Rozhledové zajímavosti

V této rubrice popisuji vyhlídkové stavby, které nebylo možné zařadit do standardních kategorií rozhleden, věží nebo výhleden. Jsou to nejrůznější typy staveb - bývalé vojenské věže, soukromé rozhledny či výhledny, které nejsou zpřístupněny veřejnosti a lze je navštívit pouze po předchozí domluvě, kulturně-historické objekty, ubytovací a stravovací zařízení s vyhlídkami aj. Na samostatnou kartu jsou vyčleněny stavby v úrovni terénu.

Stavby bez uvedení přístupnosti jsou přístupné volně, bývalé vojenské věže s opatrností na vlastní odpovědnost.

Bývalé vojenské věže

1. Jelenec (Česká republika, 925 m n.m.)

Vojenská věž na Jelenci
Stát: Česká republika

Kraj: Zlínský

Geomorfologický celek: Bílé Karpaty

GPS: 48°51'36.956"N, 17°42'10.363"E
snímek: H. Holubářová

Jako vyhlídková věž se občas uvádí i vysoká vojenská konstrukce na Jelenci v Bílých Karpatech. Nachází se sice na území Česka, ale častěji se o ní hovoří v souvislosti se slovenskými rozhlednami, jelikož objekt patří slovenskému ministerstvu obrany.

Výstup ovšem nelze označit za bezpečný - nahoru totiž nevedou schody, nýbrž jen kolmý železný žebřík. Z toho důvodu také nemohu zařadit Jelenec mezi turistické rozhledny. Na druhé straně nutno podotknout, že výstup na plošinu pátého patra, který je skutečně velmi vzdušný, je zážitkem na celý život. Jednak díky skvostnému kruhovému rozhledu, který tolik chybí na Velké Javořině, jednak pro radost z překonání sebe sama, z přiblížení se výšinám nejen skutečným, ale i symbolickým (na žádné jiné rozhledně jsem zatím nepotřeboval tolik síly a odvahy, tedy přiblížení se k mužskému principu). Z vlastní zkušenosti přitom dodávám, že k dobrému rozhledu stačí vystoupit do 3. patra a že plošina je sice zkorodovaná, ale zatím velmi pevná (stav v červenci 2010).

Vyhlídková věž se nachází na hlavním hřebeni Bílých Karpat asi 1,5 km SV od Velké Javořiny. Dostat se k ní lze nejlépe od Holubyho chaty pod Velkou Javořinou po zelené TZT, případně z České republiky odbočkou z téže zeleně značené cesty ze směru Květná - Velká Javořina; podle ukazatele je vzdálenost 600 m.

Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci

Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci Věž na Jelenci

snímky: P. Zágora (1), ostatní vlastní (červenec 2010)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.129 - Malé Karpaty, Bradlo.

2. Paseky u Kalinova (848 m n.m.)

Vojenská věž Paseky
Kraj: Prešovský (Zemplín)

Okres: Medzilaborce

Geomorfologický celek: Laborecká vrchovina

GPS: 49°20'42.408"N, 21°57'58.330"E
snímek: L. Khandl

Bývalou vojenskou věž Paseky najdeme v Laborecké vrchovině severně od Kalinova přímo na slovensko-polské hranici (hraniční kámen se nachází uprostřed konstrukce). Byla postavena německou armádou okolo roku 1940 a vydržela až do současnosti. V roce 2014 byla částečně zrekonstruována později byla dosazena i vrcholová plošina. Stále je však nutný výstup košem. Není sice tak náročný jako na Jelenci, nicméně věž je nižší a kvůli lesnímu porostu neposkytuje prakticky žádné výhledy. Z důvodu nestandardních podmínek výstupu, a tudíž nedosažitelnosti pro běžnou turistickou veřejnost, je stavbu možné zařadit pouze jako rozhledovou zajímavost.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.

3. Petrklín u Sološnici (587 m n.m.)

Věž na Petrklíně
Kraj: Bratislavský

Okres: Malacky

Geomorfologický celek: Malé Karpaty

GPS: 48°26'45.963"N, 17°13'57.577"E

Čtenář pete.green mě upozornil na bývalou vojenskou věž (signalizační stožár letiště Kuchyňa) na kopci Veľký Petrklín (Peterklín) u Sološnici. Jedná se o vysokou železnou konstrukci, na které se ve výšce asi 11 metrů nachází vyhlídková plošina. Je přístupná výstupem po kolmém kovovém žebříku opatřeném košem. Na rozdíl od Jelence však neobsahuje odpočinkové plochy, a proto je výstup náročný nejen psychicky, ale i fyzicky. Dále je třeba upozornit na velmi příkrý výstup lesem, který je ovšem orientačně jednoduchý (z bočního údolí je až na vrchol vyznačena modrá turistická značka).

Z vyhlídkové plošiny je velmi pěkný rozhled především na Malé Karpaty a část Bílých Karpat. Je skvělé, že do Sološnici lze po řadě letech přerušeného provozu opět dojet pravidelnou sezónní vlakovou linkou Zohor - Plavecké Podhradie.

Výhled na Vápennou Výhled z věže na Veľkém Petrklíně Výhled z věže na Veľkém Petrklíně Výhled z věže na Veľkém Petrklíně Výhled z věže na Veľkém Petrklíně

snímky: pete.green (1), zbytek vlastní (květen 2018)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.128 - Malé Karpaty, Záruby.

4. Vŕšok u Kostolište (170 m n.m.)

Vojenská věž u Kostolište
Kraj: Bratislavský (Záhorie)

Okres: Malacky

Geomorfologický celek: Záhorská nížina

GPS: 48°27'0.375"N, 16°58'5.463"E

V rovinatém lesíku severozápadně od obce Kostolište poblíž Malacek se nachází bývalá vojenská věž označovaná obvykle podle lokality Vŕšok, která byla využívána socialistickou armádou k pozorování pohraničního pásma. Najdeme ji u silnice, asi 350 metrů zpět od velmi dobře obsluhované autobusové zastávky Gajary, Vŕšok (zajíždějí sem spoje z Malacek ŽST). Věž je vysoká asi 30 metrů, rozdělená na tři shodné úseky s plošinami. Konstrukce je bytelná, k jejímu zdolání ovšem potřebujeme fyzickou zdatnost (vysoké kolmé ocelové žebříky, přechody do jednotlivých pater), rozvahu a odolnost proti závrati. Věž je sice pevná a vzhledem k délce jednotlivých úseků se můžeme pro krátký odpočinek zapřít v koši, přesto doporučuji výstup velmi zvážit a případně realizovat za teplejšího počasí a relativního bezvětří. S ohledem na závrať a prosincové počasí jsem vystoupal na šestý stupeň posledního úseku, odkud jsou také snímky. Je pěkně vidět především na Malé Karpaty a Velkou Javořinu.

Výhled z věže Vŕšok Výhled z věže Vŕšok Výhled z věže Vŕšok

snímky: vlastní (prosinec 2019)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.150 - Borská nížina, Malacky.

Soukromé rozhledny a výhledny

5. Veľká Lomnica, penzion U Šeliho (670 m n.m.)

Penzion U Šeliho
Kraj: Prešovský (okr. Kežmarok)

Typ: soukromá rozhledna

Geomorfologická jednotka: Podtatranská kotlina

GPS: 49°7'20.438"N, 20°21'2.055"E

Zajímavou vyhlídkovou věž je možné navštívit v areálu penzionu U Šeliho ve Veľké Lomnici. Jak mně potvrdila majitelka penzionu, věž byla postavena za účelem výhledu nejen na Vysoké, ale i na část Nízkých Tater. Je přístupná ubytovaným hostům, veřejnosti pak po předchozí dohodě nebo ochotně na požádání. Z vyhlídkové plošiny, na kterou vystoupáme po 22 žebříkových stupních, jsem viděl jen Lomnický, Huncovský a Kežmarský štít, ostatní vrcholky překryla mlha. K rozhledně dojdeme buď klasicky od železniční stanice Studený Potok, nebo pěknou procházkou od zastávky Veľká Lomnica - Golf. Vstup je od hlavní silnice.

Pohled z rozhledny Pohled z rozhledny Pohled z rozhledny Rozhledna U Šeliho Penzion U Šeliho

snímky: vlastní (srpen 2019)

Věž je přístupná ubytovaným hostům, veřejnosti na požádání.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 Vysoké Tatry.

6. Slnečné jazerá u Sence (125 m n.m.)

Rozhledna na Slnečných jazerách
Kraj: Bratislavský (okr. Senec)

Typ: soukromá rozhledna

Geomorfologický celek: Malokarpatská pahorkatina

GPS: 48°12'55.851"N, 17°24'53.547"E

Vznik Slunečných jezer u Sence se datuje do roku 1845, kdy tu probíhalo bagrování štěrku na výstavbu železnice Bratislava - Galanta. Původně to bylo 5 samostatných jezer, která se postupně sloučila do jediného, čímž vzniklo jezero s rozlohou 80 ha a s hloubkou až 12 m. Jezero se jakožto přírodní koupaliště začalo používat v roce 1919, tehdy pod názvem Slovenské Tahiti. Nový název Slnečné jazerá dostal areál v roce 1960.

Soukromou vyhlídkovou věž najdeme v jižní části, přesněji v zátočině nejblíže položené senecké železniční stanici. Přiléhá k restauraci Lobster a je přístupná na vlastní nebezpečí po dohodě s personálem. Nahoru vede 16 mlynářských a 13 normálních železných schodů. Posezení je příjemné zvláště za teplejšího počasí, kdy je možné sedět venku přímo nad hladinou jezera a rozhlédnout se z vyhlídky na korábu. V září působil celý areál velmi klidně, návštěva byla skutečně romantická a pohledy z rozhledny i z vyhlídky na korábu na modrou hladinu byly tou pravou třešinkou na dortu.

Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec Rozhledna Senec

snímky: vlastní (září 2012)

Tato soukromá stavba není oficiálně přístupná veřejnosti.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.151 - Trnavská pahorkatina, Senec.

7. "Stratenka" v Čakanovcích (rozhledna, 270 m n.m.)

Rozhledna Stratenka
Kraj: Banskobystrický (Novohrad)

Okres: Lučenec

Obec: Čakanovce

Geomorfologický celek: Cerová vrchovina

Tuto pěknou soukromou rozhlednu jsem objevil při svých toulkách po rozhlednách v roce 2010. Pokřtil jsem ji Stratenka, nejen díky podobnosti se Stratencem ve slovenských Javorníkách. Nachází se na okraji obce na neoploceném pozemku a nabízí romantické výhledy především po Cerové vrchovině. S respektem k majiteli jsem dlouho nezveřejnil její polohu. Činím tak nicméně k desátému výročí založení těchto stránek. Jedná se o obec Čakanovce. Hlavně ale doufám, že ji dosud nepotkal smutný osud některých lehkých dřevěných staveb. Na vyhlídkovou plošinu ve druhém poschodí lze vystoupat po 24 žebříkových stupních.

Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna Soukromá rozhledna

snímky: vlastní (září 2010)

Rozhledna je soukromá a lze ji navštívit po dohodě s majitelem.

Mapa VKÚ 1:50 000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.

8. Šindliar (675 m n.m.)

Výhledna u Šindliaru
Kraj: Prešovský (okr. Prešov)

Typ: soukromá výhledna

Geomorfologická jednotka: Šarišská vrchovina

GPS: 49°1'29.955"N, 20°55'42.196"E

Soukromou výhlednu lze navštívit v západní výspě prešovského okresu, v katastru obce Šindliar poblíž skautského tábora Kanné. Podrobnosti mně laskavě sdělil skautský vedoucí pan Martin Kovalík, jemuž jsem zaslal odkaz na ikonku rozhledny v mapách.cz: "Označenie rozhľadňa je asi trošku velkolepé. Skôr by som to opísal ako prístrešok s poschodím, na ktoré sa dá vyliezť po rebríku a celé to má tvar vežičky. Celková výška nepresahuje 7 m. Je to súkromný projekt jedného pána z Fričoviec, ktorý ma pri objekte aj včely a využíva to prevážne na relax či fotografické stanovisko. Ale inak to je volne prístupné a uvedený pán nemá ani nic proti, ak si tam niekto príde a vylezie."

Na plošinu vylezeme po 12 kovových žebříkových stupních.

Výhledna u Šindliaru Výhledna u Šindliaru Výhledna u Šindliaru

snímky: vlastní (srpen 2023)

Výhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 Šarišská vrchovina; Branisko.

Kulturní a historické památky

9. Mohyla M. R. Štefánika na Bradle u Brezové (543 m n.m.)

Mohyla M. R. Štefánika
Kraj: Trenčianský

Okres: Myjava

Geomorfologický celek: Myjavská pahorkatina

GPS: 48°40'45.795"N, 17°33'49.603"E
snímek: vlastní (srpen 2021)

Milovníky výhledů nepochybně zaujme mohyla M. R. Štefánika na Bradle nad obcí Brezová pod Bradlom. Jedná se o bílý terasovitý památník se čtyřmi obelisky postavený z travertinových bloků a zasvěcený věhlasnému slovenskému politikovi a generálovi Milanu Rastislavu Štefánikovi (1880 - 1919), který je v ní pochován. Štefánik pocházel ze sousední obce Košariská, kde lze také navštívit jeho muzeum. Památník byl postaven v letech 1926 - 1928 podle projektu známého architekta Dušana Jurkoviče (komplex chalup na Pustevnách, Peklo u Nového Města nad Metují, chata na Dobrošově, Jurkovičův dům v Luhačovicích, rozhledna Karlův kopec u Rožnova pod Radhoštěm) a v rámci pietní návštěvy poskytuje daleké rozhledy do kraje.

Bohužel drtivá většina lidí, jak je dnes obvyklé, přijede po silnici autem, vyleze si nahoru na památník udělat selfíčko a vzápětí odjíždí do nejbližší restaurace, protože nahoře chybí občerstvení. Když jsem šel vonícím lesem nahoru po červené značce (z Brezové něco málo přes hodinku chůze), nepotkal jsem ani človíčka, přitom parkoviště u mohyly bylo zcela zaplněné. Hezký je i sestup do Priepasného a následná cesta malebnou pahorkatinou do Myjavy. Sympatickým počinem je zavedení zvláštních letních vlaků na trati Jablonica - Brezová pod Bradlom v roce 2021 poté, co téměř 20 let zde fungovala pouze nákladní doprava.

Pohled od památníku Pohled od památníku Pohled od památníku Pohled od památníku

Pohled od památníku Pohled od památníku Pohled od památníku Památník na Bradle

snímky: A. Průšová (1), J. Šlapák (8), zbytek vlastní (srpen 2021)

Vyhlídková terasa je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.129 - Malé Karpaty, Bradlo.

10. Oravský hrad v Oravském Podzámku (520 m n.m.)

Oravský hrad
Kraj: Žilinský

Okres: Dolný Kubín

Geomorfologický celek: Oravská vrchovina

GPS: 49°15'43.650"N, 19°21'32.159"E

Oravský hrad je jedním z nejkrásnějších hradů na Slovensku. Nachází se na výrazném skalním bradle nad řekou Oravou přímo v obci Oravský Podzámok. Obec má velmi dobré autobusové i vlakové spojení a je rovněž dobrým východiskem na hřeben Oravské Magury.

Zajímavá poloha hradu i celé obce umožňuje atraktivní výhledy z hradních teras - mezi jednotlivými paláci jsou poměrně značné výškové rozdíly. V době covidového automatu byl hrad přístupný bez průvodce, a bylo proto možné se na nich zastavit a nerušeně kochat pohledy na Západní Tatry a Malou Fatru. V kombinaci s parádním kulturním zážitkem i díky úbytku návštěvníků jsem byl navýsost spokojený. A v podhradí hned proti domečku s pokladnou lze po prohlídce zajít do výborného minipivovaru.

Pohled z hradní terasy Pohled z hradní terasy Pohled z hradní terasy Pohled z hradní terasy

Pohled z hradní terasy Pohled z hradní terasy Oravský hrad Pohled od památníku

snímky: vlastní (říjen 2021)

Hrad je přístupný takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.129 - Malé Karpaty, Bradlo.

11. Považský hrad u Považské Bystrici (400 m n.m.)

Považský hrad
Kraj: Trenčianský

Okres: Považská Bystrica

Geomorfologický celek: Javorníky (podcelek Púchovská vrchovina)

GPS: 49°8'43.751"N, 18°27'28.831"E

[visit.trencin.sk]: Cestou do Žiliny ste si pri Považskej Bystrici určite všimli ruiny hradu na strmom kopci. Považský hrad, známy aj ako Bystrický hrad, je neodmysliteľnou siluetou Považia. Aj tento hrad – ako mnoho ďalších na Považí – dal postaviť uhorský kráľ Belo IV. koncom 13. storočia. Chcel tak posilniť zabezpečenie uhorských hraníc po vpádoch Tatárov. V dokumentoch sa hrad prvý raz spomína v roku 1316, kedy patril Matúšovi Čákovi Trenčianskemu. V čase najväčšieho rozkvetu v ňom bývalo asi 400 ľudí. Vodu doň privádzali podzemnými drevenými potrubiami zo studničky zvanej Sklepitá. V ďalších storočiach hrad často menil majiteľov, postupne chátral, až z neho napokon zostali len ruiny.

V rokoch 2011 – 2012 sa realizoval archeologický prieskum a neskôr aj obnova hradu. Od júla 2017 je hrad opäť otvorený pre verejnosť. Z hornej časti hradu sa vám naskytne neskutočne krásny výhľad na Bytčiansku kotlinu od Považskej Bystrice po Bytču, Veľký a Malý Manín, ktoré rozdeľuje Manínska tiesňava, Súľovské skaly aj Hričovský kanál.

[Martin Veselý]: Hradní vyhlídka je přístupná po pěti dřevěných schodech a je opatřena zábradlím a dalekohledem. K hradu pohodlně dojdeme po žluté značce od autobusové zastávky Považské Podhradie, kaštieľ, kam zajíždí od vlakového nádraží linka MHD č. 2. O víkendech jezdí MHD poměrně málo; je sice možné využít i jiné linkové autobusy, ty však nezajíždějí k vlakovému nádraží, takže je třeba počítat s asi desetiminutovým pěším přesunm.

Považský hrad Považský hrad Považský hrad Považský hrad Považský hrad

snímky: J. Hlatký

Považský hrad Považský hrad Považský hrad Považský hrad Považský hrad

snímky: vlastní (listopad 2022)

Areál hradu je volně přístupný.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.108 - Javorníky, Púchov.

12. Věžička opevněného kláštera v Bzovíku (350 m n.m.)

Klášter (hrad) Bzovík
Kraj: Banskobystrický (Hont)

Okres: Krupina

Geomorfologická jednotka: Krupinská planina

GPS: 48°18'55.195"N, 19°5'23.345"E

Areál bývalého kláštera nacházející se jižně od obce Bzovík v krupinském okrese pochází ze 12. století. Opevněním s nárožními baštami jej v 16. století vybavil z oligarchů středního Slovenska Žigmund Balaša; od 19. století je klášter již pustý. Dnes je zachováno právě jen vnější opevnění. V rámci prohlídky můžeme vstoupit do jedné z rohových věží a vyhlédnout do nejbližšího okolí.

Klášter (hrad) Bzovík Klášter (hrad) Bzovík Klášter (hrad) Bzovík

snímky: J. Hlatký

Památka je přístupná takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.146 - Krupinská planina; Veľký Krtíš.

13. Zvonice kostela v Popradu (672 m n.m.)

Zvonice
Kraj: Prešovský (Spiš)

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Podtatranská kotlina

GPS: 49°3'16.924"N, 20°18'4.688"E

Při návštěvě kostelní věže v Popradu jsem si povšiml, že v přilehlé samostatně stojící zvonici lze vystoupat nahoru ke zvonu. Jakkoli věžové patro není nijak výhledové, výstup na ně a prohlídka zvonu činí ze zvonice věžovou zajímavost; kromě toho vyhlédneme ven otevřenými průzory. U obsluhy se platí vstupné 1 €.

Pohled z věže Zvon Pohled z věže

snímky: vlastní (srpen 2019)

Věž je přístupná v otevírací době kavárny (funguje i večer).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 Vysoké Tatry.

14. Slovanské hradiště u Bojné (382 m n.m.)

Hradiště v Bojné
Kraj: Nitrianský (Horná Nitra)

Okres: Topoľčany

Geomorfologická jednotka: Považský Inovec

GPS: 48°36'45.276"N, 17°59'53.000"E

Bojná-Valy je významnou architektonickou lokalitou, která podle výzkumu Archeologického ústavu SAV byla hospodářským a politickým centrem Nitrianského knížectví v období před Velkou Moravou. Díky podpoře ministerstva kultury byla v roce 2018 zrekonstruována východní Výhledna vysoká 12 metrů, která je tak největší slovanskou bránou ve střední Evropě. Spíše než o vyhlídkový objekt se jedná o stavbu kulturně-historickou, návštěvníci nicméně mají možnost vystoupat do druhého patra věže. Další informace o výstavbě brány lze najít zde.

Výhledna Bojná-Valy Výhledna Bojná-Valy Výhledna Bojná-Valy Výhledna Bojná-Valy Výhledna Bojná-Valy

snímky: J. Hlatký

Hradiště je volně přístupné.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.130 - Považský Inovec; Piešťany.

Stravovací a ubytovací zařízení s vyhlídkami

15. Vyhlídková rotunda na Chopku (2004 m n.m.)

Vyhlídková rotunda na Chopku
Kraj: Žilinský (Liptov)

Okres: Liptovský Mikuláš

Geomorfologická jednotka: Nízké Tatry

GPS: 48°56'37.396"N, 19°35'24.817"E
snímek: casprezeny.azet.sk

Na vrcholu Chopku lze navštívit druhou nejvýše položenou vyhlídkovou stavbu na Slovensku po Lomnickém štítu. Jde o nástavbu na restauraci Rotunda umístěnou v horní stanici lanovky z Jasné. Byla vybudována v roce 2014 a kromě vyhlídky je možné se zde i ubytovat.

Provoz restaurace je podmíněn provozem lanovek. V měsících květen, říjen a listopad probíhá jejich údržba; v těchto měsících je restaurace otevřená pouze o víkendech.

Rotunda na Chopku Rotunda na Chopku Výhled z rotundy na Chopku

snímky: P. Gejdoš

Vyhlídka je přístupná celoročně s výše uvedeným omezením.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.122 - Nízke Tatry, Chopok.

16. Velický zámoček v Popradu (684 m n.m.)

Hotel Velický Zámoček
Kraj: Prešovský (Spiš)

Okres: Poprad

Geomorfologická jednotka: Podtatranská kotlina

GPS: 49°3'55.879"N, 20°16'13.879"E

Možnost ubytování s výhledem z pokojů včetně rozhledu z věžičky na Vysoké Tatry nabízí novodobý hotel Velický Zámoček na západním okraji Popradu. Výhledy na tatranské velikány jsou vždy impozantní, a je tomu tak i zde. Místnost ve věžičce původně sloužila jako posezení pro skupiny hostů, dnes se již prakticky nevyužívá. Vyhlídka je spíše pro autaře (pěšky od nádraží potřebujeme půl hodiny) nebo jsme-li přímo v Popradu ubytovaní. Je však třeba upozornit na zkrácenou dobu restaurace (jen přes obědy v pracovní dny), což je bohužel logicky dané nepraktickou polohou. Pro aktuální informace navštivte webové stránky hotelu.

Výhled z hotelu Výhled z hotelu Výhled z hotelu Věžička hotelu Hotel Velický Zámoček

snímky: vlastní (srpen 2019)

Vyhlídka ve věžičce je přístupná na požádání na recepci.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 Vysoké Tatry.

17. Věž penzionu Koliba v Dolném Kubíně (480 m n.m.)

Věž penzionu Koliba
Kraj: Žilinský (Orava)

Okres: Dolný Kubín

Geomorfologická jednotka: Oravská vrchovina

GPS: 49°12'28.404"N, 19°17'32.604"E

Zajímavá možnost rozhledu na město Dolný Kubín a vršky v jeho severním sousedství, včetně hlavního hřebenu Oravské Magury, se naskýtá z věžičky v areálu penzionu Koliba na jižním okraji města. Věž je součástí pohádkové vesničky, která slouží jako zážitkové ubytování rodičů s malými dětmi. S ohledem na ubytované není vstup do areálu neubytovaným osobám povolen, případnou návštěvu je nutné předem domluvit na recepci. Na vyhlídkovou plošinu vystoupáme po 47 schodech.

Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže Věž penzionu Koliba Věž penzionu Koliba

snímky: vlastní (listopad 2022)

Vyhlídka je přístupná ubytovaným hostům.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.111 Chočské vrchy; Liptovská Mara.

18. Věž penzionu Zbrojnica v Haliči (265 m n.m.)

Penzion Zbrojnica s věží
Kraj: Banskobystrický (Novohrad)

Okres: Lučenec

Geomorfologická jednotka: Juhoslovenská kotlina

GPS: 48°21'16.717"N, 19°34'25.128"E

Další vyhlídkovou kuriozitou je penzion s restaurací Zbrojnica v Haliči (ca. 5 km Z až SZ od Lučence), který vznikl přestavbou z hasičské zbrojnice. Navštívit se mi jej podařilo až po třech letech od objevení, avšak rozhodně jsem nelitoval. Po předchozí dohodě s personálem restaurace jsem se mohl rozhlédnout z kruhového ochozu. Směrem k Lučenci bohužel brání vyšší budova a není vidět ani výstavní zámek (funguje jako hotel), přesto jde o cenný úlovek ve sbírce fanouška vyhlídkových objektů. Poctivé halušky a dvě plzně v příjemném prostředí byly pro mě vítanou relaxací při cestě z Opavské hory. V dobách dávno minulých jezdil do Haliče i vlak, dnes jej obsluhují už jen autobusy z Lučence do Veľkého Krtíše. Pěkná, výhledově vděčná cesta je přitom i po vedlejší silnici od vlakové stanice Tomášovce.

Přejme Zbrojnici hodně úspěchů a budete-li mít cestu, určitě se zastavte!

Věž penzionu Zbrojnica Věž penzionu Zbrojnica Věž penzionu Zbrojnica Věž penzionu Zbrojnica Věž penzionu Zbrojnica

snímky: vlastní (srpen 2016)

Vyhlídka je přístupná po předchozí dohodě s provozovatelem.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

19. Kavárna ve Staré Bystrice (480 m n.m.) - 2023 v rekonstrukci

Zbojnická bašta s věžičkou
Kraj: Žilinský (Kysuce)

Okres: Čadca

Geomorfologická jednotka: rozhraní Kysuckých Beskyd a Kysucké vrchoviny

GPS: 49°20'47.792"N, 18°56'14.673"E

Stará Bystrica je obcí na Kysucích (asi 13 km JV od Čadce) s necelými 5 tisíci obyvateli. Novodobou turistickou atrakci představuje Slovenský orloj. Jde o největší dřevěnou sochu na Slovensku; celková kompozice představuje sedící Madonu, Sedmibolestnou Pannu Marii - patronku Slovenska. Kromě této zajímavé stavby obec provedla generální rekonstrukci náměstí tak, aby vycházela z tradic, a přesto byla moderní.

V horní části náměstí (v místě původní hasičské zbrojnice) je umístěna restaurace Zbojnícka bašta od architekta Ivana Jariny. Součástí restaurace je také vyhlídková věž a terasa. Informaci o vyhlídce ve věži upřesňuje paní Helena Holubářová: "Jedná se o posezení pro malou společnost, to je hlavní účel vyhlídky ve věžičce. Nicméně pan domácí ochotně pouští nahoru i mimo otevírací dobu, o čemž jsem se osobně přesvědčila již třikrát."

V dubnu 2023 byla kavárna uzavřená z důvodu rekonstrukce prostor.

Výhled z věžičky Výhled z věžičky Výhled z věžičky Detail posezení Budova se Zbojnickou baštou

snímky: H. Holubářová (1-3), poslední vlastní (duben 2023)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.101 - Kysucké Beskydy; Veľká Rača.

Ostatní stavby s možností výhledu

20. Vrútky (415 m n.m.)

Výhledna u Vrútek
Kraj: Žilinský

Okres: Martin

Geomorfologická jednotka: Turčianska kotlina

GPS: 49°7'50.638"N, 18°53'47.105"E

Drobnou vyhlídkovou stavbu lze navštívit v severozápadní části katastru města Vrútky (7.400 obyvatel). Mezi výhledny ji neřadím proto, že její primární účel není vyhlídkový (spíše technologický, ale přesně jsem jej neodhalil), čemuž odpovídá i přestup na plošinu nedostatečně zabezpečený chyty; také dřevěné plaňky se již místy rozpadají. Na plošinu lze nicméně vylézt po šesti kolmých žebříkových stupních a rozhlédnout se na okrajovou část Malé Fatry a přes Turčianskou kotlinu rovněž na severní část Veľké Fatry.

K objektu dojdeme snadno od parkoviště od benzínové pumpy Orlen, avšak ani od nádraží není cesta komplikovaná. Do města zacházet netřeba, dáme se Švermovou ulicí k mostu přes Turiec, přejdeme jej v souběhu s železniční tratí a pokračujeme rezidenční kolonií na výpadovku na Žilinu; od zmíněné benzínky jdeme půl kilometru při silnici (široká krajnice) a loukou vzhůru. Pěší cesta od nádraží tam a zpět se spolehlivě vejde do dvou hodin.

Zemplínská šírava Výhledna u Vrútek Výhledna u Vrútek Výhledna u Vrútek Výhledna u Vrútek

snímky: vlastní (srpen 2023)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.110 - Malá Fatra; Vrátna.

21. Věž u Zemplínské šíravy (116 m n.m.)

Věž u Zemplínské šíravy
Kraj: Košický (Zemplín)

Okres: Michalovce

Geomorfologická jednotka: Východoslovenská pahorkatina

GPS: 48°47'39.149"N, 21°58'34.041"E

Zemplínská šírava je co do plochy druhou největší slovenskou přehradou po Liptovské Maře. Zcela zdevastovaná věž někdejší kavárny Espresso Kotva ze 70. let je bohužel symbolická pro celou oblast. Jako by se zde kolo času zastavilo. Podinvestovanost je vidět na každém kroku - naprostá absence obchodů, služeb, rozbité chodníky, neudržované pláže, řada opuštěných a vybydlených objektů, neprůchodné cesty, nikde žádné směrovky apod. To vše v prostředí unikátního vodního díla s překrásnou polohou přímo pod Vihorlatskými vrchy. Přijít, vidět, odejít bylo asi to nejlepší, co jsem mohl udělat. Jedno však přece pochválím - funkční autobusové spojení po kapacitní silnici.

K vlastní věži upřesním, že vnitřek je zamčený a přístup je možný pouze na horní plošinu opatřenou zábradlím. Ona by se nejspíš neopravila stejně, ale velice se hodí argument, že je v soukromých rukou. Proč ji neopraví soukromý vlastník, je asi zbytečné se ptát...

Zemplínská šírava Zemplínská šírava Zemplínská šírava Zemplínská šírava Zemplínská šírava

snímky: vlastní (srpen 2022)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.126 - Vihorlatské vrchy; Zemplínská šírava.

22. Žebřík u Tesárských Mlyňan (210 m n.m.)

Žebřík u Tesárských Mlyňan
Kraj: Nitrianský (Tekov)

Okres: Zlaté Moravce

Geomorfologická jednotka: Podunajská pahorkatina (podcelek Hronská pahorkatina)

GPS: 48°19'42.750"N, 18°22'24.291"E
snímek: Rasťo Benčík, FB Turistické rozhľadne; GPS: Lukáš Luka Vítek

Vyhlídkovou kuriozitu v podobě jednoduchého žebříku poblíž odpočívadla najdeme v katastru Tesárskych Mlyňan v lokalitě Gedere. Jde již o druhou stavbu toho druhu na Slovensku (první se nacházel poblíž Dúbravici, krátce po výstavbě však zanikl).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.137 - Tribeč; Pohronský Inovec.

23. Dolný Chotár (110 m n.m.)

Dolný Chotár
Kraj: Trnavský

Okres: Galanta

Geomorfologická jednotka: Podunajská rovina

GPS: 47°58'24.422"N, 17°51'53.991"E

Velmi zvláštní původ má kovová stavba, která se nachází asi 2,5 km jižně od obce Dolný Chotár, poblíž soutoku Čierné vody s Malým Dunajem. Nedokázal jsem si ji nikam zařadit a původ mně objasnila až odpověď na můj dotaz z obecního úřadu. Prý je to schodiště k zemědělské budově, která prošla rekonstrukcí. Při ní bylo schodiště odstraněno a bez vědomí OcÚ a bez patřičného povolení bylo převezeno a instalováno na současné místo. Z důvodu absence bezpečnostních prvků se však nedoporučuje na schody vstupovat.

To potvrzuje i moje zkušenost. Nahoru jsem sice po 42 spirálovitých schodech vystoupal, ale tam jsem zjistil, že svár jedné ze tří podpěr je utržený, a kývající se stavba tak spočívá pouze na dvou nohách. Kromě toho stejně nenabízí žádný rozhled a jiné by to nebylo ani bez husté mlhy, která mne na Žitném ostrově zastihla. I kvůli velké odlehlosti tak její návštěva, tedy dokud ještě stojí, má smysl výhradně pro nadšence až blázny, jakých je kromě mě naprosté minimum. :-) Tradičně však pochválím hezké chození, tentokrát hlavně při pásu zeleně po rozlivové hrázi Malého Dunaje.

Výhledna Dolný Chotár Výhledna Dolný Chotár Výhledna Dolný Chotár Výhledna Dolný Chotár Výhledna Dolný Chotár

snímky: vlastní (říjen 2022)

Schodiště je přístupné na vlastní nebezpečí.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.153 - Podunajská rovina; Diakovce.

Úvodní stránka I Jmenný seznam