ROZHLEDNY V PŘÍHRANIČÍ



Tuto stránku jsem založil v říjnu 2016 a budu na ní postupně mapovat rozhledny ve slovenském příhraničí, ve vzdálenosti ca. do 10 km vzdušnou čarou od hranice - tedy takové, které lze bez větších problémů navštívit v rámci jednodenního výletu ze Slovenska. Budou zde popsány jen rozhledny rakouské, maďarské a polské - pokud jde o české rozhledny, odkážu na komplexně zpracovaný tzv. Zikyho web. Výjimkou je hraniční Velký Lopeník, který jsem přeřadil z Trenčianského kraje, kde byl nesprávně umístěn.

Veĺký Lopeník (Velký Lopeník)

Stát: Česká republika

Nadmořská výška: 911 m n.m.

Geomorfologická jednotka: Bílé Karpaty

GPS: 48°55'0.401"N, 17°46'57.303"E

Hraniční vrchol Velkého Lopeníku, který je zároveň třetím nejvyšším vrcholem pohoří, před výstavbou rozhledny žádné rozhledy nenabízel. Nyní jde přímo o rozhlednářskou lahůdku! A co víc - díky spolupráci přeshraničního sdružení obcí se projevilo bratrství, soudržnost a dobrá vůle. Kéž by podobných projektů bylo více a kéž by takto dokázaly spolupracovat také partnerské železnice, aby byly krásy sousedního státu dostupnější!

Rozhledna je umístěna těsně při hranici na české straně v katastru obce Lopeník (Zlínský kraj, okres Uherské Hradiště). Ze slovenské strany je dostupná po modré TZT z obce Nová Bošáca (převýšení 600 m).

Velký Lopeník Velký Lopeník Velký Lopeník Velký Lopeník Velký Lopeník

snímky: vlastní (květen 2008)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa 1:50.000 č.107 - Biele Karpaty, Trenčín.

M A Ď A R S K O

Károlyiho rozhledna na Malém Miliči
(Károlyi kilátó, Kis-Milic)

Károlyiho rozhledna na Malém Miliči

Stát: Maďarsko

Nadmořská výška: 880 m n.m.

Geomorfologický celek: Zempléni-hegység / Slanské vrchy

GPS: 48°34'24.128"N, 21°27'38.167"E

snímek: www.kosicednes.sk

[kosicednes.sk] Nová rozhľadňa bola postavená na jeseň 2015 priamo na maďarsko-slovenskej hranici. Najlepší prístup k nej je z maďarskej strany. Autom sa cez Skároš dostanete na maďarské územie a odbočíte doľava do rekreačnej oblasti Lászlotánya. Od reštaurácie Panoráma-büfé vás už povedie modrá značka a aj piktogram rozhľadne po pohodlnej širokej lesnej ceste nahor na hrebeň Miliča. Po asi hodinke chôdze prídete k novej rozhľadni. Z jej 3. poschodia je široký rozhľad severným, východným a južným smerom na územie Slovenska a Maďarska. Najmalebnejší je pohľad zhora na čiastočne zrekonštruovaný hrad Füzér.

K autu sa dostanete trochu okľukou. Zelenú a modrú značku v sedle pod Miličom vymeňte za žltú a po hraničnom hrebeni sa dostanete až na známy vyhliadkový bod Skárošská vyhliadka. Za dobrého počasia možno odtiaľto obdivovať nielen pohľad na Košice, ale v diaľke aj končiare Vysokých Tatier.

[Martin Veselý] Jedná se nicméně o rozhlednu maďarskou, předanou do užívání 26. listopadu 2015. Je vysoká 17 metrů, nejvyšší plošina se nachází v 11 metrech. Poskytuje nádherné výhledy na Slanské i maďarské Zemplínské vrchy.

Umístění rozhledny

mapka: mapy.cz

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.117 - Slanské vrchy; Dargov.

Karanč (Karancs)

Rozhledna Karanč

Stát: Maďarsko

Nadmořská výška: 725 m n.m.

Geomorfologický celek: Cserhát / Cerová vrchovina

GPS: 48°9'28.696"N, 19°47'23.457"E

Opravdu nevšední zážitek nabízí výhled z další bývalé vojenské věže, která je dnes využívaná jako rozhledna, na vrchu Karanč (Karancs). Jedná se o hraniční vrchol a zároveň nejvyšší vrchol jak slovenské Cerové vrchoviny, tak maďarského Cserhátu. Rozhledna se nachází těsně pod vrcholem, několik desítek metrů již na maďarském území. K rozhledně vede žlutě značená cesta z maďarské pohraniční obce Somosköújfalu (v první fázi příkrá, dále vede příjemným traversem až na vrchol), celkem asi 3,5 km. Po napojení se na státní hranici lze pokračovat po zelené značce souběžně s hraniční linií, ta je však mnohem strmější a vede přes menší mezivrchol. Strmá je také značená zkratka (červený trojúhelníček) ze žluté TZT. Nově lze využít velmi pěknou červenou TZT ze Šiatorské Bukovinky (ca. 7 km), kterou lze na hraničním rozcestí zkombinovat s uvedenou maďarskou žlutou (nejpovlovnější výstup). Pozor na žlutou zkratku z obce Šiatorská Bukovinka, vede velmi blátivým terénem a značení není příliš spolehlivé! I časově je nakonec výhodnější již zmiňovaná červená.

Vyhlídková plošina ocelové konstrukce se nalézá ve výšce 19 metrů, nahoru vede rovných 100 schodů. Výhled patří k nejatraktivnějším možným: z ochozu lze pozorovat Mátru, Bükk, Veporské vrchy, Stolické vrchy, Cerovou vrchovinu / Cserhát, Javorie, Ostrôžky, Vtáčnik ... Za ideálního počasí jsou prý vidět až Vysoké Tatry.



snímky: vlastní (září 2010)

Rozhledna je volně přístupná.

Tip z místa: Návštěvu rozhledny lze spojit s nedalekými hrady Šomoška, Salgovár a s rozhlednou Na Mačacej.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

Magaš (Magas, Magas-hegy)

Rozhledna Magaš

Stát: Maďarsko

Nadmořská výška: 503 m n.m.

Geomorfologický celek: Zemplínské vrchy (Zempléni-hegység)

GPS: 48°24'6.806"N, 21°37'54.541"E

Nečekaně horská rozhledna se nachází na výrazném vrcholu Magaš nad městem Sátorajlaújhely (Nové Mesto pod Šiatrom), pouhé 4 km pěší chůze od vlakové stanice Slovenské Nové Mesto (trať Košice - Čierna nad Tisou). Po chodníku při silnici přes trať a říčku Roňavu přijdeme přímo do tohoto maďarského města. Ulicí Rákoczi utca pokračujeme na křižovatku s hlavní silnicí, kde odbočíme doprava a to již narazíme na turistické značení - modré kolečko s bílým okrajem. To nás vyvede z města a zahrádkářsko-vinařskou kolonií stoupáme ke hřbitovu a dále do lesa, kde již strmějším stoupáním vyjdeme až na vrchol Magaše. Pro poslední úsek lze využít i mezistanici sedačkové lanovky.

Kuriozitou je však tzv. peak-to-peak lanovka, tedy kabinová lanovka spojující přes údolí dva vrcholy (Magas-hegy a Szárhegy, 322 m n.m.). Jde o jednu z mála kabinkových lanovek v Maďarsku, maximální vzdálenost mezi zemí a lanem činí 152 m. Lanovka je v provozu rovněž v zimní sezóně. Od stanice obou lanovek je zapotřebí k rozhledně vystoupat po schodech asi 25 výškových metrů. Samotná rozhledna je součástí vysílače a na vyhlídkovou plošinu nás vyvede 67 kovových schodů. Poskytuje nádherné výhledy především na maďarskou část Zemplínských vrchů, vidíme však i jejich slovenskou část a pohoří Slanské vrchy a Vihorlat.

Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny
Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Výhled z rozhledny Rozhledna Magaš

snímky: vlastní (prosinec 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.148 Zemplínske vrchy; Latorická rovina.

R A K O U S K O

Rozhledna Königswarte

Rozhledna  Königswarte

Stát: Rakousko

Nadmořská výška: 344 m n.m.

Geomorfologický celek: Malé Karpaty

GPS: 48°06'54.670"N, 17°01'26.912"E

Pohraniční zalesněný vrchol Königswarte je vůbec nejvýchodnějším vrcholem Rakouska. Nejen že leží blízko Bratislavy, ale je velmi dobře dostupný i autobusovou dopravou (prakticky každou hodinu linkou Bratislava - Wolfsthal - Vídeň), příp. vlakem (stanice Kittsee na trase Bratislava-Petržalka - Vídeň); z obou míst lze využít k výstupu červeně značenou cestu. V severní části se prochází oborou s výskytem mírumilovných divočáků.

Vyhlídková plošina je ve výšce 19,2 m a vede na ni 120 schodů. Rozhled je především na Bratislavu, přilehlé vršky Malých Karpat a do rakouského vnitrozemí. Výlet lze spojit s návštěvou bývalé vodárenské věže s muzeem v Hainburgu an der Donau, podle internetu je však otevřena sice od dubna do října, ale pouze neděle a svátky 14-18 hod.

Výhled z rozhledny  Königswarte Výhled z rozhledny  Königswarte Výhled z rozhledny  Königswarte Rozhledna  Königswarte

snímky: vlastní (duben 2010)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.

Rybniční rozhledna u Hohenau

Rozhledna u Hohenau

Stát: Rakousko

Nadmořská výška: 140 m n.m.

Geomorfologický celek: Weinviertler Klippenzone

GPS: 48°35'59.880"N, 16°54'44.940"E

Dřevěnou rybniční pozorovatelnu o výšce asi 5,5 m (28 schodů po dvou návazných schodištích) najdeme přímo u silnice na okraji Hohenau an der March na břehu rybníka, který tradičně sloužil jako chladicí rybník pro vedle stojící cukrovar. Jelikož díky svému účelu nezamrzal ani při nízkých venkovních teplotách, vytvořil se uměle jedinečný biotop a ráj pro tažné ptactvo. Tento rybník využívaly během zimy jako zastávku především divoké kachny a divoké husy během jejich tahu na jih. Na okraji rybníka vznikla za tímto účelem dřevěná veřejně přístupná pozorovatelna. Po uzavření cukrovaru v roce 2006 ptáci zmizeli a následně se rybník začal využívat k chovu ryb. Jak vidíte ze snímků, poloha rozhledny ani výhledy nejsou příliš přitažlivé.

Rozhledna je dobře dostupná od nádraží v Hohenau, kde zastavují osobní vlaky na trati Břeclav - Wien. Cyklisté pak mohou dojet po cyklotrase až k soutoku Moravy a Dyje a dále na slovenské území (nejbližší obcí je Moravský Sv. Ján na trati Břeclav - Bratislava).

snímky: vlastní (listopad 2016)

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.150 - Borská nížina, Malacky.

P O L S K O

Eliášovka (Eliaszówka)

Rozhledna na Eliaszowce

Stát: Polsko

Nadmořská výška: 1 024 m n.m.

Geomorfologický celek: Ľubovnianská vrchovina

GPS: 49°24'4.574"N, 20°38'36.806"E

snímek: www.szlakiembeskidu.pl
Nová rozhledna vyrostla v roce 2014 na hoře Eliášovka, nejvyšším vrchu geomorfologického celku Ľubovnianská vrchovina, kterým prochází státní hranice mezi Polskem a Slovenskem. Rozhledna se nachází již na polské straně pohoří. Asi 15 metrů vysoká dřevěná konstrukce je ukotvena na železobetonových nosnících. Na vyhlídkový ochoz čtyřpatrové rozhledny vede lomené dřevěné schodiště. Rozhledna byla vybudována díky regionálnímu operačnímu programu určenému pro Malopolské vojvodství.

Za pěkného počasí se z rozhledny na Eliášovce otevírají výhledy na Ľubovnianskou vrchovinu, Pieniny, Spišskou Maguru, Čergov, Levočské vrchy, ale i na Vysoké Tatry. Přístup k rozhledně je možný jak z polské strany, tak ze strany slovenské (z Litmanové či z Mníšku nad Popradom).

text: s využitím textu Otakara Brandose, www.treking.cz

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.159 - Beskid Sądecki; Pieniny.

Rozhledna na Koziarzi

Rozhledna na Koziarzi

Stát: Polsko

Nadmořská výška: 942 m n.m.

Geomorfologický celek: Beskid Sądecki (Sadecké Beskydy)

GPS: 49°30'2.477"N, 20°26'47.579"E

snímek: www.turystyka-gorska.pl
Dřevěná rozhledna v pásmu Radziejowé (podcelku Beskidu Sądeckého) byla vybudována v roce 2015. Záměrně je opatřena solidním zábradlím (při schodišti i na vyhlídkové plošině) z důvodu ochrany osob se závratěmi. Nabízí se ji navštívit v rámci pěšího výletu zčásti po pěkném hřebínku buď z Krościenka nad Dunajcem, nebo ze Sczawnice a sejít po zelené značce do osady Tylmanowa. Výhledy jsou na polské Beskydy (Beskid Sądecki a Gorce), za velmi příznivého počasí vidíme i Vysoké Tatry.

mapky: mapy.cz

Rozhledna je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.159 - Beskid Sądecki; Pieniny.

Na úvodní stránku