Hradní a zámecké věže



V pomyslné klasifikaci vyhlídkových staveb následují vyhlídkové věže hned po rozhlednách. Co do počtu je těchto věží na Slovensku poměrně málo, v posledních pěti letech se naštěstí počet zpřístupněných věží zvýšil. S ohledem na četnost zastoupení je člením podle typů, a to do dvou skupin. První skupinu tvoří věže hradní a zámecké.

Relativně nízký počet hradních věží je dán zejména malým počtem dochovaných hradů. Namísto nich najdeme na Slovensku řadu rozsáhlých zřícenin, které často poskytují daleký výhled navzdory tomu, že věže nejsou dochovány. Na Slovensku se ovšem pojem "zřícenina" prakticky nepoužívá, a proto budu respektovat terminologii - např. hrad Šomoška by v Česku byl nazván zříceninou; pro naše účely to ovšem nevadí, neboť i věže českých zřícenin (Zvířetice, Trosky aj.) jsou v zaužívané terminologii označovány jako věže hradní.

Zámeckou věž jsem na Slovensku zmapoval jedinou - ani zde přitom nejde o typický zámek, nýbrž o přestavěný hrad (obdobně jako v Česku třeba Lemberk nebo Frýdlant). Věže jsem seřadil v pořadí podle nadmořské výšky.

1. Věž Spišského hradu (632 m n.m.)

Věž Spišského hradu

Kraj: Košický (Spiš)

Okres: Spišská Nová Ves

Geomorfologický celek: Hornádská kotlina

GPS: 49°0'0.303"N, 20°46'6.021"E

Spišský hrad je zrúcanina hradu, ktorá zaberá vrchol travertínovej kopy Spišský hradný vrch. Tvorí dominantu širokého okolia na hlavnom cestnom ťahu spájajúcom východoslovenské regióny Spiš a Šariš. Je nielen dôkaz vývoja architektúry od 12. do 18. storočia u nás, ale svojou rozlohou, ktorá prevyšuje 4,1 hektáre, je jedným z najväčších hradných komplexov na Slovensku.

Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže Věž Spišského hradu Spišský hrad

text: Wikipédia, snímky: J. Hlatký

Hrad je přístupný takto.

Turistické mapy VKÚ 1:50.000 č.114 - Levočské vrchy a č.125 - Volovské vrchy, Krompachy.

2. Věž Šarišského hradu (570 m n.m.)

Věž Šarišského hradu

Kraj: Prešovský (Šariš)

Okres: Prešov

Geomorfologický celek: Spišsko-šarišské mezihoří

GPS: 49°3'8.328"N, 21°10'34.132"E

Šarišský hrad patří se zastavěnou plochou 4,5 ha k slovenským nejrozsáhlejším středověkým hradům. Je postaven na Šarišském vrchu, což je výrazný sopečný kopec kuželovitého tvaru nad šestitisícovým městem Velký Šariš asi 5 km SZ od Prešova. Hlavní věž - donjon byla dostavěna a zpřístupněna na jaře 2019 v rámci záchranných prací na hradě. K hradu vystoupáme po žluté značce od vlakové stanice Veĺký Šariš na trati Prešov - Lipany. Na hradě se nás ujme průvodce a seznámí nás s historií hradu. Hlavní postavou je král Belo IV. z rodu Arpádovců, který dal ve 13. století hrad postavit. Smutným momentem byl výbuch skladu muničního prachu v roce 1660 (v té době již šlechta hrad neobývala), který hrad značně poškodil a zbořil horních 15 metrů věže. Zajímavostí je 14 bašt se střílnami umístěných po obvodu zříceniny. Na hradě i nadále probíhají záchranné práce.

Z věže vidíme hned několik okolních pohoří - Čergov s Minčolem, Branisko, Bachureň, Čiernou horu, Slanské vrchy se Šimonkou a Vihorlat. Samozřejmostí je město Prešov, vrch Stráž s vysílačem a Kapušianský hrad.

Výhled z věže Výhled z věže Věž  Šarišského hradu Věž Šarišského hradu Šarišský hrad
Výhled z věže Výhled z věže Šarišského hradu

text s využitím Wikipédie, snímky vlastní (září 2019)

Věž je přístupná od května do září denně, po zbytek roku jen o víkendech, vždy 9-17 hod. Vstupné 2 €.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 - Šarišská vrchovina, Branisko.

3. Věž Ĺubovnianského hradu (548 m n.m.)

Věž hradu Stará Ĺubovňa

Kraj: Prešovský (Spiš)

Okres: Stará Ĺubovňa

Geomorfologický celek: Ĺubovnianská vrchovina

GPS: 49°18'55.732"N, 20°41'58.905"E

Ĺubovnianský hrad je částečně dochovaný a nově zrekonstruovaný hrad na vápencovém bradle nad městem Stará Ĺubovňa na Spiši. Díky své poloze i mohutné hradní věži představuje výraznou dominantu celého kraje. Vznik hradu je datován na přelom 13. a 14. století, v souvislosti s hraniční ochranou obchodních cest do Polska.

Nejstarší částí hradu je kruhová věž s mohutnými opěrnými pilíři a přilehlý gotický palác; o něco mladší je palác situovaný východně. Tyto objekty vytvářejí horní hrad s nádvořím. Na hradě po rekonstrukci najdeme také muzeum a několik místností vybavených stylovým hradním interiérem. Vše je přístupné po zakoupení vstupenky volně, bez průvodce.

Výhledy z věže jsou mimořádně bohaté na hory a pohoří: Ĺubovnianskou vrchovinu, Čergov s nejvyšším Minčolem, Nízké Beskydy, Spišskou Maguru, Levočské vrchy, Beskid Sondecki. Za dobrého počasí se milovníkům výhledů nabízí spojit návštěvu hradu s rozhlednou na Kráĺově studni nad Lenartovem.

Výhled na Čergov Pohled na Starou Ĺubovňu Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže

snímky: vlastní (srpen 2009)

Hrad je přístupný v turistické sezóně, otvírací dobu najdete zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.103 - Spišská Magura; Pieniny.

4. Věž hradu Gýmeš (514 m n.m.)

Věž  hradu Gýmeš

Kraj: Nitrianský (Dolná Nitra)

Okres: Nitra

Geomorfologický celek: Tribeč

GPS: 48°24'42.425"N, 18°13'23.435

Neďaleko Nitry v pohorí Tribeč sa nachádza zrúcanina hradu Gýmeš. Ruina sa rozprestiera na kopci, odkiaľ je krásny výhľad na okolité hory. Trasa na hrad Gýmeš z obce Kostoľany pod Tribečom je označená žltou turistickou značkou. Cestou hore je dobre vidieť na celú dedinu a tiež na kostolík Sv. Juraja z predrománskeho obdobia, ktorý je najstaršou zachovanou sakrálnou stavbou na území Slovenska. Ďalšia trasa na hrad vedie z obce Jelenec.

Zrúcanina hradu nás privíta, atmosférou, ktorú dokáže vyvolať len dielo zapísané do dejín a zároveň sa nachádzajúce stále na mieste. Tu vidíme ako sa podpísal čas na hrade. Múry už nie sú celé, ale ostali len ich torzami a pomaly rozpadajú. Je však úžasné vidieť ľudí, ktorí majú záujem, aby sa zachovali tieto ostatky minulosti a zachraňujú ich pred tým, aby neschátrali úplne. Prechádzame ruinami hradu, stúpame až na vrchol. Z tohto miesta je dovidieť všade - na časti hradu a jeho široké okolie. Je isté, že ide o veľkolepú stavbu, ktorá v minulosti mala svoju silu aj slávu. Nie je čudné, že hrad Gýmeš sa zaraďuje medzi najstaršie a najväčšie hrady na Slovensku, svedčí o tom aj jeho súčasná podoba ktorá stále kraľuje okolitej krajine. Najvzácnejšou časťou hradu je románsko – gotická veža, ktorá poskytuje turistom jedinečnú vyhliadku na krajinu.

Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže
Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Věž  hradu Gýmeš

text: www.pokladyslovenska.sk, snímky: J. Hlatký

Věž hradu je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.137 Tribeč; Pohronský Inovec; Topoľčianky.

5. Věž Kapušianského hradu (465 m n.m.)

Věž Kapušianského hradu

Kraj: Prešovský (Šariš)

Okres: Prešov

Geomorfologický celek: Spišsko-šarišské mezihoří

GPS: 49°03'17.35"N, 21°19'12.76"E

Kapušianský hrad byl postaven ve 13. století na místě starého slovanského hradiště za účelem ochrany královské cesty vedoucí z Prešova na sever. Dnes je z něj mohutná zřícenina, na níž od roku 2012 probíhají záchranné práce. Vyhlídková věž s terasou byla zpřístupněna v roce 2017. Poskytuje výhledy na okolní pohoří – Čergov, Ondavskou vrchovinu, Slanské vrchy, Volovské vrchy, Branisko a nádherně dokonce vidíme celý Vihorlat. Na hradě funguje průvodcovská služba, vstup je zpoplatněný. Vnitřkem věže nás provede bytelné schodiště, přičemž na horní otevřenou plošinu musíme vystoupat 116 schodů.

Hrad je dostupný po zelené značce od vlakové stanice Kapušany pri Prešove na tratích Prešov - Bardejov a Prešov - Humenné. Vzdálenost není delší než 2 km, ale upozorňuji na strmé stoupání a místy i skalnaté úseky.

Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z Kapušianského hradu Kapušiansky hrad

snímky: vlastní (srpen 2018)

Věž je přístupná od dubna do října: čtvrtek a pátek 12-16, víkendy 10-17.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.115 - Šarišská vrchovina, Branisko.

6. Věž hradu Šomoška (460 m n.m.)

Věž hradu Šomoška

Kraj: Banskobystrický (Novohrad)

Okres: Lučenec

Geomorfologický celek: Cerová vrchovina

GPS: 48°10'17.181"N, 19°51'25.460"E

Šomoška je jedním z nejmalebnějších slovenských hradů. Jeho zajímavost zajišťuje jednak odlehlá poloha v lesích Cerové vrchoviny v bezprostřední blízkosti slovensko-maďarské státní hranice (hrad se nachází v katastru obce Šiatorská Bukovinka jižně od Fiĺakova), jednak výrazné umístění na čedičovém bradle (čedič byl použit i jeho výstavbě) a nakonec i nedotčená okolní příroda.

Hradní věž byla po poslední rekonstrukci zastřešena a dostala nové schodiště. Zvenčí tak vypadá mohutnější než dříve. Jak je vidět ze snímků, poskytuje daleké výhledy především do slovenského, ale i do maďarského vnitrozemí.

Poblíž místa je hned několik zajímavostí: cestou narazíme na Kamenný vodopád, který je nádhernou ukázka čedičové sloupcové odlučnosti, po značené cestě krásným terénem pak dojdeme k rozhledně Na Mačacej a máme-li více času, můžeme zlézt nejvyšší horu Cerové vrchoviny Karancs s rozhlednou.

Hradní věž Šomoška Hradní věž Šomoška Hradní věž Šomoška Hradní věž Šomoška Hradní věž Šomoška

snímky: vlastní (září 2010)

Hrad je přístupný celoročně za poplatek, který vybírá maďarská obec Somoskö.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

7. Věž hradu Strečno (430 m n.m.)

Věž hradu  Strečno

Kraj: Žilinský (Horné Považie)

Okres: Žilina

Geomorfologický celek: Malá Fatra

GPS: 49°10'28.427"N 18°51'43.788"E

snímek: vlastní (listopad 2018)

Hrad vznikol pôvodne ako strážny objekt pri brode cez Váh, kde sa už od začiatku 14. storočia vyberalo mýto a postupne narástol do rozmerov 165 x 61 m. Mohutné viacnásobné opevnenie na západnej a južnej strane – silné múry, veže, bastióny, 4 brány – urobili z neho najlepšie opevnený hrad na hornom Považí. Najznámejšou historickou osobnosťou, ktorá na hrade žila, je bezpochyby Žofia Bosniaková, manželka Františka Vešeléniho. Pre svoje dobré skutky a pomoc chorým a chudobným bola nazývaná aj Svätica zo Strečna. Zomrela ako 35-ročná v roku 1644. Keď po 45-tich rokoch našli cisárski vojaci jej telo v krypte na hrade, bolo takmer neporušené. To je jeden z hlavných dôvodov prebiehajúceho procesu jej blahorečenia. Jej telo bolo do roku 2009 uložené v kostole v blízkej obci Teplička nad Váhom. V krypte hradu Strečno je od roku 2007 umiestnená hlinená kópia Žofiinej múmie. Táto tvorí súčasť stálej expozície inštalovanej v kaplnke. V roku 1970 bol hrad vyhlásený za národnú kultúrnu pamiatku. Po dlhotrvajúcich rekonštrukčných prácach je sprístupnený od roku 1995.

[Martin Veselý]: Hrad je pěkně dostupný od vlakové zastávky Nezbudská Lúčka - Strečno, od r. 2015 netypicky nesoucí pojmenování obou obcí, pro které je využívána. Po lávce pro pěší přejdeme Váh a od parkoviště vyjdeme po zhruba 150 schodech přímo ke hradu. Výhled je na údolí Váhu směrem k Žilině, část Stražovských vrchů, Javorníků, Kysucké vrchoviny a Malé Fatry. Pěkně je vidět i na oblouk hlavní trati před mostem a vjezdem do tunelu. Jižní směry jsou bez výhledu, přesto zaujme nová rozhledna Špicák přímo nad námi.

Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže

text: Považské múzeum, snímky: vlastní (1-4), R. Krejčík (5)

Věž je přístupná od dubna do listopadu, a to takto.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.110 - Malá Fatra, Vrátna.

8. Věž Budatínského hradu v Žilině (345 m n.m.)

Hrad Budatín s věží

Kraj: Žilinský (Horné Považie)

Okres: Žilina

Geomorfologický celek: Žilinská kotlina

GPS: 49°14'10.693"N, 18°44'4.993"E

snímek: vlastní (srpen 2019)

Budatínský hrad se nachází v žilinské městské části Budatín na soutoku řek Váh a Kysuca. Je zachovalý a zpřístupněný pro veřejnost. Původně vznikl jako strážní hrad v druhé polovině 13. století. Postaven je na strategicky významném místě, stojí při brodu na soutoku řeky Váhu a řeky Kysuca, kde byla celnice a vybíralo se zde clo. Význam hradu zvýrazňovalo í jeho mohutné opevnění. Základem hradu byla mohutná kruhová obytná věž v kamenném opevnění, která se ve svém půdorysu zachovala dodnes a vytváří charakteristickou siluetu hradu.

Ve středověku hrad kvůli své strategické poloze často měnil majitele. V 17. století byla na místě starého Budatínského hradu postavena nová pevnost. V roce 1849 byla dobývána Hurbanovými dobrovolníky a vyhořela i s památným archívem. Od roku 1870 zde byla kasárna. V současnosti zde sídlí Povážské muzeum a galerie. Věž byla kompletně zrekonstruována z prostředků evropských fondů v letech 2012-2014 a zpřístupněna návštěvníkům v červenci 2014.

Na vyhlídku je možné vystoupat výhradně v rámci prohlídky hradu. Ta rozhodně stojí za to - sympatická průvodkyně nás seznámila s historií hradu; nejdůležitější byl rod Sugoňovců a poté Gejza Csáky, který hrad značně zvelebil. Typickou nevýhodou této formy však je nedostatek času se v poklidu rozhlédnout nebo identifikovat vrcholky. Běžného návštěvníka ani průvodce toto příliš nezajímá, což je bohužel jak na Slovensku, tak u nás velmi častý jev. Žilina je pulsující město s nezaměnitelným reliéfem a krásným okolím, což právě věž Budatínského hradu nechá vyniknout. Podobně jako na Dukle jsem byl překvapený otevřeným výhledem. Je třeba se sice sehnout nebo pokleknout, to ale nic nemění na fascinujícím potenciálu výhledů. Vidíme řeky, hory, město... to vše ze zajímavé výšky, neboť 167 schodů jsem tady nečekal. Máme-li čas, využijeme jej logicky k pěšímu výstupu na rozhlednu Dubeň. Odměnou nám budou ještě plastičtější pohledy i bezvadné protažení těla. Závěrem doporučím spíše návštěvu v sezóně, neboť si nejsem jistý, zda takto otevřená místnost není na zimu uzavřena.

Věž hradu Budatín Věž hradu Budatín Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže
Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže Výhled z hradní věže
Záběry z prohlídky hradu Budatín Záběr z prohlídky hradu Budatín Záběry z prohlídky hradu Budatín Záběry z prohlídky hradu Budatín V horním výhledovém patře

text s využitím Wikipedie, snímky: A. Průšová (1-4), zbytek vlastní

Věž je přístupná celoročně, otevírací doba je zde.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.110 - Malá Fatra, Vrátna.

9. Věž hradu Oponice (320 m n.m.)

Věž hradu Oponice

Kraj: Nitrianský (Dolná Nitra)

Okres: Topoĺčany

Geomorfologický celek: Tribeč

GPS: 48°26'53.997"N, 18°9'23.337"E

Oponický hrad se nachází na západním výběžku pohoří Tribeč nad obcí Oponice. První písemná zmínka o hradu pochází již z roku 1300. Za zakladatele a první vlastníky hradu jsou považováni Čákovci. Záchranu věže provedlo místní občanské sdružení Apponiana. Z věže se otvírají zajímavé pohledy přes údolí Nitry na Považský Inovec.

K názvu pohoří dodám, že jeho správnou variantou je Tribeč, a nikoli "Tríbeč", jak lze občas vidět nebo slyšet. Název je slovanského původu, (dříve Trebič, podobně jako naše Třebíč, Třebová, Třebenice apod.) a je odvozen od zaniklého slovesa třebiti (čistit pálením, vykopávat stromy, prosekávat...), resp. tříbiti (čistit, zvláště obilí, cídit).

Výhled z věže Výhled z věže Hrad Oponice Výhled z věže Hrad Oponice

snímky: J. Hlatký

Zřícenina hradu s věží je volně přístupná.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.152 - Nitrianska pahorkatina, Hlohovec.

10. Věž zámku Smolenice (290 m n.m.)

Věž zámku Smolenice

Kraj: Trnavský (Dolné Považie)

Okres: Trnava

Geomorfologický celek: Malé Karpaty

GPS: 48°30'49.590"N 17°25'56.803"E

Na místě dnešního zámku stával původně středověký hrad postavený ve 14. století jako poslední z řady pevností, jež chránily malokarpatské průsmyky. Původně byl královským majetkem. Postupně vystřídal řadu majitelů – ve 14. století jej císař Zikmund daroval vévodovi Ctiborovi ze Ctibořic a Beckova, od poloviny 15. století vlastnili hrad i obec hrabata z Pezinku a Svätého Jura, v 16. století přešel do majetku rodu Országů a později Erdödyů. V roce 1777 hrad přebírá hrabě Ján Pálffy; v té době již byl hrad neobydlený a chátral, protože Erdödyové neměli na jeho údržbu peníze. Jelikož zde však Pálffyové nesídlili, pustnutí hradu pokračovalo. V období napoleonských válek počátkem 19. století nakonec vyhořel a z původního gotického hradu zůstala jen část vnějšího opevnění a pětiboká hlavní věž.

K budování současného Smolenického zámku přikročil hrabě Pálffy až počátkem 20. století. V roce 1911 zde začal ve vlastní režii budovat rodinné sídlo podle historizujícího návrhu architekta Jozefa Huberta, jenž vycházel z francouzských vzorů. Ze starého hradu byla při přestavbě zachována jen část vnějšího opevnění. Vzhledem k 1. světové válce musely být práce přerušeny. V období po 1. světové válce došlo k provizornímu zakrytí části prostor a byl sem převezen rodový archiv. Rodu Pálffyů patřil hrad až do roku 1945. V dalších stavebních úpravách se pokračovalo až poté, co zámek převzal do svého vlastnictví stát. Zámek byl dokončen za použití tehdy moderních stavebních metod, takže klenby, věž a řada dalších prvků jsou ze železobetonu. V roce 1953 byl zámek předán do užívání Slovenské akademii věd. Interiéry, jež byly vybudovány ještě za hraběte Pálffyho, jsou „provedeny v duchu romantické neogotiky“. Novější interiéry pak již cele odpovídají duchu 50. a 60. let.

Vzhledem ke skutečnosti, že zámek je majetkem SAV, je pro veřejnost zpřístupněn jen částečně – zahrady, nádvoří, vybrané místnosti. Od brány vede na věž 156 schodů, výstup na věž je součástí prohlídky. Pro svůj romantický vzhled bývá zámek často využíván filmaři, především pro natáčení pohádek.

Pohled z věže zámku Smolenice Pohled ze zámecké věže Zámek Smolenice Zámek Smolenice Pohled ze zámecké věže
Zámek Smolenice Pohled ze zámecké věže Pohled ze zámecké věže Pohled ze zámecké věže Pohled ze zámecké věže
Pohled ze zámecké věže Pohled ze zámecké věže Pohled ze zámecké věže Pohled ze zámecké věže Zámek Smolenice

snímky: L. Hradilová (1-3), R. Krejčík (4), zbytek vlastní; text s využitím Wikipedie

Zámek je přístupný pouze v červenci a srpnu (včetně pondělí).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.128 - Malé Karpaty, Záruby.

11. Matúšova věž Trenčianského hradu (250 m n.m.)

Matúšova veža

Kraj: Trenčianský (Stredné Považie)

Okres: Trenčín

Geomorfologický celek: Trenčianská pahorkatina

GPS: 48°53'42.192"N, 18°02'42.079"E

Trenčín je osmé největší slovenské město (55 tis. obyvatel) a metropole Trenčianskeho kraje . Zároveň je jedním z nejstarších slovenských měst. Protéká jím řeka Váh. Trenčiansky hrad, tyčící se na strmém vápencovém bradle přímo nad městem, je jeho nezaměnitelnou dominantou a jednou z nejznámějších slovenských historických památek vůbec.

Určujícícm prvkem široké siluety hradu je hranolová věž nazvaná "Matúšova veža" po mocném oligarchovi Matúši Čákovi, do jehož vlastnictví se hrad dostal koncem 13. století. Ten k věži přistavěl obytný palác v mohutném opevnění. Z věže je vidět kromě města a přilehlé Trenčianské kotliny s řekou Váhem také pásmo Považského Inovce (rozhledny Panská Javorina, Marhát) a část Bílých Karpat (Vršatské bradlá).

Trenčianský hrad Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže
Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže Výhled z věže

snímky: vlastní (duben 2011)

Hrad je přístupný v turistické sezóně.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.130 - Považský Inovec; Piešťany.

12. Fiĺakovský hrad, Bebekova bašta (220 m n.m.)

Věž Fiĺakovského hradu

Kraj: Banskobystrický (Novohrad)

Okres: Lučenec

Geomorfologický celek: Cerová vrchovina

GPS: 48°16'18.099"N 19°49'31.929"E

Zrúcanina hradu je situovaná na nízkom sopečnom brale priamo v meste Fiľakovo, takže prístup na hrad je veľmi jednoduchý priamo z centra. Pôvodný palác stál pri južnej hradbe a bol mnohokrát prestavovaný. V 12. storočí ho tvorila štvorboká veža, obvodový múr a val s palisádami. Neskôr sa k nim pristavali obytné budovy tvoriace horný hrad. Počas prestavby Bebekovcov bola stará beža upravená hrubou obmurovkou a stredný hrad bol obohnaný kamennou hradbou. Južný múr paláca horného hradu bol v neskorej gotike ešte zosilnený a v jeho západnej časti bola vyhĺbená kruhová cisterna, nakoľko na hrade boli vždy problémy s vodou. Nedostatok vody riešili stavbou ďalších cisterien - viditeľné sú ešte ďalšie tri.

Hrad je v súčasnosti čiastočne rekonštruovaný, opravená je Bebekova bašta, v ktorej päti poschodiach sú expozície prístupné verejnosti. Avšak mnohé zrúcaniny budov horného hradu či bašta vnútorného opevnenia sú v horšom stave.

Věž hradu Fiĺakovo Pohled z hradní věže Pohled z hradní věže Pohled z hradní věže Pohled na kostel
Pohled z hradní věže Pohled z hradní věže Pohled z hradní věže Pohled z hradní věže Pohled z hradní věže

snímky: vlastní (srpen 2015), text s využitím slovenské Wikipedie

Hrad je přístupný od 15. března do 15. listopadu, denně 10-18 hod.

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.141 - Cerová vrchovina, Lučenec.

13. Korunná veža Bratislavského hradu (211 m n.m.)

Věž Bratislavského hradu

Kraj: Bratislavský

Okres: Bratislava

Geomorfologický celek: Malé Karpaty

GPS: 48°8'31.812"N, 17°5'58.747"E

Korunná veža je nejvyšší částí Bratislavského hradu a její původ se datuje do 1. poloviny 15. století. Výška věže je 47 m a vystoupáme na ni přes jednotlivá patra po 240 schodech. Kromě pohledu na celé město vidíme přes uzavřená okénka dlouhý hřeben Malých Karpat. Pravá je toliko věž v jihozápadním křídle; ostatní tři jsou estetickými střešními nástavbami.

Věž je přístupná v rámci samostatné prohlídky výstav v jednotlivých poschodích, která jsou propojena dvěma schodišti (jižním a severním). Speciálním kamenným schodištěm lze ze třetího patra sestoupit o dvě patra níže do klenotnice s kopií koruny uherských králů. Velmi zajímavá je i prohlídka sklepení, která je ve vstupence také zahrnuta. Za zmínku stojí i terasovitá hradní nádvoří s dalekými výhledy, které doporučuji všechna v klidu projít. K hradu dojedeme nejblíže tramvají č. 9 - zastávka Kapucínska.

Bratislavský hrad Bratislavský hrad Bratislavský hrad Bratislavský hrad Bratislavský hrad
Bratislavský hrad Bratislavský hrad Bratislavský hrad Výhled z věže Bratislavského hradu Výhled z věže Bratislavského hradu
Výhled z věže Bratislavského hradu Výhled z věže Bratislavského hradu Výhled z věže Bratislavského hradu Výhled z věže Bratislavského hradu Výhled z věže Bratislavského hradu

snímky: vlastní (prosinec 2019)

Hrad je přístupný celoročně, otevírací doba zde. Vstupné 10 € (r. 2019).

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.127 - Malé Karpaty, Bratislava.

14. Věž hradu Beckov (210 m n.m.)

Věž hradu Beckov

Kraj: Trenčianský (Stredné Považie)

Okres: Nové Mesto nad Váhom

Geomorfologický celek: Považský Inovec

GPS: 48°47'26.223"N, 17°53'53.769"E

Beckovský hrad je rekonštruovaná zrúcanina hradu na strmom, 60 metrov vysokom brale nad obcou Beckov. Z diaľky je dobre viditeľná silueta (aj priamo z diaľnice). Hrad s areálom je Národná kultúrna pamiatka.

Hrad Beckov Hrad Beckov Výhled z věže Výhled z věže

text: Wikipédia, snímky: J. Hlatký

Přístupnost: www.hrad-beckov.sk

Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.130 - Považský Inovec; Piešťany.

Úvodní stránka  I  Mapa přístupných věží  I  Kostelní věže  I  Jiné vyhlídkové věže