ZAJÍMAVOSTI

... aneb co se jinam nevešlo



V této rubrice popisuji vyhlídkové stavby, které nebylo možné zařadit do standardních kategorií rozhleden, věží nebo výhleden. Jsou to různé typy staveb - bývalé vojenské věže, rozhledny soukromé, které nejsou zpřístupněny veřejnosti a lze je navštívit pouze po předchozí domluvě, kulturně-historické objekty, ubytovací a stravovací zařízení s vyhlídkami, stavby v úrovni terénu a od roku 2021 i nový typ - dřevěné lavičky a žebříky s možností rozhledu do krajiny.

Stavby bez uvedení přístupnosti jsou přístupné volně, bývalé vojenské věže s opatrností na vlastní odpovědnost.

Bývalé vojenské věže

1. Jelenec (Česká republika, 925 m n.m.)

Vojenská věž na Jelenci

Stát: Česká republika

Kraj: Zlínský

Geomorfologický celek: Bílé Karpaty

GPS: 48°51'36.956"N, 17°42'10.363"E

snímek: H. Holubářová

Jako vyhlídková věž se občas uvádí i vysoká vojenská konstrukce na Jelenci v Bílých Karpatech. Nachází se sice na území Česka, ale častěji se o něm hovoří v souvislosti se slovenskými rozhlednami, jelikož objekt patří slovenskému ministerstvu obrany.

Výstup ovšem nelze označit za bezpečný - nahoru totiž nevedou schody, nýbrž jen kolmý železný žebřík. Z toho důvodu také nemohu zařadit Jelenec mezi turistické rozhledny. Na druhé straně nutno podotknout, že výstup na plošinu pátého patra, který je skutečně velmi vzdušný, je zážitkem na celý život. Jednak díky skvostnému kruhovému rozhledu, který tolik chybí na Velké Javořině, jednak pro radost z překonání sebe sama, z přiblížení se výšinám nejen skutečným, ale i symbolickým (na žádné jiné rozhledně jsem zatím nepotřeboval tolik síly a odvahy, tedy přiblížení se k mužskému principu). Z vlastní zkušenosti přitom dodávám, že k dobrému rozhledu stačí vystoupit do 3. patra a že plošina je sice zkorodovaná, ale zatím velmi pevná (stav v červenci 2010).

Vyhlídková věž se nachází na hlavním hřebeni Bílých Karpat asi 1,5 km severovýchodně od Velké Javořiny. Dostat se k ní lze nejlépe od Holubyho chaty pod Velkou Javořinou po zelené TZT, případně z České republiky odbočkou z téže zeleně značené cesty ze směru Květná - Velká Javořina; podle ukazatele měří odbočka 600 m.

Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci
Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci

snímky: P. Zágora (1), ostatní vlastní (červenec 2010)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.129 - Malé Karpaty, Bradlo.

2. Paseky u Kalinova (848 m n.m.)

Vojenská věž Paseky

Kraj: Prešovský (Zemplín)

Okres: Medzilaborce

Geomorfologický celek: Laborecká vrchovina

GPS: 49°20'42.408"N, 21°57'58.330"E

snímek: L. Khandl

Bývalou vojenskou věž Paseky najdeme v Laborecké vrchovině severně od Kalinova přímo na slovensko-polské hranici (hraniční kámen se nachází uprostřed konstrukce). Byla postavena německou armádou okolo roku 1940 a vydržela až do současnosti. V roce 2014 byla částečně zrekonstruována později byla dosazena i vrcholová plošina. Stále je však nutný výstup košem. Není sice tak náročný jako na Jelenci, nicméně věž je nižší a kvůli lesnímu porostu neposkytuje prakticky žádné výhledy. Z důvodu nestandardních podmínek výstupu, a tudíž nedosažitelnosti pro běžnou turistickou veřejnost, je stavbu možné zařadit pouze jako rozhledovou zajímavost.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.

3. Petrklín u Sološnici (587 m n.m.)

Věž na Petrklíně

Kraj: Bratislavský

Okres: Malacky

Geomorfologický celek: Malé Karpaty

GPS: 48°26'45.963"N, 17°13'57.577"E

Čtenář pete.green mě upozornil na bývalou vojenskou věž (signalizační stožár letiště Kuchyňa) na kopci Veľký Petrklín (Peterklín) u Sološnici. Jedná se o vysokou železnou konstrukci, na které se ve výšce asi 11 metrů nachází vyhlídková plošina. Je přístupná výstupem po kolmém kovovém žebříku opatřeném košem. Na rozdíl od Jelence však neobsahuje odpočinkové plochy, a proto je výstup náročný nejen psychicky, ale i fyzicky. Dále je třeba upozornit na velmi příkrý výstup lesem, který je ovšem orientačně jednoduchý (z bočního údolí je až na vrchol vyznačena modrá turistická značka).

Z vyhlídkové plošiny je velmi pěkný rozhled především na Malé Karpaty a část Bílých Karpat. Je skvělé, že do Sološnici lze po řadě letech přerušeného provozu opět dojet pravidelnou sezónní vlakovou linkou Zohor - Plavecké Podhradie.

Výhled na Vápennou Výhled z věže na Veľkém Petrklíně Výhled z věže na Veľkém Petrklíně Výhled z věže na Veľkém Petrklíně Výhled z věže na Veľkém Petrklíně

snímky: pete.green (1), zbytek vlastní (květen 2018)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.128 - Malé Karpaty, Záruby.

4. Vŕšok u Kostolište (170 m n.m.)

Vojenská věž u Kostolište

Kraj: Bratislavský (Záhorie)

Okres: Malacky

Geomorfologický celek: Záhorská nížina

GPS: 48°27'0.375"N, 16°58'5.463"E

V rovinatém lesíku severozápadně od obce Kostolište poblíž Malacek se nachází bývalá vojenská věž označovaná obvykle podle lokality Vŕšok, která byla využívána socialistickou armádou k pozorování pohraničního pásma. Najdeme ji u silnice, asi 350 metrů zpět od velmi dobře obsluhované autobusové zastávky Gajary, Vŕšok (zajíždějí sem spoje z Malacek ŽST). Věž je vysoká asi 30 metrů, rozdělená na tři shodné úseky s plošinami. Konstrukce je bytelná, k jejímu zdolání ovšem potřebujeme fyzickou zdatnost (vysoké kolmé ocelové žebříky, přechody do jednotlivých pater), rozvahu a odolnost proti závrati. Věž je sice pevná a vzhledem k délce jednotlivých úseků se můžeme pro krátký odpočinek zapřít v koši, přesto doporučuji výstup velmi zvážit a případně realizovat za teplejšího počasí a relativního bezvětří. S ohledem na závrať a prosincové počasí jsem vystoupal na šestý stupeň posledního úseku, odkud jsou také snímky. Je pěkně vidět především na Malé Karpaty a Velkou Javořinu.

Výhled z věže Vŕšok Výhled z věže Vŕšok Výhled z věže Vŕšok

snímky: vlastní (prosinec 2019)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.150 - Borská nížina, Malacky.

Soukromé rozhledny

5. Veľká Lomnica, penzion U Šeliho (670 m n.m.)

Penzion U Šeliho

Kraj: Prešovský (Spiš)

Okres: Kežmarok

Geomorfologická jednotka: Podtatranská kotlina

GPS: 49°7'20.438"N, 20°21'2.055"E

Zajímavou vyhlídkovou věž je možné navštívit v areálu penzionu U Šeliho ve Veľké Lomnici. Jak mně potvrdila majitelka penzionu, věž byla postavena za účelem výhledu nejen na Vysoké, ale i na část Nízkých Tater. Je přístupná ubytovaným hostům, veřejnosti pak po předchozí dohodě nebo ochotně na požádání. Z vyhlídkové plošiny, na kterou vystoupáme po 22 žebříkových stupních, jsem viděl jen Lomnický, Huncovský a Kežmarský štít, ostatní vrcholky překryla mlha. K rozhledně dojdeme buď klasicky od železniční stanice Studený Potok, nebo pěknou procházkou od zastávky Veľká Lomnica - Golf. Vstup je od hlavní silnice.

Pohled z rozhledny Pohled z rozhledny Pohled z rozhledny Rozhledna U Šeliho Penzion U Šeliho

snímky: vlastní (srpen 2019)

Věž je přístupná ubytovaným hostům, veřejnosti na požádání.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 Vysoké Tatry.

6. Slnečné jazerá u Sence (125 m n.m.)

Rozhledna na Slnečných jazerách

Kraj: Bratislavský (Bratislava a okolie)

Okres: Senec

Geomorfologický celek: Malokarpatská pahorkatina

GPS: 48°12'55.851"N, 17°24'53.547"E

Vznik Slunečných jezer u Sence se datuje do roku 1845, kdy tu probíhalo bagrování štěrku na výstavbu železnice Bratislava - Galanta. Původně to bylo 5 samostatných jezer, která se postupně sloučila do jediného, čímž vzniklo jezero s rozlohou 80 ha a s hloubkou až 12 m. Jezero se jakožto přírodní koupaliště začalo používat v roce 1919, tehdy pod názvem Slovenské Tahiti. Nový název Slnečné jazerá dostal areál v roce 1960.

Soukromou vyhlídkovou věž najdeme v jižní části, přesněji v zátočině nejblíže položené senecké železniční stanici. Přiléhá k restauraci Lobster a je přístupná na vlastní nebezpečí po dohodě s personálem. Nahoru vede 16 mlynářských a 13 normálních železných schodů. Posezení je příjemné zvláště za teplejšího počasí, kdy je možné sedět venku přímo nad hladinou jezera a rozhlédnout se z vyhlídky na korábu. V září působil celý areál velmi klidně, návštěva byla skutečně romantická a pohledy z rozhledny i z vyhlídky na korábu na modrou hladinu byly tou pravou třešinkou na dortu.

Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec
Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec

snímky: vlastní (září 2012)

Tato soukromá stavba není oficiálně přístupná veřejnosti.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.151 - Trnavská pahorkatina, Senec.

7. "Stratenka" v Čakanovcích (270 m n.m.)

Rozhledna Stratenka

Kraj: Banskobystrický (Novohrad)

Okres: Lučenec

Obec: Čakanovce

Geomorfologický celek: Cerová vrchovina

Tuto pěknou soukromou rozhlednu jsem objevil při svých toulkách po rozhlednách v roce 2010. Pokřtil jsem ji Stratenka, nejen díky podobnosti se Stratencem ve slovenských Javorníkách. Nachází se na okraji obce na neoploceném pozemku a nabízí romantické výhledy především po Cerové vrchovině. S respektem k majiteli jsem dlouho nezveřejnil její polohu. Činím tak nicméně k desátému výročí založení těchto stránek. Jedná se o obec Čakanovce. Hlavně ale doufám, že ji dosud nepotkal smutný osud některých lehkých dřevěných staveb. Na vyhlídkovou plošinu ve druhém poschodí lze vystoupat po 24 žebříkových stupních.

Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna

snímky: vlastní (září 2010)

Rozhledna je soukromá a lze ji navštívit po dohodě s majitelem.

Mapa VKÚ 1:50 000 - 141 - Cerová vrchovina - Lučenec.

Kulturní a historické památky

8. Mohyla M. R. Štefánika na Bradle u Brezové (543 m n.m.)

Mohyla M. R. Štefánika

Kraj: Trenčianský

Okres: Myjava

Geomorfologický celek: Myjavská pahorkatina

GPS: 48°40'45.795"N, 17°33'49.603"E

snímek: vlastní (srpen 2021)

Milovníky výhledů nepochybně zaujme mohyla M. R. Štefánika na Bradle nad obcí Brezová pod Bradlom. Jedná se o bílý terasovitý památník se čtyřmi obelisky postavený z travertinových bloků a zasvěcený věhlasnému slovenskému politikovi a generálovi Milanu Rastislavu Štefánikovi (1880 - 1919), který je v ní pochován. Štefánik pocházel ze sousední obce Košariská, kde lze také navštívit jeho muzeum. Památník byl postaven v letech 1926 - 1928 podle projektu známého architekta Dušana Jurkoviče (komplex chalup na Pustevnách, Peklo u Nového Města nad Metují, chata na Dobrošově, Jurkovičův dům v Luhačovicích, rozhledna Karlův kopec u Rožnova pod Radhoštěm) a v rámci pietní návštěvy poskytuje daleké rozhledy do kraje.

Bohužel drtivá většina lidí, jak je dnes obvyklé, přijede po silnici autem, vyleze si nahoru na památník udělat selfíčko a vzápětí odjíždí do nejbližší restaurace, protože nahoře chybí občerstvení. Když jsem šel vonícím lesem nahoru po červené značce (z Brezové něco málo přes hodinku chůze), nepotkal jsem ani človíčka, přitom parkoviště u mohyly bylo zcela zaplněné. Hezký je i sestup do Priepasného a následná cesta malebnou pahorkatinou do Myjavy. Sympatickým počinem je zavedení zvláštních letních vlaků na trati Jablonica - Brezová pod Bradlom v roce 2021 poté, co téměř 20 let zde fungovala pouze nákladní doprava.

Pohled od památníku Pohled od památníku Pohled od památníku Pohled od památníku
Pohled od památníku Pohled od památníku Pohled od památníku Památník na Bradle

snímky: A. Průšová (1), J. Šlapák (8), zbytek vlastní (srpen 2021)

Vyhlídková terasa je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.129 - Malé Karpaty, Bradlo.

9. Oravský hrad v Oravském Podzámku (520 m n.m.)

Oravský hrad

Kraj: Žilinský

Okres: Dolný Kubín

Geomorfologický celek: Oravská vrchovina

GPS: 49°15'43.650"N, 19°21'32.159"E

Oravský hrad je jedním z nejkrásnějších hradů na Slovensku. Nachází se na výrazném skalním bradle nad řekou Oravou přímo v obci Oravský Podzámok. Obec má velmi dobré autobusové i vlakové spojení a je rovněž dobrým východiskem na hřeben Oravské Magury.

Zajímavá poloha hradu i celé obce umožňuje atraktivní výhledy z hradních teras - mezi jednotlivými paláci jsou poměrně značné výškové rozdíly. V době covidového automatu byl hrad přístupný bez průvodce, a bylo proto možné se na nich zastavit a nerušeně kochat pohledy na Západní Tatry a Malou Fatru. V kombinaci s parádním kulturním zážitkem i díky úbytku návštěvníků jsem byl navýsost spokojený. A v podhradí hned proti domečku s pokladnou lze po prohlídce zajít do výborného minipivovaru.

Pohled z hradní terasy Pohled z hradní terasy Pohled z hradní terasy Pohled z hradní terasy
Pohled z hradní terasy Pohled z hradní terasy Oravský hrad Pohled od památníku

snímky: vlastní (říjen 2021)

Hrad je přístupný takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.129 - Malé Karpaty, Bradlo.

10. Považský hrad u Považské Bystrici (400 m n.m.)

Považský hrad

Kraj: Trenčianský

Okres: Považská Bystrica

Geomorfologický celek: Javorníky (podcelek Púchovská vrchovina)

GPS: 49°8'43.751"N, 18°27'28.831"E

Cestou do Žiliny ste si pri Považskej Bystrici určite všimli ruiny hradu na strmom kopci. Považský hrad, známy aj ako Bystrický hrad, je neodmysliteľnou siluetou Považia.

Aj tento hrad – ako mnoho ďalších na Považí – dal postaviť uhorský kráľ Belo IV. koncom 13. storočia. Chcel tak posilniť zabezpečenie uhorských hraníc po vpádoch Tatárov. V dokumentoch sa hrad prvý raz spomína v roku 1316, kedy patril Matúšovi Čákovi Trenčianskemu. V čase najväčšieho rozkvetu v ňom bývalo asi 400 ľudí. Vodu doň privádzali podzemnými drevenými potrubiami zo studničky zvanej Sklepitá. V ďalších storočiach hrad často menil majiteľov, postupne chátral, až z neho napokon zostali len ruiny.

V rokoch 2011 – 2012 sa realizoval archeologický prieskum a neskôr aj obnova hradu. Od júla 2017 je hrad opäť otvorený pre verejnosť. Z hornej časti hradu sa vám naskytne neskutočne krásny výhľad na Bytčiansku kotlinu od Považskej Bystrice po Bytču, Veľký a Malý Manín, ktoré rozdeľuje Manínska tiesňava, Súľovské skaly aj Hričovský kanál.

Považský hrad Považský hrad Považský hrad Považský hrad Považský hrad

text: www.visit.trencin.sk, snímky: J. Hlatký

Areál hradu je volně přístupný.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.108 - Javorníky, Púchov.

11. Věžička opevněného kláštera v Bzovíku (350 m n.m.)

Klášter (hrad) Bzovík

Kraj: Banskobystrický (Hont)

Okres: Krupina

Geomorfologická jednotka: Krupinská planina

GPS: 48°18'55.195"N, 19°5'23.345"E

Areál bývalého kláštera nacházející se jižně od obce Bzovík v krupinském okrese pochází ze 12. století. Opevněním s nárožními baštami jej v 16. století vybavil z oligarchů středního Slovenska Žigmund Balaša; od 19. století je klášter již pustý. Dnes je zachováno právě jen vnější opevnění. V rámci prohlídky můžeme vstoupit do jedné z rohových věží a vyhlédnout do nejbližšího okolí.

Klášter (hrad) Bzovík Klášter (hrad) Bzovík Klášter (hrad) Bzovík

snímky: J. Hlatký

Památka je přístupná takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.146 - Krupinská planina; Veľký Krtíš.

12. Zvonice kostela v Popradu (672 m n.m.)

Zvonice

Kraj: Prešovský (Spiš)

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Podtatranská kotlina

GPS: 49°3'16.924"N, 20°18'4.688"E

Při návštěvě kostelní věže v Popradu jsem si povšiml, že v přilehlé samostatně stojící zvonici lze vystoupat nahoru ke zvonu. Jakkoli věžové patro není nijak výhledové, výstup na ně a prohlídka zvonu činí ze zvonice věžovou zajímavost; kromě toho vyhlédneme ven otevřenými průzory. U obsluhy se platí vstupné 1 €.

Pohled z věže Pohled z věže Zvon Schodiště Zvonice

snímky: vlastní (srpen 2019)

Věž je přístupná v otevírací době kavárny (funguje i večer).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 Vysoké Tatry.

13. Slovanské hradiště u Bojné (382 m n.m.)

Hradiště v Bojné

Kraj: Nitrianský (Horná Nitra)

Okres: Topoľčany

Geomorfologická jednotka: Považský Inovec

GPS: 48°36'45.276"N, 17°59'53.000"E

Bojná-Valy je významnou architektonickou lokalitou, která podle výzkumu Archeologického ústavu SAV byla hospodářským a politickým centrem Nitrianského knížectví v období před Velkou Moravou. Díky podpoře ministerstva kultury byla v roce 2018 zrekonstruována východní brána hradiště vysoká 12 metrů, která je tak největší slovanskou bránou ve střední Evropě. Spíše než o vyhlídkový objekt se jedná o stavbu kulturně-historickou, návštěvníci nicméně mají možnost vystoupat do druhého patra věže. Další informace o výstavbě brány lze najít zde.

Brána hradiště Bojná-Valy Brána hradiště Bojná-Valy Brána hradiště Bojná-Valy Brána hradiště Bojná-Valy Brána hradiště Bojná-Valy

snímky: J. Hlatký

Hradiště je volně přístupné.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.130 - Považský Inovec; Piešťany.

Drobné stavby s vyhlídkovými motivy

14. Obří lavička u Oravské Polhory (750 m n.m.)

Obří lavička

Kraj: Žilinský

Okres: Námestovo

Geomorfologická jednotka: Podbeskydská brázda

GPS: 49°31'36.435"N, 19°28'21.227"E

snímek: Sladina Národová, FB Turistické rozhľadne

Vedle turistické chaty na Slané vodě v katastru Oravské Polhory vyrostla v roce 2021 obří lavička s výhledem na Babí horu. Lze na ni vylézt po přibudovaném žebříku.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.102 - Oravské Beskydy; Oravská nádrž.

15. Lavička Gardeon u Kláštora pod Znievom (495 m n.m.)

Obří lavička

Kraj: Žilinský (Turiec)

Okres: Martin

Geomorfologická jednotka: Turčianská kotlina

GPS: 48°58'58.834"N, 18°48'4.618"E

První obří lavičku na Slovensku postavili borci z firmy Gardeon v září 2020. Nachází se asi půl kilometru severně od obce a rozhlédneme se z ní jak na obec s přilehlým vrchem Znievem, tak na část hřebene Veľké Fatry. Navzdory výhledově atraktivní poloze ji řadím pouze mezi zajímavosti, neboť na plošinu je nutné použít výšvih, příp. dopomoc druhé osoby. Za mé návštěvy bylo možné použít jako schod hliníkový kbelík.

Lavička Gardeon Lavička Gardeon Lavička Gardeon Lavička Gardeon Lavička Gardeon

snímky: vlastní (říjen 2021)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.120 - Malá Fatra; Martinské hole.

16. Žebřík u Dúbravici (490 m n.m.)

Žebřík u Dúbravici

Kraj: Banskobystrický

Okres: Banská Bystrica

Geomorfologická jednotka: Zvolenská kotlina

GPS: 48°41'12.172"N, 19°16'34.762"E

snímek: mapy.cz

Žebřík zapuštěný hluboko do země, který se o nic neopírá, je především efektním kreativním prvkem zasazeným do nádherné krajiny pod Poľanou. Lze na něj však vylézt a rozhlédnout se po okolí; na severovýchodě spatříme i západní okraj Nízkých Tater.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.133 - Poľana.

17. Žebřík u Tesárských Mlyňan (210 m n.m.)

Žebřík u Tesárských Mlyňan

Kraj: Nitrianský (Tekov)

Okres: Zlaté Moravce

Geomorfologická jednotka: Podunajská pahorkatina (podcelek Hronská pahorkatina)

GPS: 48°19'42.750"N, 18°22'24.291"E

snímek: Rasťo Benčík, FB Turistické rozhľadne; GPS: Lukáš Luka Vítek

Vyhlídkovou kuriozitu v podobě jednoduchého žebříku poblíž odpočívadla najdeme v katastru Tesárskych Mlyňan v lokalitě Gedere. Jde již o druhou stavbu toho druhu na Slovensku (první se nachází poblíž Dúbravice).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.137 - Tribeč; Pohronský Inovec.

18. Dolný Chotár (110 m n.m.)

Dolný Chotár

Kraj: Trnavský

Okres: Galanta

Geomorfologická jednotka: Podunajská rovina

GPS: 47°58'24.422"N, 17°51'53.991"E

snímek: mapy.cz

Velmi zvláštní původ má kovová stavba, která se nachází asi 2,5 km jižně od obce Dolný Chotár, poblíž soutoku Čierné vody s Malým Dunajem. Nedokázal jsem si ji nikam zařadit a původ mně objasnila až odpověď na můj dotaz z obecního úřadu. Prý je to schodiště k zemědělské budově, která prošla rekonstrukcí. Při ní bylo schodiště odstraněno a bez vědomí OcÚ a bez patřičného povolení převezeno a instalováno na současné místo. Z důvodu absence bezpečnostních prvků se nedoporučuje na schody vstupovat.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.153 - Podunajská rovina; Diakovce.

Restaurace a kavárny s vyhlídkami

19. Vyhlídková rotunda na Chopku (2 004 m n.m.)

Vyhlídková rotunda na Chopku

Kraj: Žilinský (Liptov)

Okres: Liptovský Mikuláš

Geomorfologická jednotka: Nízké Tatry

GPS: 48°56'37.396"N, 19°35'24.817"E

snímek: casprezeny.azet.sk

Vůbec nejvýše položená vyhlídková stavba na Slovensku se nachází na Chopku v Nízkých Tatrách. Nejde o rozhlednu v pravém slova smyslu, ale o jiný vyhlídkový objekt - konkrétně nástavbu na restauraci Rotunda umístěnou v horní stanici lanovky z Jasné. Byla vybudována v roce 2014 a kromě vyhlídky je možné se zde i ubytovat.

Provoz restaurace je podmíněn provozem lanovek. V měsících květen, říjen a listopad probíhá jejich údržba; v těchto měsících je restaurace otevřená pouze o víkendech.

Rotunda na Chopku Rotunda na Chopku Výhled z rotundy na Chopku

snímky: P. Gejdoš

Vyhlídka je přístupná celoročně s výše uvedeným omezením.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.122 - Nízke Tatry, Chopok.

20. Velický zámoček v Popradu (684 m n.m.)

Hotel Velický Zámoček

Kraj: Prešovský (Spiš)

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Podtatranská kotlina

GPS: 49°3'55.879"N, 20°16'13.879"E

Možnost ubytování s výhledem z pokojů včetně rozhledu z věžičky na Vysoké Tatry nabízí novodobý hotel Velický Zámoček na západním okraji Popradu. Výhledy na tatranské velikány jsou vždy impozantní, a je tomu tak i zde. Místnost ve věžičce původně sloužila jako posezení pro skupiny hostů, dnes se již prakticky nevyužívá. Vyhlídka je spíše pro autaře (pěšky od nádraží potřebujeme půl hodiny) nebo jsme-li přímo v Popradu ubytovaní. Je však třeba upozornit na zkrácenou dobu restaurace (jen přes obědy v pracovní dny), což je bohužel logicky dané nepraktickou polohou. Pro aktuální informace navštivte webové stránky hotelu.

Výhled z hotelu Výhled z hotelu Výhled z hotelu Věžička hotelu Hotel Velický Zámoček

snímky: vlastní (srpen 2019)

Vyhlídka ve věžičce je přístupná na požádání na recepci.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 Vysoké Tatry.

21. Věž penzionu Zbrojnica v Haliči (265 m n.m.)

Penzion Zbrojnica s věží

Kraj: Banskobystrický (Novohrad)

Okres: Lučenec

Geomorfologická jednotka: Juhoslovenská kotlina

GPS: 48°21'16.717"N, 19°34'25.128"E

Další vyhlídkovou kuriozitu vygúglila Marcela Nohelová a vmžiku mne velmi zaujala. Jde o penzion s restaurací Zbrojnica v Haliči (ca. 5 km Z až SZ od Lučence), který vznikl přestavbou z hasičské zbrojnice. Navštívit se mi jej podařilo až po třech letech a rozhodně jsem nelitoval. Po dohodě s personálem (nejlépe předem, protože klíče mají jen majitelé a ti bývají přítomni častěji jen dopoledne) jsem se mohl rozhlédnout z kruhového ochozu. Směrem k Lučenci bohužel brání vyšší budova a není vidět ani výstavní zámek (funguje jako hotel), přesto jde o cenný "úlovek" ve sbírce fanouška vyhlídkových objektů. Poctivé halušky a dvě plzně při příjemném posezení byly pro mě vítanou relaxací při cestě z Opavské hory; jinak do Haliče zajíždí dnes už "jen" autobusy z Lučence do Veľkého Krtíše. Pěkná cesta, rámovaná výhledy, je také po vedlejší silnici od vlakové stanice Tomášovce.

Přejme Zbrojnici hodně úspěchů a budete-li mít cestu, určitě se zastavte!

Věž penzionu Zbrojnica Věž penzionu Zbrojnica Věž penzionu Zbrojnica Věž penzionu Zbrojnica Věž penzionu Zbrojnica

snímky: vlastní (srpen 2016)

Vyhlídka je přístupná po předchozí dohodě s provozovatelem.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

22. Vyhlídka kavárny ve Staré Bystrice (480 m n.m.)

Zbojnická bašta s věžičkou

Kraj: Žilinský (Kysuce)

Okres: Čadca

Geomorfologická jednotka: rozhraní Kysuckých Beskyd a Kysucké vrchoviny

GPS: 49°20'47.792"N, 18°56'14.673"E

Stará Bystrica je obcí na Kysucích (asi 13 km JV od Čadce) s necelými 5 tisíci obyvateli. Novodobou turistickou atrakci představuje Slovenský orloj. Jde o největší dřevěnou sochu na Slovensku; celková kompozice představuje sedící Madonu, Sedmibolestnou Pannu Marii - patronku Slovenska. Kromě této zajímavé stavby obec provedla generální rekonstrukci náměstí tak, aby vycházela z tradic, a přesto byla moderní.

V horní části náměstí (v místě původní hasičské zbrojnice) je umístěna restaurace Zbojnícka bašta od architekta Ivana Jariny. Součástí restaurace je také vyhlídková věž a terasa. Informaci o vyhlídce ve věži upřesňuje paní Helena Holubářová: "Jedná se o posezení pro malou společnost, to je hlavní účel vyhlídky ve věžičce. Nicméně pan domácí ochotně pouští nahoru i mimo otevírací dobu, o čemž jsem se osobně přesvědčila již třikrát."

Výhled z věžičky Výhled z věžičky Výhled z věžičky Detail posezení

snímky: H. Holubářová

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.101 - Kysucké Beskydy; Veľká Rača.

Vyhlídky v úrovni terénu

23. Stráž u Vinici (377 m n.m.)

Výhledna Stráž

Kraj: Banskobystrický

Okres: Veľký Krtíš

Geomorfologická jednotka: Krupinská planina

GPS: 48°08'02.0"N, 19°06'44.3"E

[Ladislav Khandl]: V rámci cezhraničného programu EÚ Budujeme partnerstvá zriadili pri obci Vinica v roku 2013 aj okružný náučný chodník na vrch Stráž (384,4 m), ktorého súčasťou je i rozhľadňa. Vedie vinicami a lesom s cerovými dubmi po južných stráňach výbežkov Krupinskej planiny, má dľžku 7,3 km a prevýšenie 200 metrov. Chodník sa začína za cintorínom, blízko sa nachádza autobusová stanica Vinica, Jakab. Trasu značia tvarové značky náučného chodníka (diagonálny zelený pruh) a aj drevené tabuľky s vypaľovanými nápismi. V rozpore so zákonom o štátnom jazyku sú texty uvedené najprv v maďarskom a až potom v slovenskom jazyku. Značenie už nie je pri dosť zložitom priebehu trasy dostatočne husté, preto treba dôsledne vyhľadávať značky či drevené šípky. Nezaškodí odfotografovať si na severozápadnom okraji obce pri pohostinstve informačnú tabuľu s trasou chodníka a pri putovaní sa k tejto snímke vracať. Po chvíli chôdze od odbočky pri cintoríne, za tabuľou č. 1 sa náučná trasa rozdvojuje. Doľava vedie k rozhľadni (zastávka 5) trasa cez zastávky č. 2 – 4 (studnička, kríž) cez zalesnený hrebeň na severovýchod. Doprava zase vedie trasa k rozhľadni okolo vinárne Csernus traverzovými cestičkami cez vinice k zastávke 8 a neskôr doľava kolmo dohora lesom okolo zastávky 7 na hrebeň. Po ňom ostáva ísť doľava okolo zastávky 6 k rozhľadni.

Drevená rozhľadňa na Stráži vysoká 9 m je vari našou najromantickejšou rozhľadňou. Stojí na takmer kolmom čiastočne odlesnenom juhovýchodnom svahu, tesne pod hrebeňom vrchu. Dá sa na ňu vyjsť od juhu po dvoch rebríkoch (11 a 8 priečok) od päty rozhľadne. Druhá možnosť je vystúpiť zo západu veľmi strmými stienkami (pomocné lano) a potom vodorovnou drevenou galériou dlhou 12 krokov na prvé podlažie stavby. Najľahšie je však zostúpiť priamo na druhé podlažie rozhľadne zo severu, z hrebeňa hory (zastávka 5) po drevenej, 10 krokov dlhej lávke.

Z hornej plošiny rozhľadne vo výške 6 m je nádherný, takmer polkruhový výhľad od severovýchodu po juhozápad. V popredí vidno obec Vinica a v diaľke postupne viaceré pohoria - Cerovú vrchovinu, Mátru, Cserhát a Börzsöny. Okolie rozhľadne je zaujímavé pseudojaskyňami v sopečných, menej kompaktných horninách, vzniknutými pôsobením vetra a vody. Pri zastávke č. 5 sú dve výhľadové lavičky, odpočinkový stôl s lavicami, hojdačky a náučná tabuľa o lese.

[Martin Veselý]: Jakkoli umístění stavby i rozhled jsou atraktivní, Vinica patří pouze mezi zajímavosti z toho důvodu, že na plošinu je možné přijít v úrovni terénu. .

Výhledna Stráž u Vinici Pohled z výhledny Pohled z výhledny Pohled z výhledny Výhledna Stráž u Vinici

snímky: vlastní (srpen 2017), poslední L. Khandl

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.146 - Krupinská planina; Veľký Krtíš.

24. Myšľanská vyhliadka (207 m n.m.)

Myšľanská vyhliadka

Kraj: Košický (Abov)

Okres: Košice - okolie

Geomorfologická jednotka: Košická kotlina

GPS: 48°37'28.070"N, 21°23'2.694"E

Obec Vyšná Myšľa leží na úpatí Slanských vrchů na řece Olšavě asi 8 km JV od Košic. V roce 2021 zde byla postavena vyhlídková lávka nad řekou Olšavou. Lávka je kovová, má délku 13 metrů a výšku schodiště 8 metrů; po 34 točitých schodech a následně po žebřících přibitých k zemi můžeme sejít dolů k řece. Investorem byla obec, na stavbu získala finanční podporu slovenské vlády. K této vyhlídkové zajímavosti snadno dojdeme od železniční stanice Vyšná Myšľa. Pokračovat pak můžeme hezkou přírodní cestou do Nižné Myšli (pěkný kostelík, hostinec), která má rovněž vlakové spojení.

Pohled do údolí Olšavy Žebříky pod vyhlídkou Myšľanská vyhliadka

snímky: vlastní (září 2021)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.117 - Slanské vrchy; Dargov.

25.-26. Malý Roháč (760 m n.m.), Kobyliny (687 m n.m.)

Vyhlídka v Kvačianské dolině

Kraj: Žilinský (Liptov)

Okres: Liptovský Mikuláš

Geomorfologický celek: Chočské vrchy

GPS 1: 49°11'39.284"N, 19°32'40.424"E

GPS 2: 49°11'8.180"N, 19°32'30.593"E

Hned dvě vyhlídky byly vybudovány v Kvačianské dolině v Chočských vrších, a to za účelem přiblížení pohledu do pozoruhodné rokle. Jako první vznikla v roce 2013 vyhlídka Malý Roháč (na snímcích), o dva roky později následovala vyhlídka Kobyliny. Z ní je kromě pohledů do kaňonu s řekou Kvačankou k vidění také skalní útvar "Jánošíkova hlava".

Červeně značená cesta Kvačianskou dolinou se nabízí při cestě z Kvačan na rozhledny Súšava a Veľké Borové.

Malý Roháč Malý Roháč Malý Roháč Malý Roháč Kobyliny

snímky: J. Hlatký, poslední vlastní (srpen 2021)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.111 - Chočské vrchy, Liptovská Mara.

Úvodní stránka I Jmenný seznam