Na této kartě jsou popsány rozhledny situované jižně od linie Banská Štiavnica ‒ Javorie ‒ Poltár a rozhledna Maginhrad. Jejich nadmořská výška i převýšení jsou, až na "královské" Sitno a několik málo dalších rozhleden, podstatně nižší než v severní části kraje.
Tradiční region: Hont
Okres: Banská Štiavnica
Geomorf. celek: Štiavnické vrchy
GPS: 48°24'11.505"N, 18°52'38.015"E
Bájná hora Sitno je nejvyšším a jediným tisícovým vrcholem Štiavnických vrchů. První dřevěná rozhledna zde byla postavena již roku 1727 šlechtickým rodem Koháryů, v r. 1852 však byla zničena bleskem. Nová, mnohem bytelnější stavba, byla postavena v roce 1886. Poslední rekonstrukce je datována rokem 1983. Rozhledna je asi 11 m vysoká, na kamenné podezdívce s dřevěnou střechou. Ve věži se nachází přírodovědná expozice, informační středisko, prodej suvenýrů a občerstvení. Po výstupu po 34 točitých ocelových schodech lze shlédnout Banskou Štiavnici s dominantou Kalvárií, Štiavnické vrchy, Vtáčnik (SZ), Javorie (V) a Krupinskou planinu (JV). Za dobré dohlednosti lze na severu spatřit Malou a Velkou Fatru a na severovýchodě Nízké Tatry.
Nejčastějším východiskem je přehradní nádrž Počúvadlianske jazero asi 2 km západně od vrcholu; odtud vede na vrchol značená naučná stezka. Alternativní cesty jsou z Iliji (modrá) nebo ze Štiavnických baní (červená, z rozcestí Krížna pak modrá značka).
snímky: A. Průšová (1-2), zbytek vlastní (září 2015)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.
Tradiční region: Hont
Okres: Banská Štiavnica
Geomorf. celek: Štiavnické vrchy
GPS: 48°22'28.80"N, 18°49'46.65"E
Rozhledna na vedlejším vrcholku Skalky nad obcí Počúvadlo byla vybudována s podporou nadace Ekopolis již v roce 2002. Původně k ní vedla naučná stezka, začínající na návsi vedle autobusové zastávky. Ta však vzala postupem času zasvé, a při hledání rozhledny je tak nutno se spolehnout na vlastní síly, příp. navigaci. Osobně mně kromě zkušenosti při pohybu v terénu pomohlo snad i štěstí a rozhlednu jsem objevil bez problémů. Nevede k ní ale pořádná cesta a značení zcela vymizelo. Kromě toho je výhledová plošina již v poměrně zchátralém stavu (září 2017) a lze předpokládat, že v příštích letech bude rozhledna znepřístupněna nebo zcela zanikne. Mohu proto doporučit její návštěvu neodkládat.
Na vyhlídkovou plošinu vylezeme po kovovém žebříku se 17 stupni. Ačkoli mladé buky okolo rozhledny se činí, jak je zřejmé z fotografie v galerii, výhled zatím vcelku nenarušují. Ten je až nečekaně slušný, půlkruhový od jihovýchodu k západu. Na západě vidíme Štiavnické vrchy (obec Pukanec, nad ní vršky od Priesilu k Veľkému Žiaru), na jihozápadě jadernou elektrárnu Mochovce, na jihu pak za dobrého počasí maďarské pohoří Börzsöny a na jihovýchodě Krupinskou planinu. Sitno vidět nelze.
snímky vlastní (září 2017)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.
Tradiční region: Tekov
Okres: Žarnovica
Geomorf. celek: Vtáčnik
GPS: 48°26'1.378"N, 18°39'27.126"E
[Ladislav Khandl]: Už v roku 2015 prišlo mesto Nová Baňa s návrhom na rozhľadňu v lokalite Háj a navrhlo tri alternatívy. Najviac hlasov Novobančanov si získala rozhľadňa z ryolitu a dreva, na druhom mieste drevená rozhľadňa a až na treťom stavba z betónu a dreva. Práce na rozhľadni s betónovým základom obloženým miestnym červenkastým ryolitom (kameňom sopečného pôvodu) a s drevenou nadstavbou pokročili na toľko, že na 28.10.2017 bolo možné naplánovať slávnostné otvorenie rozhľadne.
Rozhľadňa stojí na okraji bývalého lomu, okolo prechádza okružný náučný chodník Zvonička. Od železničnej stanice po žlto značkovanej trase oblúkom okolo Zvoničky, vyhliadkových miest Červená skala a Havrania skala a niekdajšej šachty Klingsbittner až k rozhľadni. Odtiaľ na sever dolu po lesnej ceste k Prednému Šarvíru a ďalej doľava k pútnickému miestu Kohútovo. Je to krásna lokalita s mohutným sekvojovcom. Odtiaľ po úzkych cestičkách do mesta.
Výhľad z plošiny rozhľadne, na ktorú vedie 65 schodov, je síce len polkruhový, ale veľkolepý. Vľavo vidno údolie Hrona, pod nami je mesto a za ním Pohronský Inovec.
[Martin Veselý]: Půlkruhového rozhledu mi přijde velká škoda, neboť severními směry není vidět absolutně nic, což je na středním Slovensku málo. Rozhledna totiž stojí opět na úbočí, a nikoli na vrcholu. V uvedeném případě to velmi snižuje poměr "cena - výkon", neboť výšlap je poměrně náročný. To se vztahuje především na výstup přes jihozápadní předvrchol Gupňu, na němž je od roku 2019 vybudována síť černě značených naučných stezek mapující historii hornictví v okolí Nové Bani. Rozhledna je i tak vcelku vděčným cílem návštěvníků; pozitivní je jak její estetický dojem (rozhledna je navíc viditelná i z netypicky svažitého náměstí), tak skutečnost, že se nachází daleko od silnice a parkoviště.
snímky: J. Šlapák (1-3), zbytek vlastní (září 2020)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.138 - Štiavnické vrchy.
Tradiční region: Hont
Okres: Veľký Krtíš
Geomorf. celek: Krupinská planina
GPS: 48°10'04.183"N, 19°05'35.702"E
Prašný vrch je odlesněné návrší v jižní části Krupinské planiny, které má překvapivě pěkný rozhledový potenciál. Z toho důvodu zde v minulosti byla vybudována drobná vyhlídková stavba, která byla v roce 2016 nahrazena majestátní rozhlednou. Oblast patří k nejodlehlejším na Slovensku vůbec, proto je spojení veřejnou dopravou časově náročné. Asi nejlepší je využít autobusovou linku z města Šahy, které má i vlakové spojení.
K rozhledně vede naučná stezka, která začíná v Hrušově; souběžně s ní jde také modrá TZT. Ta pokračuje k severu přes hlavní silnici Nové Zámky - Veľký Krtíš - Lučenec až ke zřícenině hradu Čabraď. Rozhlednový fanoušek však nevynechá především blízkou výhlednu na úbočí Stráže nad obcí Vinica.
snímky: vlastní (srpen 2017)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.146 - Krupinská planina; Veľký Krtíš.
Tradiční region: Novohrad
Okres: Lučenec
Geomorf. celek: Cerová vrchovina
GPS: 48°11'2.295"N, 19°51'37.928"E
Rozhledna v lokalitě Na Mačacej v katastru obce s pohádkovým názvem Šiatorská Bukovinka je mladší sestrou dnes již neexistující jižněji situované rozhledny. Oproti ní je však zajímavěji rozhledově položená. Najdeme ji přímo nad bývalým kamenolomem. Rozhledová plošina je umístěná na druhém podlaží ve výšce asi 8 metrů a poskytuje výhled především na přilehlou Cerovou vrchovinu a Cserhát. Abychom se k rozhledně dostali, musíme lom obejít, sejít z červené značky a vystoupat po cestě označené šipkami.
Pozůstatky dávné těžby čediče, který díky své odolnosti proti zátěži a vlivům počasí nachází své uplatnění při výrobě dlažebních kostek, najdeme nejen v podobě bývalých kamenolomů, ale na území dnešního Maďarska i v podobě tělesa úzkorozchodné dráhy, která vytěžený kámen vozila ke zpracování. Je smutnou skutečností, že přes slovensko-maďarskou hranici nejezdí ani zde, ani jinde osobní vlaky; pro návštěvu oblasti vlakem jsem proto zvolil netradiční objezd přes Budapešť a Hatvan. Ze stanice Somoskőújfalu, která je v současnosti konečnou stanicí vnitrostátní linky z Hatvanu, jsem vyrazil po červené značce vzhůru. Atraktivuta trasy spočívala mimo jiné v tom, že až do současné rekreační osady Eresztvény vedla po tělese bývalé malodrážky, která byla v nejstrmějším úseku poháněna ozubnicí. Raritou je, že v jednom místě cesta přímo prochází dodnes dochovaným asi 150 m dlouhým tunelem. V Eresztvényi je zbudováno návštěvnické centrum s dobovými fotografiemi této úzkorozchodné průmyslové dráhy. A jelikož káva je nápojem, který má v Maďarsku skvělý poměr mezi cenou a kvalitou, volba občerstvení byla jasná. Slušně vysoko položené Eresztvény je pak dobrým tipem i pro automobilisty, kteří dnes mezi návštěvníky rozhleden výrazně převažují.
snímky: J. Marťáčik (1), zbylé vlastní (září 2021)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.
Tradiční region: Malohont
Okres: Rimavská Sobota
Geomorf. celek: Revúcka vrchovina
GPS: 48°26'51.970"N, 19°59'2.754"E
20. června 2015 byla turistům zpřístupněna dřevěná, 16,8 m vysoká rozhledna na vršku Maginhrad tyčící se nad údolím řeky Rimavy, asi 7 km severně nad Rimavskou Sobotou. Místo je známé jako středověké hradiště, které se však nedochovalo. Podobně jako u nedaleké menší rozhledny Vŕšok u Rimavské Bani byly náklady na výstavbu částečně pokryty z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj slovenského venkova, dále ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce Veľké Teriakovce a výstavbu zajistila Místní akční skupina Malohont. Součástí projektu byla i výstavba rozhledny na Lazu Slopovo u Klenovce, která byla zpřístupněna z uvedené trojice jako poslední.
Po zdolání 49 schodů na vyhlídkovou plošinu ve čtvrtém patře si vychutnáme daleký a téměř kruhový rozhled. Na rozdíl od Vŕšku vidíme všemi směry kromě východního. Za zmínku stojí výrazný vrch Sinec ve Stolických vrších, za ním pak Ostrá (1.011 m) a Tŕstie (1.121 m). Za ním spatříme Muránskou planinu a na horizontu Nízké Tatry. Krásný pohled máme i k jihu na Cerovou vrchovinu s Karančem a k západu na pohoří Javorie a Ostrôžky. K severovýchodu nás zaujme Poľana a část Veporských vrchů.
Pokud jde o přístup, rád bych upozornil na problematický výstup od Nižného Skálniku po zelené značce; výstup je totiž nejen příkrý, ale také prašný a obuv se nepříjemně smeká; sestup pak lze označit vyloženě za rizikový. Vhodnější je naopak velmi příjemná žlutě značená cesta od železniční zastávky Veľké Teriakovce (která se ovšem nachází v Malých Teriakovcích), která je nejen bezpečná a velmi pěkná, ale zabere jen nepatrně delší dobu.
snímky: vlastní (srpen 2015)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.
Tradiční region: Hont
Okres: Krupina
Geomorf. celek: Krupinská planina
GPS: 48°20'57.421"N, 19°4'45.137"E
Rozhledna Vartovka na vrchu Stražavár nad Krupinou jižně od Zvolena je velmi zvláštní a ojedinělou stavbou. Pochází totiž ze středověku (rok vzniku 1564), kdy byla součástí obranného systému a sloužila jako protiturecká hláska. Na rozhlednu byla přestavěna až v 60. letech 20. století. Původní funkci dodnes připomíná čtvercový půdorys, kamenné zdi a úzké střílny. Původně tedy rozhlednou nebyla a stala se jí až poté, co začala být širší veřejností jako rozhledna akceptována, což je poměrně neobvyklé. Blíže tyto případy popisuji ve stati věnované klasifikaci vyhlídkových objektů.
Celková výška kamenné věže je 12 m, otevřený ochoz se nachází ve výšce 9 metrů a vyjdeme na něj po 42 schodech. Z věže se rozhlédneme na Štiavnické vrchy se Sitnem, Krupinskou planinu, Javorie a maďarské pohoří Börzsöny. K rozhledně dojdeme snadno po modré značce z Krupiny, kam byl od ledna 2019 znovuobnoven provoz vlaků od Zvolena a od Šahů.
snímky: vlastní (květen 2012, červenec 2024)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.145 - Javorie; Ostrôžky nebo č.146 - Krupinská planina; Veľký Krtíš.
Tradiční region: Gemer
Okres: Rimavská Sobota
Geomorf. celek: Cerová vrchovina
GPS: 48°16'55.477"N, 20°3'38.843"E
Poměrně nízko položenou rozhlednu, zato na výborném rozhledovém místě na okraji Cerové vrchoviny postavila v létě 2025 obec Jesenské. Slavnostní zpřístupnění proběhlo 28. srpna 2025. Název Jeden strom odkazuje na osamocený dub, který zde v minulosti stával. Dřevěná rozhledna se železobetonovými základy je 13 m vysoká a výstavba stála 82 tis. EUR. Po zdolání 34 schodů se rozhlédneme na řadu okolních pohoří - Cerovou vrchovinu, Cserhát, Stolické vrchy, Bükk nebo Mátru. Rozhledna je dostupná od vlakové stanice nebo od zastávky Jesenské zastávka, je však třeba jít východní cestou přes Bartovu pustatinu; západní cesta vede přes oplocené pastviny. Zajímavá cesta vede z obce Širkovce po modré značce, z časových důvodů jsem ji ale bohužel neprošel.
snímky: vlastní (září 2025)
Tradiční region: Novohrad
Okres: Poltár
Geomorf. celek: Revúcka vrchovina
GPS: 48°28'28.276"N, 19°48'23.659"E
Třípatrová dřevěná rozhledna vznikla na vršku Hrb východně od Českého Brezova a zpřístupněna byla na konci června 2024. Má výšku 14,5 m a byla postavena za podpory slovenského národního programu pro rozvoj venkova, dotace činila 52.772 EUR. Jejím cílem je zlepšení turistické infrastruktury v lokalitě. Na plošinu vyjdeme po 49 schodech a spatříme z ní především okolní vrchy Revúcké vrchoviny a město Poltár. Daleké výhledy se odkrývají méně intuitivním jižním směrem - do Maďarska. Spatříme jak nejvyšší pohoří Mátru na jihovýchodě, tak Börzsöny na jihozápadě. Pozitivní je dobrá dostupnost od vlaku, od zastávky České Brezovo jsme nahoře za necelé tři čtvrtě hodiny.
Jde o projekt lokálního významu, určený především pro rodiny s dětmi. Nezbývá než věřit, že i díky podobným projektům se v některých z nich probudí láska k přírodě a pěší turistice, které jsou v současné povrchní a zpohodlnělé společnosti na ústupu.
snímky: A. Průšová (4), zbytek vlastní (červenec 2024)
Tradiční region: Novohrad
Okres: Lučenec
Geomorf. celek: Cerová vrchovina
GPS: 48°12'7.129"N, 19°43'7.057"E
[Ladislav Khandl]: Rozhľadňa sa nachádza v katastri obce Lipovany, niekoľko metrov od štátnej hranice s Maďarskom, na hraničnom hrebeni. 20 m vysokú vežu vybudovali v roku 2013 v rámci cezhraničného programu Geoturistická magistrála, na ktorý EÚ prispela sumou takmer 640 000 €. Unikátne je, že vyhliadková plošina má väčšiu rozlohu než vrch veže, dosahuje plochu rovnajúcu sa základom stavby 7,5 x 4.5 m. Ďalším unikátom je, že stavba má okrem bleskozvodov aj odkvapové rúry. Na vyhliadkovú plošinu vo výške 15,4 m vedie 84 schodov. Na hranici sú v blízkosti aj vyššie miesta, preto smerom na severovýchod až juh zastierajú výhľad do Maďarska stromy, podobne aj smerom na západ. Na slovenskú stranu je však pekný výhľad, za obcou Lipovany vidno okresné mesto Lučenec.
Do Lipovian premáva autobus z Lučenca. Od zastávky treba stúpať po neznačkovanej poľnej ceste vpravo od kostola okolo náučnej geologickej lokality - prírodnej pamiatky Lipovianske pieskovce, v ktorej vidno množstvo skamenených ulitníkov. Z toho hrebienka je aj dobrý výhľad na vrch Karancs s rozhľadňou a telekomunikačnou vežou. Trasa k veži meria 2,5 km. Späť možno ísť oblúkom po cykloturistickej ceste vedúcej z miestnej časti obce Lipovany-Baňa, do ktorej občas jazdí autobus.
[Martin Veselý]: Pro úplnost dodám, že ikony rozhleden v katastru nedaleké obce Ipolytarnóc na mapách.cz neodpovídají realitě. První, níže položený objekt jsou dvě věže propojené mostem v zábavním parku dole u silnice, ze kterých žádný rozhled není, a výše položený objekt je ztrouchnivělá a přerostlá někdejší vyhlídková konstrukce, na kterou je zákaz vstupu (stav 2017). Po vratkém žebříku jsem sice vylezl, ale na plošinu jsem nevstupoval, mohla by se propadnout. Stejně je výhled nulový, jak dokazuje tento snímek. Pěším turistům však mohu doporučit jinou věc, pohodlnou zeleně značenou cestu po hranici pustou a panenskou přírodou s občasnými výhledy.
snímky: vlastní (srpen 2017)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.
Tradiční region: Novohrad
Okres: Rimavská Sobota
Geomorf. celek: Cerová vrchovina
GPS: 48°09'18.0"N, 19°56'9.0"E
Rozhledna, která je dvojčetem severněji položené rozhledny u Slopova, se objevila i v nejjižnější obci okresu Rimavská Sobota, Tachtách. Na rozdíl od ní však byla tato 11metrová dřevěná věž financována výhradně obcí. Navzdory značné odlehlosti je velkým lákadlem pro všechny fanoušky rozhleden - jednak velmi pěkným poměrem mezi vynaloženou námahou a kvalitou rozhledu, pro české turisty pak také s ohledem na méně známý až téměř exotický ráz krajiny a maďarského prostředí na slovenském území.
[Ladislav Khandl]: Iba s použitím peňazí obce Tachty a s pomocou miestnych majstrov a dobrovoľníkov vyrástla za 6 týždňov v apríli až júni 2016 drevená rozhľadňa na Tomášovom vrchu, vypínajúcim sa na okraji obce. Má výšku približne 11 metrov a je prakticky rovnaká ako rozhľadňa na Slopove. Projektantom bol Barnabáš Máté a realizátorom projektu Stanislav Bystriansky. Obec stála rozhľadňa okolo 15 000 €.
Tachty, ležiace len kilometer od štátnej hranice s Maďarskom, sú prístupne autobusovou linkou od železničnej stanice Hajnáčka (Ajnácskő), autobusová zastávka sa nazýva Hajnáčka, podjazd, prípadne od stanice Jesenské, kde zastavujú rýchliky Zvolen - Košice [kurzívu doplnil MV]. Niektoré linky idú priamo, pri iných treba prestupovať v Gemerskom Jablonci. Po trase vidno skalnaté sopečné výplne sopúchov v Šuriciach (Soví hrad) a Hajnáčke. Od zastávky autobusu treba ísť hore hlavnou ulicou západným smerom. Po 200 m odbočuje doprava asfaltová cestička (šípka s nápisom Rozhľadňa – Kilátó), smerujúca k hrádzi vodnej nádrže Tachty. Od trafostaničky vedie spätným smerom trávnatým svahom na temeno Tomášovho vrchu slabo znateľná poľná cesta. Celá pešia trasa k rozhľadni meria len trištvrte kilometra.
Na vyššiu vyhliadkovú plošinu vo výške 6 m vedie 24 schodov. Napriek pomerne malej výške rozhľadne je z nej nádherný kruhový rozhľad. Je to tým, že Tachty ležia v eróznej kotline pramennej oblasti riečky Gortvy, tečúcej do Rimavy a Tarny, smerujúcej do Maďarska. O viditeľných bodoch informujú štyri veľké panoramatická fotografie. Podľa domácich za ideálnych podmienok vidno aj Tatry a Kráľovú hoľu. Severným smerom dominujú Ostrá skala, Zaboda, Matrač a Ragáč. Na juhovýchode sa črtá (už v Maďarsku) obec Cered a v popredí nový (dosiaľ prvý) kostol v Tachtoch z roku 2000, na juhozápade Teplý vrch, vodná nádrž Tachty s rozlohou 24 ha a za ňou svahy hraničnej Medvedej planiny. Na severozápade zaujme Dunivá hora a legendárna kóta Pohanský hrad.
snímky: vlastní (září 2017)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.
Tradiční region: Gemer
Okres: Rimavská Sobota
Geomorf. celek: Juhoslovenská kotlina
GPS: 48°21'6.412"N, 20°4'10.892"E
Čtyřpatrová rozhledna na bezlesém návrší Tuba nad Rimavským Janovcemi byla vybudována v létě 2025 a financována z evropského fondu Interreg částkou 79 tis. €; veřejnosti byla zpřístupněna v listopadu 2025. Rozhledna je dřevěná s kovovým zábradlím a má tvar zkoseného hranolu. Rozhlédneme se z ní daleko a prakticky všemi směry - k severozápadu na Rimavskou Sobotu, Veporské vrchy a Poľanu, na severu vidíme nejvyšší partie Stolických vrchů, na západě pohoří Ostrôžky, na jihu Cerovou vrchovinu, na severovýchodě Volovské a na východě Zemplínské vrchy; úzkým průhledem jsem dokonce zahlédl dva vrcholy 80 km vzdálených Vysokých Tater. A jelikož od vlakové zastávky je převýšení pouhých 90 metrů, tento parádní zážitek by neměl chybět ve sbírce žádnému rozhlednáři.
snímky: vlastní (červenec 2026)
Tradiční region: Novohrad
Okres: Poltár
Geomorf. celek: Juhoslovenská kotlina
GPS: 48°23'58.542"N, 19°39'43.836"E
Rozhledna v lokalitě Kontesová pustatina v severní části katastru Veľké Vsi byla postavena jako mladší dvojče rozhledny u Českého Brezova, slavnostní zpřístupnění proběhlo 19. července 2025. Podle internetového zpravodaje Sobotnik.sk byla financována v rámci výzvy MAS Hornohrad z prostředků operačního programu zaměřeného na rozvoj turistiky. K rozhledně dojdeme snadnou procházkou, obec má i vlakové spojení. Do třetího podlaží vystoupáme po 48 schodech.
Ačkoliv je rozhledna vizuálně zdařilá, je odrazem trendu posledních let, kdy se rozhledny staví na nevhodných místech, kde by bohatě stačily třeba vyhlídkové lavičky.
snímky: A. Průšová (1-3), zbytek vlastní (listopad 2025)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina; Lučenec.
Tradiční region: Hont
Okres: Krupina
Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina
GPS: 48°12'21.559"N, 18°54'53.507"E
Rozhledna nad obcí Hontianske Tesáre se nalézá v nejvýchodnější výspě Podunajské pahorkatiny. Vybudovala ji obec v rámci projektu zahrnujícího taktéž výstavbu kapličky, přístřešku a informační tabule. Výdaje ve výši 78.500 € byly uhrazeny dotací z rozpočtové rezervy předsedy vlády Slovenské republiky. Z deseti shodných rozhleden financovaných z tohoto programu byla tato zpřístupněna jako první, dne 1. srpna 2025. Z plošiny vidíme méně známou krajinu Krupinské planiny a Štiavnické vrchy. Rozhled popsal Dan Kysel: "Čakal som, že bude dobre vidieť vzdialené kopce v Maďarsku, ale moc nevidieť. Zato pekne vidieť blízku Tesársku roklinu. Dobre vidieť aj Sitno a ďalšie kopce v Štiavnických vrchoch, napríklad Priesil či Agraš."
Smutnou zprávou je, že od prosince 2025 skončil provoz vlaků v relaci Zvolen - Šahy; rozhlednu tak bylo možné navštívit vlakem po dobu pouhých čtyř měsíců. K rozhledně dojdeme z obce snadno přes hřbitov a dále některou z vychozených cestiček. Na plošinu vyjdeme po 40 mlynářských schodech.
snímky: D. Kysel (1), zbytek vlastní (listopad 2025)
Tradiční region: Novohrad (Poiplie)
Okres: Veľký Krtíš
Geomorf. celek: Ipeľská kotlina
GPS: 48°5'31.912"N, 19°25'7.704"E
Třípatrová dřevěnka u obce Vrbovka (maď. Ipolyvarbó) se nachází v oblasti aluviálních (lužních) luk u hraniční řeky Ipľu, 800 m od centra obce. Vznikla v roce 2024 za účelem rozhledu na lužní louky v oblasti Kiarova a Vrbovky, které jsou postupně obnovovány spásáním a sekáním. Ačkoli pro rozhlednáře jde vzhledem k poloze spíš o kuriozitu, zaujala mne odlehlou polohou v málo známé krajině i pohledy na hřbet Karanče a kostelík v maďarské obci Hugyag. Na plošinu nás dovede 40 schodů.
snímky: vlastní (červenec 2026)
Úvodní • Bratislavský • Trnavský • Trenčianský • Kysuce & Orava • Liptov & Považie • Nitrianský • Prešovský • Košický