy. Čarokrásný rozhled nás ale čeká z vyhlídkové skalky Zelená skala na žluté cestě z Vyšného Slavkova (žlutý trojúhelníček). Zatímco na vrcholu se dostaví slastný pocit ze zdolání nejvyšší hory pohoří, při pohledu ze Zelené skaly nezbývá než žasnout nad dílem nejvyššího architekta. Podle mne jde o jeden z nejhezčích přírodních rozhledů na východním Slovensku.
snímky: vlastní (květen 2026)
Kraj: Banskobystrický
Okres: Revúca
Geomorf. celek:
Revúcka vrchovina
Poloha: mapy.com
snímek: mapy.com
Nová výhledna se objevila v roce 2026 v katastru městečka Jelšavy v Revúcké vrchovině, nedaleko Ochtinské aragonitové jeskyně. Logicky se tak nabízí spojit procházku k výhledně s její prohlídkou. Díky jeskyni v místě zastavuje i autobus, jde o zastávku Gočaltovo, Hrádok.
Kraj: Prešovský
Okres: Snina
Geomorf. celek:
Bukovské vrchy
Poloha: mapy.com
Holica u Uliče patří k nejodlehlejším vyhlídkovým stavbám na Slovensku. Tato nízká dřevěná konstrukce na ocelovém podstavci s vyhlídkovou plošinou ve 2,5 m se nachází v národním parku Poloniny na menší polonině (odlesněné horské louce) v jižní části Bukovských vrchů. Nejsnáze se na ni lze dostat výstupem z Uliče po naučné stezce Miroslava Poliščuka, lesního inženýra, který se zasadil o dobrovolnou ochranu přírody na východním Slovensku (převýšení 300 metrů). Současná pevnější konstrukce nahradila předchozí nezastřešenou stavbu z 90. let. Nabízí čarokrásné rozhledy na Vihorlatské vrchy, Bukovské vrchy, ukrajinský Užanský národní park a část polských Bieszczad.
Do Uliče zajíždějí autobusy ze Sniny nebo Stakčína (vlak z Humenného); já jsem šel hlubokými lesy neznačenou cestou z Kalné Roztoky, avšak i výstup popsanou naučnou stezkou spolu s cestou do tohoto odlehlého místa bezpečně vydá na celý den.
snímky: vlastní (srpen 2021)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.126 ‒
Vihorlatské vrchy;
Zemplínská šírava.
Kraj: Banskobystrický
Okres: Banská Bystrica
Geomorf. celek:
Zvolenská kotlina
Poloha: mapy.com
[Ladislav Khandl]: Popisovaný objekt, ktorý sa zreteľne vymyká z doterajšieho chápania vizáže rozhľadní s útulňou, vznikol v roku 2012 v rámci projektu Landscape Revisited – Nový pohľad na krajinu. Vznikol z iniciatívy občianskeho združenia Periférne centrá. Je to na výšku postavený drevotrieskový štvorboký hranol so železnou konštrukciou, pôvodne unimobunka, od architektov Martina Lepeja, Martina Bosíka a Róberta Sekulu. Päť metrov vysoký priestor má tri časti. Do spodnej sa vchádza po odklopení jednej zo stien dohora do vodorovnej polohy. Takto vzniknutá strieška rozširuje pôdorys objektu. Úzkym dreveným schodiskom s 13 priečkami sa možno dostať cez druhý priestor až na najvyššiu plošinu nachádzajúcu sa vo výške 3,5 m nad terénom. V strednom priestore objektu je útulňa s kruhovým okienkom na južnú stranu. Vtipné sú drevené poličky na odkladanie vecí umiestnené pod stropom. Tretia, najvyššia časť objektu sa po odklopení dvoch protiľahlých stien dolu do vodorovnej polohy a ich ukotvení oceľovými lankami stáva rozhľadňou. Slabinou tohto riešenia je znížená bezpečnosť osôb pohybujúcich sa na oboch rozšírených plošinách. Tento problém by sa však dal dotiahnuť pevným nižším zábradlím primontovaným na odklopných stenách. V čase mojej návštevy (jún 2017) však už obidve horné odklopné steny chýbali a k dispozícii neboli ani podpery udržiavajúce dolnú vstupnú stenu vo vodorovnej odklopenej polohe. Doplním, že dielo bolo spočiatku umiestnené v lome pri Detve, ale po opakovanom poškodzovaní ho napokon umiestnili nad obcou Dúbravica, na západ od masívu Poľany.
Do Dúbravice (428 m) možno prísť autobusovou linkou z Banskej Bystrice. Vystúpiť treba pri kostole, na zastávke Dúbravica, Kmeť. Neznačkovaná trasa k rozhľadni, dlhá necelý kilometer, vedie okolo gotického kostola, zrúcaniny renesančného hrádku, bývalého mlynu a domu č.101. Poľná cesta v údolí sa drží okraja hustého lesíka a po chvíli zatáča doprava do trávnatého sedla, odkiaľ pokračuje doľava po trávnatom hrebienku okolo rozhľadne.
Z rozhľadne je prekvapivo malebný rozhľad. Na západe vidno Skalku v Kremnických vrchoch, na severozápade Krížnu vo Veľkej Fatre, na severe lanovku na Zvolen a na severovýchode masív Prašivej. Na východe tróni 2 km vzdialený Medvedinec a na juhozápade 570 m vysoký vrch Stráň.
[Martin Veselý]: Bohužel zřejmě s ohledem na bezpečnost návštěvníků byla do výhledového prostoru umístěna plastová výplň, čímž výhledna dosti ztratila na atraktivitě. Z původně pozoruhodného projektu tak zbylo jen torzo a rozhled je hezčí si vychutnat normálně na polní cestě vedoucí kousek pod výhlednou. Špatně průchodná je i výše popsaná cesta kolem domu 101; lepší je zahnout po asfaltce vlevo k samotě Pod Rakytím a odtud na horskou louku (branku lze otevřít). Pro zpáteční cestu je výborným tipem pokračovat luční cestou k severozápadu mezi zalesněnými vršky směrem k říčce Zolná; cesta se postupně stočí vlevo, projde okrajem lesa a vyjde u autobusové zastávky Čerín, Čačín, sklady. Níže v obci lze načerpat chutný minerální pramen.
snímky: vlastní (červenec 2023)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.133 ‒ Poľana.
Kraj: Banskobystrický
Okres: Revúca
Geomorf. celek:
Slovenský kras
Poloha: mapy.com
Jelšava je třítisícové město na východě Banskobystrického kraje, které i kvůli své odlehlé poloze se dnes nachází ve značném úpadku a zmaru. Památkově je přitom velmi zajímavé. Nerentabilita plynoucí z odlehlosti železniční trati Plešivec ‒ Muráň, která městem prochází, vedla k zastavení provozu včetně turistických linek. Na vršku Skalka u vysílače, kam vyjdeme po modrém trojúhelníčku s převýšením 250 m, byla na podzim 2023 vybudována dřevěná vyhlídka. Má slušný rozhledový potenciál - kromě města samého vidíme téměř celý Gemer od Muránské planiny po Slovenský kras.
snímky: vlastní (září 2025)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.135 ‒
Stolické vrchy; Revúca.
Kraj: Košický (Gemer)
Okres: Rožňava
Geomorf. celek:
Revúcka vrchovina
Poloha: mapy.com
Výhlednu v atraktivní, avšak odlehlé oblasti najdeme také v lokalitě Na Prielohu nad obcí Gočovo v rožňavském okrese; obec ji zde postavila v roce 2016. Po zlezení 13 schodů se rozhlédneme k východu na západní výspu Volovských vrchů (Biela skala ‒ Jaseňový vrch ‒ Vysoký vrch ‒ Lučice); západním směrem vidíme vrch Bučinu. Je třeba počítat s tím, že v létě je cesta z centra Gočova poměrně zarostlá. Navzdory nulovému značení jsem neměl orientační problémy, nicméně ve směru na Vlachovo (prošel jsem hezkým areálem s rybníčky) jsem musel přebrodit říčku Slanou.
snímky: vlastní (červenec 2023)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.124 ‒
Slovenský raj.
Kraj: Banskobystrický
Okres: Lučenec
Geomorf. celek: Ostrôžky
Poloha: mapy.com
Dřevěnou, vzhledově atraktivní výhlednu s názvem Pozorovací pavilón vybudovala v roce 2019 podhorská obec Tuhár v jihoslovenském regionu Novohrad. Nachází se u silnice na Budinou, asi 100 metrů za křižovatkou na Divín a na Budinou. Na plošinu vyjdeme po 13 schodech a rozhlédneme se k severu a východu. Ačkoli místo samé je docela příjemné, rozhledy jsou jen na nejbližší vršky.
snímky: vlastní (červenec 2023)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.145 ‒
Javorie; Ostrôžky.
Kraj: Prešovský
Okres: Vranov nad Topľou
Geomorf. celek:
Slanské vrchy
Poloha 1: mapy.com,
Poloha 2: mapy.com
Dvě dřevěné výhledny byly vybudovány v roce 2012 na vrchu Bartáková u Zámutova ve Slanských vrších, a to jako součást naučné stezky Zámutovská kolejka. Investorem byly Lesy SR ve spolupráci s občanským sdružením KST Perun Zámutov. Okružní, osmikilometrová trasa je nazvána podle bývalé lesní železnice, kterou se v první polovině 20. století sváželo dřevo ze zámutovských lesů do Vranova nad Topľou. Ukázka vozíku naloženého dřevem je zajímavým doplňkem jednoho ze zastavení na trase. K výhlednám dojdeme vcelku snadno od autobusové zastávky Zámutov, polesie, značku je však třeba pozorně sledovat; stezka je místy zarostlá a značení není ideální.
Z níže položené jižní výhledny (13 schodů) vidíme jen nejbližší kopečky směrem k jihu, z výhledny na vlastním vrcholu (15 schodů) pak spatříme obec Zámutov a její severní okolí včetně vrchů Práporec (961 m) a vůbec nejvyšší Šimonky (1092 m). V sousedství se nachází střelnice, kde lze na přilehlé mýtině lze vylézt i na tzv. špačkárnu. Kvůli vzrostlým stromům však ani zde nelze očekávat dálkové pohledy.
snímky: vlastní (duben 2022)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.116 ‒
Slanské vrchy; Veľká Domaša.
Kraj: Prešovský
Okres: Medzilaborce
Geomorf. celek:
Laborecká vrchovina
Poloha: mapy.com
Obec Repejov se nachází na západním okraji Laborecké vrchoviny v údolí potoka Oľky. Její současná podoba je dána sloučením dvou obcí, Repejova na levém (východním) a Pravrovec na pravém (západním) břehu, k němuž došlo v roce 1964. Proto jsou také v obci hned dva řeckokatolické kostely. A právě nad pravroveckou částí obce byla v roce 2024 vybudována malá dřevěná výhledna. Shlédneme z ní na obec a protilehlý hřebínek, v dáli ještě zahlédneme 40 km vzdálený Vihorlat. Podle informace FB skupiny Čavarguj lze zaparkovat u obecního úřadu, zajíždí sem samozřejmě také autobus. K výhledně dojdeme neznačenou cestou po louce s převýšením 60 m.
snímky: vlastní (květen 2026)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 ‒
Laborecká vrchovina, Dukla.
Kraj: Banskobystrický
Okres: Rimavská Sobota
Geomorf. celek:
Revúcka vrchovina
Poloha v mapy.com:
východní ‒
západní
Dvě malé výhledny vybudovali v roce 2025 členové místního urbariátu nad obcí Hrušovo, v hloubi okresu Rimavská Sobota. Ta západní je hodně utajená, objevil ji až Dan Kysel dalekohledem při návštěvě první (východní) výhledny. Oku lahodící je pohled ze západní výhledny na oblast Kráľovy holi v Nízkých Tatrách.
snímky: D. Kysel (duben 2026)
Kraj: Košický (Abov)
Okres: Košice ‒ okolie
Geomorf. celek:
Košická kotlina
Poloha: mapy.com
Absence odpočinkové zóny motivovala dobrovolníky z obce Hrašovík k výstavbě vyhlídky Na kline na jihozápadním okraji obce. Společnými silami vybudovali v roce 2018 s podporou Nadace Orange dřevěnou výhlednu; po terénních úpravách byla zpřístupněna v červnu 2019. Pro poutníka je to velmi přívětivé místo obzvláště při pěší cestě z Košic, kdy projde lesem a zničehonic stane u vyhlídky, z níž se mu otevře půlkruhový rozhled přes údolí Torysy prakticky na celé Slanské vrchy, od Šimonky přes Mošník, Bogotu a Hradisko až k Veľkému Miliči. Na vyhlídkovou plošinu vyjdeme po 10 schodech. --- Přírodně pěkná cesta k výhledně vede přímo z okraje Košic. Od zastávky Ulica sv. Ladislava (bus 20,32) jdeme Herlianskou ulicí až k posledním domům. Zde ještě neodbočujeme, ale můžeme již sejít z chodníku na travnatou cestičku při silnici; doleva odbočíme až po dalších 200 metrech. Cesta klesá lesem k potoku, za ním jde kousek loukou a napojí se na zpevněnou cyklotrasu, po které odbočíme doprava a dojdeme přímo k výhledně. Trasa měří zhruba 2,5 km.
snímky: vlastní (říjen 2022)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.136 ‒
Volovské vrchy, Košice.
Kraj: Košický
Okres: Michalovce
(Dolný Zemplín)
Geomorf. celek:
Vihorlatské vrchy
Poloha: mapy.com
Drobná dřevěnka, nacházející se ve výběžku Košického kraje kousek od Humenného, má sice nízkou nadmořskou výšku, rozhodně však stojí za návštěvu. Poskytuje totiž nevšední pohledy na Vihorlatské vrchy (Kyjov 821 m, Vihorlat 1076 m); vidíme i městečko Strážske a návrší Krivoštianka, které se vypíná nad ním. Do obce lze dojet autobusem ze Strážskeho. V obci sledujeme žlutou značku, na louce nad obcí u solárních panelů již výhlednu vidíme, přes louku nás k ní dovede vyšlapaná či vysekaná pěšina.
snímky: vlastní (srpen 2021)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.116 ‒
Slanské vrchy; Veľká Domaša.
