Hradní a zámecké věže



V pomyslné klasifikaci vyhlídkových staveb následují vyhlídkové věže hned po rozhlednách. Co do počtu je těchto věží na Slovensku málo. S ohledem na četnost zastoupení je člením podle typů, a to do dvou skupin. První skupinu tvoří věže hradní a zámecké.

Nízký počet hradních věží je dán zejména malým počtem dochovaných hradů. Namísto nich najdeme na Slovensku řadu rozsáhlých zřícenin, které často poskytují daleký výhled navzdory tomu, že věže nejsou dochovány. Na Slovensku se ovšem pojem "zřícenina" prakticky nepoužívá, a proto budu respektovat terminologii - např. hrad Šomoška by v Česku byl nazván zříceninou; pro naše účely to ovšem nevadí, neboť i věže českých zřícenin (Zvířetice, Trosky aj.) jsou v zaužívané terminologii označovány jako věže hradní.

Zámeckou věž jsem na Slovensku zmapoval jedinou - ani zde přitom nejde o typický zámek, nýbrž o přestavěný hrad (obdobně jako v Česku třeba Lemberk nebo Frýdlant). Věže jsem seřadil v pořadí podle nadmořské výšky.

1. Věž Ĺubovnianského hradu (548 m n.m.)

Věž hradu Stará Ĺubovňa

Kraj: Prešovský (Spiš)

Okres: Stará Ĺubovňa

Geomorfologický celek: Ĺubovnianská vrchovina

GPS: 49°18'55.732"N, 20°41'58.905"E

Ĺubovnianský hrad je částečně dochovaný a nově zrekonstruovaný hrad na vápencovém bradle nad městem Stará Ĺubovňa na Spiši. Díky své poloze i mohutné hradní věži představuje výraznou dominantu celého kraje. Vznik hradu je datován na přelom 13. a 14. století, v souvislosti s hraniční ochranou obchodních cest do Polska.

Nejstarší částí hradu je kruhová věž s mohutnými opěrnými pilíři a přilehlý gotický palác; o něco mladší je palác situovaný východně. Tyto objekty vytvářejí horní hrad s nádvořím. Na hradě po rekonstrukci najdeme také muzeum a několik místností vybavených stylovým hradním interiérem. Vše je přístupné po zakoupení vstupenky volně, bez průvodce.

Výhledy z věže jsou mimořádně bohaté na hory a pohoří: Ĺubovnianskou vrchovinu, Čergov s nejvyšším Minčolem, Nízké Beskydy, Spišskou Maguru, Levočské vrchy, Beskid Sondecki. Za dobrého počasí se milovníkům výhledů nabízí spojit návštěvu hradu s rozhlednou na Kráĺově studni nad Lenartovem.

Výhled na Čergov Pohled na Starou Ĺubovňu Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže

snímky: vlastní (srpen 2009)

Hrad je přístupný v turistické sezóně, otvírací dobu najdete zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.103 - Spišská Magura; Pieniny.

2. Věž Kapušianského hradu (465 m n.m.)

Věž Kapušianského hradu

Kraj: Prešovský

Okres: Prešov

Geomorfologický celek: Spišsko-šarišské mezihoří

49°03'17.35"N, 21°19'12.76"E

snímek: http://sk.wikipedia.org

Kapušianský hrad byl postaven ve 13. století na místě starého slovanského hradiska za účelem ochrany královské cestu vedoucí z Prešova na sever. Dnes je z něj mohutná zřícenina, na níž od roku 2012 probíhají záchranné práce. Vyhlídková věž s terasou byla zpřístupněna v roce 2017. Poskytuje výhledy na okolní pohoří – Čergov, Ondavskou vrchovinu, Slanské vrchy, Volovské vrchy a Branisko. Na hradě funguje průvodcovská služba, vstup je zpoplatněný.

Hrad je snadno dostupný od vlakové stanice Kapušany pri Prešove (trať 194 Prešov - Bardejov).

Kapušiansky hrad

snímek: FB Kapušiansky hrad

Věž je přístupná od dubna do října: čtvrtek a pátek 12-16, víkendy 10-17.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 - Šarišská vrchovina, Branisko.

3. Věž hradu Šomoška (460 m n.m.)

Věž hradu Šomoška

Kraj: Banskobystrický

Region: Novohrad

Okres: Lučenec

GPS: 48°10'17.181"N, 19°51'25.460"E

Šomoška je jedním z nejmalebnějších slovenských hradů. Jeho zajímavost zajišťuje jednak odlehlá poloha v lesích Cerové vrchoviny v bezprostřední blízkosti slovensko-maďarské státní hranice (hrad se nachází v katastru obce Šiatorská Bukovinka jižně od Fiĺakova), jednak výrazné umístění na čedičovém bradle (čedič byl použit i jeho výstavbě) a nakonec i nedotčená okolní příroda.

Hradní věž byla po poslední rekonstrukci zastřešena a dostala nové schodiště. Zvenčí tak vypadá mohutnější než dříve. Jak je vidět ze snímků, poskytuje daleké výhledy především do slovenského, ale i do maďarského vnitrozemí.

Poblíž místa je hned několik zajímavostí: cestou narazíme na Kamenný vodopád, který je nádhernou ukázka čedičové sloupcové odlučnosti, po značené cestě krásným terénem pak dojdeme k rozhledně Na Mačacej a máme-li více času, můžeme zlézt nejvyšší horu Cerové vrchoviny Karancs s rozhlednou.

Hradní věž Šomoška Hradní věž Šomoška Hradní věž Šomoška Hradní věž Šomoška Hradní věž Šomoška

snímky: vlastní (září 2010)

Hrad je přístupný celoročně za poplatek, který vybírá maďarská obec Somoskö.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

4. Věž hradu Strečno (430 m n.m.)

Hrad Strečno s věží

Kraj: Žilinský

Region: Liptov

Přístupnost: březen až listopad, otvírací doba zde

GPS: 49°10'28.427"N 18°51'43.788"E

snímek: www.zilina-gallery.sk

Hrad vznikol pôvodne ako strážny objekt pri brode cez Váh, kde sa už od začiatku 14. storočia vyberalo mýto a postupne narástol do rozmerov 165 x 61 m. Mohutné viacnásobné opevnenie na západnej a južnej strane – silné múry, veže, bastióny, 4 brány – urobili z neho najlepšie opevnený hrad na hornom Považí.

Najznámejšou historickou osobnosťou, ktorá na hrade žila, je bezpochyby Žofia Bosniaková, manželka Františka Vešeléniho. Pre svoje dobré skutky a pomoc chorým a chudobným bola nazývaná aj Svätica zo Strečna. Zomrela ako 35-ročná v roku 1644. Keď po 45-tich rokoch našli cisárski vojaci jej telo v krypte na hrade, bolo takmer neporušené. To je jeden z hlavných dôvodov prebiehajúceho procesu jej blahorečenia. Jej telo bolo do roku 2009 uložené v kostole v blízkej obci Teplička nad Váhom. V krypte hradu Strečno je od roku 2007 umiestnená hlinená kópia Žofiinej múmie. Táto tvorí súčasť stálej expozície inštalovanej v kaplnke.

V roku 1970 bol hrad vyhlásený za národnú kultúrnu pamiatku. Po dlhotrvajúcich rekonštrukčných prácach je sprístupnený od roku 1995.

Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže

text: Považské múzeum, snímky: Richard Krejčík

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.110 - Malá Fatra, Vrátna.

5. Věž Budatínského hradu v Žilině (345 m n.m.)

Hrad Budatín s věží

Kraj: Žilinský

Typ: hradní věž

Přístupnost: 1.5.-30.9. úte–ned 9-17; 1.10.-30.4. úte-ned 9-16

GPS: 49°14'10.693"N, 18°44'4.993"E

Budatínský hrad se nachází v žilinské městské části Budatín na soutoku řek Váh a Kysuca. Je zachovalý a zpřístupněný pro veřejnost. Původně vznikl jako strážní hrad v druhé polovině 13. století. Postaven je na strategicky významném místě, stojí při brodu na soutoku řeky Váhu a řeky Kysuca, kde byla celnice a vybíralo se zde clo. Význam hradu zvýrazňovalo í jeho mohutné opevnění. Základem hradu byla mohutná kruhová obytná věž v kamenném opevnění, která se ve svém půdorysu zachovala dodnes a vytváří charakteristickou siluetu hradu.

Ve středověku hrad kvůli své strategické poloze často měnil majitele. V 17. století byla na místě starého Budatínského hradu postavena nová pevnost. V roce 1849 byla dobývána Hurbanovi dobrovolníky a vyhořela i s památným archívem. Od roku 1870 zde byla kasárna. V současnosti zde sídlí Povážské muzeum a galerie. Věž byla kompletně zrekonstruována z prostředků evropských fondů v letech 2012-2014 a zpřístupněna návštěvníkům v červenci 2014.

Věž hradu Budatín Věž hradu Budatín Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže

snímky: A. Průšová, text s využitím Wikipedie

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.110 - Malá Fatra, Vrátna.

6. Věž zámku Smolenice (290 m n.m.)

Věž zámku Smolenice

Kraj: Trnavský

Okres: Trnava

Geomorfologický celek: Malé Karpaty

GPS: 48°30'49.590"N 17°25'56.803"E

Na místě dnešního zámku stával původně středověký hrad postavený ve 14. století jako poslední z řady pevností, jež chránily malokarpatské průsmyky. Původně byl královským majetkem. Postupně vystřídal řadu majitelů – ve 14. století jej císař Zikmund daroval vévodovi Ctiborovi ze Ctibořic a Beckova, od poloviny 15. století vlastnili hrad i obec hrabata z Pezinku a Svätého Jura, v 16. století přešel do majetku rodu Országů a později Erdödyů. V roce 1777 hrad přebírá hrabě Ján Pálffy; v té době již byl hrad neobydlený a chátral, protože Erdödyové neměli na jeho údržbu peníze. Jelikož zde však Pálffyové nesídlili, pustnutí hradu pokračovalo. V období napoleonských válek počátkem 19. století nakonec vyhořel a z původního gotického hradu zůstala jen část vnějšího opevnění a pětiboká hlavní věž.

K budování současného Smolenického zámku přikročil hrabě Pálffy až počátkem 20. století. V roce 1911 zde začal ve vlastní režii budovat rodinné sídlo podle historizujícího návrhu architekta Jozefa Huberta, jenž vycházel z francouzských vzorů. Ze starého hradu byla při přestavbě zachována jen část vnějšího opevnění. Vzhledem k 1. světové válce musely být práce přerušeny. V období po 1. světové válce došlo k provizornímu zakrytí části prostor a byl sem převezen rodový archiv. Rodu Pálffyů patřil hrad až do roku 1945. V dalších stavebních úpravách se pokračovalo až poté, co zámek převzal do svého vlastnictví stát. Zámek byl dokončen za použití tehdy moderních stavebních metod, takže klenby, věž a řada dalších prvků jsou ze železobetonu. V roce 1953 byl zámek předán do užívání Slovenské akademii věd. Interiéry, jež byly vybudovány ještě za hraběte Pálffyho, jsou „provedeny v duchu romantické neogotiky“. Novější interiéry pak již cele odpovídají duchu 50. a 60. let.

Vzhledem ke skutečnosti, že zámek je majetkem SAV, je pro veřejnost zpřístupněn jen částečně – zahrady, nádvoří, vybrané místnosti. Od brány vede na věž 156 schodů, výstup na věž je součástí prohlídky. Pro svůj romantický vzhled bývá zámek často využíván filmaři, především pro natáčení pohádek.

Pohled z věže zámku Smolenice Pohled ze zámecké věže Zámek Smolenice Zámek Smolenice Pohled ze zámecké věže
Zámek Smolenice Pohled ze zámecké věže Pohled ze zámecké věže Pohled ze zámecké věže Pohled ze zámecké věže
Pohled ze zámecké věže Pohled ze zámecké věže Pohled ze zámecké věže Pohled ze zámecké věže Zámek Smolenice

snímky: L. Hradilová (1-3), R. Krejčík (4), zbytek vlastní; text s využitím Wikipedie

Zámek je přístupný pouze v červenci a srpnu (včetně pondělí).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.128 - Malé Karpaty, Záruby.

7. Matúšova věž Trenčianského hradu (250 m n.m.)

Matúšova veža

Kraj: Trenčianský

Okres: Trenčín

Region: Stredné Považie

GPS: 48°53'42.192"N, 18°2'42.079"E

Trenčín je 9. největší slovenské město a metropole Trenčianskeho kraje (57 000 obyvatel). Zároveň je jedním z nejstarších slovenských měst. Protéká jím řeka Váh. Trenčiansky hrad, tyčící se na strmém vápencovém bradle přímo nad městem, je jeho nezaměnitelnou dominantou a jednou z nejznámějších slovenských historických památek vůbec.

Určujícícm prvkem široké siluety hradu je hranolová věž nazvaná "Matúšova veža" po mocném oligarchovi Matúši Čákovi, do jehož vlastnictví se hrad dostal koncem 13. století. Ten k věži přistavěl obytný palác v mohutném opevnění. Z věže je vidět kromě města a přilehlé Trenčianské kotliny s řekou Váhem také pásmo Považského Inovce (rozhledny Panská Javorina, Marhát) a část Bílých Karpat (Vršatské bradlá).

Trenčianský hrad Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže
Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže

snímky: vlastní (duben 2011)

Hrad je přístupný v turistické sezóně.

Tip z místa: V Trenčíně jsou vyhlídkové věže hned dvě, tou druhou je Trenčínská brána.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.130 - Považský Inovec; Piešťany.

8. Korunná veža Bratislavského hradu (220 m n.m.)

Věž Bratislavského hradu

Kraj: Bratislavský

Město: Bratislava

GPS: 48°08'32”N 17°06'00”E

Korunná veža je nejvyšší částí Bratislavského hradu a její původ se datuje do 1. poloviny 15. století. Výška věže je 47 m a je možné ji navštívit v rámci prohlídky hradu. Dodejme, že pouze věž v jihozápadním křídle je pravá - ostatní tři jsou estetickými střešními nástavbami.

Hrad je přístupný celoročně, otevírací doba zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.

9. Fiĺakovský hrad, Bebekova bašta (220 m n.m.)

Věž Fiĺakovského hradu

Kraj: Banskobystrický

Region: Novohrad

Okres: Lučenec

GPS: 48°16'18.099"N 19°49'31.929"E

Zrúcanina hradu je situovaná na nízkom sopečnom brale priamo v meste Fiľakovo, takže prístup na hrad je veľmi jednoduchý priamo z centra. Pôvodný palác stál pri južnej hradbe a bol mnohokrát prestavovaný. V 12. storočí ho tvorila štvorboká veža, obvodový múr a val s palisádami. Neskôr sa k nim pristavali obytné budovy tvoriace horný hrad. Počas prestavby Bebekovcov bola stará beža upravená hrubou obmurovkou a stredný hrad bol obohnaný kamennou hradbou. Južný múr paláca horného hradu bol v neskorej gotike ešte zosilnený a v jeho západnej časti bola vyhĺbená kruhová cisterna, nakoľko na hrade boli vždy problémy s vodou. Nedostatok vody riešili stavbou ďalších cisterien - viditeľné sú ešte ďalšie tri.

Hrad je v súčasnosti čiastočne rekonštruovaný, opravená je Bebekova bašta, v ktorej päti poschodiach sú expozície prístupné verejnosti. Avšak mnohé zrúcaniny budov horného hradu či bašta vnútorného opevnenia sú v horšom stave.

Věž hradu Fiĺakovo Pohled z hradní věže Pohled z hradní věže Pohled z hradní věže Pohled na kostel
Pohled z hradní věže Pohled z hradní věže Pohled z hradní věže Pohled z hradní věže Pohled z hradní věže

snímky: vlastní (srpen 2015), text s využitím slovenské Wikipedie

Hrad je přístupný od 15. března do 15. listopadu, denně 10-18 hod.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

Úvodní stránka  I  Kostelní věže  I  Jiné vyhlídkové věže