V této rubrice popisuji vyhlídkové stavby, které nebylo možné zařadit mezi standardní rozhledny, výhledny nebo věže. Pro větší přehlednost je člením na pět kategorií, z nichž první tři uvádím na této kartě a zbylé dvě na samostatné kartě. Jsou to:

bývalé vojenské věže,
soukromé rozhledny či výhledny, které nejsou zpřístupněny veřejnosti a lze je navštívit pouze po předchozí domluvě,
kulturně-historické objekty,
ubytovací a stravovací zařízení,
ostatní stavby s možností výhledu.

Stavby bez uvedení přístupnosti jsou přístupné volně, bývalé vojenské věže s opatrností na vlastní odpovědnost.

Bývalé vojenské věže

1. Jelenec (Česká republika, 925 m n.m.)

Stát: Česká republika

Kraj: Zlínský

Geomorfologický celek: Bílé Karpaty

GPS: 48°51'36.956"N, 17°42'10.363"E

snímek: H. Holubářová

Jako vyhlídková věž se občas uvádí i vysoká vojenská konstrukce na Jelenci v Bílých Karpatech. Nachází se sice na území Česka, ale častěji se o ní hovoří v souvislosti se slovenskými rozhlednami, jelikož objekt patří slovenskému ministerstvu obrany.

Výstup ovšem nelze označit za bezpečný - nahoru totiž nevedou schody, nýbrž jen kolmý železný žebřík. Z toho důvodu také nemohu zařadit Jelenec mezi turistické rozhledny. Na druhé straně nutno podotknout, že výstup na plošinu pátého patra, který je skutečně velmi vzdušný, je zážitkem na celý život. Jednak díky skvostnému kruhovému rozhledu, který tolik chybí na Velké Javořině, jednak pro radost z překonání sebe sama, z přiblížení se výšinám nejen skutečným, ale i symbolickým (na žádné jiné rozhledně jsem zatím nepotřeboval tolik síly a odvahy, tedy přiblížení se k mužskému principu). Z vlastní zkušenosti přitom dodávám, že k dobrému rozhledu stačí vystoupit do 3. patra a že plošina je sice zkorodovaná, ale zatím velmi pevná (stav v červenci 2010).

Vyhlídková věž se nachází na hlavním hřebeni Bílých Karpat asi 1,5 km SV od Velké Javořiny. Dostat se k ní lze nejlépe od Holubyho chaty pod Velkou Javořinou po zelené TZT, případně z České republiky odbočkou z téže zeleně značené cesty ze směru Květná - Velká Javořina; podle ukazatele je vzdálenost 600 m.

snímky: P. Zágora (1), ostatní vlastní (červenec 2010)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.129 - Malé Karpaty, Bradlo.

2. Paseky u Kalinova (848 m n.m.)

Kraj: Prešovský (Zemplín)

Okres: Medzilaborce

Geomorfologický celek: Laborecká vrchovina

GPS: 49°20'42.408"N, 21°57'58.330"E

snímek: L. Khandl

Bývalou vojenskou věž Paseky najdeme v Laborecké vrchovině severně od Kalinova přímo na slovensko-polské hranici (hraniční kámen se nachází uprostřed konstrukce). Byla postavena německou armádou okolo roku 1940 a vydržela až do současnosti. V roce 2014 byla částečně zrekonstruována později byla dosazena i vrcholová plošina. Stále je však nutný výstup košem. Není sice tak náročný jako na Jelenci, nicméně věž je nižší a kvůli lesnímu porostu neposkytuje prakticky žádné výhledy. Z důvodu nestandardních podmínek výstupu, a tudíž nedosažitelnosti pro běžnou turistickou veřejnost, je stavbu možné zařadit pouze jako rozhledovou zajímavost.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.106 - Laborecká vrchovina, Dukla.

3. Petrklín u Sološnici (587 m n.m.)

Kraj: Bratislavský

Okres: Malacky

Geomorfologický celek: Malé Karpaty

GPS: 48°26'45.963"N, 17°13'57.577"E

Čtenář pete.green mě upozornil na bývalou vojenskou věž (signalizační stožár letiště Kuchyňa) na kopci Veľký Petrklín (Peterklín) u Sološnici. Jedná se o vysokou železnou konstrukci, na které se ve výšce asi 11 metrů nachází vyhlídková plošina. Je přístupná výstupem po kolmém kovovém žebříku opatřeném košem. Na rozdíl od Jelence však neobsahuje odpočinkové plochy, a proto je výstup náročný nejen psychicky, ale i fyzicky. Dále je třeba upozornit na velmi příkrý výstup lesem, který je ovšem orientačně jednoduchý (z bočního údolí je až na vrchol vyznačena modrá turistická značka).

Z vyhlídkové plošiny je velmi pěkný rozhled především na Malé Karpaty a část Bílých Karpat. Do Sološnici byla po řadě let přerušeného provozu obnovena sezónní vlaková linka Zohor - Plavecké Podhradie (stav 2018), po covidové pauze však již nebyla bohužel zavedena.

snímky: pete.green (1), zbytek vlastní (květen 2018)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.128 - Malé Karpaty, Záruby.

4. Vŕšok u Kostolište (170 m n.m.)

Kraj: Bratislavský (Záhorie)

Okres: Malacky

Geomorfologický celek: Záhorská nížina

GPS: 48°27'0.375"N, 16°58'5.463"E

V rovinatém lesíku severozápadně od obce Kostolište poblíž Malacek se nachází bývalá vojenská věž označovaná obvykle podle lokality Vŕšok, která byla využívána socialistickou armádou k pozorování pohraničního pásma. Najdeme ji u silnice, asi 350 metrů zpět od velmi dobře obsluhované autobusové zastávky Gajary, Vŕšok (zajíždějí sem spoje z Malacek ŽST). Věž je vysoká asi 30 metrů, rozdělená na tři shodné úseky s plošinami. Konstrukce je bytelná, k jejímu zdolání ovšem potřebujeme fyzickou zdatnost (vysoké kolmé ocelové žebříky, přechody do jednotlivých pater), rozvahu a odolnost proti závrati. Věž je sice pevná a vzhledem k délce jednotlivých úseků se můžeme pro krátký odpočinek zapřít v koši, přesto doporučuji výstup velmi zvážit a případně realizovat za teplejšího počasí a relativního bezvětří. S ohledem na závrať a prosincové počasí jsem vystoupal na šestý stupeň posledního úseku, odkud jsou také snímky. Je pěkně vidět především na Malé Karpaty a Velkou Javořinu.

snímky: vlastní (prosinec 2019)

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.150 - Borská nížina, Malacky.

Soukromé rozhledny a výhledny

5. Veľká Lomnica, penzion U Šeliho (670 m n.m.)

Kraj: Prešovský (okr. Kežmarok)

Typ: soukromá rozhledna

Geomorfologická jednotka: Podtatranská kotlina

GPS: 49°7'20.438"N, 20°21'2.055"E

Zajímavou vyhlídkovou věž je možné navštívit v areálu penzionu U Šeliho ve Veľké Lomnici. Jak mně potvrdila majitelka penzionu, věž byla postavena za účelem výhledu nejen na Vysoké, ale i na část Nízkých Tater. Je přístupná ubytovaným hostům, veřejnosti pak po předchozí dohodě nebo ochotně na požádání. Z vyhlídkové plošiny, na kterou vystoupáme po 22 žebříkových stupních, jsem viděl jen Lomnický, Huncovský a Kežmarský štít, ostatní vrcholky překryla mlha. K rozhledně dojdeme buď klasicky od železniční stanice Studený Potok, nebo pěknou procházkou od zastávky Veľká Lomnica - Golf. Vstup je od hlavní silnice.

snímky: vlastní (srpen 2019)

Věž je přístupná ubytovaným hostům, veřejnosti na požádání.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.113 Vysoké Tatry.

6. Slnečné jazerá u Sence (125 m n.m.)

Kraj: Bratislavský (okr. Senec)

Typ: soukromá rozhledna

Geomorfologický celek: Malokarpatská pahorkatina

GPS: 48°12'55.851"N, 17°24'53.547"E

Vznik Slunečných jezer u Sence se datuje do roku 1845, kdy tu probíhalo bagrování štěrku na výstavbu železnice Bratislava - Galanta. Původně to bylo 5 samostatných jezer, která se postupně sloučila do jediného, čímž vzniklo jezero s rozlohou 80 ha a s hloubkou až 12 m. Jezero se jakožto přírodní koupaliště začalo používat v roce 1919, tehdy pod názvem Slovenské Tahiti. Nový název Slnečné jazerá dostal areál v roce 1960.

Soukromou vyhlídkovou věž najdeme v jižní části, přesněji v zátočině nejblíže položené senecké železniční stanici. Přiléhá k restauraci Lobster a je přístupná na vlastní nebezpečí po dohodě s personálem. Nahoru vede 16 mlynářských a 13 normálních železných schodů. Posezení je příjemné zvláště za teplejšího počasí, kdy je možné sedět venku přímo nad hladinou jezera a rozhlédnout se z vyhlídky na korábu. V září působil celý areál velmi klidně, návštěva byla skutečně romantická a pohledy z rozhledny i z vyhlídky na korábu na modrou hladinu byly tou pravou třešinkou na dortu.

Tato soukromá stavba není oficiálně přístupná veřejnosti.

7. "Stratenka" v Čakanovcích (rozhledna, 270 m n.m.)

Tuto pěknou soukromou rozhlednu jsem objevil při svých toulkách po rozhlednách v roce 2010. Pokřtil jsem ji Stratenka, nejen díky podobnosti se Stratencem ve slovenských Javorníkách. Nachází se na okraji obce na neoploceném pozemku a nabízí romantické výhledy především po Cerové vrchovině. S respektem k majiteli jsem dlouho nezveřejnil její polohu. Činím tak nicméně k desátému výročí založení těchto stránek. Jedná se o obec Čakanovce. Hlavně ale doufám, že ji dosud nepotkal smutný osud některých lehkých dřevěných staveb. Na vyhlídkovou plošinu ve druhém poschodí lze vystoupat po 24 žebříkových stupních.

Rozhledna je soukromá a lze ji navštívit po dohodě s majitelem.

8. Věž na Vlásku u Háje (315 m n.m.)

Obec Háj ve Slovenském krasu je romanticky vklíněná mezi Zádielskou a Jasovskou planinou. Na jejím severozápadním okraji se vypíná elegantní Věž na Vlásku, kterou si její manuálně velmi zručný majitel Petr Šimkanin postavil vlastními silami; při výstavbě se inspiroval stejnojmennou animovanou pohádkou. Není to dílo ledajaké, celková výška stavby je 18 metrů. Po domluvě ji lze navštívit, včetně prohlídky interiéru. Rozhledy jsou zejména jihovýchodním směrem, jak popisuje Daniel Kysel: "Nie je to len pekná stavba, ale aj výhľady sú parádne. Nielenže vidieť samotnú dedinu a 3 km vzdialený hradný kopec, na ktorom sa vyníma Turniansky hrad, ale ústie Hájskej doliny umožňuje aj dobré výhľady do diaľky. Dobre vidieť hraničné kopčeky Bodvianskej pahorkatiny (15-20 km), napr. Ortáš s geodetickou vežou zo 70. rokov minulého storočia."

Rozhledna je soukromá, kontaktní stránka je zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50 000 č.125 - Volovské vrchy nebo Slovenský kras z nakladatelství Tatraplan.

9. Šindliar (675 m n.m.)

Soukromou výhlednu lze navštívit v západní výspě prešovského okresu, v katastru obce Šindliar poblíž skautského tábora Kanné. Podrobnosti mně laskavě sdělil skautský vedoucí pan Martin Kovalík, jemuž jsem zaslal odkaz na ikonku rozhledny v mapách.cz: "Označenie rozhľadňa je asi trošku velkolepé. Skôr by som to opísal ako prístrešok s poschodím, na ktoré sa dá vyliezť po rebríku a celé to má tvar vežičky. Celková výška nepresahuje 7 m. Je to súkromný projekt jedného pána z Fričoviec, ktorý ma pri objekte aj včely a využíva to prevážne na relax či fotografické stanovisko. Ale inak to je volne prístupné a uvedený pán nemá ani nic proti, ak si tam niekto príde a vylezie."

Na plošinu vylezeme po 12 kovových žebříkových stupních.

Výhledna je volně přístupná.

10. Vyhlídková plošina Muránského hradu (930 m n.m.)

Muránsky hrad (nebo také Muráň) je vysoko položená zřícenina hradu na jižním okraji národního parku Muránska planina v někdejší župě Gemeru. Z hradu s pohnutými dějinami zbylo dnes jen torzo; v roce 2005 byla provedena rekonstrukce hradní brány a při té příležitosti byly ruiny osazeny dvěma vyhlídkovými plošinami - severní je hradní výhledna s několika schůdky, jižní je vyhlídka v úrovni terénu. Odměnou za výstup na toto odlehlé místo je nádherný rozhled do okolní přírodně hodnotné krajiny Muráňské planiny a Stolických vrchů.

Vyhlídkové plošiny jsou volně přístupné.

11. Sivý kameň u Lehoty pod Vtáčnikom (640 m n.m.)

Sivý kameň je nevelká zřícenina hradu postaveného ve 13. století na andezitovém kopci obtékaném Ťapkovským potokem na rozhraní Vtáčniku a Hornonitrianské kotliny. Prostor kolem bývalé věže je zpřístupněn dřevěnou plošinou s výškou asi 2 metry. Zřícenina je dobře dostupná, od parkoviště je převýšení pouhých 40 metrů, od autobusu z obce Podhradie pak 90.

Vyhlídková plošina je volně přístupná.

12. Zvonice kostela v Popradu (672 m n.m.)

Při návštěvě kostelní věže v Popradu jsem si povšiml, že v přilehlé samostatně stojící zvonici lze vystoupat nahoru ke zvonu. Jakkoli věžové patro není nijak výhledové, výstup na ně a prohlídka zvonu činí ze zvonice věžovou zajímavost; kromě toho vyhlédneme ven otevřenými průzory. U obsluhy se platí vstupné 1 €.

Věž je přístupná v otevírací době kavárny (funguje i večer).

13. Pustý hrad u Zvolena (571 m n.m.)

Na nejvyšší části Pustého hradu u Zvolena stávala ve středověku obytná věž, která byla centrem Zvolenského komitátu. Na jejích zbytcích byla v roce 2022 vybudována kovová vyhlídková plošina s dalekým výhledem na okolní pohoří (Štiavnické vrchy, Nízké Tatry, Poľanu aj.).

Areál hradu s vyhlídkou je volně přístupný.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.132 - Kremnické vrchy a 145 - Javorie; Ostrôžky.

14. Mohyla M. R. Štefánika na Bradle u Brezové (543 m n.m.)

Milovníky výhledů nepochybně zaujme mohyla M. R. Štefánika na Bradle nad obcí Brezová pod Bradlom. Jedná se o bílý terasovitý památník se čtyřmi obelisky postavený z travertinových bloků a zasvěcený věhlasnému slovenskému politikovi a generálovi Milanu Rastislavu Štefánikovi (1880 - 1919), který je v ní pochován. Štefánik pocházel ze sousední obce Košariská, kde lze také navštívit jeho muzeum. Památník byl postaven v letech 1926 - 1928 podle projektu známého architekta Dušana Jurkoviče (komplex chalup na Pustevnách, Peklo u Nového Města nad Metují, chata na Dobrošově, Jurkovičův dům v Luhačovicích, rozhledna Karlův kopec u Rožnova pod Radhoštěm) a v rámci pietní návštěvy poskytuje daleké rozhledy do kraje.

Bohužel drtivá většina lidí, jak je dnes obvyklé, přijede po silnici autem, vyleze si nahoru na památník udělat selfíčko a vzápětí odjíždí do nejbližší restaurace, protože nahoře chybí občerstvení. Když jsem šel vonícím lesem nahoru po červené značce (z Brezové něco málo přes hodinku chůze), nepotkal jsem ani človíčka, přitom parkoviště u mohyly bylo zcela zaplněné. Hezký je i sestup do Priepasného a následná cesta malebnou pahorkatinou do Myjavy. Sympatickým počinem je zavedení zvláštních letních vlaků na trati Jablonica - Brezová pod Bradlom v roce 2021 poté, co téměř 20 let zde fungovala pouze nákladní doprava.

Vyhlídková terasa je volně přístupná.

15. Oravský hrad v Oravském Podzámku (520 m n.m.)

Oravský hrad je jedním z nejkrásnějších hradů na Slovensku. Nachází se na výrazném skalním bradle nad řekou Oravou přímo v obci Oravský Podzámok. Obec má velmi dobré autobusové i vlakové spojení a je rovněž dobrým východiskem na hřeben Oravské Magury.

Zajímavá poloha hradu i celé obce umožňuje atraktivní výhledy z hradních teras - mezi jednotlivými paláci jsou poměrně značné výškové rozdíly. V době covidového automatu byl hrad přístupný bez průvodce, a bylo proto možné se na nich zastavit a nerušeně kochat pohledy na Západní Tatry a Malou Fatru. V kombinaci s parádním kulturním zážitkem i díky úbytku návštěvníků jsem byl navýsost spokojený. A v podhradí hned proti domečku s pokladnou lze po prohlídce zajít do výborného minipivovaru.

Hrad je přístupný takto.

16. Považský hrad u Považské Bystrici (400 m n.m.)

[visit.trencin.sk]: Cestou do Žiliny ste si pri Považskej Bystrici určite všimli ruiny hradu na strmom kopci. Považský hrad, známy aj ako Bystrický hrad, je neodmysliteľnou siluetou Považia. Aj tento hrad – ako mnoho ďalších na Považí – dal postaviť uhorský kráľ Belo IV. koncom 13. storočia. Chcel tak posilniť zabezpečenie uhorských hraníc po vpádoch Tatárov. V dokumentoch sa hrad prvý raz spomína v roku 1316, kedy patril Matúšovi Čákovi Trenčianskemu. V čase najväčšieho rozkvetu v ňom bývalo asi 400 ľudí. Vodu doň privádzali podzemnými drevenými potrubiami zo studničky zvanej Sklepitá. V ďalších storočiach hrad často menil majiteľov, postupne chátral, až z neho napokon zostali len ruiny.

V rokoch 2011 – 2012 sa realizoval archeologický prieskum a neskôr aj obnova hradu. Od júla 2017 je hrad opäť otvorený pre verejnosť. Z hornej časti hradu sa vám naskytne neskutočne krásny výhľad na Bytčiansku kotlinu od Považskej Bystrice po Bytču, Veľký a Malý Manín, ktoré rozdeľuje Manínska tiesňava, Súľovské skaly aj Hričovský kanál.

[Martin Veselý]: Hradní vyhlídka je přístupná po pěti dřevěných schodech a je opatřena zábradlím a dalekohledem. K hradu pohodlně dojdeme po žluté značce od autobusové zastávky Považské Podhradie, kaštieľ, kam zajíždí od vlakového nádraží linka MHD č. 2. O víkendech jezdí MHD poměrně málo; je sice možné využít i jiné linkové autobusy, ty však nezajíždějí k vlakovému nádraží, takže je třeba počítat s asi desetiminutovým pěším přesunem.

Areál hradu je volně přístupný.

17. Věžička opevněného kláštera v Bzovíku (350 m n.m.)

Areál bývalého kláštera nacházející se jižně od obce Bzovík v krupinském okrese pochází ze 12. století. Opevněním s nárožními baštami jej v 16. století vybavil z oligarchů středního Slovenska Žigmund Balaša; od 19. století je klášter již pustý. Dnes je zachováno právě jen vnější opevnění. V rámci prohlídky můžeme vstoupit do jedné z rohových věží a vyhlédnout do nejbližšího okolí. Klášter je v roce 2024 přístupný celoročně (v sezóně 8-18, mimo sezónu 8-15.30), o prohlídku s průvodcem je nutné předem požádat na obecním úřadě. V případě horšího počasí, rekonstrukčních prací, pronájmu nebo jiných nepředvídaných okolností si obec vyhrazuje právo areál uzavřít.

Přístupnost kláštera uvádím v textu.

18. Slovanské hradiště u Bojné (382 m n.m.)

Bojná-Valy je významnou architektonickou lokalitou, která podle výzkumu Archeologického ústavu SAV byla hospodářským a politickým centrem Nitrianského knížectví v období před Velkou Moravou. Díky podpoře ministerstva kultury byla v roce 2018 zrekonstruována východní Výhledna vysoká 12 metrů, která je tak největší slovanskou bránou ve střední Evropě. Spíše než o vyhlídkový objekt se jedná o stavbu kulturně-historickou, návštěvníci nicméně mají možnost vystoupat do druhého patra věže. Další informace o výstavbě brány lze najít zde.

Hradiště je volně přístupné.

19. Kostolec u Ducového (240 m n.m.)

Kostolec je veľkomoravské hradisko a významná archeologická lokalita v pohorí Považský Inovec. Stopy osídlenia pochádzajú už zo staršej doby kamennej (22 000 pred Kr.) respektíve aj neskoršej doby kamennej (2 000 pred Kr.). V mladšej dobe bronzovej (1 100 pred Kr.) tu existovalo významné hradisko velaticko-baierdorfskej kultúry, opevnené mohutným valom a priekopou vo vnútri areálu so sídliskom a výrobnými zariadeniami. Pozornosť si zasluhujú aj stopy osídlenia z rímskej doby (2. – 3. st.). Kľúčovú úlohu zohral Kostolec vo veľkomoravskom období (9. st. - začiatok 10. st.). Vzniklo tu opevnené včasnofeudálne veľmožské sídlo – dvorec s obytnou zástavbou, vlastníckym kostolom s malým pohrebiskom príslušníkov vládnucej vrstvy a hospodárskymi budovami. Bolo ohradené valmi a hlbokou priekopou. Išlo o mocensko-správne stredisko, na ktoré sa viazali poľnohospodárske a remeselné osady v okolí. Kostolec sa zaraďuje medzi najvýznamnejšie nateraz známe pamätníky veľkomoravskej kultúry na Slovensku. Po zániku dvorca sa od druhej polovice 10. storočia do 14. storočia nachádzalo na lokalite pohrebisko viacerých okolitých včasnostredovekých osád. V 15. storočí tu vzniklo niekoľko hospodárskych stavieb a plošina sa príležitostne pre svoju výhodnú strategickú polohu využívala aj pre vojenské účely.

Dnes sa tu nachádza ohradený areál dvorca s čiastočne zrekonštruovaným palisádovým opevnením s bránou (smerom od obce Hubina), vnútornými palisádami, murovaným pôdorysom predrománskej rotundy a základmi obytných a niekoľkých hospodárskych budov. Súčasťou je aj model strážnej veže a pohrebisko. Areál je chránenou archeologickou lokalitou a je vo vlastníctve rímskokatolíckej cirkvi. Kostolec je národnou kultúrnou pamiatkou. Informácie o lokalite podávajú informačné tabule. Z plošiny je krásny kruhový výhľad do okolia.

Hradiště je volně přístupné.

20. Zřícenina hradu Devín v Bratislavě (175 m n.m.)

Devín je mohutná zřícenina původně gotického hradu, vypínající se nad soutokem Moravy s Dunajem v západní části Bratislavy a zároveň na státní hranici s Rakouskem. Rozhledově jde o skvostnou záležitost, neboť máme možnost vystoupat po 154 schodech na plošinu v nejhořejší části zříceniny a rozhlédnout se jak na řeku Moravu směřující k soutoku, tak na fotogenický ohyb Dunaje pod Malými Karpaty. Vidíme i daleko do Rakouska, za dobré dohlednosti spatříme i majestátní dvoutisícovku Klosterwappen v pohoří Schneeberg. Hezký pohled je ale i na blízký vrch Devínská Kobyla s rozhlednou. Hrad je dobře dostupný městskou dopravou, pro jednu cestu bych však vyzdvihl přírodně i rozhledově hodnotný travers po modré značce ze čtvrti Devínska Nová Ves.