Na této stránce popisuji výhledny (bez krajového omezení), které jsou součástí funkčně ohraničených areálů (skanzen, zoo, rašeliniště aj.). Specifické zaměření areálu má často za následek to, že návštěvníci sem často přicházejí z jiného než rozhledového důvodu a někde je vstup zpoplatněný. Smyslem stavby je obvykle rozhled po příslušném areálu, někdy jsou však rozhledy překvapivě daleké (bludiště u Liptovského Mikuláše, Kostolec u Ducového, Papradno). Stavby jsou seřazeny podle nadmořské výšky. Další výhledny s lokálním rozhledem mapuji na této stránce.
1. Obři v ráji u Hnilčíku (900 m)
Kraj: Košický
Okres: Spišská Nová Ves
Geomorf. celek: Volovské vrchy
GPS: 48°52'21.957"N,
20°31'23.109"E
Originální a vysoko položená výhledna, která je vlastně malým skywalkem, vznikla na podzim 2025 nad bývalým lomem v katastru Hnilčíku. Na financování se podílel Košický kraj prostřednictvím dotačního programu Terra Incognita sumou 179 tis. €. Lokalita se nazývá LOM Resort a první dva dřevěné obry vytvořil místní řezbář Adam Bakoš. Nás bude zajímat především obr S vyhlídkou, skrz něhož lze projít na poměrně vzdušnou vyhlídku s 12 schody. V dalších etapách se plánuje doplnění o další prvky, jako např. wellness centrum, ubytování nebo sochy dalších obrů.
snímky: vlastní (únor 2026)
Vyhlídka je přístupná celoročně,
vstupné 3 EUR (r. 2026).
2. Skanzen Pribylina (800 m)
Kraj: Žilinský
Okres: Liptovský Mikuláš
Geomorf. celek: Podtatranská kotlina
GPS: 49°6'36.688"N,
19°48'3.136"E
Pribylina je vysoko položená liptovská obec pod Západními Tatrami. Jeden z největších skanzenů na Slovensku,
Múzeum liptovskej dediny, vznikl v souvislosti s výstavbou přehrady Liptovská Mara, kdy počátkem 70. let 20. století bylo zatopeno 13 liptovských obcí. Skanzen byl veřejnosti zpřístupněn v roce 1991. Muzeum je částečně tvořeno domy ze zatopených obcí, některé domy pocházejí z oblasti horného a dolného Liptova. V muzeu je i řada dalších expozic, jako např. chov huculských koní nebo od roku 2020 jednokilometrový zprovozněný úsek Považské lesní železnice.
V roce 2021 byla v zalesněné části vybudována oddychová zóna s jezírkem u potůčku, které dominuje dřevěná výhledna realizovaná podle předlohy někdejší rozhledny na vrchu Zapač u Liptovského Hrádku. Dvojpodlažní stavba má výšku 7,86 m, plošina je ve výšce okolo 4 m a vystoupáme na ni po 21 schodech. Ačkoli výhled je prakticky jen na přilehlé jezírko, jde o milé odpočinkové místo. Opodál lze navštívit stavbičku ve tvaru hnízda (13 schodů, viz poslední snímek), jde však toliko o dětskou atrakci bez výhledu.
snímky: vlastní (srpen 2023)
Výhledna je přístupná takto;
vstupné 9 EUR (r. 2023).
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.112 ‒
Západné Tatry; Roháče.
3. Archeoskanzen Havránok (650 m)
Kraj: Žilinský
Okres: Liptovský Mikuláš
Geomorf. celek: Podtatranská kotlina
GPS: 49°6'10.390"N,
19°28'50.990"E
snímek: vlastní (srpen 2024)
Archeologický skanzen Havránok najdeme na úbočí vrchu Úložisko nad Liptovskou Marou. Je věnován pradávnému keltskému osídlení, jehož pozůstatky se zde našly. Informačně bohatý článek o archeoskanzenu najdeme zde. Dvoumetrová výhledna, nacházející se na nejvyšším místě skanzenu, v roce 2020 nahradila původní stavbu, která byla stržena v roce 2017. Na vyhlídkovou plošinu vylezeme po 10 žebříkových příčkách a rozhlédneme se na vyrovnávací nádrž Bešeňovou, západní výspu Nízkých Tater a navazující část Veľké Fatry. K výhledně dojdeme po červené značce od železniční zastávky Liptovské Vlachy mezi Ružomberkem a Liptovským Mikulášem okolo pokladny, kde uhradíme vstupné. Mimo sezónu lze výhlednu navštívit volně.
snímky: P. Urbanec (1-2), zbytek vlastní
Skanzen je přístupný sezónně;
vstupné 4 € (r. 2024).
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.111 ‒
Chočské vrchy, Liptovská Mara.
4. Klinské rašelinisko (618 m)
Kraj: Žilinský
Okres: Námestovo
Geomorf. celek: Oravská kotlina
GPS: 49°25'48.467"N,
19°29'59.987"E
V rámci projektu "Turistika bez hraníc - rozvoj poľsko-slovenského turistického chodnika z Jeleśne do Klina" byla v lokalitě Kliňanské rašelinisko vybudována menší dřevěná výhledna. Najdeme ji na cyklotrase 5491 v úseku mezi Klinem a Námestovem.
[Ladislav Khandl]: Na Hornej Orave pribudla v lete 2018 ďalšia rozhľadňa postavená v rámci cezhraničného programu Interreg. Stojí pri chránenom území Klinské rašelinisko. Na vyhliadkovú plošinu vo výške 3,2 m nás dovedie 14 schodov. Na juhozápade vidno rašelinisko a za ním Námestovo, na severozápade obec Klin a kúsok vpravo od severu Babiu horu a rozhľadňu Kmeťovka. K pol kilometra vzdialenej rozhľadni vedie z obce Klin asfaltový chodník. Možné je tiež cestovať z Námestova hociktorou linkou v smere na Zubrohlavu a Oravskú Polhoru a vystúpiť buď pri Klinskom moste, alebo už o zastávku skôr pri výrobnej hale. Odtiaľ treba ísť kúsok po ceste a potom odbočiť na chodník k rozhľadni.
snímky: vlastní (duben 2019)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.102 ‒
Oravské Beskydy; vodná nádrž Orava.
5. Dřevěné bludiště
u Liptovského Mikuláše (595 m)
Kraj: Žilinský
Okres: Liptovský Mikuláš
Geomorf. celek: Podtatranská kotlina
GPS: 49°6'5.197"N,
19°34'46.531"E
Na severozápadním okraji Liptovského Mikuláše (už zcela mimo zástavbu) lze navštívit dřevěné bludiště, v jehož středu narazíme na poměrně vysokou výhlednu. Jakmile dobloudíme až k ní, po 22 schodech vystoupáme na plošinu a rozhlédneme se po okolí na typické dominanty Liptova: Liptovskou Maru, Chočské vrchy a Západní Tatry. Vidíme dokonce až na tatranský Kriváň. K areálu se nedá dostat veřejnou dopravou; nemáme-li auto, musíme dojít buď z Liptovské Ondrášové, nebo od aquaparku Tatralandia (linky směr Liptovský Trnovec i MHD).
snímky: vlastní (srpen 2024)
Výhledna je přístupná celoročně,
vstupné 8 € (r. 2024).
6. Bludiště Čertova skala
ve Staré Ľubovně (540 m)
Kraj: Prešovský
Okres: Stará Ľubovňa
Geomorf. celek: Ľubovnianská vrchovina
GPS:
49°17'23.300"N,
20°41'36.181"E
V červenci 2022 bylo na okraji Staré Ľubovni otevřeno největší bludiště z živého plotu ve střední Evropě. Jeho přípravy trvaly tři roky a bylo zasazeno více než 20 tisíc keříků brestu. Ty vyrostly do výše zhruba dvou metrů; rozloha bludiště je 6.400 m2. Původně průmyslový areál se nachází v jižní části města u říčky Jakubjanky. Výhledna představuje střed, tedy cíl bludiště, výhled je kromě samotného areálu rovněž na známý Ľubovnianský hrad. Vstupné činilo 8 EUR (r. 2023).
Bohužel i zde je patrný způsob provádění masového turismu. Zatímco pěkné historické náměstí o prázdninovém víkendu zeje prázdnotou, parkoviště u atrakce je přeplněné a pěšák, který musí s autaři sdílet neudržovanou prašnou cestu k areálu, trpí.
snímky: vlastní (srpen 2023)
Bludiště je přístupné přes léto denně 10-20, mimosezónní otvíračku najdete na webových stránkách.
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.103 ‒
Spišská Magura; Pieniny.
7. Hotel Marlene (538 m)
Kraj: Žilinský
Okres: Čadca
Geomorf. celek: Kysucké Beskydy
GPS: 49°25'44.810"N,
18°53'50.301"E
Menší vyhlídkovou stavbu lze navštívit v kysucké Oščadnici, nad hotelem Marlene při silnici k lanovce Dedovka. Jakkoli je na ni docela hezký pohled, jde především o součást dětských herních prvků. Výhled je de facto jen na vlastní hotel a přilehlé prostranství.
snímky: vlastní (červenec 2020)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.101 ‒
Kysucké Beskydy; Veľká Rača.
8. Farma Likavčan u Ivachnové (500 m)
Kraj: Žilinský
Okres: Ružomberok
Geomorf. celek: Podtatranská kotlina
GPS: 49°5'26.483"N,
19°24'10.667"E
Farma Likavčan se nachází na západním okraji Ivachnové na Liptově a zaměřuje se na výrobu a prodej sýrů a dalších mléčných výrobků. Součástí areálu je kromě prodejny také minizoo, dětské hřiště, výhledna a obří lavička. Lavičku nicméně nepopisuji jako samostatný objekt, neboť k rozhledu slouží výhledna a u lavičky převažuje herní účel (selfíčka s figurkami). Je ale snadno dostupná po deseti schodech.
Na výhlednu vystoupáme po 21 schodech a z plošiny ve druhém patře se rozhlédneme na Chočské vrchy, část Velké Fatry i okraj Nízkých Tater. Je však třeba počítat s tím, že se nachází v zástavbě hned vedle frekventované silnice, což jí ubírá na atraktivitě. Od vlakové stanice Liptovská Teplá přejdeme peřejnatý Váh a k výhledně dojdeme po rovině asi za půl hodiny; cesta však vede celou dobu zastavěným územím.
snímky: vlastní (srpen 2024)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.111 ‒
Chočské vrchy; Liptovská Mara.
9. Koliba u Papradna (442 m)
Kraj: Trenčianský
Okres: Považská Bystrica
Geomorf. celek: Javorníky
GPS: 49°14'0.297"N,
18°25'43.770"E
Na výhlednu narazíme také v malebném prostředí Javorníků, v areálu Koliba (chov koní, restaurace) na mírném návrší nad Papradnem. Vylezeme-li po devíti schůdcích na plošinu, rozhlédneme se do Papradnianské doliny a na okolní kopce. Podle mapy vede k výhledně zelená naučná stezka, v reálu jsem ale žádné značení nespatřil; jednu cestu jsem přesto prošel horem přes travnaté pastviny nad obcí s výhledy na Strážovské vrchy a Malou Fatru. Na rozdíl od kritizovaných Solčan jde o příjemné odpočinkové místo s prostorným prostředím, milou obsluhou i chutným jídlem. Ve frekvenci byli zastoupeni nejen autaři, ale i cyklisté a pěší turisté, což také přispělo k pěknému dojmu z návštěvy.
snímky: vlastní (duben 2023)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.108 ‒
Javorníky; Púchov.
10. Tri studničky u Domaniži (385 m)
Kraj: Trenčianský
Okres: Považská Bystrica
Geomorf. celek: Žilinská kotlina
GPS: 49°2'28.596"N,
18°32'34.995"E
Na hezkou výhlednu narazíme na horním okraji obce Domaniža v považskobystrickém okrese. Místní občanské sdružení Tri studničky zde pod záštitou obecního úřadu zhotovilo odpočinkovou zónu. Její součástí se stala řada prvků - umělé jezírko, lávka přes potok Horňanka, výsadba stromů a modlitební místo se sochou sv. Františka. Součástí areálu je i prostorná výhledna s posezením, ke kterému vystoupáme po 13 schodech. Vyrobili ji místní šikulové Anton Svrček a Peter Pilár s týmem spolupracovníků. Sama o sobě nabízí výhledy pouze na areál; lze však doporučit vystoupat loukou za potokem a shlédnout na ni shora - pak vidíme i přilehlou část Strážovských vrchů. Celý areál se mně moc líbil a považuji jej za mimořádně milé místo, přírodně i duchovně.
snímky: vlastní (červen 2024)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.119 ‒
Strážovské vrchy; Trenčianske Teplice.
11. Vígľaš (345 m)
Kraj: Banskobystrický
Okres: Detva
Geomorf. celek: Zvolenská kotlina
GPS: 48°33'24.139"N,
19°17'49.349"E
Na východním okraji obce Vígľaš najdeme poslední památku na někdejší lesní železnici Vígľaš – Kyslinky, po které se od roku 1905 sváželo dřevo z hustých lesů k další přepravě a zpracování. Na několik metrů kolejí zde byla umístěna parní lokomotiva s několika vozy. Na miniareál, vzdálený od vlakové zastávky 1 km, shlédneme z malé výhledny s jedenácti schody.
snímky: vlastní (červenec 2024)
12. Zvonička
u Gombasecké jeskyně (250 m)
Kraj: Košický (Gemer)
Okres: Rožňava
Geomorf. celek: Slovenský kras
GPS: 48°34'4.130"N,
20°27'57.357"E
snímek: vlastní (červenec 2023)
Od října 2019 si můžeme dopřát pohled na odpočinkový areál poblíž přístupné Gombasecké jeskyně z nevelké zvoničky, která se nachází v areálu bývalého pavlínského kláštera; v rámci jeho revitalizace byla doplněna o žebříky a vyhlídkovou plošinu, na kterou nás dovede 22 schodů. Od autobusové zastávky na hlavní silnici s velmi dobrou frekvencí spojů dojdeme k areálu za čtvrt hodiny; po žluté turistické značce můžeme pokračovat k jeskyni.
snímky: P. Gejdoš (1-2), zbytek vlastní
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č.139 ‒
Slovenský kras; Domica.
13. Kostolec u Ducového (240 m)
Kraj: Trnavský (Dolné Považie)
Okres: Piešťany
Geomorf. celek: Považský Inovec
GPS:
48°37'20.371"N,
17°52'21.503"E
[Wikipédia]: Kostolec je veľkomoravské hradisko a významná archeologická lokalita v pohorí Považský Inovec. Stopy osídlenia pochádzajú už zo staršej doby kamennej (22 000 pred Kr.) respektíve aj neskoršej doby kamennej (2 000 pred Kr.). V mladšej dobe bronzovej (1 100 pred Kr.) tu existovalo významné hradisko velaticko-baierdorfskej kultúry, opevnené mohutným valom a priekopou vo vnútri areálu so sídliskom a výrobnými zariadeniami. Pozornosť si zasluhujú aj stopy osídlenia z rímskej doby (2. – 3. st.). Kľúčovú úlohu zohral Kostolec vo veľkomoravskom období (9. st. - začiatok 10. st.). Vzniklo tu opevnené včasnofeudálne veľmožské sídlo – dvorec s obytnou zástavbou, vlastníckym kostolom s malým pohrebiskom príslušníkov vládnucej vrstvy a hospodárskymi budovami. Bolo ohradené valmi a hlbokou priekopou. Išlo o mocensko-správne stredisko, na ktoré sa viazali poľnohospodárske a remeselné osady v okolí. Kostolec sa zaraďuje medzi najvýznamnejšie nateraz známe pamätníky veľkomoravskej kultúry na Slovensku. Po zániku dvorca sa od druhej polovice 10. do 14. storočia nachádzalo na lokalite pohrebisko viacerých okolitých včasnostredovekých osád. V 15. storočí tu vzniklo niekoľko hospodárskych stavieb a plošina sa príležitostne pre svoju výhodnú strategickú polohu využívala aj pre vojenské účely.
Dnes sa tu nachádza ohradený areál dvorca s čiastočne zrekonštruovaným palisádovým opevnením s bránou (smerom od obce Hubina), vnútornými palisádami, murovaným pôdorysom predrománskej rotundy a základmi obytných a niekoľkých hospodárskych budov. Súčasťou je aj model strážnej veže a pohrebisko. Areál je chránenou archeologickou lokalitou a je vo vlastníctve rímskokatolíckej cirkvi. Kostolec je národnou kultúrnou pamiatkou. Informácie o lokalite podávajú informačné tabule. Z plošiny je krásny kruhový výhľad do okolia.
[MV]: Z výhledny se rozhlédneme na přilehlou část Považského Inovce (pouze nižší vrcholy), parádně však vidíme přes Váh na větší část Bílých Karpat. Z viditelných míst a objektů lze uvést Piešťany, Nové Mesto nad Váhom, Čachtický hrad a Jaslovské Bohunice. K výhledně dojdeme buď pohodlnou cestou z Ducového, nebo příkrým stoupáním po modré odbočce od autobusové zastávky Hubina, rázc. Celý areál hradiště je volně přístupný.
snímky: vlastní (duben 2025)
14. Alžbetina rozhľadňa
v Podolie (185 m)
Kraj: Trenčianský
Okres: Nové Mesto nad Váhom
Rok vzniku: 2026
GPS: 48°40'36.843"N,
17°46'14.252"E
snímek: Juraj Hlatký
V obci Podolie, necelých 10 km jihozápadně od Nového Mesta nad Váhom, se nachází Park miniatur, ve kterém je možné zhlédnout 110 modelů slovenských hradů, zámků, kostelů, rozhleden a rodných domů významných osobností. Miniatury jsou zhotoveny v měřítku 1:50 nebo 1:25. Součástí parku je rovněž malá dřevěná výhledna zvaná Alžbetina rozhľadňa, postavená na jaře 2026. Jde již o druhou výhlednu na tomto místě; původní nezastřešená dosloužila v roce 2024 a vedlo na ni 10 schodů. Nová výhledna má výšku 5,1 m a plošinu ve výšce 2,15 m; nahoru vyjdeme po 9 schodech.
snímky: vlastní (1-4, duben 2025), J. Hlatký (5-8)
Park miniatur je přístupný od dubna do října.
15. Vodárenský park
v Bratislavě ‒ Karlově Vsi (147 m)
Kraj: Bratislavský
Okres: Bratislava IV
Geomorf. celek: Podunajská rovina
GPS: 48°8'49.207"N,
17°3'37.104"E
Vodárenský park je příjemné odpočinkové místo s vodními prvky, které bylo zřízeno v areálu Vodárenského muzea v bratislavské městské části Karlova Ves. Má rozlohu 3 hektary a kromě budovy vodárenského muzea z roku 1886 zde najdeme skleník z roku 1924 a historický plavecký bazén ředitele vodárenské spoločnosti. Stavebně hezká výhledna s ocelovým spirálovým schodištěm s 24 stupni umožňuje rozhled na celý parčík.
Park je veřejnosti volně přístupný, večer a přes noc se ale zamyká. Z hlavního nádraží odjedeme tramvají č. 1 a po přestupu na č. 9 na zastávce Slovenská technická univerzita (STU) dojedeme na zastávku Riviéra, odkud je to k výhledně 300 metrů.
snímky: vlastní (březen 2024)
16. Pusté Úľany
‒ minizoo Náš sen (122 m)
Kraj: Trnavský (Dolné Považie)
Okres: Galanta
Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina
GPS: 48°13'51.753"N,
17°33'52.229"E
V Pustých Úľanech se nachází dětská minizoo na farmě Náš sen s výhlednou a obří lavičkou. Na výhlednu vystoupáme po 20 schodech a kromě výhledu na část areálu ji lze využít jako dětskou skluzavku s tím, že děti k ní mají samostatný přístup. Areál přímo sousedí s lokalitou Úľanská mokraď, ve které můžeme navštívit další dvě vyhlídky.
snímky: vlastní (srpen 2026)
17. Dropie ‒ areál (115 m)
Kraj: Nitrianský
Okres: Komárno
Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina
GPS: 47°52'19.072"N,
17°55'24.119"E
Chráněný areál Dropie byl vyhlášen na ochranu největšího ptáka dropa velkého a najdeme jej na Žitném ostrově asi 5 km jihozápadně od Kolárova (maď. Gúta). Středisko environmentální výchovy zde zřídila Slovenská agentura životního prostředí a zajišťuje vzdělávání ve formě praktických programů, které jsou orientovány na poznávání přírodních a kulturních hodnot Žitného ostrova. V areálu se nachází také výhledna, na kterou vyjdeme po 23 schodech a shlédneme z ní na část areálu včetně ohrady s hospodářskými zvířaty.
snímky: vlastní (listopad 2021)
18. Kamenínske slanisko (110 m)
Kraj: Nitrianský
Okres: Nové Zámky
Geomorf. celek: Podunajská pahorkatina
GPS: 47°52'56.311"N,
18°38'40.690"E
Kamenín (Kéménd) je obec nedaleko Štúrova na řece Hronu, jen asi 10 km před jeho soutokem s Dunajem; tři čtvrtiny obyvatel jsou maďarské národnosti. V jižní části katastru se nachází nevelká rezervace Kamenínske slanisko. Slanisko je typ mokřadu s vysokým obsahem soli v půdě a vodě, kterému pak odpovídá slanomilná flóra. Kamenínske slanisko je nejrozsáhlejším slaniskem na Slovensku, přesto se jeho plocha od 60. let 20. století zmenšila zhruba na čtvrtinu. Současnou snahou je tento vzácný ekosystém udržet; jednou z cest, jak toho dosáhnout, je obnova tradičního hospodaření, čili spásání luk dobytkem. Na pastvině tak lze nyní pozorovat maďarský stepní dobytek, ovce a kozy.
Jelikož je slanisko pastvinou, je oplocené a není na ně umožněn vstup. Dobytek lze pozorovat z dřevěné výhledny, která byla vybudována v rámci ekoturistického programu, financovaného z přeshraničního fondu Interreg SK-HU. Na plošinu ve výšce asi čtyři metry vystoupáme po 23 dřevěných schodech. Výhledna je dobře viditelná jak z autobusu, tak z vlaku. Železniční zastávka se nachází přímo v obci a je obsluhovaná ze směru Levice a Štúrovo; zajíždí sem samozřejmě i autobus.
snímky: vlastní (říjen 2022)
Turistická mapa VKÚ 1:50.000 č. 142 ‒
Burda; Ipeľská pahorkatina.